sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Maxar Intelligence vydala nový mapovací produkt vyvinutý s využitím umělé inteligence Ecopia, který převádí družicové snímky do detailních 2D a 3D map. Produkt s názvem Vivid Features kombinuje archiv družicových snímků společnosti Maxar se softwarem umělé inteligence od společnosti Ecopia
Novaspace s podporou regionu Occitanie pořádá ve dnech 12. a 13. května 2026 v Toulouse ve Francii inaugurační Vesmírný summit pro odolnou budoucnost. Toto mezinárodní setkání shromáždí více než 500 lídrův oboru, politiků a vedoucích pracovníků z průmyslu a koncových uživatelů z celého globálního řetězce v oblasti vesmíru.
Společnost Arianespace zvažuje možnosti zvýšení počtu startů rakety Ariane 6 nad 10 ročně, pokud to podpoří poptávka ze strany vlády a komerčních subjektů.
Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.
Společnosti Axiom Space a Spacebilt 16. září oznámily plány na dodání datového centra s optickým komunikačním spojením k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2027.
Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.
Společnost Amazon se letos chystá zdvojnásobit velikost své konstelace družic Kuiper na více než 200.
SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V Lucembursku sídlící společnost ispace-Europe dokončila zhodnocení definice lunární mise MAGPIE (Mission for Advanced Geophysics and Polar Ice Exploration = Mise pro pokroky v geofyzice a průzkumu polárního ledu) od Evropské kosmické agentury. Tato mise je navržena k pátrání po vodním ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Bude také mapovat distribuci vodíku a studovat geologickou historii oblasti. Podle ispace-EUROPE je start MAGPIE momentálně plánován na rok 2028, ačkoliv přesná časová osa bude záviset na schválení dalšího financování.
Pokud se nic nepokazí, měla by dnes v 17:54 SELČ vzlétnout z rampy 31/6 kazašského kosmodromu Bajkonur vzlétnout ruská raketa Sojuz-2.1a s bezpilotní nákladní kosmickou lodí Progress MS-32. Jejím úkolem je dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici přibližně 2,5 tuny nákladu. Ačkoliv jsme plánovali pokrýt tento start klasickým živě a česky komentovaným přenosem, pracovní povinnosti členů redakce nám to neumožnily. Přinášíme Vám proto odkaz na přenos NASA TV. Progress MS-32 by se měl k Mezinárodní kosmické stanici připojit 13. září okolo 19:30 a tuto událost už by měl pokrývat i náš přenos.
Vzorek vloni odebraný americkým vozítkem Perseverance z dávno vyschlého říčního koryta u kráteru Jezero v sobě možná ukrývá důkazy dávného mikrobiálního života. Vzorek pojmenovaný Sapphire Canyon byl odebrán z kamene Cheyava Falls obsahuje potenciální biosignatury, což naznačuje nově publikovaný článek v časopise Nature. O značném vědeckém potenciálu tohoto vzorku při hledání odpovědí na otázky spojené s možnou přítomností života na Marsu jsme na našem webu psali, už když byl odběr vzorku aktuální. Nyní, když vědci provedli analýzu nasbíraných měření, se k tématu vracíme.
Pokud máte rádi naše živě a česky komentované přenosy, pak si v dalších hodinách přijdete na své. Vlivem odkladů kvůli počasí nám totiž start Falconu 9 s telekomunikační družicí Nusantara Lima sklouznul na noc na zítřek. Zároveň Vás ale zvu už na dnešní odpoledne, kdy má z Vandenbergovy základny v Kalifornii odstartovat jiný Falcon 9. Na jeho palubě již je 21 kusů družic, které budou z polární oběžné dráhy zajišťovat přenos zpravodajsky cenných informací. Věřme tedy, že se sérii odkladů podaří přetrhnout a oba starty úspěšně proběhnou.
Americká mise Dragonfly překonala několik klíčových milníků z hlediska designu, vývoje i testování a stále se drží harmonogramu, který počítá s jejím startem v červenci 2028. Dragonfly bude vrtulový dron o velikosti osobního automobilu získávající elektřinu z jaderného zdroje. Návrh a stavbu této mise pro NASA zajišťuje Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu. Dragonfly bude po startu čekat šestiletá cesta meziplanetárním prostorem, než dorazí k Saturnu a jeho měsíci Titanu, který má studovat. Během nejméně tří let prozkoumá několik přistávacích lokalit na různých místech měsíce, jejichž povrchy se budou lišit. Na své palubě ponese komplexní soubor vědeckých přístrojů, které se budou snažit porozumět obyvatelnosti Titanu a mají hledat i základní stavební kameny života, jak jej známe.
Dnes opět přichází čas na další projekt, který vypadá, jako kdyby vypadl ze sci-fi. Přesto se jedná o vážně míněnou záležitost, kterou dokonce agentura NASA finančně podpořila, aby bylo možné prostudovat její reálné možnosti. Agentura má k tomuto účelu vytvořený program NIAC, v rámci kterého podporuje odvážné technologické nápady, které mají k praktickému využití zatím daleko. Důležité však je, že mají potenciál a nejsou to žádné nepodložené nesmysly. Dnes se podíváme na návrh, jak stavět velké vesmírné konstrukce.
Druhá snímkovací družice z programu Meteosat třetí generace, MTG-I2, překonala v čisté místnosti firmy Thales Alenia Space v jihofrancouzském Cannes, důležitý milník. Týmy, které pracují na programu MTG, který má z geostacionární dráhy poskytovat informace pro meteorology v průběhu dalších dvou desetiletí, prakticky neznají odpočinek. Na oběžné dráze jsou již dvě družic a pozornost se proto přesouvá na další družici, kterou bude čekat start – MTG-I2, která dokončí první skupinu družic MTG.
Po kratší pauze nás opět čeká start Falconu 9 s civilní telekomunikační družicí, která bude pracovat na geostacionární dráze. Nákladem aktuální mise, je družice Nusantara Lima, která bude poskytovat své služby v oblasti Indonésie. Přibližně pět a půl tuny těžká družice bude dopravena na dráhu přechodovou ke geostacionární, odkud se na finální pracovní dráhu přemístí vlastním pohonem. Lákadlem ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu bude také skutečnost, že první stupeň Falconu 9 bude použit už po 23. a pokusí se o přistání na mořské plošině A Shortfall of Gravitas. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 9. září ve 2:02 SELČ Startovní okno: 1:52 – 4:08 Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1078, který poletí potřiadvacáté) Primární náklad: Telekomunikační družice Nusantara Lima Hmotnost nákladu: 5550 kg Doručovací dráha: Oběžná dráha přechodová k dráze geostacionární První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na mořské ploše ASOG. Náš přenos ze startu spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy kolem 1:45 našeho času. Pokud máte zájem zapojit
Americká společnost Astrobotic uzavřela předběžnou dohodu s provozovatelem norské základny Andøya Space, která stanoví rámec pro smlouvu o místě startu. Jakmile bude smlouva finalizována, usnadní lety testovacího zařízení Xodiac společnosti Astrobotic z kosmodromu Andøya Space. Raketa Xodiac určená k testům vertikálních vzletů a vertikálních motorických přistání byla původně vyvíjena společností Masten Space Systems pro simulaci přistání na Měsíci a Marsu. Když však firma v roce 2022 upadla do bankrotu, společnost Astrobotic získala její intelektuální vlastnictví i majetek včetně zařízení Xodiac. Zaměstnance Mastenu pak přijala do nově zřízeného oddělení pro pohon a testy.
Poté, co Evropská kosmická agentura oznámila blížící se start prvních družic LEO-PNT, nyní ESA odhalila název této mise. Celeste, jak se projekt nazývá, má otestovat potenciál nové vrstvy družic na nízké oběžné dráze, které by zvýšily odolnost systému Galileo a doplnily jeho schopnosti. V uplynulých třech dekádách se evropské družicové navigační systémy staly součástí naší společnosti. Galileo a EGNOS jsou dnes velmi úspěšné a nacházejí uplatnění od mobilních telefonů až po kritickou infrastrukturu. Nyní má mise LEO-PNT (Low Earth Orbit Positioning Navigation Timing), tedy Celeste, zajistit, aby tyto systémy zůstaly robustní, bezpečné a dostupné.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
