sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Crew-12)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Planet

Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.

Space Forge

Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.

Synspective

Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.

Tory Bruno

Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.

ESA

Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

ŽIVĚ: Nastane dnes zkouška WDR celé sestavy SH/SS?

V rámci vývoje systému Super Heavy Starship už proběhla celá řada tlakových testů, statických zážehů a mnoha dalších zkoušek. S tím, jak se blíží první orbitální let této sestavy, však přichází čas na stále komplexnější úkoly. Jeden z nejdůležitějších testů, které SpaceX musí udělat, se ukrývá pod zkratkou WDR – Wet Dress Rehearsal. Jde o kompletní simulaci předstartovních činností, která má ověřit všechny kroky, které se uskuteční před startem. Prověřuje se výměna dat mezi rampou, nosičem a pozemním střediskem, ověřují se jednotlivé kroky včetně tankování nádrží. Ještě nikdy nebyly nádrže sestavy Super Heavy Starship kompletně naplněny. Dnes bychom se toho v rámci zkoušky WDR měli dočkat.

CheMin – malý zázrak na roveru Curiosity

Minerály jsou jako časová pouzdra poskytující informace o tom, jak vypadalo prostředí v době jejich vzniku. Odlišné minerály jsou spojeny s odlišnými typy prostředí. Teplota, tlak a přítomnost (či absence) chemických látek (včetně vody) určují, jaké minerály vzniknou a jak budou pozměněny. Kupříkladu sádrovec je minerál obsahující vápník, síru, kyslík a vodu. Anhydrit také obsahuje vápník, síru a kyslík, ale chybí v něm voda. Přístroj CheMin (Chemistry and Mineralogy) na palubě marsovského vozítka Curiosity je schopen tyto dva minerály od sebe rozlišit. Některé minerály detekovatelné pomocí CheMin (jílovité minerály, fosforečnany, uhličitany, nebo sírany) mohou pomoci zachovat tzv. biosignatury, tedy stopy života. Za určitých podmínek mohou jílovité minerály, které vznikly při vypaření slané vody, zapouzdřit a ochránit tyto stopy. Vědci proto přístroj CheMin používají k pátrání po těchto a dalších minerálech, které chrání důkazy dřívějších podmínek na Marsu, které mohly umožňovat mikrobiální život, ačkoliv rover Curiosity nedokáže určit, zda jsou přítomné nějaké stopy života.

Jak se otevíralo pouzdro sondy Hayabusa-2

Japonská sonda Hayabusa-2 dopravila koncem roku 2020 na Zemi vzorky, které odebrala z planetky Ryugu. K otevření pouzdra došlo až v čisté laboratoři, kde mohla začít vědecká analýza dovezeného materiálu – toho nakonec bylo v pouzdře 5,4 gramu, pokud započítáme i hmotnost plynu, který se ze vzorku uvolnil. Dva roky uplynuly a vědci již z naměřených údajů vytváří první studie. Teprve až nyní však agentura JAXA zveřejnila na YouTube sérii časosběrných videí, která (často z různých úhlů) zachycují proces manipulace s pouzdrem a jeho otevření. Sice s výrazným zpožděním, ale i tak máme možnost nahlédnout pracovníkům pod ruce. Je také vidět, že otevření pouzdra není jednoduché a souvisí s ním celá řada dílčích kroků.

Průběh havárie první rakety RS1

Premiérový start malé rakety RS1 od firmy ABL se odkládal několik měsíců. Bylo vidět, že firma nechce nic podcenit a snaží se vyladit všechny nedostatky, které se během předstartovních příprav objevily – viz náš článek z konce listopadu. Po mnoha odkladech se nakonec malá raketa RS1 dočkala svého prvního startu, když 11. ledna v 0:27 SEČ odstartovala z kosmodromu na aljašském ostrově Kodiak. Let však krátce po startu skončil havárií a zakrátko se objevily informace, že nosič dopadl na rampu, kterou významně poškodil. Start nebyl vysílán živě a firma zveřejnila pouze krátký záznam startu, na kterém nehoda vidět nebyla. Nebylo tedy možné získat podrobnější informace. Zhruba týden po startu zveřejnila firma ABL na svém Twitteru podrobný popis předstartovních příprav, startu, krátkého letu, následné anomálie i důsledků, které s sebou přinesla. V tomto článku Vám tuto zprávu přinášíme přeloženou do češtiny bez jakýchkoliv dalších zásahů z naší strany. Snímky poškozeného pozemního vybavení sice stále nejsou k dispozici, ale tento přehled přináší dobrou představu o tom, k čemu vlastně došlo.

Po 30 letech skončila mise Geotail

Americko-japonská mise Geotail skončila po 30 letech strávených na oběžné dráze. Dlouhověkou družici z provozu definitivně vyřadila závada zbývajícího datového úložiště. Mise Geotail byla na oběžnou dráhu Země dopravena 24. července 1992 raketou Delta II 6925, která startovala z rampy LC-17A na floridském Mysu Canaveral. Sonda poté začala plnit své úkoly a postupně nasbírala obří balík dat o struktuře a dynamice magnetosféry – neviditelné magnetické bubliny, která chrání naši planetu. Celá věc je úctyhodná i z toho důvodu, že mise Geotail byla původně plánována jako čtyřletá! Jelikož si však vedla velmi dobře a stále dokázala posílat vědecky cenná data, dočkala se několika prodloužení služby. Právě její měření se podílela na tisícovkách vědeckých publikací.

O krok blíže k jedinečné kometární misi

Evropská kosmická agentura ESA a firma OHB podepsaly kontrakt, který zajišťuje pokrok jak ve fázi návrhu, tak i následné stavby ambiciózní evropské mise Comet Interceptor, jejíž start je zatím plánován na rok 2029. Půjde o misi značně nezvyklou – už jen tím, že její cíl zatím ještě nebyl vůbec objeven! Celá myšlenka vychází ze základního předpokladu – pokud bychom objevili objekt, který se řítí do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a chtěli k němu poslat sondu, měli bychom na její stavbu jen velmi omezený čas. Namísto toho se Comet Interceptor připraví dopředu a na svou příležitost si počká ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním bodě L2 soustavy Slunce – Země (bude se tedy nacházet od Země směrem dále od Slunce). Tady bude vyčkávat na okamžik, kdy astronomové objeví vhodnou kometu (nebo dokonce mezihvězdný objekt), která se poprvé dostane do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družici GPS

Nabitý startovní harmonogram firmy SpaceX nám v lednu 2023 zatím naservíroval tři starty raket Falcon. Už ve středu nedlouho po poledni bychom se mohli dočkat čtvrtého letošního startu této firmy. 18. ledna ve 13:10 SEČ má totiž z rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 s již šestou navigační družicí systému GPS 3. generace. Jelikož tyto družice mívají své přezdívky, můžete se setkat nejen s označením GPS III-06, ale i Amelia Earhart na počest známé průkopnice letectví. Falcon 9 poletí s podruhé použitým prvním stupněm, který se pokusí o přistání na mořské plošině ASOG. Horní stupeň dopraví zhruba čtyřtunový náklad na dráhu přechodovou ke střední oběžné dráze. Družice se pak pomocí vlastního pohonu přesune na finální střední oběžnou dráhu (kruhová ve výšce 20 200 kilometrů se sklonem 55°). Také tento přenos pro Vás budeme živě a česky komentovat. Pokud tedy budete mít čas a chuť, můžete si náš přenos pustit.

První letuschopný Vulcan míří na Floridu

Premiérový letový exemplář rakety Vulcan od United Launch Alliance (ULA) míří na kosmodrom. Hardware pro první certifikační misi (Cert-1) přepravuje transportní loď RocketShip, která míří na Mys Canaveral, kde proběhnou předstartovní přípravy. Nosič nové generace opustil 13. ledna výrobní areál ve městě Decatur (stát Alabama) a vydal se na cestu dlouhou skoro 3500 kilometrů, která vede přes řeky i volné moře. RocketShip je dobře manévrující a na zakázku pro ULA vyrobené plavidlo k přepravě raket schopné proplouvat jak hlubokými, tak i mělkými vodami. Loď měří na délku 95 metrů a najdeme na ní i obytné a stravovací prostory pro šestnáctičlennou posádku, ale i strojařskou dílnu, nebo pokročilé počítače usnadňující navigaci. Nakládání hardwaru pro Vulcan proběhlo v rámci oslav, které se uskutečnily u příležitosti úspěšného dokončení prvního letového hardwaru. Šlo totiž o dlouho očekávaný okamžik, který nastal díky neúnavné snaze postavit a otestovat novou raketu, která podle ULA změní podobu startovacího průmyslu.

Stojan adaptéru LVSA se vrátil na Marshallovo středisko

Pracovníci Marshallova střediska v Huntsville v Alabamě 7. ledna vyložili z útrob transportního člunu Pegasus přepravní stojan. Ten sem byl pomocí člunu přepraven z Kennedyho střediska na Floridě, kam dorazil při převozu adaptéru LVSA pro premiérovou raketu SLS, která vyrazila na misi Artemis I. Téměř 8,5 metru vysoký díl kuželovitého tvaru má za úkol mechanicky propojit centrální stupeň rakety SLS s jejím druhým stupněm ICPS (interim cryogenic propulsion stage). V dutých útrobách adaptéru LVSA se také ukrývá velká část raketového motoru RL-10, který zajišťuje pohon stupně ICPS.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.