sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Sentinel-6B)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

IonQ Inc.

Společnost IonQ Inc., která se zabývá kvantovými výpočty, oznámila, že se dohodla na akvizici společnosti Skyloom Global, coloradského poskytovatele vesmírných optických komunikačních terminálů

U-Space

Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.

Shenzhou-20

Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.

mPower Technology

Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

JWST a mikrometeoroidy

Dopady mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu každé kosmické sondy či mise. Také nejdokonalejší kosmická observatoř, Webbův teleskop, jim musí čelit. Teleskop byl navržen tak, aby dokázal odolávat nepřetržitému bombardování částicemi o velikosti zrníček prachu, které se však pohybují extrémními rychlostmi. Webbův teleskop jim musí umět vzdorovat, aby mohl i nadále provádět měření pro přelomové vědecké objevy.

První evropská znovupoužitelná kosmická loď

Projektu Space Rider jsme se naposledy na našem webu věnovali v polovině prosince 2020. Dva roky uplynuly a Evropská kosmická agentura přináší aktualizované informace o celém projektu včetně podrobné vizualizace průběhu jeho mise. Evropský projekt, který by měl zajistit služby spojené s návratem nákladu na Zemi se již rýsuje a nabírá konkrétní obrysy. Týmy odborníků, kteří se podílí na kosmické lodi Space Rider se připravují na sérii shozových testů, které jsou zatím plánovány na rok 2023. Po prvních shozových zkouškách, které se budou ještě provádět s malými modely, bude následovat test v životní velikosti. Ten by měl také otevřít dveře k premiérovému letu. Jeho realizace je zatím v plánu na konec roku 2024.

Umělecké ztvárnění Orionu u Měsíce

SLEDUJEME: Průběh mise Artemis I

16. listopadu v 7:47 SEČ se na floridské rampě LC-39B zažehly motory rakety SLS a o slovo se přihlásil nosič, který se po odlepení od startovní rampy stal nejsilnější raketou současnosti. Na práci centrálního stupně a pomocných motorů na tuhé pohonné látky poté navázal horní stupeň ICPS, který svými zážehy dopravil kosmickou loď Orion na dráhu mířící k Měsíci. Hodinu a 54 minut po startu se Orion mohl od horního stupně odpojit a zahájit tak misi Artemis I, která otevírá dveře k návratu lidí na povrch Měsíce. V tomto článku najdete průběžně aktualizované informace o tom, jak mise probíhá. Na jednom místě budete mít psaný text, obrázky i videa, abyste nemuseli nic složitě hledat.

Vizualizace CubeSatu CAPSTONE u Měsíce.

CAPSTONE to zvládl – obíhá kolem Měsíce

Operátoři, kteří mají na starost misi CAPSTONE, potvrdili, že tato malá americká sonda v neděli večer amerického času úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Aby k tomu došlo, musel tento CubeSat 14. listopadu v 1:39 SEČ zažehnout své motory, což upravilo jeho dráhu. CAPSTONE se tak stal prvním lidským výtvorem na dráze NRHO (near-rectilinear halo orbit), kterou má v budoucnu využívat kosmická stanice Gateway, která má podpořit mise z programu Artemis. CAPSTONE se však nestal jen první sondou na této dráze, ale i prvním CubeSatem, který obíhá kolem Měsíce. V průběhu následujících pěti dnů jsou naplánovány další dva manévry, které doladí oběžnou dráhu. Jakmile budou tyto manévry dokončeny, bude možné zahájit analýzy dat, zda jsou všechny parametry dráhy v pořádku.

Koutové odražeče od NASA pro evropskou lunární misi

Agentura NASA dodala agentuře ESA pole koutových odražečů, které umožní, aby mohla být sonda Lunar Pathfinder na oběžné dráze Měsíce zaměřena pomocí laseru vypáleného ze Země. Laserová měření s centimetrovou přesnosti budou sloužit jako nezávislá kontrola toho, jak se sondě samotné daří určovat svou pozici s využitím signálů navigačních družic GPS a Galileo ve vzdálenosti cca 400 000 kilometrů. Cílem je prověřit koncept lunární družicové navigace, ale také zajištění přenosové kapacity předtím, než Evropa připraví vyhrazený program Moonlight.

Teleskop Euclid prošel vakuovými testy

V areálu společnosti Thales Alenia Space ve francouzském Cannes se po více než měsíci otevřely masivní dveře zdejší termálně-vakuové komory. Skončily tím zevrubné testy evropského teleskopu Euclid, jehož úkolem má být průzkum temných složek vesmíru. Kompletně sestavený teleskop byl ve zmíněné komoře vystaven podmínkám, které na něj čekají v kosmickém prostředí. Vůbec poprvé také mohly být jeho palubní subsystémy kompletně otestovány. Dřívější testy prověřovaly funkci systémů samostatně, ale zde se mohlo poprvé ověřit, jak vše funguje dohromady.

Pátý ročník Czech Space Weeku zve k návštěvě

Je jedno, zda jste „jen“ zájemce o vesmír a baví Vás kosmonautika, můžete být třeba učitel, který hledá vhodnou inspiraci pro své studenty, ale dveře jsou otevřeny o nově vzniklým start-upům, či zavedeným firmám. O čem je vlastně řeč? O největším českém festivalu, který se zaměřuje na kosmický průmysl. Czech Space Week totiž za pár dní zahájí svůj již pátý ročník. Stejně jako v minulých letech je pro zájemce připravena řada akcí, mezi kterými si asi každý najde něco, co jej zaujme. V rámci dnešního článku se Vás pokusíme seznámit alespoň s některými zajímavými momenty celé akce, jejímž mediálním partnerem jsme se stali i pro tento ročník. Czech Space Week je v roce 2022 naplánován na období mezi 28. listopadem a 2. prosincem.

Nafukovací štít LOFTID zvládl svou misi

Při dnešním startu rakety Atlas V letěl na oběžnou dráhu také technologický demonstrátor nafukovacího štítu LOFTID. Pokud by se tato technologie osvědčila, mohla by v budoucnu umožnit posílat větší sondy na všechna tělesa s atmosférou – třeba na Mars, Venuši nebo Titan. Využití by se našlo i při návratu větších strojů na Zemi. Aby se nová technologie otestovala v opravdu drsných podmínkách, byl LOFTID uvolněn na specifické dráze. Nejprve se od horního stupně Centaur na dráze ve výšce zhruba 810 kilometrů odpojila družice JPSS-2 a poté horní stupeň provedl dva zážehy – výsledkem byla dráha s apogeem (nejvyšším bodem dráhy) ve výšce okolo 660 kilometrů, ovšem perigeum (nejnižší bod oběžné dráhy) mělo výšku -17 kilometrů. Díky tomu bylo zajištěno, že nafukovací štít LOFTID zažije poměrně prudký vstup do atmosféry a tím pádem zkouška přinese optimální prověření jeho odolnosti.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.