Shijian-19
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.
Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.
Společnost Maxar Intelligence se zaměřuje na začátek roku 2025, kdy dojde k vynesení poslední dvojice družic WorldView Legion. Znamená to tak dokončení ambiciózní konstelace pro pozorování Země.
Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.
Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes se opět podíváme na projekt, jehož praktické uplatnění se nedá očekávat v blízké budoucnosti, ale přesto ukrývá určitý potenciál, který si zaslouží bližší prozkoumání. Právě proto jej NASA vybrala k hlubšímu rozpracování v rámci programu NIAC, který má za úkol finančně podporovat rozvoj technologií, které zatím nemají možnost realizace. Tímto dílem také zakončíme představení projektů, které byly v roce 2024 podpořeny v rámci Fáze 1. Ale žádný strach, náš seriál tím nekončí. Příští díl se bude věnovat prvnímu projektu, které byly letos podpořeny v rámci Fáze 2. Ale teď už k představení projektu s bezkonkurečně nejdelším názvem ze všech.
Analýza dat z radaru sondy Magellan ukázala, že počátkem 90. let došlo na Venuši k erupcím dvou vulkánů. Toto zjištění tak doplňuje loňský objev jiného aktivního vulkánu, k čemuž byla také využita data ze sondy Magellan. Přímý geologický důkaz nedávné sopečné činnosti na Venuši tak byl nyní objeven podruhé v historii. Vědci z Itálie analyzovali data z mise Magellan, aby odhalili povrchové změny naznačující vznik nových hornin z proudů lávy, které jsou spojeny se sopkami, které byly aktivní v době, kdy zmíněná sonda kroužila kolem planety. Sonda Magellan, kterou spravovala kalifornská JPL, zmapovala mezi roky 1990 a 1992 celých 98% povrchu planety. Snímky povrchu Venuše, které tato mise vytvořila, dodnes nebyly překonány z hlediska podrobnosti.
Fanoušci sci-fi filmů a knih znají fantastické příběhy, ve kterých jejich hrdinové žijí a pracují na kosmických stanicích či v lodích, které disponují umělou gravitací. V praxi však tato metoda nebyla využívána, ale to se může už brzy změnit. Generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, a výkonný ředitel společnosti Vast, Max Haot, podepsali 6. června na Kosmickém dni na mezinárodní berlínské letecko-kosmické show memorandum o porozumění pro budoucí kosmickou stanicí firmy Vast. Tato společnost totiž připravuje komerční kosmické stanice s umělou gravitací, která umožní nákladům i posádkám zažít různé úrovně – nejen tradiční mikrogravitaci, ale i lunární úroveň. Jejich jednomodulová stanice Haven-1 má na nízkou oběžnou dráhu Země vyrazit nejdříve v srpnu 2025.
Agentura NASA se rozhodla podpořit deset studií, které mají prověřit, jak realizovat levnější a také rychlejší metody dopravy vzorků z Marsu Na Zemi v rámci programu MSR. V rámci těchto snah NASA udělí kontrakty na fixní částku až do 1,5 milionu dolarů, které budou využity na vytvoření devadesátidenní studie pro sedm předkladatelů z oboru. Kromě toho vytváří své vlastní studie i střediska NASA – třeba JPL v Kalifornii nebo Johns Hopkins’ Applied Physics Laboratory. Po dokončení NASA zhodnotí všechny studie a zváží možné úpravy či vylepšení architektury programu MSR.
Po měsíce trvajících pečlivých zkouškách, které ověřovaly, že nový evropský přístroj Sentinel-5 bude dodávat špičková data o kvalitě ovzduší po celém světě, mohl být tento instrument přepraven do Francie, kde se firma Airbus postará o jeho usazení na první meteodružici MetOp Second Generation, která má startovat v roce 2025. Úkolem mise Sentinelu-5 bude měřit distribuci aerosolů a stopových plynů v atmosféře. Jde například o ozon, oxid dusičitý, oxid siřičitý, formaldehyd, glyoxal, oxid uhelnatý, či metan. Tyto plyny ovlivňují nejen vzduch, který dýcháme, ale také zemské klima. Sentinel-5 přitom vychází z vysoce úspěšné mise družice Sentinel-P (P jako precursor, tedy předchůdce), která od svého startu v roce 2017 dodala mnoho cenných informací o kvalitě vzduchu.
Zástupci Evropské kosmické agentury podepsali dva kontrakty se zástupci evropských průmyslových firem na vývoj komerčních služeb zaměřených na dopravu nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici a zpět do roku 2030. 22. května na zasedání Kosmické rady v Bruselu uzavřel generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, kontrakty s Hélène Huby z německé společnosti The Exploration Company a Massimo Comparinim z italské firmy Thales Alenia Space. Kontrakt se týká vývoje služeb pro dopravu nákladů z oběžné dráhy na Zemi.
Včera jsme se po mnoha letech odkladů a zpoždění konečně dočkali startu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing s dvoučlennou posádkou na palubě. Cílem pilotované testovací mise CFT je prověřit všechny systémy kosmické lodi v ostrém provozu ve všech fázích kosmické mise. A protože Starlinery mají vozit astronauty na ISS, je jasné, že právě připojení k Mezinárodní kosmické stanici nemůže při této misi chybět. Komplikací byl zaznamenaný únik helia, u kterého není znám vliv na další průběh mise. Zatím ale nebylo nic oznámeno a tak platí, že Starliner by se měl k orbitálnímu komplexu připojit v 18:13 SELČ a náš živě a česky komentovaný přímý přenos u toho nebude chybět.
Po provedení celého souboru komplexích zkoušek a pečlivém zvážení všech dostupných možností agentura NASA v úterý 4. června oznámila, že pracuje na přechodu Hubbleova kosmického teleskopu do režimu, ve kterém by využíval pouze jediný gyroskop. Legendární kosmická observatoř totiž 24. května vstoupila do tzv. bezpečného režimu, ve kterém zůstane, dokud nebude připraven nový pracovní režim. Oznámená změna umožní teleskopu pokračovat v průzkumu tajemství vesmíru i ve zbytku této dekády i v té další, přičemž většina jeho vědeckých pozorování nebude ovlivněna.
Snímky planetky Dinkinesh, které v listopadu 2023 pořídila americká kosmická sonda Lucy ukazují brázdu, kam se náhle posunul velký kus (asi čtvrtina) planetky, dále na nich můžeme vidět povrchový hřeben a samostatnou kontaktní dvojplanetku, která kolem hlavní planetky krouží a nyní je známa jako Selam. Podle vědců tato pozorovaná komplikovaná struktura celého systému ukazuje, že Dinkinesh a Selam mají značnou vnitřní pevnost a složitou, dynamickou historii.
Druhý pokus o start rakety Atlas V na pilotovanou testovací misi kosmické lodi Starliner, ke kterému došlo 1. června, nebyl korunován zážehem motorů kvůli technickému problému na pozemním vybavení. V minulých dnech technici vyměnili vadný zdroj elektrické energie u jednoho počítače, který měl na starost řízení předstartovní sekvence. V současné chvíli jsou raketa, kosmická loď i startovní rampa připraveny na třetí pokus o start, který by měl nastat 5. června v 16:52 našeho času. Meteorologové navíc na tento termín predikují 90% pravděpodobnost dobrého počasí!
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
