Dušan Majer

  • Letošní ESTEC Open day otevírá registrace

    Letošní ESTEC Open day otevírá registrace

    Již dvanáctý ročník dne otevřených dveří technologického střediska Evropské kosmické agentury ESTEC (European Space Technology and Research Centre) u nizozemského města Leiden se uskuteční 8. října. Stejně jako v minulých letech dostane veřejnost možnost nahlédnout do špičkového střediska, které je známé především tím, že zde probíhají zkoušky evropských kosmických družic a sond, ale i jejich dílčích systémů. Také letos budou v celém areálu probíhat přednášky, konference a další akce pro veřejnost. Chybět nebudou ani stánky věnované různým evropským misím, u kterých budou kromě propagačních materiálů také pracovníci jednotlivých projektů, kteří Vám rádi zodpoví všechny dotazy. Třešničkou na dortu pak bude účast astronautů André Kuiperse a Thomase Reitera, které doplní první evropský kandidát na parastronauta, John McFall.

  • Lunární překvapení – lander Vikram si poposkočil

    Lunární překvapení – lander Vikram si poposkočil

    Ve včerejším Kosmotýdeníku jsme se věnovali kromě jiného také indické lunární misi Chandrayaan-3, konkrétně o hibernaci vozítka Pragyan. O den později, tedy dnes, agentura ISRO oznámila, že do hibernace přešel dnes ve 4:30 SELČ také lander Vikram. Jenže ještě předtím provedli Indové jedno překvapení. Lander nejprve složil své výklopné experimenty ChaSTE a ILSA, ale také sjezdovou rampu, kterou využil rover Pragyan. Po přijetí povelu pak lander zažehnul své motory, vystoupal přibližně do výšky 40 centimetrů, provedl úhyb do strany o 30 – 40 centimetrů a opět měkce dosedl. Připsal si tedy úspěšné experimentální poskočení a překonal tím úkoly své mise.

  • Návrat mise Crew-6

    Dnes v 6:17 SELČ měkce dosedla do Atlantiku v přistávací lokalitě u města Jacksonville návratová kabina lodi Crew Dragon. Posádka (Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan Al Nejadí a Andrej Feďajev) strávila na ISS 184 dní a necelé 4 hodiny. 4. září 12:50

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starlinky se vrací na LC-39A

    ŽIVĚ A ČESKY: Starlinky se vrací na LC-39A

    Firma SpaceX dosáhla v posledních měsících úctyhodného startovního tempa navzdory tomu, že téměř výhradně dvě rampy – kalifornskou SLC-4E a floridskou SLC-40. Floridská rampa 39A v minulých měsících obsloužila pouze menší počet misí, které však vyžadují delší čas na přípravu – ať už je řeč o startech Falconu Heavy, pilotovaných lodí Crew Dragon nebo nákladních lodí Dragon 2. Pokud bychom se podívali do statistik, zjistili bychom, že zatím poslední misí, která z této rampy odstartovala a nepatřila mezi případy zmíněné v minulé větě, byla mise Starlink 5-3, ke které došlo 2. února. V noci na pondělí se však dočkáme po téměř přesně půl roce návratu Starlinků na tuto historickou vzletovou rampu. SpaceX má v průběhu noci hned několik termínů vhodných pro start, přičemž ten první nastane v 1:25 SELČ.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Indická solární mise a odložený Falcon

    ŽIVĚ A ČESKY: Indická solární mise a odložený Falcon

    Indická kosmonautika zažívá v těch týdnech doslova žně. Po úspěšném přistání sondy Chandrayaan-3 na povrchu Měsíce se nyní chystá start mise Aditya-L1, která prozkoumá nejznámější objekt, jaký na obloze vidíme, naši životodárnou hvězdu – Slunce. Jak už název sondy naznačuje, Aditya bude procesy na Slunci a v jeho okolí sledovat z dráhy kolem libračního bodu L1 soustavy Slunce – Země, který se nachází cca 1,5 milionu kilometrů od naší planety ve směru ke Slunci. Sonda, která při startu váží necelou tunu a půl, je vybavena souborem přístrojů pro dálková i lokální měření o celkové hmotnosti lehce pod čtvrt tuny. Start indické rakety PSLV-XL je zatím naplánován na 2. září v 8:20 SELČ a my bychom Vás rádi pozvali ke sledování našeho komentovaného přenosu. Na sobotní odpoledne pak připravujeme přímý přenos ze startu rakety Falcon 9 se 13 vojenskými družicemi.

  • Slavíme jedenácté narozeniny

    Slavíme jedenácté narozeniny

    Jak čas pádí, si nejlépe uvědomíme u příležitosti různých výročí a narozenin. Člověk má možnost se na chvilku zastavit a vrátit se v paměti k událostem, na které již více či méně sedá prach. Náš web s články se na internetu objevil 1. září 2012 a to znamená, že dnes slavíme již jedenácté narozeniny. Tento web samozřejmě nevznikl jen tak z vakua – zformoval se kolem aktivních autorů, kteří přispívali na naše dodnes funkční diskusní fórum. Od té doby se náš web výrazně rozšířil – redakce přijala nové členy, začali jsme tvořit pravidelněji, rozšiřovali jsme naše portfolio služeb a expandovali jsme na různé sociální sítě. Najdete nás na Facebooku, Twitteru či Instagramu a kromě toho jsme i na Discordu, YouTube, Spotify a dalších podcastových platformách. Nic z toho by nebylo možné bez party skvělých lidí, které baví ve svém volném čase dělat radost ostatním. Na tomto místě bych jim za to chtěl poděkovat a říct, že je mi stále ctí stát v čele takové skvělé redakce.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starlink 6-13 vs. počasí

    ŽIVĚ A ČESKY: Starlink 6-13 vs. počasí

    Firma SpaceX plánuje na 1. září v 1:52 start rakety Falcon 9, která má vynést dalších 22 družic Starlink 2. generace mini. Jenže v cestě tomuto startu zatím stojí počasí. Florida byla ještě před pár hodinami sužována hurikánem Idalia a i když oblast kosmodromů nedostala plný zásah běsnícími živly, tak se zdejší podmínky nedaly označit jako bezpečné. Pro začátek startovního okna zatím meteorologové předpokládají 80% pravděpodobnost špatných podmínek. SpaceX ale má na další hodiny nachystané další možnosti ke startu a v průběhu času se počasí bude postupně zlepšovat až na 60% pravděpodobnost příznivých podmínek. Jak tedy tento rébus dopadne, se dozvíme za pár hodin. My každopádně budeme připraveni Vám poskytnout komentovaný přenos.

  • Proba-3 využije k přesnému zarovnání jasné body

    Proba-3 využije k přesnému zarovnání jasné body

    Dvojice družic má v rámci mise Proba-3 provádět let ve formaci s přesností na milimetr. Jenže k dosažení takového úkolu musí jedna družice neustále sledovat tu druhou – ať už je přesvětlena slunečním svitem, nebo se koupe v černočerné tmě. Za tímto účelem připravili inženýři zařízení pro vizuální detekci, kterou si dnes ukážeme. Ta však nebude jediným prostředkem pro určení vzájemné polohy a vzdálenosti. Mise využije také rádiové spojení, data z navigačních družic a laserový dálkoměr. Dnes se zaměříme pouze na vizuální detekci, ke které se sáhne, pokud budou od sebe obě družice maximálně 250 metrů. Světla z LED diod na družici – koronografu (viz animace níže) budou zachycena kamerami na družici – stínítku. Kamera tak bude moci jejich jas zachytit oproti tmavému okolí.

  • ŽIVĚ: Atlas V vyráží na utajenou misi NROL-107

    ŽIVĚ: Atlas V vyráží na utajenou misi NROL-107

    Starty raket s utajenými náklady mají své neoddiskutovatelné kouzlo neznáma a spekulací, které se s nimi pojí. Stejné je to i v případě aktuálního startu rakety Atlas V, která by měla 29. srpna ve 14:34 SELČ odstartovat z floridské rampy SLC-41 na misi NROL-107 pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Právě tato instituce provozuje americké zpravodajské družice, o kterých se ví jen velmi málo. A podobné je to i v případě aktuální mise, u které se často používá označení Silent barker (v doslovném překladu tichý „štěkač“). Podle dostupných informací by tato (nebo tyto) družice mohla (mohly) vyhledávat a sledovat kosmické objekty, pokud to bude potřeba.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗