křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup Dark, který vyvíjí technologii kosmických lodí vypouštěných ze vzduchu pro zachycení a likvidaci orbitálních objektů, ukončil provoz poté, co se mu podařilo vytvořit udržitelný obchodní model.
Japonská kosmická agentura JAXA si vybrala společnost Rocket Lab k vypuštění sady technologických demonstračních družic na raketách Electron.
Společnosti Momentus a Solstar Space 13. října oznámily tříletou dohodu o rozšíření komunikačních, dopravních a infrastrukturních služeb pro vládní a komerční mise na nízké oběžné dráze Země.
Tory Bruno, prezident a generální ředitel společnosti United Launch Alliance, bude čestným předsedou Světového týdne vesmíru 2026, jak dnes oznámila Asociace Světového týdne vesmíru.
Laboratoř JPL tento týden propustí 550 zaměstnanců, což je další kolo propouštění v tomto vesmírném vědeckém centru.
Čína v pondělí provedla start rakety Dlouhý pochod-2D a úspěšně vyslala na oběžnou dráhu testovací družici dálkového průzkumu Shiyan-31.
Španělská společnost Sateliot oznámila, že poprvé dosáhla úzkopásmového připojení z družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) ke komerčnímu zařízení internetu věcí (IoT) postavenému podle globálních standardů 5G známých jako 3GPP Release 17.
Investor Space Capital uvedl, že globální investice do klíčové vesmírné infrastruktury vzrostly za poslední tři měsíce na maximum, a to za posledních pět čtvrtletí ve výši 4,4 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly sázejí na to, že družice určené k detekci lesních požárů mohou také zaplnit kritické mezery ve vojenských schopnostech monitorování počasí. Společnost Muon Space získala kontrakt v hodnotě 44,6 milionu dolarů na demonstrace technologie monitorování životního prostředí na oběžné dráze s podporou vojenských aplikací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
2. listopadu byla vynesena družice Gaofen-7. První stupeň měl roštová kormidla a povedlo se ho navést mimo obydlenou oblast”.
6. listopadu 6:27
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Hmm, tak zatím to používají, kromě sběru dat pro znovupoužitelnost, pro řízení dopadu prvního stupně mimo obydlená místa. Je absurdní, že vůbec střílí do obydlených oblastí, tohle se jinde na světě nevidí.
Navést kam zpět?
Co myslíte? Na Měsíc to asi nebude. 🙂
Proč nemůžete odpověď přímo? Jestli tím evokujete odpověď: „na Zemi“, pak k tomu opravdu nepotřebuje roštová kormidla, někam na Zemi by ten stupeň spadl tak jako tak…
Proč nemůžu odpovědět přímo? Protože mi odpověď přišla natolik zřejmá, že mně to nenapadlo. Předpokládám, že k nám chodí lidé kterým podobné věci prostě vysvětlovat není třeba. Dobře: Stupeň byl naveden zpět do blízkosti místa startu mimo obydlenou oblast. Stačí Vám to takto? Snažíme se to psat co nejkratší, proto jsou to krátké zprávy.
Jak vidíte, tak k vám chodí i lidé, kterým tak „zřejmé věci“ je potřeba vysvětlovat 😉
Navíc mi zase tak zřejmé nepřijdou. Je fakt, že na tuhle stránku nechodím moc často a vývoj znovupoužitelnosti prvního stupně u čínských raket moc nesleduji.
Díky za odpověď, ale nestačí mi to takto, jelikož z běžné trajektorie prvních stupňů víme, že na to, aby se vrátil zpět do blízkosti místa startu by bylo potřeba stupeň otočit, jinak by dopadl hodně daleko od místa stratu. Znamená to snad, že Číňani už umí skoro totéž, co SpaceX?
Pokud Vám to tedy takto nestačí, tak doporučím kontaktovat CNSA (Čínská národní vesmírná agentura), určitě na všechny vaše otázky rádi odpoví…
Mimochodem ty stupně i bez otočení padají v oblasti blízké startu. Jenže dopadají do obydlenych oblastí a to se díky kormidlům daří eliminovat.
„Blízko“ je dost relativní pojem. U varianty 4 (bez kormidel) dopadá 1. stupeň cca 600 km od místa startu
To už je slovíčkaření a úhel pohledu. Každý kosmodrom má tzv. střelecký prostor a vymezenou část bezletové zóny, případně zakazanou zónu pro plavidla během startu apod. Takže se pořád bavíme o oblasti blízké startu. Myslím si navíc, že většina chápe kam se ten stupeň vrací a o to šlo především. Trochu tedy nechapu tohle nesmyslné popichovaní.
Pokud chcete přesný rozbor mista přistaní a data napište si do CNSA. V krátkých zprávach prostě není prostor pro hlubší rozebrání situace.
Ano, je to úhel pohledu. I to, co je a není slovíčkaření, je jen váš úhel pohledu, pro mě to slovíčkaření není.
Možná uvažujete v ruských rozměrech, kde i 100 km znamená za rohem. Já ale uvažuji v pohledu středoevropana, kde 600 km je dál než z Prahy do Benátek a to pro mě věru blízko není.
Když napíšete jen „povedlo se ho navést zpět,“ pak mi z toho opravdu nemůže být jasné, jestli „zpět“ znamená na zam, na kosmodrom, do blízkosti kosmodromu, do střeleckého prostoru, do Číny, Pekingu nebo nevím kam.
A má otázka: „Navést kam zpět?“ Nebylo žádné popichování, ale prostá otázka, která neobsahovala žádné emoce. Popichování jste začal vy vaší zbytečnou zmínkou o Měsíci. Jestli tedy nechápete tohle „nesmyslné popichování“, tak vám jen doporučím více sebereflexe.
Tím z mé strany končím tuhle diskuzi.
Dobře, tak tedy ještě jednou a polopatě. Pokud jste si všiml, tak součástí té krátké zprávy jsou dva odkazy. Jeden vede na obrázek a druhy na zdroj informací. Pokud byste si ho prošel, tak tam objevíte například video sestupu toho stupně mimo obydlenou oblast a další informace, které nejsem schopen do takto krátkého formatu dostat. Opravdu není můj problém, že čtenář není schopen kliknutí na odkaz a jeho, alespoň základní prolistovaní. Pokud byste to totiž udělal, tak se s prominutím tak hloupě neptáte. Proto jsem na Vaší otázku reagoval podobně. Což nebylo popichovaní, ale ironie. Popichovaním jsem měl na mysli příspěvek od uživatele bohyn a spekulovaní nad relevancí slova blízko. Je to naprosto jednoduché a stejné jako u raket SpaceX. Mluví se o tom, že je společnost naučila vracet se zpět. Což je více méně řečnický obrat, protože byste mohl vaší logikou namítnout, že všechny první stupně raket se vracejí zpět…
Co už ale vůbec nechapu je vaše poznámka o ruském způsobu uvažování. Navíc nemám k dispozici informace o tom, že by ten stupeň přistával 600,400 nebo 500 km daleko. Vy ano? Tak proč se tedy ptáte kam zpět, když tu informaci máte a znáte? Není to pak tedy popichovaní? Ještě dodám, že kdybych neměl dostatek sebereflexe, tak jsem na vaše zprávy už dávno nereagoval.
Za sebe Vám tedy také něco doporučím, a to méně arogance a více úcty k cizí práci. Tím bych tuto debatu také ukončil. Hezký večer.
Tak si po sobě přečtěte především ten předposlední komentář a pak něco mluvte o aroganci. Sebereflexe vám opravdu chybí. Ani nejste schopný diskutovat na úrovni a přecházíte do osobních invektiv.
Řečnická otázka: Kdo je víc arogantní, ten kdo se jen prostě zeptá, nebo ten, kdo tuto otázku od samého počátku považuje za hloupou, jak se právě přiznal a proto na ní v podstatě arogantně odpoví a spustí tak celou tuhle nesmyslnou diskuzi?
Nemám žádnou konkrétní informaci, jen vycházím z toho, co psal bohyn, sám jen vím, že jsou to obyčejně stovky kilometrů u raket bez jakéhokoliv kormidlování, což prostě z mého pohledu (a nejen z mého) blízko není.
Právě protože SpaceX naučila vracet rakety zpět na místo startu, proto jsem vůbec tuto otázku položil, protože nic nevím o tom, že by toto už uměli i Číňané u svých raket.
Btw. Na ty dvě tři slova navíc, která by stačila připsat k článku, abych se pak nemusel „hloupě ptát“, by ten prostor jistě byl.
A tím opravdu končím.
Vychazim z toho clanku http://spaceflight101.com/gaofen-10-launch-failure/
Je to sice 4C, ale ten prvni stupen je stejny. Tu vzdalenost samozrejme ovlivnuje i profil letu, takze je to plus minus.
Vyrok „navest zpet“ ve me take evokoval navrat na kosmodrom. Vhodnejsi by bylo „navest mimo obydlenou oblast“.
Upravil jsem zprávu podle vašeho návrhu. Děkuji za konstruktivní komentář a odkaz na článek.