Poté, co evropská družice Aeolus překonala svou plánovanou životnost na oběžné dráze, ji čeká zánik v zemské atmosféře. V současné době Aeolus každý den ztrácí přibližně 1 kilometr výšky, přičemž tempo jeho sestupu se zrychluje. Pozemní operátoři agentury ESA do tohoto procesu brzy vstoupí a pokusí se navést družici na první asistovaný zánik v historii. O tomto plánu jsme na našem webu psali už v květnu a dnes se na celý proces podíváme podrobněji.

Právě zimní polární vír je v těchto dnech zodpovědný za sněhovou nadílku na různých místech severní polokoule – vědci proto chtějí využít data z evropské družice Aeolus k tomu, aby si lépe posvítili na tento komplexní fenomén. Polární vír tvoří obří masa mrazivého vzduchu, která se pohybuje v polární stratosféře kolem severního pólu. Tento vír je obklopen silnými vzdušnými proudy, které proudí kolem hranice víru proti směru hodinových ručiček. Právě v zimě bývá vír silnější a ledový vzduch tak zůstává kolem Arktidy. Někdy však může vír zeslábnout, být narušen nebo se dokonce rozdělit na dvě části, které pak plynou k jihu a při své cestě ovlivňují počasí v troposféře – většinou je to provázeno nezvykle chladným počasím a velkým množstvím sněhu, přičemž tyto jevy se nevyhýbají ani jižnějším lokalitám.

Evropská družice Aeolus monitoruje vítr v zemské atmosféře od 3. září 2018 – začal tedy jen pár dní po úspěšném startu 22. srpna téhož roku. Následovaly však celé měsíce pečlivých zkoušek a ověřování výsledků měření, než odborníci z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts) mohli definitivně říct – tato data jsou dost dobrá na to, abychom je začali používat pro naše předpovědi. Ono se to zdá jen jako banalita, ale je potřeba si uvědomit, že rozhodnutí o zapracování nových měření do předpovědí počasí nikdy nebylo nic jednoduchého. Potřebujete opravdu hodně práce, abyste skutečně dobře porozuměli sbíraným údajům a abyste zajistili, že mají vysokou kvalitu.

Evropská družice Aeolus, která nese vůbec první lidar sledující vítr pomocí Dopplerova jevu, funguje na oběžné dráze již téměř rok a poskytuje cenná data. Ale laserový transmiter začal pomalu ztrácet výkon. Odborníci se proto rozhodli přepnout na druhý laser, který je součástí přístroje a Aeolus se díky tomu vrátil do špičkové formy. Jedná se o další důkaz toho, že vývoj kosmické techniky je velkou výzvou a i přes celou řadu zkoušek provedených v různých fázích vývoje si inženýři nikdy nemohou být naprosto jistí, že bude ve vesmíru všechno dlouhodobě fungovat. A obzvlášť to platí u misí, které vyšlapávají cestu novým technologiím, mezi které Aeolus zcela jistě patří. Používá totiž zcela nový přístup k měření pohybu vzdušných mas z oběžné dráhy.

Evropská družice Aeolus byla na oběžnou dráhu Země vypuštěna vloni v srpnu a od té doby vědci i inženýři pečlivě sledovali data, která nám posílala. Připomeňme, že jde o první projekt určený výhradně ke sledování větrů na celé Zemi. Nyní je projekt připraven ke vstupu do další fáze. Ačkoliv předpovědi počasí na další dny udělaly za poslední roky významný pokrok, stále nejsou ideální a musí se nadále zlepšovat. Prostředkem k tomu mohou být právě přesná měření pohybů vzdušných mas. Abychom ale mohli pracovat s globálními údaji, potřebujeme měřit z vesmíru – a právě zde přichází ke slovu Aeolus.

Ještě máme v živé paměti start rakety Vega, která 22. srpna vynesla na polární dráhu evropskou družici Aeolus, která disponuje unikátním vědeckým přístrojem Aladin pro mimořádně přesné globální měření proudění vzduchu. Nyní přišla potěšující zpráva – tento špičkový přístroj byl úspěšně aktivován a již začal do zemské atmosféry vysílat laserové pulsy ultrafialového světla. Ještě lepší zprávou ale je, že už z této prvotní fáze máme k dispozici zajímavé údaje, které jsou jen drobnou ochutnávkou toho, co všechno tato mise dokáže.