sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a ruské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho ruským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Největší dosud vyrobený padák pro přistání na Marsu dokončil svůj první úspěšný výškový shozový test. Jde o významný milník, který zajišťuje, že se start mise ExoMars 2022 v příštím roce opravdu stihne. Zkouškami tak letos prošly jak primární tak i sekundární padáky mise. V nadpisu ale píšeme o dvojitém testu. Ve skutečnosti totiž v americkém Oregonu proběhly zkoušky dvě – ta první přišla 21. listopadu a druhá následovala 3. prosince. V rámci těchto testů se pozornost zaměřila na podzvukový padák o průměru 35 metrů, který v roce 2023 zajistí zpomalení klesání přistávací plošiny Kozáček s roverem Rosalind Franklin. V čem se od sebe oba testy lišily? V tom, kdo vyrobil testovaný padák. První test totiž absolvoval padák vyrobený evropskou společností Arescosmo, zatímco ve druhém případě se testoval produkt americké firmy Airborne Systems.
První díly nové evropské rakety Vega-C již dorazily na kosmodrom ve Francouzské Guyaně. Vega-C má nahradit současnou raketu Vega, oproti které nabídne větší objem aerodynamického krytu, lepší výkon a schopnost obsloužit širší spektrum misí – a to vše při cenách za kilogram podobných těm při startech klasické Vegy. Nákladem první rakety Vega-C, která má startovat ve druhé polovině roku 2022, bude družice LARES-2 a několik CubeSatů, které poletí jakožto sekundární náklad. Ale zpět k aktuálnímu dění. Loď MN-Colibri dorazila do přístavu Pariacabo 9. prosince a přivezla s sebou raketové motory pro druhý stupeň Zefiro-40 a třetí stupeň Zefiro-9. Oba jsou na tuhé pohonné látky a oba byly přivezeny z italského města Colleferro, kde je vyrobila společnost Avio. Ta je pro ESA v rámci vývoje rakety Vega-C primárním kontraktorem. Na rok 2022 je naplánováno doručení dalších dílů první rakety Vega-C na kosmodrom. Půjde konkrétně o první stupeň P120C a také o horní stupeň AVUM.
Firma Boeing se rozhodla kompletně vyměnit celý servisní modul lodi Starliner pro misi OFT-2 za jiný exemplář. 13. prosince 23:15
Guillaume Weerts, šéf oddělení kosmické medicíny Evropské kosmické agentury zdůrazňuje, že jak on sám, tak i jeho kolegové velmi pečlivě posuzovali každou žádost o zařazení do oddílu evropských astronautů. Každému žadateli se tak dostalo odpovídající pozornosti, protože Evropská kosmická agentura nenabírá astronauty moc často – aktuální výběr přišel po více než desetileté odmlce od minulého a tomu odpovídal i zájem veřejnosti. Celkově se přihlásilo více než 23 000 zájemců a pečlivé zpracování všech přihlášek si vyžádalo odpovídající čas, který byl nakonec delší, než agentura původně očekávala.
Sonda Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura úspěšně provedla sérii komunikačních experimentálních zkoušek. Během nich zachytávala signály z čínského marsovského vozítka Zhurong a posílala je na Zemi. Fígl je v tom, že Zhurong byl navržen tak, aby komunikoval pouze s čínskou sondou Tianwen-1, se kterou k Marsu dorazil a která stále obíhá kolem Rudé planety. Vozítko však prokázalo úctyhodnou životnost a překonalo očekávání. To však s sebou přineslo i komplikaci – čínská sonda již nadále není schopna poskytovat tak často své přenosové služby. Čínští a evropští inženýři se proto rozhodli udělat test – poslat data z vozítka Zhurong přes Mars Express na Zemi. To se sice snadno řekne, ale hůř udělá, jelikož komunikační vybavení obou účastníků není shodné. Zhurong sice dokáže přenášet data na frekvenci, kterou Mars Express umí zachytit, ale obráceně to nefunguje. Zhurong tedy může ve spolupráci s Mars Express pouze odesílat data, ale zpětnou vazbu už tímto způsobem nedostane.
Rakety z rodiny Proton patřily v minulých desítkách let k páteři ruské a sovětské kosmonautiky, ale počty jejich startů postupně klesaly. V roce 2010 letěly 12×, v roce 2015 už jen 8× a v roce 2019 jen 5×. V loňském roce letěl Proton-M pouze jedinkrát a v pondělí 13. prosince nás čeká teprve druhý start nosiče Proton-M v roce 2021 (první letošní Proton-M vynášel v červenci modul Nauka). Start byl původně plánován už na 8. prosince, ovšem musel se odložit kvůli blíže neupřesněnými problémům na horním stupni Briz-M. Raketa se kvůli vyřešení nakrátko vrátila do montážní haly a pak opět vyrazila na bajkonurský komplex 200/39. Právě odsud má 13. prosince ve 13:07 SEČ odstartovat.
Šéf firmy SpaceX, Elon Musk, minulý týden na Twitteru oznámil, že stavebníci zahájili budování první vzletové rampy pro Starship na Floridě, která má být určena k orbitálním letům. „Stavba vzletové rampy pro orbitální mise Starship na Mysu začala,“ tweetoval Musk minulý pátek. Tato rampa vznikne v prostorách historického startovního komplexu 39A na Kennedyho středisku. Konkrétně se bude nacházet jihovýchodně od rampy, kterou momentálně ke svým startům využívají rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. SpaceX již v roce 2019 zahájila stavbu rampy pro Starship na 39A, ovšem tehdy mělo jít o rampu určenou k suborbitálním letům. Tyto práce se však po krátké době zastavily, neboť firma zaměřila svou pozornost na budování infrastruktury pro Starship na základně Starbase v jižním Texasu.
Lunární vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) má startovat už za dva roky, takže NASA nechce nic podcenit a pilně trénuje všechny důležité fáze mise. V rámci testů se například ověřovalo, jak rover sjede z přistávací plošiny na povrch Měsíce. VIPER bude prvním americkým autonomním lunárním vozítkem. Na Johnsonově středisku v Houstonu se nyní uskutečnilo druhé kolo výše popsaného testu sjíždění z landeru na povrch. Inženýři při zkoušce využili zkušenosti nasbírané při první fázi. Tyto testy se nezaměřují na samotný pohyb po Měsíci. Důraz je kladen pouze na opuštění landeru, který vozítko dopraví na lunární povrch. Takový krok se dá přirovnat k situaci, kdy auta sjíždí z tahače – jen s tím rozdílem, že tady se bude sjíždět na jiné kosmické těleso.
Šéf Roskosmosu, Dmitrij Rogozin, oznámil, že na misi Crew-5 příští rok na podzim poletí Anna Kikina. Na oplátku má v Sojuzu letět americký astronaut. 8. prosince 17:20
Kosmickou loď Sojuz MS-20 čeká velmi neobvyklá mise. Na rozdíl od ostatních Sojuzů totiž nestráví u Mezinárodní kosmické stanice tradiční půlrok, ale jen pár dní. Důvodem je složení posádky – ta se nestane součástí dlouhodobé expedice na ISS. Půjde pouze o krátkou návštěvu. V posádce Sojuzu MS-20 najdeme jen jediného profesionálního kosmonauta – tím je Rus Alexander Misurkin. Spolu s ním letí i dva kosmičtí turisté z Japonska – Jusaku Maezawa a Jozo Hirano. Start nosné rakety Sojuz-2.1a z kosmodromu Bajkonur je naplánován na středu v 8:38 SEČ. Připojení k ISS by pak mělo následovat v ten samý den kolem 14:40. Obě události Vám přineseme ve formě komentovaných přenosů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
