Společnost podepsala v uplynulém roce 14 nových zakázek na vynesení celkem 44 družic.
8. ledna 6:00
NS-28
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Otázka je, kolik z toho je mikrodružic, které se dají zvládnout jedním startem 😀
Chtěl jsem napsat něco podobného, proto se optám Karlíka přímo, počítá se do toho OneWeb? Protože v tom včerejším článku na spacenews psali i o rekordním počtu startů pro letošek a velká část z toho je právě tato konstelace 🙂
ArianeSpace v roce 2019 vynesla na GTO celkem 8 družic, což je ze všech poskytovatelů nejvíc. Fakticky je to dokonce o dva více, než všichni ostatní poskytovatelé dohromady. Na 2020 se chystá myslím 12 startů. Počítá se s prvními lety Vega-C a Ariane-6. 8 startů se plánuje z Ruska, pokud se nepletu.
Já bych vlastně jen řekl, že prostě letěla 4x. To je celé. A SpaceX taky 4x na GTO. 🙂
Psal jsem počet družic. Nikoliv počet startů Jirko. Možnost vynést během jednoho startu 2 družice na GTO může být výhoda. Šetří to peníze i čas. Falcon-9 má horší kryt, pod který se toho přeci jen oproti Ariane-5 vejde méně.
Každý náklad se počítá. Ukazuje se, že malé družice mají budoucnost.
Ano, jen jsem chtěl říct, že je rozdíl 14 startů na GTO a třeba 4 na LEO. Ale rozhodně je to od Ariane dobrý výkon a jsem za něj bytostně rád 🙂
Bohužel to u Ariane ještě neznamena i ekonomickou rentabilitu.
Stačí, když to pokryje náklady. Víte ono to zda Evropa bude mít někdy ještě vyšší cíle záleží hodně na obyčejných lidech. Když se bude koukat na každé euro a rentabilitu, protože se to lidem nelíbí, tak se to nikdy neposune.
Možná, že kdyby se počítalo každé euro, posune se to tím, že vyvinou nosič vhodný pro ty „vyšší cíle“.
Evropa má kvalitní nosiče s velmi dobrou reputací. Slouží skvěle účelu, pro který byly navrženy a výjimkou není ani Ariane-6. Což bude moderní nosič, který zásadně nevybočuje z dosavadních trendů. Naopak, přinese řadu inovativních řešení výroby. A není vyloučeno ani zapojení do programu Lunar Gateway.
Vyššími cíli jsem měl na mysli například vlastní pilotovaný program,který není možný i zdůvodu dlouhodobého podfinancovaní kosmických aktivit ESA. Což je mimochodem i důsledkem nepopularity u široké veřejnosti, která řeší proč jde na kosmonautiku „tolik“ peněz. To kam se v kosmonautice ESA vydá, tak v podstatě záleží i na každém z nás.