sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Roskosmos a GKNPC Chruničeva podepsaly vládní kontrakt na výrobu tří nosných raket Angara A5M pro vypuštění prvních modulů plánované ruské kosmické stanice ROS. Všechny stupně rakety budou osazeny modernizovanými motory. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu tak stoupne z 24 na 27 tun.
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezi akce, které mají každý rok v kalendářích fanoušků kosmonautiky své čestné místo, patří seminář Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie, který se koná na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Akce se uskuteční i tento rok – od pátečního odpoledne 22. listopadu do nedělního poledne 24. listopadu čekají na zájemce spousty přednášek, které spojuje téma kosmonautiky. Pro náš web je ctí, že mezi přednášejícími se každý rok najde i několik redaktorů, kteří u nás publikují. Moc rádi se s Vámi na místě potkáme. Tento seminář je totiž kromě zajímavých přednášek vyhlášený také velmi příjemnou atmosférou, ze které pramení spousta přátelských rozhovorů.
Teleskop Jamese Webba, společné dílo americké, evropské a kanadské kosmické agentury, je největším a také nejschopnějším teleskopem, jaký byl kdy vypuštěn do kosmického prostoru. Jeho primární zrcadlo tvoří 18 šestiúhelníkových segmentů, které byly vůči sobě zarovnány tak přesně, že fungují jako jeden obrovský odražeč o průměru 6,5 metru. Proces nastavení každého z těchto samostatně fungujících šestiúhelníkových zrcadlových segmentů vyžaduje i dnes neustálý dohled specializovaného týmu inženýrů a optiků. Marcio B. Meléndez, hlavní optik Webbova teleskopu ze Space Telescope Science Institute se před pár dny na webu NASA podělil o to, jaké výzvy obnášelo zarovnání segmentů po startu teleskopu a co je zapotřebí k tomu, aby bylo vše optimální i pro vědecký provoz. Tento článek je překladem zmíněného originálu ze webu NASA.
Týmy expertů z Kennedyho střediska na Floridě vyjmuly letový exemplář kosmické lodi Orion pro pilotovanou testovací misi Artemis II z buňky Final Assembly and System Testing a 6. listopadu ji umísily do speciální komory, aby mohly testy v budově Neil A. Armstrong Operations and Checkout na Kennedyho středisku pokračovat. Jedná se o tzv. výškovou komoru, která simuluje podmínky kosmického vakua. Loď Orion se do této komory vrátila, aby zde mohla dokončit zbývající úkoly. Inženýři tak získají dodatečné údaje, které rozšíří poznatky nasbírané při zkouškách provedených v průběhu letošního léta.
Na Zemi sice budeme Nový rok slavit až za zhruba měsíc a půl, ale Mars si své oslavy užil už dnes. Přesně v 10:32 našeho času zahájila rudá planeta svůj další oběh kolem Slunce. Nový marsovský rok má pořadové číslo 38. Samozřejmě, počítání marsovských roků je uměle vytvořená záležitost vycházející z dohody, která byla uzavřena na Zemi v roce 1955, přičemž první rok se shodoval s velkou bouří nazvanou „velká prachová bouře roku 1956“.
Vývoj mnoha technologií trvá i desítky let. Aby lidstvo jednou mohlo využívat pokročilé postupy, které se dnes zdají jako vystřižené ze sci-fi, musí se na nich začít pracovat už dnes. Právě proto má agentura NASA program NIAC, který se zaměřuje na podporu projektů, které sice nemohou najít okamžité praktické uplatnění, ale skýtají značný potenciál do budoucna. Právě podpora v časných fázích projektů je totiž důležitá k pochopení celé problematiky a ověření, zda by to opravdu mohlo fungovat tak, jak se předkladatelé domnívají. Dnes si popíšeme návrh projektu FLOAT – Flexible Levitation on a Track.
Technologie využívající umělou inteligenci, kterou agentura NASA rozvíjela pro využití na autonomních vozítkách i létajících strojích nyní dohlíží na dopravní pásy na výrobních linkách. Vizuální inspekční software od bostonské firmy Neurala Inc. spolupracuje s již existujícími kamerami, počítači a dokonce i mobilními telefony, aby mohl například sledovat kvalitu produktů, které jsou přepravovány na pásech výrobních linek.
Chystaný kosmický teleskop bude schopen detekovat více než sto „barev“ ze stovek milionů hvězd a galaxií. Co ale budou astronomové s tolika „barvami“ dělat? Až teleskop SPHEREx odstartuje (nejpozději v dubnu 2025), určitě nebude prvním kosmickým teleskopem, který bude pozorovat stovky milionů hvězd a galaxií. Bude však prvním, který je bude pozorovat ve 102 „barvách“. Ptáte se, proč u slova barvy používáme uvozovky? O barvy v pravém slova smyslu totiž nejde. Zmíněné vlnové délky lidské oči nevidí, protože se jedná o infračervené záření. Vědci tato data využijí k různým výzkumům – od fyzikálních procesů, které formovaly vesmír méně než sekundu po jeho vzniku, až po původ vody na planetách, jako je Země.
26. září trápil pobřežní oblasti Floridy u Mexického zálivu hurikán Helene. Sídla, která mu stála v cestě se musela vyrovnat s bouřemi, které zvedaly vysoké vlny a způsobily rozsáhlé škody. Ve stejnou chvíli zaznamenal americký vědecký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment) mimořádné nafouknutí atmosféry zhruba 90 kilometrů nad povrchem, které vyvolal tento hurikán. Podobné informace pomáhají vědcům lépe pochopit, jak pozemské počasí může ovlivňovat kosmické počasí. Tento výzkum NASA provádí, aby pochopila, jak může naše vesmírné prostředí narušit družice, jejich komunikační signály a další technologie.
Včera, tedy 6. listopadu, provedla americká sonda Parker Solar Probe svůj poslední gravitační manévr u Venuše, v jehož rámci prolétla 376 kilometrů nad povrchem planety. Tento průlet upravil trajektorii sondy na její konečnou konfiguraci. Dráha Parker Solar Probe kolem Slunce tak má nejnižší bod (perihel) v nevídané blízkosti od Slunce – pouhých 6,1 milionů kilometrů. Při prvním průletu perihelem na této nové dráze, ke kterému dojde mimochodem letos 24. prosince, se Parker Solar Probe opět postará o posunutí svých rekordů. Už teď jí bezkonkurečně patří titul pro lidský výtvor, který se dokázal přiblížit ke Slunci na nejmenší vzdálenost.
Evropská kosmická agentura oznámila, že vybrala firmy ArianeGroup, GMV Aerospace and Defence, MT Aerospace, SAB Aerospace a The Exploration Company, aby rozpracovaly koncepty, které by při realizaci daly Evropě schopnost skladování a doplňování paliva na oběžné dráze. Agentura tento výběr oznámila 9. října při slavnostním předávání cen Future Space Transportation Award v Paříži. Výběr proběhl v rámci druhé výzvy programu InSPoC (In-Space Proof-of-Concepts). Tento program je rozdělen do čtyř výzev: setkávání a spojování na oběžné dráze (InSPoC-1), doplňování paliva na oběžné dráze a správa pohonných látek (InSPoC-2), palubní a sdílené zpravodajství (InSPoC-3) a kontejnerizace a přenos nákladu (InSPoC-4).
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
