Společnost Space Transportation (凌空天行) byla založena v srpnu 2018. Začátkem března 2019 oznámil Source Code Capital (源码资本) na svém účtu na WeChat, že poskytly Space Transportation Co. několik miliónů RMB (1 USD = cca 6,71 RMB) jako úvodní financování (angel round). Space Transportation Co., která sídlí v Pekingu, plánuje vývoj znovupoužitelného nosiče Tchien Sing – 1 (Tian Xing) pro menší náklady (100 – 1000 kg). Z tuctu již existujících čínských raketových start-upů téměř všechny míří na stejnou kategorii nákladů jako Space Transportation, pokrývají široké oblasti používaných technologií (vč. pevných a kapalných raketových motorů na metan/petrolej/vodík). Dokonce i znovupoužitelnost nosičů není nic nového a je zkoumána několika čínskými start-upy, vč. Linkspace a iSpace. Co tedy přimělo respektovanou investiční společnost jako je Source Code Capital podpořit pozdního příchozího?
Zřejmě to, že Space Transportation navrhuje znovupoužitelnost s využitím ambiciozního kluzákového systému pro přistávání raket. Podle publikace Source Code Capital nebude raketa závislá výlučně na klouzání (které by zřejmě vyžadovalo větší povrch křídel) – bude také zahrnovat použití padáku v konečné fázi přistání. Takový systém je zajímavý z mnoha důvodů: možnost dostat zpět větší části raket, nejen první stupně, a umožnit znovupoužitelnost při plnění nádrží jen pro dosažení orbitu (motorické přistávání vyžaduje vynášení dodatečného paliva pro brzdící zážehy). Space Transportation uvádí, že většina použitých systémů bude vyvinuta „doma“ (in-house). Je třeba zdůraznit, že takovýto systém přistávání není úplně nový, i když zatím v Číně nebyl použit, je známo, že CASC pracuje na podobném způsobu přistávání pro rakety CZ.
Navíc je nyní ještě odhadnout dobu, kdy bude raketa Tchien Sing – 1. Může se stát, že to bude v době, kdy bude čelit domácím konkurentům, kteří cílí na stejné zákazníky a většinou jsou již nyní s vývojem svých nosičů o hodně napřed.
Tento článek je zkrácenou verzí textu Jeana Devilla z China Aerospace Blog z 13. března 2019.
Zdroj textu: https://china-aerospace.blog/
Zdroj obrázku: https://chinaaerospace.files.wordpress.com/
„umožnit znovupoužitelnost při plnění nádrží jen pro dosažení orbitu (motorické přistávání vyžaduje vynášení dodatečného paliva pro brzdící zážehy)“
Toto není pravda. Jde o mýt šířený odpůrci SpaceX, že motorické přistávání plýtvá palivem, zatímco jiné systémy nikoli. Z hlediska Ciolkovského rovnice nás zajímá pouze rozdíl mezi suchou (bez paliva) a mokrou (s palivem) vahou, a z tohoto pohledu palivo použité na přistání je suchou vahou (tedy, v podstatě nejde o palivo, ne v kontextu dosažení oběžné dráhy). Suchou vahou jsou také padáky, křídla, podvozek… Nejde říct, že nějaký systém opětovného použití plýtvá palivem a jiný ne – každý systém přidává mrtvou váhu, je „zbytečnou“ zátěží (čistě z hlediska dosažení orbity). Očividně z hlediska Ciolkovského rovnice jsou optimální jednorázové rakety.
Přesto zřejmě tento argument („umožnit znovupoužitelnost při plnění nádrží jen pro dosažení orbitu“, tj. jinak řečeno poletíme bez mrtvé váhy nadbytečného paliva) na investory zapůsobil.
Space Transportation je ve vývoji svého nosiče někde na začátku, takže nemůže říci kolik mrtvé váhy potřebuje pro svůj přístup ke znovupoužitelnosti.
Anebo to nebude chtít říci nikdy a my se srovnání nedobereme.
(Jestli přijímáš jazykové rady, tak příště, prosím, piš mýtus místo mýt – „Jde o mýt šířený odpůrci…“.)
Díky za radu.
Jo, můžeme porovnávat jednotlivá konkrétní řešení podle toho, kolik nadbytečné váhy přidávají. Ale každé řešení nějakou přidává. A bez konkrétních čísel se kloním k tomu, že motorické přistávání bude té váhy přidávat spíše méně, protože z velké části využívá systémy, které už na raketě jsou.
Tím ovšem nijak nekritizuju tuto firmu, jsem rád že se vyvíjejí i jiné přístupy pro znovupoužitelnost. V tom nejhorším případě aspoň budeme vedět, že toto není cesta, a taky se může ukázat, že přístup SpaceX není ideální.
No, motoricky přistávající raketa také používá dost dodatečných systémů, které nejsou zrovna lehké. Skládací nohy místo podvozku a kormidla a manévrovací trysky místo křídel. Palivo pro přistání se navíc spálí, ale to je z pohledu ceny asi zanedbatelné. Ohledně hmotnosti by to chtělo konkrétní čísla. Tipoval bych, že horizontálně přistávající nosič na tom bude o fous lépe.
Zásadní bude ale rozdíl ve výrobní ceně. Motoricky přistávající raketa je pořád celkem jednoduchá symetrická trubka, kdežto křídlatá raketa s podvozkem přistávající jinak než startující bude mít větší nároky na umístění návratových systémů a tím pádem na celkovou konstrukci. Tady bude záležet na počtu startů konkrétního stroje. Navíc je možné Falcon očesat a použít v expendable režimu a není to až tak velká ztráta.
Bez konkrétních čísel…
Z čínských zdrojů se konkrétní čísla asi nedovíme, takže vše je jen na úrovni dohadů.
Uvidíme, jestli stroje této firmy vůbec kdy poletí.
Samozřejmě bych byl rád, kdyby ano. Zatím toho ale čínské soukromé firmy moc nepředvedly.
Pokud si to dobře pamatuju, první stupeň F9 potřebuje na přistání 10-20 tun paliva. Na to že má prázdný cca 20 tun je to celkem dost. Tipnul bych si, že křídla a podvozek by byly výrazně lehčí. Ale zase by pak potřeboval letadlovou loď místo plošiny. 🙂
Prosim, jake jsou hlavni rozdily (vyhody / nevyhody…) pouziti ruznych paliv (a potazmo motoru na ruzna paliva) – pevna, kapalna..
Dekuji.
Na to by byla hodně dlouhá odpověď. Doporučím Vám tyhle díly našeho pořadu Vesmírná technika, kde se snažíme aspoň trochu proniknout do tohoto komplexního oboru. Videa doporučuji sledovat v uvedeném pořadí, protože na sebe částečně (volně) navazují.
https://www.mall.tv/deleni-raketovych-motoru-a-kosmickych-pohonu
https://www.mall.tv/casti-a-parametry-raketovych-motoru
https://www.mall.tv/zajimavosti-raketovych-motoru
https://www.mall.tv/kapalne-pohonne-latky
Jak píše Dušan, je to složité, ale ve zkratce. Zajímá nás především tah (síla motoru, jak moc unese), specifický impuls (spotřeba paliva, čím vyšší specifický impuls, tím lepší) a náročnost na obsluhu. Obecně tah klesá s vyšším specifickým impulsem a s ním roste i náročnost na obsluhu. Tuhá paliva mají obrovský tah a jsou strašně jednoduchá, proto se použí ají o vojenských raket a urychlovacích bloků, ale mají mizerný specifický impuls, proto nejsou vhodné pro horní stupně. Pak jsou hypergolická kapalná paliva, trochu lepší specifický impuls, ale už obtížnější na obsluhu. Pak je kyslík+kerosin, a z chemických paliv má nejlepší specifický impuls vodík+kyslík, ale mizerný tah, a hrozně složitý na obsluhu. Proto se použivá především na horních stupních a třeba SpaceX jej nepoužívá vůbec.
budete po startu najaké rakety (nemusí to být komentovaná mise)
vydávat článek s rozvrhem startú(i nekomentovaných)? prosím,dekuji.
Proč vydávat článek když k tomuto účelu už máme přes dva roky samostatnou subdoménu?
Zarolujte stránku Kosmonautixu až zcela nahoru a je to ten odkaz nahoře vpravo. Dá se najít mnohem snadněji, než jistý článek vlevo dole 🙂
Já spíš používám v Google kalendáři buď Worldwide Space Launches na adrese
https://calendar.google.com/calendar/embed?src=msacpn523mpjgq0jlooh41eme4%40group.calendar.google.com&ctz=Europe%2FPrague
a nebo Launch Catalog na adrese
https://calendar.google.com/calendar/embed?src=launch.catalog%40gmail.com&ctz=Europe%2FPrague
Sem na subdoménu startů také zajdu.