Součástí balíčku zákonů, které definitivně odstranily nebezpečí federálního shut-downu v tomto fiskálním roce, a které vznikly jako kompromis mezi Sněmovnou reprezentantů a Senátem, byl i zákon zahrnující financování NASA (vycházející ze znění schváleného již v lednu 2019 Sněmovnou reprezentantů). Prezident Trump již tento balíček zákonů 15. února podepsal. Co tedy tento zákon přináší NASA? Podívejme se na něj očima Jeffa Fousta ze SpaceNews: NASA dostane 21,5 miliardy USD, o 1,6 miliardy USD více, než pro fiskální rok 2019 žádala vláda. Zákon sám obsahuje celkovou částku, členění rozpočtu NASA a komentáře (doprovodnou zprávu). Tato zpráva obsahuje mj. silnou nespokojenost se zpožďováním a nárůstem nákladů JWST a zároveň varování, že v případě dalších problémů bude NASA muset najít úspory nebo zrušit celou misi.
Znění zákona odmítá navrhovanou reorganizaci některých interních účtů NASA a ponechává jejich původní strukturu. Návrh rozpočtu předpokládal nahrazení účtů oddílu Space Technology and Exploration dvěma novými – Deep Space Exploration Systems a Exploration Research and Technology. Pro Space technology je určeno 926,9 mil. USD s komentářem o potřebě zachování nezávislého portfolia pro výzkum a technologie a má podporovat vědecké i pilotované programy. Z celkové sumy je 180 mil. USD určeno pro servisní misi Restore-L (která byla ohrožena zrušením) a 100 mil. USD pro výzkum nukleárního pohonu (vč. plánování demonstračního letu do roku 2024).
Zdroj: https://europa.nasa.gov/
Nejvíce profitují ze zvýšení rozpočtu vědecké programy NASA, obdržely o něco více než 1 miliardu více než bylo v původní žádosti. Jen sekce planetárních vědy získává více než 500 mil. USD, vč. 280 mil. USD pro Europa Clipper a 195 mil. USD pro Europa Lander. Jejich start byl posunut o jeden rok – na rok 2023, resp. rok 2025. Zákon také zachovává financování WFIRST, které vůbec v žádosti NASA nebylo zahrnuto. Částka 321 mil. USD má udržet plánovaný start v polovině 20. let (se zastropováním celkových nákladů mise na 3,2 miliardy USD).
Dalším z programů NASA navrhovaných ke zrušení byl vzdělávací program, což se setkalo s kritikou obou stran v Kongresu (republikánů i demokratů). Rozpočet pro tuto oblast vyčleňuje 110 mil. USD – nyní již pod názvem Science, Technology, Engineering and Mathematics (STEM) Engagement.
Zdroj: https://farm8.staticflickr.com/
SLS (Space Launch System) obdržel 2,15 miliardy USD a loď Orion 1,35 miliard USD (oba programy lehce nad původní požadavky). Doprovodná zpráva požaduje výdaje min. 150 mil. USD pro Exploration Upper Stage (EUS) vyvíjenou pro Blok 1B SLS. Zpráva také žádá přípravu druhé mobilní rampy, připravenou do roku 2024. Plány NASA na cesty k Měsíci jsou dobře financovány – Lunar Orbital Platform obdrží 450 mil. USD, program Advanced Cislunar and Surface Capabilities dostane 116,5 mil. USD. Iniciativa pro komercionalizaci LEO, zahrnutá do rozpočtu jako součást ukončení přímého financování ISS v roce 2025, obdržela jen 40 mil. USD (při požadavku na 150 mil. USD). Zpráva také odmítla návrh na externí spolupráci při vyhledávání “technosignatures” mimozemských civilizací. Na tyto činnosti je určeno 10 mil. USD, bez zmínek o možné spolupráci se soukromým sektorem či filantropickými organizacemi.
V zákoně také není zahrnuta pojistka pro zpětnou úhradu plateb kontraktorům, kteří byli zasaženi současným pětitýdenním shut-downem. Zatímco zaměstnanci NASA platy zpětně obdrží, kontraktoři jen na základě individuálního posouzení – většina z nich je zřejmě nedostane. Podle vyjádření předsedy strojních odborů Machinists Union International je pracovníků na kontraktech pro NASA více než jeden milión.
Další ustanovení schváleného balíčku zákonů ochraňuje budovaný kosmodrom SpaceX u Brownsville v Texasu (Boca Chica), který je v blízkosti mexických hranic, kde existovala obava, že bariéra půjde přes budované zařízení. Balíček zákonů výslovně zakazuje budování hraniční bariéry v několika ekologicky citlivých oblastech, včetně Lower Rio Grande Valley National Wildlife Refuge (Vista del Mar Ranch tract), v jehož blízkosti se kosmodrom buduje. Bohužel dikce zákona nezabrání financování této bariéry z jiných zdrojů (např. přesunem z jiných federálních zdrojů v rámci Stavu nouze vyhlášeného prezidentem Trumpem 15. února – jeho vyhlášení nyní čelí žalobě 16 států, nikoli však Texasu).
Jeff končí tím, že se nyní pozornost obrací na návrh rozpočtu pro fiskální rok 2020, který měl být představen začátkem února, ale je opožděn asi o měsíc, vzhledem k shut-downu počátkem tohoto roku.
Já bych dodal, že návrh nižší než 21 miliard USD bude zklamáním (alespoň pro mne). Vycházím z toho, že vzdávat WFIRST, JWST, sledování Země i STEM by za situace, kdy je Kongres opakovaně podporuje, bylo přinejmenším netaktické.
NASA již 6 let po sobě dostává vyšší a vyšší rozpočet (v miliardách USD):
/FY = fiskální rok/
FY 2013 FY 2014 FY 2015 FY 2016 FY 2017 FY 2018 FY 2019
16,879 17,647 18,010 19,285 19,762 20,736 21,500
Ve srovnání všech rozpočtů NASA v cenách 2018 je ještě skoro 20 let, kdy byl rozpočet vyšší než loni. Jednalo se samozřejmě o první období pilotovaných letů a programu Apollo a později 90. léta a roky kolem 2010.
Zdroj informací: https://spacenews.com/ , https://fas.org/
Zdroj obrázků: https://europa.nasa.gov/…/58_Europa_Lander_1600.jpg
https://farm8.staticflickr.com/
https://upload.wikimedia.org/…/El_Sal_Del_Rey.jpg
Hezke a zajimave, pane Vyhnanek. Diky za tyto novinky.
Jsem rad i za to navyseni rozpoctu NASA, kosmonautika na tom doufam jen a jen vydela.
„Tato zpráva obsahuje mj. silnou nespokojenost se zpožďováním a nárůstem nákladů JWST a zároveň varování, že v případě dalších problémů bude NASA muset najít úspory nebo zrušit celou misi.“
Logické. Ale obával bych se, v čem by NASA ty úspory našla (aby netlačila pokračování agónie na úkor třeba Europy). Tyto úspory by navíc mohly být opět promrhány dalšími problémy. Tahle historie je opravdu neuvěřitelná. Tak špatný počáteční odhad nákladů snad nemá obdoby. I když šlo o vstup do úplně nové řeky. Abych shrnul svůj názor-JWST chci vidět při práci, ale ne za každou cenu.
Celá koncepce JWST se ukázala jako příliš složitá a na samé hranici proveditelnosti. Možná i za ní. Prostě zadání bylo příliš ambiciozní. Není to zdaleka první případ, že. Prostě méně by v takových případech znamenalo pravděpodobně více. Mnohem více a mnohem levněji.
Samozřejmě, chut Kongresu jít do dalších podobných projektů to značně zmrazí. A to i když se to nakonec podaří, což bych si moc přál. Navíc Hubble taky jednou skončí a na oběžné dráze se bude nacházet čínský Hubble. Navíc s velmi promyšlenou koncepcí servisování a rozšířenými možnostmi pozorování..
Pěkné shrnutí. Díky moc. Měl bych ještě jeden dotaz: přidá se k ISS ještě nějaký modul kromě toho plánovaného ruského? P. S. Nějaké novinky o motoru Vasimr?
Ruský segment stanice má být rozšířen o moduly Nauka (Proton-M, 2020), Pričal (Sojuz-2.1b, 2020) a NEM (Proton-M, 2022). Americký segment je dokončený.
Díky Jirko za odpověd.
Shodou okolností byly před čtyřmi hodinami zveřejněny fotografie z výroby komerční komory Bishop pro vypouštění satelitů z ISS. Soukromý modul Bishop má být k ISS připojen v roce 2020 při misi CRS-21. I po připojení ke stanici má zůstat ve vlastnictví společnosti NanoRacks.
Ještě tady:
https://youtu.be/d6lBmmxScsI
Snad prehodnoti v roce 25 ukonceni financovani ISS. Jak to vypada bude se jeste ruska cast rozsirovat a jsou/budou na ISS navazany i komercni aktivity, takze by ukonceni provozu ISS poskodilo dost firem vcetne SpaceX.
Navic stanice podobne velikosti jako ISS hned jen tak nevznikne, minimalne silne pochybuju, ze se tomu stane v tomto stoleti.
Pripadne by se o financovani neruske casti ISS mohla postarat ESA.
Myslím, že prodloužení financování je reálné. V prosinci 2018 byl projednáván zákon o komerčních letech, jehož součástí bylo prodloužení do r. 2030. Tentokrát to ještě neprošlo, ale věřím, že v jiné konstelaci (a ev. i v jiném spojení) v budoucnu toto prodloužení projde.
O převzetí financování západní části ISS evropany silně pochybuji.
„zákon o komerčních letech, jehož součástí bylo prodloužení do r. 2030.“
Kéž by.
Díky za článek:-)
Nad rozšiřováním ruské části visí velký otazník. Velkou šanci má modul Pričal, naopak šance na vypuštění Nauky klesá s každým dalším odkladem startu (vloni to bylo myslím 3x). To ale nemá vliv na financování ze strany USA.
Pokud dobře chápu úsilí NASA, Američanům nejde o ukončení provozu ISS, ale změny způsobu jeho financování tak, aby nezatěžovalo rozpočet NASA víc než je nutné. Hodně zjednodušeně – převézt vlastnictví ISS na nějaký subjekt, který by ji provozoval a komerčně pronajímal, mimo jiné i NASA. Je samozřejmé, že tento subjekt by si zase pronajímal služby NASA. Žádná firma nevybuduje nutnou pozemní infrastrukturu, atd. Příkladem je doprava posádek i nákladu v současnosti.
Technicky si to dovedu představit. Jak by se s tím vypořádali právníci, to by asi byl oříšek.
Pokud se řešení nenajde, zůstane status quo i třeba do onoho roku 2030.
ESA by provoz ISS neufinancovala.
Mohlo by vzniknout konsorcium universit a průmyslových firem, amerických i jiných, které by financovalo provoz ISS a kupovalo si služby od NASA nebo od soukromníků. A v jeho kompetenci by bylo řízení výzkumu na ISS. Naopak vlastnictví ISS by zůstalo NASA.
Tohle je určitě jedna z možných a dobrých cest.
Zdravím
Ďakujem za veľmi pekné zhodnotenie rozpočtu NASA a som rád že sa zvyšujú náklady práve na kozmonautiku.
Mám zopár otázok: a) píše sa tam o schválení cca 100M na nukleárny pohon (je to po prvý krát, alebo už máme nejaké info ohľadom tohto projektu?)
b) V akom začlenení je program ohľadom Kilopower?
Ďakujem za super článok 🙂
Sls a orion 3,5 miliard 😀 Ví někdo, kolik bude celkově ten program stát?
Shodné rozpočty měly SLS a Orion i v minulých dvou letech. Tabulky jejich dosavadních ročních rozpočtů od počátku obou programů najdete na anglické wikipedii pod hesly:
– Space Launch System
– Orion (spacecraft)
Když se kouknu na data očištěná o inflaci, tak je to nominálně pořád poloviční rozpočet než v letech 1964 a 1965 :(, na druhou stranu v poměru k HDP je to rozpočet spíš pětinový) a nejlepší rozpočet od roku 2000.
U JWST bych nepanikařil, skutečnost je taková, že mu byl zvýšen nákladový strop o celých 800 milionů dolarů a jeho případný následovník WFIRST nebyl pozastaven, ale naopak obdržel 312 milionů jen pro rok 2019.
Je obdivuhodné, jakou porci z rozpočtu stále dostávají projekty, které jsou klíčové pro zkoumání naší soustavy a hlubokého vesmíru, v tom je NASA prostě světovou jedničkou, výborné a vlastně trošku paradoxní/nečekané je, že současná vláda má zjevně pro rozvoj kosmického výzkumu/průmyslu mnohem větší porozumění než předchozí vlády ( nemyslím jen Obamovu).
Jako klad vidím o to, že demokratická vendeta proti Donaldovi se naštěstí nepřenesla do schvalování rozpočtu NASA, je to krásná výjimka v současných “ rozpočtově-schvalovacích“ časech, dokonce se republikáni připojili k demokratům ohledně školícího programu, nezvyklé a je fajn to vidět.
Paradoxní situace, riskantní pro NASA, může nastat v okamžiku, když by Donald neobhájil druhý termín, lze pak čekat, že hodně republikánských poslanců a senátorů by se “ mohlo rozpomenout“ na jejich fiskální konzervatismus a pokusit se přiškrtit tok peněz pro NASA v dalších letech…
Řekl bych, že víc než kladný postoj nynější Trumpovy vlády k průzkumu vesmíru hraje roli spíš vnímání nárustu konkurence předvším ze strany Číny. USA dávají najevo, že si to uvědomují a chtějí i do budoucna hrát prim.
Can we all move to Mars? Prof Martin Rees on space exploration – video:
https://www.theguardian.com/science/video/2019/feb/21/can-we-all-move-to-mars-prof-martin-rees-on-space-exploration-video
Přesně tak, když je konkurence najednou jde všechno… A je jedno jaké oblasti se to týká.
A když jde o soupeření mezi velmocemi, tak i Republikán s Demokratem najdou společnou řeč…
Ono srovnání dnešních a tehdejších výdajů jen podle inflace jak se často presentuje je značně zavádějící. NASA tehdy musela provést a zadávat vývoj technologií a materiálů dosud neznámých vč. drahého základního výzkumu a to spolklo značnou, možná velmi značnou část celkových výdajů. V dnešní době je v podstatě možné nakoupit velkou většinu těchto věcí na komerčím trhu za přijatelné ceny. Vč. kvalitních a relativně levných nosičů. I ta SLS je v podstatě skládačka s dostupných technologií. Takže ty výdaje jsou možná dnes na srovnatelné úrovni jako tehdy. A že netvoří stejné procento z HDP jako tehdy? No, prostě HDP vzrostl o mnoho více než jen inflace, což u normálně fungující ekonomiky je normální.