Nové vozítko Mars rover 2020 bude stejně jako jeho předchůdce Curiosity, ze kterého ostatně celkově vychází, vybaveno robotickou paží. Ta sice pochopitelně nemá žádné svaly, ale i přesto se zvládne velmi dobře pohybovat. NASA její pohyby nasnímala a výsledkem je zrychlené video, které ukazuje rozsah jejích pohybů a ukládání celé konstrukce do složeného stavu. Ke zkoušce došlo 19. července v čisté místnosti Spacecraft Assembly Facility, která je součástí Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. Paže měří na délku 2,1 metru a na svém konci nemá žádné prsty – místo nich tu najdeme 40 kg těžkou hlavici prošpikovanou senzory, díky které bude rover provádět vědeckých výzkum, ale i odebírat vzorky povrchu.
O pohyb roboticképaže se stará pětice elektromotorů, které nahrazují svaly. Každý motor má své vlastní jméno – shoulder azimuth joint (ramenní azimutální), shoulder elevation joint (ramenní zvedací), elbow joint (loketní), wrist joint (zápěstní) a turret joint (hlavicový). Na předchozích řádcích bylo uvedeno, že hlavice je prošpikována senzory. Konkrétně jde o HD kamery, přístroj SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals), přístroj PIXL (Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry), příklepovou vrtačku a mechanismus pro odběr jádrových vzorků.
Na Marsu bude paže s hlavicí spolupracovat, aby společně vykonávaly podobné úkoly, jaké by dělal skutečný geolog. Prohlédne si zajímavé útvary, očistí je, provede analýzu a možná i odebere vzorky určené k další analýze, které uloží do speciálního úložného systému Mars 2020’s Sample Caching System. Do něj uložené vzorky kamenů a prachu, budou určeny k dopravě na zemi v rámci příštích misí.
„Tohle byla první možnost sledovat navzájem synchronizovaný pohyb paže a hlavice, která nám umožnila získat jistotu, že všechno funguje, jak má. Nenarazili jsme na žádnou překážku, která by bránila hladkému pohybu celého systému,“ oznámil Dave Levine, integrační inženýr tohoto roveru a dodal: „Když tu stojíte a vidíte, jak se paže i hlavice pohybují, tak se neubráníte a jen žasnete, že tenhle rover bude za rok ve vesmíru a za méně než dva bude vykonávat stejné pohyby na Marsu.“ Start rakety Atlas V s novým vozítkem je plánován z Cape Canaveral Air Force Station na Floridě v červenci roku 2020, přistání v kráteru Jezero by pak mělo přijít v únoru 2021.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/downloadable_items/43123_PIA23212.tif
https://mars.nasa.gov/system/downloadable_items/42940_PIA23227.jpg
Na tak významnú udalosť dosť strohý článok.
Nikde není psáno, že se paži ještě nebudeme věnovat. Myslím si, že v době, kdy se bude blížit start, přijde sled článků, které se budou této misi věnovat ze všech možných úhlů.
A jsou uz alespon ideove navrhy tech pristich misi, ktere by vzorky dopravili na Zem ?
Ano, všechny články o projektu MSR (Mars Sample Return) na našem webu najdete zde.
Za rok přibližně touto dobou poletí souběžně na Mars další dva rovery, které sice budou menší, řekl bych třídy MER, ale povezou je dva landery. Protože CUR bude pravděpodobně též v činnosti, bude na povrchu Marsu, pokud se vše zdaří, současně činných pět pozemských robotů.
Neskutečný kus techniky opravdu klobouk dolů uf 🙂
Určitě čerpají z předchozího roveru Curiosity a ještě jeho odolnost zvýší.
Velmi by mě zajímalo, jaké materiály a ochrana byla použita na celý rover?
Vždyť jenom třeba taková hydraulika paže jak je technicky řešena proti poškození tzn. asi jsou tam použity primární a sekundární systémy (když to přeženu-jedna hadička hydraulické kapaliny tam asi není-řešeno nějak přes převody).
A všechny pohyblivé části kol jsou hermeticky uzavřeny-jaké třeba ložiska používají atd.
Předpokládám že ochrana elektroniky proti záření a energetickým výbojům jsou již vyřešeny na maximum, když tolik let předchozí rovery roky sloužily na povrchu?
Ještě by mě zajímalo zda jsou používány zcela odlišné a ochranné polovodičové současti i CPU nebo ne?
Je vůbec toto možné někde dohledat nějaká bližší technická data – řez roverem s popisem?
Jinak díky za článek, těším se na další.
Data dohledat lze ale ne moc v češtine…co se kloubů/ vazelíny týče byl na ksmtxu článej-video jak rusové řešili kdysi rover na mars, i to jak zjistili že pro beztížný stav musíí vyrobit úplně novou generaci vazelíny, ložisek atd…přesně toneznám, jen doporuším hledat pro ukojení zvědavosti alespoň malé části.. 🙂