ESA
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Evropská kosmická agentura očekává, že v únoru rozhodne, jak řešit 20% nedostatek financování svého průzkumného programu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V pondělí 22. září NASA představila deset nových astronautů-kandidátů, kteří vzešli z kompetitivního procesu, do kterého se přihlásilo více než 8 000 zájemců z celých Spojených států. Skupinu nyní čeká téměř dvouletý základní výcvik, po kterém budou připraveni na letové nominace pro podporu budoucích vědeckých a průzkumných misí na nízké oběžné dráze Země, na Měsíci i na Marsu. Nové kandidáty na kosmonauty vybrané v roce 2025 přivítal jednající administrátor NASA, Sean Duffy, na slavnostním ceremoniálu na Johnsonově středisku v Houstonu.
Pokud máte rádi rakety Falcon 9 a naše komentované přenosy, tak si v následujících hodinách přijdete na své. Potěšíme jak fanoušky vojenského zpravodajství, tak i ty, kteří drží palce vědeckému výzkumu. Dnes (22. září) a zítra nás totiž čekají dva starty Falconů 9, které se chystáme odvysílat. Nejprve dnes večer v 19:38 vyrazí Falcon 9 na misi NROL-48, v rámci které ponese s největší pravděpodobností novou porci družic Starshield a zítra ve 13:32 má vzlétnout Falcon 9, který ponese hned tři vědecké mise zaměřené především na kosmické počasí a sluneční aktivitu. Pokud tedy máte čas a chuť, rádi Vás pozveme k jejich sledování.
Další víkend a tedy i celý týden směřuje ke svému konci. Ale ještě než se s nimi za 12 hodin rozloučíme, musíme si zrekapitulovat, co nám uplynulých 7 dnů přineslo na poli kosmonautiky. Kromě souhrnu již vydaných článků se můžete těšit i na tradiční rubriky jako je video a foto týdne, či na hlavní téma. V něm bude řeč o lunárním roveru VIPER, který v posledních letech zažívá skutečně velmi turbulentní změny. Kromě toho se podíváme i na návrat kabiny z mise Bion-M2, testy Starship S38, nebo na evropský demonstrátor Themis pro zkoušky motorického přistávání. Tak vzhůru na to!
23. září má odstartovat Falcon 9, který ponese hned tři zajímavé náklady. Jedním z nich je družice, která bude udržovat nepřetržitý dohled na Slunce, čímž pomůže chránit Zemi před kosmickým počasím. Družice označovaná jako SWFO-L1 (Space Weather Follow-On L1) startuje právě včas, protože vědci varují před stárnoucí flotilou dosavadních misí sledujících Slunce, které se blíží ke konci své služby. „Je to extrémně urgentní, Družice jako ACE, SOHO, DSCOVR, pracují přes svou plánovanou životnost,“ přiznal 21. září během tiskové konference Richard Ullman, zástupce ředitele úřadu NOAA pro pozorování kosmického počasí a dodal: „Tato potřeba je urgentní a musíme nyní tyto kapacity nahradit.“
Evropský demonstrátor technologií pro znovupoužitelné orbitální rakety, Themis, dorazil na svou startovní rampu. Tento první evropský prototyp znovupoužitelné rakety je připraven na kombinované zkoušky, které proběhnou na švédské základně Esrange Space Center. Přesun na startovní rampu představuje milník ve vývoji celého projektu, protože se jedná o začátek kombinovaných testů, které přecházejí úplně prvnímu motorickému poskočení, letům v nízké výšce a následným přistáním. Zhruba 30 metrů vysoká Themis vznikla ve firmě ArianeGroup pro Evropskou kosmickou agenturu. O její pohon se stará jeden znovupoužitelný raketový motor Prometheus na kapalný kyslík a kapalný metan.
Původní plán sice počítal s tím, že první exemplář nákladní lodi Cygnus XL dorazí k Mezinárodní kosmické stanici už včera kolem půl jedné odpoledne našeho času. Jenže čáru přes rozpočet udělaly dva motorické manévry, které skončily předčasně. Pozemní týmy tak musely hledat příčinu a přílet lodi ke stanici se odložil. Za viníka byla nakonec označena příliš opatrná omezení v softwaru. Cygnus-XL tak má volnou cestu k orbitálnímu komplexu, u kterého jej má dnes okolo 13:18 SELČ pomocí staniční paže zachytit americký astronaut Jonny Kim. Při celé operaci mu bude asistovat jeho kolegyně, Zena Cardman.
Mezinárodní astronomická unie (IAU = International Astronomical Union), tedy mezinárodní nevládní výzkumná organizace a světová autorita v pojmenovávání kosmických objektů, schválila návrh oficiálních jmen povrchových útvarů na planetce Donaldjohanson, kterou 20. dubna letošního roku navštívila americká sonda Lucy. V narážce na fosilní inspiraci pro názvy jak planetky tak i kosmické sondy výběr IAU schválil pojmenování podle významných míst a objevů na Zemi, které prohlubují naše porozumění původu lidstva.
Čtvrtá družice z evropského programu Copernicus Sentinel 1, tedy Sentinel-1D, dorazila na letiště Félixe Ebouého, což je hlavní letiště ve Francouzské Guyaně. Odsud byla družice, stále bezpečně uložená v ochranném kontejneru, převezena do zařízení pro předstartovní přípravu na evropském kosmodromu v Kourou. Jedná se tedy o začátek startovní kampaně, která povede až ke dni startu, jehož datum zatím nebylo oznámeno. Víme však, že Sentinel-1D poletí na oběžnou dráhu ještě v letošním roce na palubě rakety Ariane 6.
Dlouze představovat největší tuzemský festival kosmických aktivit moc nedává smysl. Jen v loňském roce přilákal Czech Space Week více než 1 500 účastníků z 20 zemí a nabídl přes 15 akcí během jediného týdne. Letošní program bude ještě širší a organizátoři z Ministerstva dopravy a agentury CzechInvest, Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Planetum, Akademie věd ČR a dalších institucí slibují, že tentokrát ještě intenzivněji propojí český kosmický ekosystém se zahraničím, ale také s byznysem i novou generací studentů a fanoušků kosmických objevů. Osmý ročník Czech Space Weeku proběhne od 20. do 26. října a na veřejnost i odborníky čeká řada akcí nejen v Praze a Brně, ale i v dalších regionech. Těšit se můžete na akce, které propojují vzdělávání, vědu, průmysl a nadšení pro objevování. Také letos je náš portál mediálním partnerem celé akce a tentokrát bude festival úzce spojen s národním projektem Česká cesta do vesmíru, jehož cílem je jednak inspirovat mladou generaci, motivovat ji ke studiu STEM oborů a také podpořit českou účast na mezinárodních misích včetně připravovaného letu Aleše Svobody na ISS.
V noci na pondělí jsme společně sledovali start rakety Falcon 9, která na nízkou oběžnou dráhu Země dopravila nákladní kosmickou loď Cygnus. Ta je při misi NG-23 poprvé použita ve zvětšené verzi XL, díky které pojme o třetinu více nákladu. V dalších hodinách loď provedla řadu manévrů, které upravily její oběžnou dráhu a Cygnus se díky tomu přiblížil k Mezinárodní kosmické stanici. Na rozdíl od kosmických lodí Sojuz, Progress, Dragon 2, či Starliner se Cygnusy nepřipojují ke stanici automaticky. Pokaždé zastaví cca 10 metrů od stanice a nechají se zachytit staničním manipulátorem, který je následně připojí na požadované místo. A právě ke sledování záchytu, ke kterému má dojít 17. září okolo 12:35 SELČ bychom Vás v tomto článku chtěli pozvat. Původně jsme sice plánovali živě a česky komentované vysílání, ale pracovní či studijní povinnosti členů redakce nám to znemožnily. V článku proto najdete přehrávač originálního přímého přenosu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.