Crew Dragon dorazí za tři měsíce
Podle Elona Muska by měla první loď Crew Dragon dorazit na kosmodrom za tři měsíce. Srpnový termín startu tak není příliš pravděpodobný. 3. května 14:53
Podle Elona Muska by měla první loď Crew Dragon dorazit na kosmodrom za tři měsíce. Srpnový termín startu tak není příliš pravděpodobný. 3. května 14:53

Vždy když je oficiálně ukončen provoz nějaké kosmické sondy, můžeme se na různých místech dočíst, že informace, které během své služby nasbírala, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Ať už je sonda jen vypnutá, nebo aktivně navedena do atmosféry, kde shoří, vždy se na zemi opakuje stejný scénář – vědecká obec ještě několik let poté zveřejňuje své objevy. Rámec několika let tedy asi nikoho nepřekvapí, ale jakmile uplyne od konce mise deset a více let, začne frekvence objevů výrazně klesat. Přesto se občas zadaří a i stará data mohou přinést zajímavé informace – V roce 2016 jsme psali o tom, jak se v datech ze sondy Voyager 2 podařilo objevit nové měsíce Uranu a dnes se podíváme k Jupiteru na nové výsledky z dat, která změřila sonda Galileo.
První statický zážeh finální verze Falconu 9 na rampě proběhne nejdříve zítra, možná až v pátek. EDIT: Zážeh bude nejdříve v pátek. Zdroj 2. května 19:35

SpaceX již několik let úspěšně přistává s prvními stupni svých raket a recykluje také kosmické lodě Dragon. Nejnovějším příspěvkem do snah o znovupoužitelnost jsou pokusy o záchranu aerodynamických krytů. Ty jsou mimo atmosféru orientovány pomocí trysek se stlačeným plynem a v atmosféře pak přichází čas na řiditelný padák. Až do dneška jsme ale neměli k dispozici žádnou fotografii krytu ve vzduchu. Dočkali jsme se jen fotek, kde kryt přistál ve vodě. Elon Musk se však dnes na svém Instagramu podělil o fotku, na které je vidět, jak se kryt na padáku při neupřesněné misi snáší k Zemi. Fotografie vypadá opravdu krásně díky Slunci, které ozařuje mraky i siluetu klesající sestavy.

Aerodynamický kryt se sondou InSight byl již před několika dny připojen k hornímu stupni rakety Atlas V, která by měla už 5. května odstartovat z Vandenbergovy základny v Kalifornii. My se však pro dnešní článek vrátíme o několik týdnů zpět na vůbec poslední fotky, kde můžeme sondu vidět před přiložením tepelného štítu. Datum pořízení snímků neznáme, ale bylo to mezi 28. březnem a 12. dubnem, kdy sonda podstupovala závěrečné předstartovní přípravy v čisté místnosti Astrotechu na Vandenbergově základně.
Společnost Firefly Aerospace dostala souhlas k využívání kalifornské rampy SLC-2W, ze které dříve létaly rakety Delta II. Zdroj 1. května 16:20
Kontejner s evropskou sondou Mercury Planetary Orbiter pro misi BepiColombo byl otevřen na kosmodromu v Jižní Americe. 1. května 14:58
První dvě změny oběžné dráhy teleskopu byly dostatečné a původně plánovaný zážeh Apogee 2 maneuver tak byl vynechán. Zdroj 30. dubna 16:35

Po mnoha letech vývoje a testů, po několika komplikacích, odkladech a problémech BepiColombo konečně dorazila na kosmodrom v Kourou v Jižní Americe. Tady jednotlivé součásti této komplexní mise podstoupí závěrečné předstartovní přípravy. Společný projekt Evropy a Japonska nyní dorazil na poslední pozemskou zastávku před cestou do vesmíru, která je zatím plánována na podzim letošního roku. Ke startu rakety Ariane 5 nedojde dříve než 5. října, kdy by se měla celá sestava vydat na sedm let dlouhou cestu k Merkuru.

Nejsilnější indická komunikační družice všech dob se již brzy vrátí z kosmodromu v Kourou do výrobního areálu v indickém Bangalore, kde ji čekají dodatečné zkoušky. Květnový start rakety Ariane 5 se tak zcela jistě nestihne a na vypuštění musí čekat i spolucestující s indickou družicí – satelit pro Intelsat a Ázerbájdžán určený k televiznímu vysílání. Družice GSAT 11 se vrací do Indie pravděpodobně v reakci na ztrátu jiné indické družice – GSAT 6A, která se odmlčela několik dní po startu na raketě GSLV. Podle pozemních týmů je velmi pravděpodobné, že ztrátu družice způsobila závada na elektrickém systému.