Vzorky zo sondy Change´6
Dňa 14. 9. 2026 vo Viedni (OSN) Čína oficiálne darovala mesačné vzorky zo sondy Chang´e 6.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dňa 14. 9. 2026 vo Viedni (OSN) Čína oficiálne darovala mesačné vzorky zo sondy Chang´e 6.
Společnost Sophia Space a specialista na leasing v leteckém a kosmickém průmyslu SLI 14. září oznámili finanční rámec v hodnotě 300 milionů dolarů na vybudování konstelace 10 družic pro edge computing (zpracování dat přímo na okraji sítě, tedy co nejblíže jejich zdroji).
Společnost BlackSky Technology 14. září oznámila, že ze své páté družice Gen3 získala a zpracovala první snímky (first light) za méně než 20 hodin po startu na raketě Electron společnosti Rocket Lab.
Společnost Apex pomáhá vybudovat ve Spojených státech specializovanou továrnu na velkosériovou výrobu družic pro přímé připojení zařízení (direct-to-device) pro operátora Elveo Mobile. Ten nedávno vznikl sloučením společností Lynk Global a Omnispace.
Společnost Rocket Lab 11. září oznámila, že podává protest proti rozhodnutí NASA udělit společnosti Blue Origin kontrakt v hodnotě 700 milionů dolarů na vývoj a provoz komunikační družice na oběžné dráze Marsu.
Saúdský telekomunikační gigant stc Group nahradil jednu ze dvou malých geostacionárních družic, které si mexická telekomunikační společnost Apco Networks objednala v rámci odložené mise Block 3 společnosti Astranis, uvedl mluvčí výrobce
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) 10. září oznámil výrazné rozšíření svého programu komerčních družicových dat. V rámci tohoto rozšíření uzavřel smlouvu typu IDIQ (indefinite delivery, indefinite quantity) se 14 společnostmi, která umožňuje zadávat jednotlivé zakázky podle aktuální potřeby.
Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.
Dva běloruští občané a litevská společnost, kterou ovládali, byli odsouzeni za podvodné získání finančních prostředků z Evropské unie určených na vývoj přijímačů družicové navigace s vysokou přesností.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Výroba družic Galileo druhé generace může naplno pokračovat, jelikož dvě nezávislé komise zodpovědné za kritické zhodnocení návrhu potvrdily, že návrh družic splňuje všechny požadavky na očekávané výkony. Jde o další milník, který se stihl včas i přes ambiciózní harmonogram, který počítá s vývojem prvních dvanácti družic Galileo druhé generace. Evropský navigační systém Galileo, celosvětově nejpřesnější síť, se již delší dobu chystá na družice druhé generace (G2). Ty nabídnou nesrovnatelnou přesnost určení pozice i času, čímž podpoří široké spektrum uživatelských potřeb a služeb.
Společnost Stoke Space 11. června oznámila, že se jí podařilo provést první úspěšný statický zážeh jejich zbrusu nového raketového motoru, který využívá uzavřený pracovní cyklus s plným tokem (full-flow, staged-combustion). Je tedy konstrukčně příbuzný s raketovými motory Raptor od SpaceX, které také využívají tento pracovní režim. Ale zpět k motoru firmy Stoke Space, který má pohánět první stupeň chystané rakety Nova. Společnost plánuje, že půjde o plně znovupoužitelnou orbitální raketu řadící se mezi středně silné nosiče. Dosažení aktuálního technologického milníku představuje důležitý skok pro celou společnost Stoke Space. Potvrzuje totiž, že firma je na správné cestě k tomu, aby mohla svým zákazníkům z celého světa nabídnout spolehlivou středně silnou raketu, která bude plně a navíc rychle znovupoužitelná.
Ve vesmírném středisku optiky společnosti OHB v německém Oberpfaffenhofenu začaly práce na integraci kamer do teleskopu Plato. Jedna kamera po druhé budou připojovány na optickou lavici teleskopu, tedy na povrch, který zajistí, že všechny kamery budou mířit stejným směrem. Nyní se Evropská kosmická agentura pochlubila snímkem, který zachycuje první z 26 kamer po úspěšné integraci. Plato bude disponovat celkem 24 klasickými a dvěma „rychlými“ kamerami, které budou pozorovat více než 100 000 hvězd a přitom mají pátrat po planetách, které kolem nich krouží. Mise využije k charakterizaci exoplanet tzv. tranzitní metodu. Když planeta přejde z pohledu teleskopu přes disk své hvězdy, dojde k poklesu jasu zastíněné hvězdy. Rozborem tohoto zastínění se mohou vědci dozvědět o velikosti, hmotnosti a hustotě planety.
Dnes se opět podíváme na projekt, jehož praktické uplatnění se nedá očekávat v blízké budoucnosti, ale přesto ukrývá určitý potenciál, který si zaslouží bližší prozkoumání. Právě proto jej NASA vybrala k hlubšímu rozpracování v rámci programu NIAC, který má za úkol finančně podporovat rozvoj technologií, které zatím nemají možnost realizace. Tímto dílem také zakončíme představení projektů, které byly v roce 2024 podpořeny v rámci Fáze 1. Ale žádný strach, náš seriál tím nekončí. Příští díl se bude věnovat prvnímu projektu, které byly letos podpořeny v rámci Fáze 2. Ale teď už k představení projektu s bezkonkurečně nejdelším názvem ze všech.
Analýza dat z radaru sondy Magellan ukázala, že počátkem 90. let došlo na Venuši k erupcím dvou vulkánů. Toto zjištění tak doplňuje loňský objev jiného aktivního vulkánu, k čemuž byla také využita data ze sondy Magellan. Přímý geologický důkaz nedávné sopečné činnosti na Venuši tak byl nyní objeven podruhé v historii. Vědci z Itálie analyzovali data z mise Magellan, aby odhalili povrchové změny naznačující vznik nových hornin z proudů lávy, které jsou spojeny se sopkami, které byly aktivní v době, kdy zmíněná sonda kroužila kolem planety. Sonda Magellan, kterou spravovala kalifornská JPL, zmapovala mezi roky 1990 a 1992 celých 98% povrchu planety. Snímky povrchu Venuše, které tato mise vytvořila, dodnes nebyly překonány z hlediska podrobnosti.
Fanoušci sci-fi filmů a knih znají fantastické příběhy, ve kterých jejich hrdinové žijí a pracují na kosmických stanicích či v lodích, které disponují umělou gravitací. V praxi však tato metoda nebyla využívána, ale to se může už brzy změnit. Generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, a výkonný ředitel společnosti Vast, Max Haot, podepsali 6. června na Kosmickém dni na mezinárodní berlínské letecko-kosmické show memorandum o porozumění pro budoucí kosmickou stanicí firmy Vast. Tato společnost totiž připravuje komerční kosmické stanice s umělou gravitací, která umožní nákladům i posádkám zažít různé úrovně – nejen tradiční mikrogravitaci, ale i lunární úroveň. Jejich jednomodulová stanice Haven-1 má na nízkou oběžnou dráhu Země vyrazit nejdříve v srpnu 2025.
Agentura NASA se rozhodla podpořit deset studií, které mají prověřit, jak realizovat levnější a také rychlejší metody dopravy vzorků z Marsu Na Zemi v rámci programu MSR. V rámci těchto snah NASA udělí kontrakty na fixní částku až do 1,5 milionu dolarů, které budou využity na vytvoření devadesátidenní studie pro sedm předkladatelů z oboru. Kromě toho vytváří své vlastní studie i střediska NASA – třeba JPL v Kalifornii nebo Johns Hopkins’ Applied Physics Laboratory. Po dokončení NASA zhodnotí všechny studie a zváží možné úpravy či vylepšení architektury programu MSR.
Po měsíce trvajících pečlivých zkouškách, které ověřovaly, že nový evropský přístroj Sentinel-5 bude dodávat špičková data o kvalitě ovzduší po celém světě, mohl být tento instrument přepraven do Francie, kde se firma Airbus postará o jeho usazení na první meteodružici MetOp Second Generation, která má startovat v roce 2025. Úkolem mise Sentinelu-5 bude měřit distribuci aerosolů a stopových plynů v atmosféře. Jde například o ozon, oxid dusičitý, oxid siřičitý, formaldehyd, glyoxal, oxid uhelnatý, či metan. Tyto plyny ovlivňují nejen vzduch, který dýcháme, ale také zemské klima. Sentinel-5 přitom vychází z vysoce úspěšné mise družice Sentinel-P (P jako precursor, tedy předchůdce), která od svého startu v roce 2017 dodala mnoho cenných informací o kvalitě vzduchu.
Zástupci Evropské kosmické agentury podepsali dva kontrakty se zástupci evropských průmyslových firem na vývoj komerčních služeb zaměřených na dopravu nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici a zpět do roku 2030. 22. května na zasedání Kosmické rady v Bruselu uzavřel generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, kontrakty s Hélène Huby z německé společnosti The Exploration Company a Massimo Comparinim z italské firmy Thales Alenia Space. Kontrakt se týká vývoje služeb pro dopravu nákladů z oběžné dráhy na Zemi.
Včera jsme se po mnoha letech odkladů a zpoždění konečně dočkali startu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing s dvoučlennou posádkou na palubě. Cílem pilotované testovací mise CFT je prověřit všechny systémy kosmické lodi v ostrém provozu ve všech fázích kosmické mise. A protože Starlinery mají vozit astronauty na ISS, je jasné, že právě připojení k Mezinárodní kosmické stanici nemůže při této misi chybět. Komplikací byl zaznamenaný únik helia, u kterého není znám vliv na další průběh mise. Zatím ale nebylo nic oznámeno a tak platí, že Starliner by se měl k orbitálnímu komplexu připojit v 18:13 SELČ a náš živě a česky komentovaný přímý přenos u toho nebude chybět.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.