křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Podle zprávy Bryce Space and Technology dosáhl globálně hodnoty 360 miliard USD – na segment raketových nosičů připadlo 6,2 miliardy USD.
10. května 21:10
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Dobrý den, rád bych,jestli by nebylo možné, někdy napsat článek o tom co je na družicíc, sondách a podobně tak drahé. Je pro mě nepředstavitelné proč se například cena, dá se říci dnes už běžné družice vyšplhá tak vysoko. Myslím tím nějaké příklady pro nás neznalé, abychom si to lepší představili. Díky.
Hezký den,
doporučuji třeba tohle video (pokud umíte anglicky – https://www.youtube.com/watch?v=30XpSozOZII
Ve zkratce (a značně zjednodušeně) se dá říct, že nejdražší je testování.
Zdravim, ja som ten graf videl uz kdesi za predminuly rok. Neviem aka je metodika, ale zda sa mi dost pochybny. Podla neho ma „launch Industry“ podiel len 6.2 miliard dolarov. Ak to naozaj myslia ako priemysel, tab by tam mali byt zaratane aj naklady na vyvoj rakiet a len taka SLS napriklad zhltla 2.1 miliardy za rok 2018 (zdroj wikipedia). Ale ak aj pocitam cisto len platby za starty rakiet bez nakladov na vyvoj a tych startov bolo 114 (zdroj wikipedia), tak to vychadza priemerne 54,4 milionov za start. Co mi prijde ako velmi male cislo.
Ten graf je kritizován i z druhé strany. Tj. „nafouknuté“ výdaje v jiných oblastech a započítávání obratů spotřebitelsků, které nejsou např. u automobilového průmyslu zahrnovány (např. provozovatelů flotil nákladních aut, taxiků apod.).
Proti malému podílu „launch industry“ jsem výraznější kritiky nezaznamenal. Možná je to i tím, že SLS je zřejmě zahrnuta do nesatelitního (vládního a komerčního pilotovaného) sektoru – a buhvíco ještě dalšího (celkem 82,5 miliardy USD). Přesnou metodiku neznám.