sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Lunar Outpos

Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.

JAXA a ESA

Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.

SEOPS

Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.

Latitude

Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.

Exolaunch

Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Michael Voplatka
thumbnail

61 let vývoje rakety Atlas

Raketa Atlas V je dnes jedním z nejpoužívanějších a nejspolehlivějších kosmických nosičů. Její úspěch je založen na vývoji dlouhém více než 60 let. Současná verze Atlasu je tedy poslední v dlouhé řadě vývojových variant sahajících do samotných počátků kosmické éry. Dnešního dne, přesně před 61 lety se uskutečnil historicky první start Atlasu. Ačkoliv skončil neúspěchem a raketu ještě čekalo mnoho dalších explozí, Atlas si postupem času získal důvěru a svou pevnou pozici v těžké konkurenci orbitálních nosičů. V dnešním článku Vám nabídneme video s českými titulky, které velice podrobně popíše konstrukci i vývoj rakety Atlas od jejího úplného počátku až do dnešních dní včetně výhledu do blízké budoucnosti.

thumbnail

Alexander Gerst míří za nové horizonty

Již zítra se z kazašského kosmodromu Bajkonur vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici německý astronaut Alexander Gerst. Z nejnovějšího výběru evropských astronautů z roku 2009 se tak stane prvním, který se dočká své druhé mise. Do vesmíru se vrátí po pouhých 3 letech a 209 dnech. V roce 2014 byl na ISS členem Expedic 40 a 41 a podnikl jeden výstup do volného prostoru. Nyní nadešel čas pro jeho návrat. A nebude to návrat ledajaký! Alexander Gerst totiž bude velet Expedici 57. Po belgickém astronautovi Frankovi de Winne se tak stane teprve druhým evropským velitelem ISS. Člen Evropské kosmické agentury tak na stanici bude velet po devíti letech. Podívejme se, co to pro Alexandra Gersta znamená a čím je pro něj překračování horizontů.

Jak se dostat na Mars?

Jak se dostat na Mars?

Ačkoliv je Mars hned po Venuši druhá planeta nejblíže Zemi, cesta k němu v současné době trvá přibližně tři čtvrtě roku. Kosmický prostor je zkrátka i v našem nejbližší sousedství nesmírně rozlehlý a se současnými technologiemi nejsme schopni k Marsu doletět dříve, než za několik měsíců. Rychlejší cesta by vyžadovala enormní nárůst energie potřebné ke zrychlení při odletu od Země a také zabrzdění při příletu k Marsu. K Rudé planetě navíc není možné odletět kdykoliv se nám zachce, ale je nutné odstartovat v příhodném časovém okně, které nastává pouze jednou za necelé dva roky. Jedině tehdy je vzájemné postavení naší a cílové planety natolik příznivé, že k ní lze doletět s minimálním možným vydáním energie a za výše zmiňovanou dobu.

GRACE-FO

Sledování vody z vesmíru: GRACE-FO

Pozorování planety Země a zejména studium klimatu je jedním z hlavních úkolů současné kosmonautiky. Ať chceme nebo ne, ať už si to uvědomuje či nikoliv, i drobné změny v klimatu mohou mít dalekosáhlé globální následky, které se ve výsledku odrazí nejen na stavu naší planety, ale také na způsobu, jakým funguje naše společnost. Zemské klima je velmi úzce spjato s vodou, jejím pohybem a výskytem na různých místech planety ve všech skupenstvích. Pokud tedy chceme porozumět dlouhodobým změnám klimatu a jeho vývoji, zcela logicky musíme sledovat zemské vodstvo a pohyby vodních mas. A právě toto pozorování je hlavním úkolem dvojice sond označovaných jako GRACE-FO, které se zaměřují na studium gravitace naší rodné planety. Ptáte se, jak voda souvisí s gravitací? To už se dozvíte ve videu v tomto článku.

Wen-čchang

Wen-čchang – budoucnost čínského dobývání vesmíru

Koncem roku 2014 byla dokončena stavba chlouby čínského kosmického programu – kosmodromu Wen-čchang. Ten se stal nejmodernějším čínským vesmírným přístavem a jedním z nejmodernějších kosmodromů světa. Jedná se již o čtvrtý čínský kosmodrom, který je přitom prvním a jediným nacházejícím se na mořském pobřeží. Jeho velmi dobrá poloha byla strategicky zvolena v provincii Chaj-nan na stejnojmenném ostrově v Jihočínském moři. Výhody této lokace tkví v zeměpisné šířce, která je pouhých 19° severně od rovníku, díky čemuž nosiče disponují až o 12 % vyšší nosností oproti jiným čínským kosmodromům. Pro porovnání, kazašský Bajkonur je umístěn na 47° severní šířky a floridský Cape Canaveral na 28°. Druhá výhoda kosmodromu Wen-čchang spočívá v umístění na pobřeží, díky kterému nebudou ohrožena lidská obydlí podél trajektorie startujících raket, což v Číně bohužel nebývá ničím výjimečným.

rudý Mars

Je Mars opravdu rudý?

Mars. Rudá planeta. Na světě se asi najde jen málokdo, kdo by tato synonyma neznal, nebo snad pojem Rudá planeta přiřadil k jinému vesmírnému tělesu. Každý, kdo někdy spatřil našeho planetárního souseda na noční obloze, může potvrdit, že i při pohledu pouhým okem má planeta načervenalý nádech, který jej jednoznačně odlišuje od okolních hvězd. Koneckonců samotné jméno planety vzniklo díky asociaci červené barvy ohněm a krví. Oheň a krev znamenají zranění, smrt a válku. A za vše s válkou spojené ve starověkém Římě zodpovídal bůh války Mars, po němž byla Rudá planeta pojmenována. Ale nebyli to jen Římané, kteří si načervenalé nebeské těleso spojovali s ohněm a krví. Řekové jej nazývali Areova hvězda nebo někdy také Pyroeis. V prvním případě šlo o hvězdu zasvěcenou bohu války Areovi, ve druhém by se jméno dalo přeložit jako Hořící. Babylóňané Mars pojmenovali po svém bohu války, ohně a ničení Nergalovi. Stejně tak staří Indové Mars spojovali s válkou a válečnými božstvy. A takto bychom mohli pokračovat napříč všemi starověkými civilizacemi a všude bychom narazili na spojování Marsu s rudou barvou,

InSight

InSight přehledně

Před pouhými několika hodinami odstartovala z kalifornského pobřeží raketa Atlas V, na jejímž vrcholu byl vynesen další z dlouhé řady průzkumníků Rudé planety. Sonda InSight, která se zaměří na studium vnitřní struktury Marsu, se už nachází na přeletové trajektorii a k našemu planetárnímu sousedovi dorazí v listopadu letošního roku. Jedná se o první sondu vydávající se k Marsu od roku 2016, kdy odstartovala evropská mise ExoMars s družicí TGO a částečně úspěšným demonstrátorem Schiaparelli. Pokud pak v listopadu proběhne úspěšné přistání, bude InSight první sondou zkoumající Mars z povrchu od přistání vozítka Curiosity v roce 2012. Na povrchu Rudé planety by tak měly poprvé v historii současně pracovat tři stroje – spolu se sondou InSight je to MSL Curiosity a nestárnoucí vozítko Opportunity.

MSR

Doprava kousku Marsu na Zemi

Mise obecně nazývaná jako Mars Sample Return, která si klade za cíl dopravit vzorky z povrchu Marsu na Zemi, byla po dlouhá léta jen zbožným přáním, k jehož uskutečnění se nepodnikaly žádné významnější kroky. Tu a tam se objevila nějaká zmínka o možnostech uskutečnění tohoto projektu, přičemž se pokaždé jednalo o poměrně odlišné způsoby provedení a projekt prošel mnoha obměnami své podoby. Zdá se ale, že nyní se vše konečně dává do pohybu, vysněná mise se stává realitou a její první fáze odstartuje už za pouhé dva roky.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.