sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Raketa dnes v noci vynesla čtyři družice, které vyzkouší mezidružicové spojení. Tato verze rakety poprvé v historii odstartovala z kosmodromu Si-čchang. 20. února 14:10
ESA potvrdila, že mezi včera z ISS vypuštěnými cubesaty byl i Qarman, který má otestovat tepelnou ochranu při průchodu atmosférou. 20. února 10:10
Solar Orbiter si nyní právem užívá svého „místa na slunci“ titulků všech možných zpravodajských portálů. A je to zároveň dobrá možnost ukázat, že Evropská kosmická agentura bude se zkoumáním Slunce pokračovat i nadále. Dnes si posvítíme hned na další připravovanou evropskou misi, která se zaměří na naši životodárnou hvězdu. Zajímavé přitom je, že se nebude jednat o jedinou sondu, ale o dva spolupracující objekty. V rámci mise Proba-3 mají tyto dva objekty letět ve formaci a vytvářet tak umělá zatmění Slunce. Vědcům se tak otevře čistý výhled na slabou atmosféru Slunce – budou moci nahlédnout do míst, kde probíhají magnetické erupce a kde teploty dosahují milionů stupňů Celsia.
Nejsilnější evropská raketa dnes vynesla družice JCSat-17 a GEO-KOMPSAT-2B, které se oddělily na správné dráze. 18. února 23:56
Na úterní večer chystá společnost Arianespace další start nosné rakety Ariane 5. I tentokrát budou na palubě dvě družice – japonská JCSat-17 a jihokorejská GEO-KOMPSAT-2B. Zajímavé ale je, že mezi telekomunikační družice řadíme pouze první jmenovanou. Jihokorejská družice má za úkol provádět vědecká pozorování spojená se sledováním životního prostředí a oceánů. Startovní okno trvá 62 minut a otevře se ve 23:18 našeho času. V tomto článku najdete jednak informace o obou družicích, ale i dvě okna přehrávače – jeden nabídne přenos s anglickým, druhý s francouzským komentářem.
Máme potvrzeno, že při dnešním startu se nepodařilo zachytit ani jednu polovinu aerodynamického krytu Falconu 9. 17. února 20:10
V sobotu večer jsme společně v přímém přenosu sledovali start nosné rakety Antares 230+, která na oběžnou dráhu dopravila zásobovací loď Cygnus. Ta ve svých útrobách veze 3377 kilogramů nákladu pro Mezinárodní kosmickou stanici. Právě k ní má loď od firmy Northrop Grumman dorazit v úterý dopoledne. K záchytu staniční paží, kterou budou ovládat Andrew Morgan a Jessica Meir, by mělo dojít kolem 10:00 našeho času. Rádi bychom Vás tedy pozvali k našemu živě a česky komentovanému přenosu, ve kterém se podíváme právě na přílet této lodi k ISS a na její zachycení.
Kvůli špatnému počasí v přistávací oblasti se v sobotu nestartovalo, ale o 24 hodin později už byly podmínky vhodnější. Nakonec však SpaceX odsunula start na pondělí kvůli kontrole ventilu na horním stupni. Fanoušci kosmonautiky se tak mohou těšit na další start nosné rakety Falcon 9, která odstartuje z floridské rampy číslo 40. Lákadel tohoto startu je hned několik – od prvního stupně, který vyráží na svou čtvrtou misi a pokusí se o přistání na mořské plošině, přes další pokus o záchranu obou polovin aerodynamického krytu až po vypuštění dalších šedesáti družic systému Starlink, které vytvoří globální síť pro rychlý přístup k internetu s minimálním zpožděním. Přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu – raketa startuje v pondělí v 16:05 našeho času.
NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech totiž návrhy slibují možnost rozšíření našich znalostí o různých tělesech Sluneční soustavy. Díky těmto misím bychom se měli dozvědět informace, které nám dřívější mise z nějakého důvodu nemohly prozradit. Závěrečný výběr, který rozhodne o realizaci, by měl proběhnout v roce 2021. Pak se rozběhne známý kolotoč dalšího zpřesňování, schvalování návrhů, výroby hardwaru a o několik let později bude mise připravena ke startu.
Evropsko-ruská sonda TGO nese čtyři vědecké přístroje, které pomáhají vědcům studovat podmínky na Marsu. Jedním z těchto přístrojů je i ACS – soubor spektrometrů pro studium atmosféry Marsu, který doplňuje další přístroj sondy TGO – tříkanálový spektrometr NOMAD. „Přístroj ACS je velkou vědeckou aparaturou o rozměrech 50 × 60 × 47 cm a hmotnosti 33,5 kg. Hlavní část ACS tvoří tři spektrometry NIR, MIR, TIRVIM a společný blok základní řídící elektroniky včetně identické zálohy. Záložní elektroniku měly i spektrometry NIR a MIR, u TIRVIM se tak ale nestalo z důvodu hmotnostních limitů pro ACS,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Právě spektrometr TIRVIM ale před pár dny potkala závada.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
