Odborníci z firmy United Launch Alliance dokončili významný milník – uzavřeli totiž kritické přezkoumání systémového návrhu CDR (Critical Design Review) nové rakety Vulcan s horním stupněm Centaur. CDR na systémové úrovni je vůbec posledním zhodnocením celkového návrhu rakety. „Je to mimořádný úspěch pro náš tým a významný milník ve vývoji rakety. Je to ukázka dokončení návrhové fáze a začátek formální kvalifikace,“ uvedl k dokončení CDR šéf společnosti, Tory Bruno.
Systémové CDR trvalo týden a šlo o detailní posouzení celé rakety i s horním stupněm s primárním zaměřením na ověření, zda všechny prvky budou společně jako systém pracovat správně. V rámci certifikačního procesu od amerického letectva byli jeho zástupci začleněni do týmu, který se na CDR podílel. „Naše rakety Atlas a Delta sloužily desítky let jako páteř amerického kosmického programu a naše raketa nové generace bude z tohoto bohatého dědictví těžit,“ uvedl Bruno a dodal: „Vulcan-Centaur nabídne vyšší výkon a lepší dostupnost při zachování nesrovnatelné spolehlivosti a přesnosti.“
První Vulcan by měl odstartovat za zhruba dva roky – v té době už bude větší část dílů otestována na raketách Atlas V – to se týká aerodynamického krytu, motorů horního stupně v duální konfiguraci, avioniky, softwaru a urychlovacích motorů na tuhé palivo. „Vulcan-Centaur v sobě spojí to nejlepší z raket Atlas a Delta. Snažíme se otestovat co největší množství dílů na Atlasech, abychom minimalizovali riziko pro naše zákazníky na prvním startu,“ dodal Bruno.
Pro výrobu raket Vulcan byla v alabamském městě Decatur modernizována továrna, do které byly instalovány moderní výrobní systémy. V současné době se zde již vyrábí letový hardware a harmonogram pro premiérovou misi v roce 2021 se daří plnit. Závěrem ještě připomeňme, že Vulcan bude na svém prvním stupni vybaven dvěma kyslíko-metanovými motory BE-4 od firmy Blue Origin. Na první stupeň bude možné připojit 0 – 6 urychlovacích motorů GEM-63XL na tuhé palivo od firmy Northrop Grumman. Jako horní stupeň se bude nejprve používat Centaur na kapalný kyslík a vodík se dvěma motory RL-10. Za několik let by mělo dojít k jeho náhradě za vylepšený stupeň ACES. Ten má využívat stejné pohonné látky, ale bude mít buďto čtyři motory RL-10 nebo tři BE-3.
Zdroje informací:
https://www.ulalaunch.com
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c9/ULA_Vulcan.png
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/09/DoIJlBfU8AANIrB.jpg
https://pbs.twimg.com/media/C6PVqvpWMAIDq4V?format=jpg&name=large
Stále se skloňuje metan, létá už nějaký motor na toto palivo? Dík.
Nikoliv.
S jedním okem zavřeným a druhým přimhouřeným se dá tvrdit, že Raptor už na Starhopperu letěl. 🙂
To je dobrá poznámka, na druhou stranu se dá s jistotou tvrdit, že něco na metan (Starhopper) určitě poletí dříve (prý do konce měsíce první skoky bez uvázání), než tato raketa s plánem 2021. Navíc pokud plánují pár let poté nový horní stupeň, pak mám obavu, jestli o něj v té době bude ještě vůbec zájem. Tlak na NASA a letectvo bude velký a senátoři se budou ptát zda je nutné takto plýtvat financemi, když budou v té době s velkou pravděpodobností k dispozici jiné mnohem levnější možnosti.
Mam otazku na aerodynamicky kryt rakety Vulcan. Na niektorych modeloch je kryt velmi podobny (identicky) ako ma raketa Atlas V. Ine modely maju kryt ovela vacsi, v kryte sa nachadza aj cely stupen Centaur.
Aby som sa dostal k otazke 🙂 aky vyznam ma ukryt Centaur do aerodynamickeho krytu ? Vacsi a tazsi kryt znizuje nosnost rakety. Centaur lieta na Atlase V bez „okrytovana“.
Dovolím si, coby odpověď na vaši otázku, přijít s následující spekulací: Velký aerodynamický kryt sice bude těžší, ale napadají mě dvě výhody.
1. Aerodynamika. Jelikož je Centaur užší než první stupeň, ale Vulcan má vynášet náklady o větší šířce, byl by nahoře široký AD kryt, na něj navazující užší Centaur a pod nim zase široký první stupeň. Přijde mi, že řešení, kdy široký AD kryt přímo navazuje na první stupeň je z hlediska velikosti působících aerodynamických sil výhodnější.
2. Redukce hmotnosti sestavy druhého stupně. Pokud by Centaur nad sebou nesl široký AD kryt, musel by adaptér nákladu být výrazně robustnější, aby unesl i kryt a mechanismus pro jeho oddělování. A to by byla mrtvá hmotnost (předpokládám že klidně i několik set kilogramů), kterou by i po oddělení AD krytu musel Centaur urychlovat, čímž by klesla užitečná hmotnost. Pokud je Vulcan natolik silný, že s mírným navýšením hmotnosti kvůli použití delšího AD krytu nebude mít v prvni fazi letu problém, je výhodnější, aby druhý stupeň byl co nejlehčí – tedy prost zesílené konstrukce a mechanismu oddělování AD krytu.
Ten motor bude mat uzavretu cyklus alebo otvoreny.dakujem
Myslíte BE-4? Ten je uzavřený.
Pěkné srovnání motorů vytvořil Everyday Astronaut:
https://twitter.com/Erdayastronaut/status/1131323277337669634
Paráda, díky moc!
No bude to mať riadne ťažké obstáť. Už teraz ULA čelí ťažkej konkurencii od SpaceX a potom sa pridá aj New Glenn. Myslím že cenou nemá šancu konkurovať. A spoliehať sa na to že vláda nebude mať problém zaplatiť viac sa nedá večne. Jediná výhoda bude možnosť vertikálne integrovať náklad (neviem ako to bude mať BO) ale to nebude veľa zákaziek. Každopádne bude to mať ťažké a už teraz sa zdá jej budúcnosť neistá.
Lehké to mít rozhodně nebudou. V nejhorším je budou muset uživit občasné vládní zakázky. Vláda USA si nemůže dovolit spoléhat jen na jeden nosič a dva jsou kritické minimum. Předpokládám, že je v případě nouze podpoří.
Do prichodu SpaceX, BlueOrigin, Orbital ATK (teraz Northrop Grumman) bola ULA jedinou americkou spolocnostou schopnou dopravit tazke druzice na orbitu. Ak sa nemylim, z USA nelietali roky ziadne telekomunikacne druzice, tie sa presunuli na Soyuzy, Ariane, … Hlavnym dôvodom bola cena.
ULA dostavala zákazky od vlady, ci uz armada, alebo vyskum. Roky nemala ULA v tomto ohlade prakticky ziadnu konkurenciu. Kedze USA malo len jednu spolocnost, ULA dostavala (stale dostava) cez jednu miliardu rocne za letuschopnost svojich rakiet, aby mala vlada USA pristup do vesmíru.
Otazne je, ako dlho budu tieto peniaze dostavat ? SpaceX uz teraz dostava niektore zákazky, ktore doteraz robila vyhradne ULA. Co sa stane po prichode BO na trh s New Glenom ?
ULA pise o bezpecnosti. Tak isto aj Saab vyrabal velmi bezpecne auta, boli daleko pred konkurenciou. Dovod, preco skoncili bola cena. Na trhu je ovela dolezitejsia cena, ako bezpecnost. Vsade sa sice hovori, ze na prvom mieste je bezpecnost, ale nie je to pravda.
Tesim sa na novy prirastok do rodiny rakiet. Aj ked ULA presunie vela zákaziek z Atlasov a Delty na Vulcan, bude ju cakat tazky boj o prezitie.
Sice šlo o jednu společnost, ale provozovala dva nosiče (Atlas a Deltu). Pak tu byl vládní projekt Raketoplánu, který toho pro ni také něco vynosil, takže celkově také tři nosiče. Ano, byl tam výpadek mezi odstavením Rakotoplánů a zavedením F9, ale předpokládám, že se všichni odpovědní za vesmírné lety v tu dobu třásli, aby se nestala nějaká vážná havárie, která by odstavila půl flotily.
ULA teď vzhledem ke konkurenci nebude moct živit dva nosiče, tak logicky přejde na Vulcan a Atlas s Deltou zařízne, až dojdou vyrobené díly. Jelikož Vulcan bude mít znovupoužitelný motor, nemusel by na tom být cenově až tak zle, ale to se dá dopředu jen těžko předvídat. Zlaté časy jsou pro ULA samozřejmě pryč a New Glenn to ještě zhorší, ale to neznamená, že by měli zavřít krám.
Pozapoměli jste ještě na raketu Omega.Ta je stavěna speciálně pro NS mise.A poletí možná dříve než Vulcan nebo nGlenn.
No motory plánujú zachraňovať ale to az za pár rokov. A pár rokov potrvá než to bude spoľahlivé. A síce sú motory tá najdrahšia časť ale stále je lepšie ak ti pristane komplet prvý stupeň. Ak zachránia iba motory budú musieť vyrobiť zvyšok a zadarmo to nebude. Uvidíme dokedy ich bude vláda ochotná dotovať ak bude lietať aj New Glenn.
Zbytočné obavy. ULA šije rakety na mieru podľa špecifických požiadaviek zákazníkov, tým pádom zákazník dostane presne to čo potrebuje.
SpaceX takéto služby neposkytuje. ponuknú zákazníkovi Falcon 9 v ktorom nájdete to a to a takéto a takéto služby, berte alebo neberte. Všetkým zákazníkom tá istá ponuka bez ohľadu čo zákazník skutočne potrebuje.
Je to to podobné ako keď si dáš šiť šaty presne na mieru, presne podľa najnovšej módy, alebo podľa vlastného vkusu za nejakú cenu, alebo si kúpiš lacné hotové šaty v konfekcii. Ak si raz necháš ušiť niečo presne na mieru hoci aj za drahšie peniaze už nikdy nepôjdeš kupovať do konfekcii, leda tak montérky.
Přesně tímhle se ULA uklidňovala když začínal Falcon bez znovupoužitelnosti 🙂
Aktuálně má SpaceX F9 se znovupoužitím, expandable a FH s několika možnostmi podle nosnosti, ceny atd. Šířka nabídky je minimálně stejná a spíš širší- hlavně na spodní hranici ceny.
A pokud dokáže SpaceX udržet cenu BFR na stejné nebo menší ceně než u F9 se znovupoužitím, tak už si ULA moc neškrtne 😀
A co přesně potřebuje zákazník v této branži šít na míru a SpaceX to nedokáže nabídnout? Nezlobte se, ale Vaše přirovnání k šití obleku kulhá na všechny čtyři nohy.
Napr. to že sa objemnejší náklad nevmestí pod aerodynamický kryt Falconu ani FH !
🙂
Nesuhlasim s tvrdenim, ze ULA sije raketu priamo na mieru zakaznikovi. ULA ma len sirsie portfolio rakiet, z ktorych vyberu tu najvhodnejsiu.
Dnesna doba ide smerom standardizacie a normalizacie. Drzat dve vyrobne linky je neekonomicke a vzhladom na konkurenciu dlhodobo neudrzatelne. Preto vznika raketa Vulcan. Atlas a Delta postupne prestanu lietat.
Je daleko efektivnejsie mat jeden univerzalny znovupouzitelny nosic, ako rodinu. Vsetky spolocnosti k tomuto trendu smeruju, kazda trochu odlisnou cestou, ale ciel maju rovnaky:
SpaceX – Falcon9
Blue Origin – New Shepard
Ariane Group – Ariane 6
ULA – Vulcan
Vulcan bude mat niekolko variant. 0, 2, 4, alebo 6 SBR, stale to ale bude ta ista raketa, nebude to site na mieru, len sa vyberie najvhodnjsia varianta.
Uplatňovať vo vedeckom výskume štandardizáciu je naprostý nezmysel ! Vo všetkých vedných odboroch, vrátane vesmírnych.
🙂
Pretlačenie štandardizácie vedu spoľahlivo zničí a vrátime sa ku kameňom !
Omlouvám se za trochu offtopic dotaz, ale proč je americká raketa Vulcan, ruská Sojuz ale čínská Dlouhý pochod?
Možná jsem nepochopil otázku, případně se ozvěte, pokud jsem to pochopil špatně. Ptáte se, proč ostatní názvy nepřekládáme a čínský ano? Jednoduše proto, že čínština je natolik odlišná od češtiny, že narážíme na výrazný problém se srozumitelností/čitelností. Pokud bychom zvolili klasickou trankripci, bylo by to Čchang-čeng, což se Čechům (a Slovákům) moc dobře nevyslovuje. Proto používáme raději český překlad.
Otázku jste pochopil úplně přesně. Nezlobte se na mě, ale jak jsem nadšený z toho, že ve článcích nepřechylujete cizí ženská příjmení, tak ze stejného důvodu si nemyslím, že je správné překládat jména čehokoliv. Když se bude čínský prezident jmenovat Čchang-čeng, budete mu říkat Dlouhý pochod proto, že se nám jeho jméno špatně vyslovuje? Schwarzenberg se taky zrovna moc dobře nevyslovuje …
Ve svém komentáři jsem nezmínil ještě jeden důvod – název Dlouhý pochod je již za roky používání (nejen námi) poměrně hluboce zakořeněn a čtenáři jsou na něj již zvyklí.
To nic nemění na tom, že se tak ta raketa nejmenuje, stejně tak, jako se astronautka Koch nejmenuje Kochová, jakkoliv to pravidla českého jazyka vyžadují. „Raketa Dlouhý pochod-4C dnes vynášela družici Yaogan Weixing-33“ – nepřipadá Vám tato věta legrační?
Upřímně řečeno nepřipadá.
Víte, u podobných otázek (včetně přechylování) budou vždy dvě skupiny čtenářů, které zastávají opačné názory. Každá z nich bude mít své argumenty. Jedni budou naše rozhodnutí podporovat, další jej budou vznášet připomínky, proč se jim to nelíbí. Zkrátka a dobře se nezavděčíme nikdy všem. V podobných případech musíme sami zvážit, která strana má podle nás rozumnější argumenty. A jakmile se pro něco rozhodneme, je pak už velmi nepravděpodobné, že bychom to na základě názorů jedné skupiny měnili – stejně jako neměníme postoj k přechylování.
Svou roli možná hraje i užívání překladu v angličtině – Long March.
Ano, i to je možnost, která stojí za uvažování. Nicméně ve hře je mnoho faktorů a po jejich zvážení nám připadá nejlepší česká verze.
P.S. Už mi docvaklo, jak to myslíte, v první fázi (viz komentář), jsem to pochopil špatně. Ano, to, že se v angličtině originální název překládá zde také hraje svou roli.
Je pravda, že Čchang-čeng pro nás není moc atraktivní pojmenování. Ale ono se to postupně bude měnit. Z nefritového králíka už je teď taky většinou Yutu. Prostě jazyk se mění.
Nefritový králík se prostě neujal.
No jo, když to YUTU je zrovna tak půvabné a navíc kratší. Já bych to nechal vývoji. Někdy se ty názvy tak nějak vyvinou samy. A on i ten Dlouhý pochod má pro číňany hodně hluboký význam. Je to legenda o vůli, hrdinství, obětování, vítězství a smrti. A na to asiati slyší, snad všude v asii mají podobné a uctívají je.