Tajný náklad patřící národnímu průzkumnému úřadu NRO (National Reconnaissance Office) se v sobotu večer vydal díky raketě Delta IV Heavy do vzduchu. Z kalifornského kosmodromu se ale podle všeho dostal na dráhu, kterou můžeme označit za neobvyklou. V dosavadní letce amerických tajných družic je vpravdě unikátní a zatím žádná tajná družice ji nevyužívala. To vzbuzuje četné spekulace o tom, zda byly předešlé domněnky o určení nákladu správné. Je totiž docela dobře možné, že se do vesmíru dostal zástupce úplně nové řady družic, který na nic nenavazuje.
Start se uskutečnil ve 20:10 SEČ, tedy jen o pět minut později, než původně měl. Druhá nejsilnější raketa současnosti se vydala na cestu ze startovního komplexu 6 na Vandenbergově základně, která leží zhruba 225 kilometrů severozápadně od Los Angeles. Start byl odložen o více než měsíc oproti původnímu termínu – jednou to bylo kvůli počasí, jindy vinou záložní komunikační linky, potřetí zase vinou zvýšených koncentrací vodíku kolem rakety. V sobotu však Delta zafungovala bez problémů a trojice jejích kyslíkovodíkových motorů RS-68A ji odlepila od Země a vynášela k obloze. Raketa začala sklánět špičku k jihojihovýchodu a nabrala směr nad Tichý oceán.
Její dráha tak zhruba kopírovala pobřeží jižní Kalifornie, což nebylo žádné překvapení – už před startem byla tato oblast označena jako uzavřená. Stejné bezpečnostní předpisy se týkají startů všech raket a jejich úkolem je zabránit letadlům ve vstupu do letového koridoru rakety. Lodě by zase mohly ohrozit odhozené postranní bloky, nebo i celá raketa v případě selhání, které se nikdy nedá vyloučit.
Postranní bloky byly od centrálního odhozeny po zhruba čtyřech minutách letu, motor RS-68A na centrálním stupni mohl po přiškrcené fázi šetřící palivo naběhnout na plný výkon a dohořel až v čase T+5 minut a 36 sekund. O pár sekund později se vyhořelý stupeň oddělil od stupně horního, který je vybaven motorem RL-10 od firmy Aerojet Rocketdyne. Ten spaluje směs kapalného kyslíku a kapalného vodíku a měl dotáhnout náklad na oběžnou dráhu. Šest minut po startu se podle plánu rozpojil dvoudílný aerodynamický kryt, který už nebyl potřeba – raketa se dostala dost vysoko, takže náklad nepotřeboval ochranu před okolní atmosférou.
Jak už to u startů pro NRO bývá, odhození aerodynamického krytu je také okamžikem, kdy končí přímý přenos – jde pochopitelně o utajení, aby nebyl náklad vidět a aby nebylo jasné, jak dlouho motor pracuje. Z toho by se dala vypočítat hmotnost nákladu a upřesnit cílová dráha. Nejinak tomu bylo i tentokrát – zhruba devadesát minut po startu jsme se od ULA dozvěděli, že mise NROL-71 byla z její strany úspěšně zakončena. Tím se rozumí, že náklad byl oddělen od horního stupně a raketa tak má svou službu za sebou.
„Gratuluji našemu týmu a partnerům mise k úspěšnému doručení tohoto důležitého zařízení k podpoře misí národní bezpečnosti,“ uvedl v postartovní tiskové zprávě Gary Wentz, viceprezident ULA pro vládní a komerční programy. Z velké části jsou to prázdná hesla, ale zároveň se jedná o potvrzení zakončení mise ze strany ULA. Z času, který uplynul od startu do vydání prohlášení, se navíc dá počet dosažených drah alespoň zúžit. Mimochodem šlo o první ze sedmi startů raket firmy ULA, které jsou plánovány na letošní rok. Celkově to byl již 132. start od vzniku firmy v roce 2006, kdy došlo ke spojení programů Atlas a Delta, které vyvíjely firmy Lockheed Martin a Boeing. Zatím všechny starty pod hlavičkou ULA byly úspěšné.
Identita, účel a oběžná dráha vypuštěného nákladu byly jako u všech družic pro NRO tajné. Tento úřad spravuje letku amerických tajných družic, které sbírají obrazové snímky a provádí i jiné formy sběru strategicky důležitých dat pro průzkumné a armádní účely. Ovšem experti, kteří pečlivě sledují dráhy družic, většinou dokáží nově vypuštěnou družici najít. Není to tak těžké – povrch družice i její solární panely odráží sluneční paprsky, takže na noční obloze vidíme více či méně jasný bod, který se oproti hvězdám zřetelně pohybuje.
Na základě údajů z veřejně dostupné databáze údajů o kurzu rakety a předem oznámené pozici uzavřené oblasti v tichém oceánu, kde měl zaniknout horní stupeň, se podařilo výrazně zúžit množinu možných oběžných drah. Ukázal se, že družice by měla být na dráze ve výšce několika set kilometrů nad Zemí, která je vůči rovníku skloněna o 74°.
Delta IV Heavy je nejsilnějším nosičem, jaký má firma ULA k dispozici. Před sobotním letem tato raketa startovala z Vandenbergovy základny pouze dvakrát. Poprvé v roce 2011 a podruhé v roce 2013. U těchto misí se specialisté domnívají, že posloužily k vynesení družic KeyHole-11 (KH-11), které se využívají k elektro-optickému průzkumu. Řada družic KeyHole-11 samozřejmě létala do vesmíru i před zavedením rakety Delta IV Heavy – dříve je vynášely z Vandenbergovy základny silné rakety Titan. Když tedy ULA oznámila další start Delty IV Heavy z Vandenbergovy základny, bylo logické, že se předpokládalo vynesení nového optického snímkovacího satelitu, který se měl připojit k dalším družicím. Systém KeyHole-11 využívá družic na heliosynchronních drahách s velkým sklonem vůči rovníku – 97,7°. Tato dráha je pečlivě zvolena, aby umožňovala pravidelná opakovaná pozorování strategicky důležitých míst.
Jelikož jsou tyto družice určeny ke snímkování, je výhodné, aby se k povrchu přibližovaly co nejvíce a mohly pořídit co možná nejlepší detaily. Oběžné dráhy KeyHole-11 proto mají nejnižší body drah jen 250 kilometrů vysoko, zatímco nejvyšší body leží ve výšce zhruba 1000 kilometrů. V nejnižším bodě ale dochází ke značnému tření o zbytky atmosféry, což družice zpomaluje. Je proto nezbytné provádět pravidelné manévry, které dráhu udržují na požadovaných parametrech.
Podoba družice ze série KH-11 je samozřejmě tajná, ale z dostupných materiálů víme, že jde v podstatě o teleskopy o velikosti autobusu vybavené primárním zrcadlem o průměru 2,4 metru. To je ostatně stejná velikost, jakou využívá i Hubbleův teleskop – proto se družicím z řady KH-11 někdy přezdívá „bratříčci“ Hubblea. Jejich úkolem je pořizovat superostré snímky s velmi vysokým rozlišením, přičemž data se na Zemi přenáší přes speciální retranslační družice, které provozuje sama NRO.
Výše zmíněné mise raket Delta IV Heavy z let 2011 a 2013 vypustily družice z řady KH-11, které měly zaplnit mezeru a umožnit pokračování dodávek průzkumných snímků poté, co NRO zrušila dohodu s firmou Boeing na náhradu řady optických snímkovacích družic, které měly být součástí programu FIA (Future Imagery Architecture). Říká se, že NRO pověřila firmu Lockheed Martin, tedy výrobce dřívější generace družic KeyHole-11, aby sestrojila nejméně dvě družice nové generace. Ty měly disponovat novými technologiemi a dalšími vylepšeními pro celý snímkovací systém. Tyto nové družice elektro-optického průzkumu jsou někdy označovány jako KH-11 Block 5 (doposud existovaly čtyři hlavní vývojové generace, nyní tedy má přijít pátá), která má také využívat zrcadlo o průměru 2,4 metru.
Dráha, na kterou se mělo v sobotu startovat byla neznámá, ale leccos se dalo vyčíst z výše uvedených náznaků. Experti v oblasti lovu družic měli z dostupných dat těžkou hlavu. Začalo se zdát, že dříve předpokládaný účel nemusí být pravdivý. Objevily se spekulace, že spíše než elektro-optickou průzkumnou družici, může jít spíše o nějaký prostředek radarového výzkumu. Některé domněnky dokonce hovořily o zkoušce družice s technologií stealth, která má zabránit sledování ze Země.
Ale Ted Molczan, nekorunovaný král komunity lovců družic, stále věří, že do vesmíru v sobotu letěl první zástupce nové generace ostrozrakých snímkovacích strojů. „Dlouho jsem očekával, že NROL-71 vynese první exemplář Blocku 5 pro systém KH-11 a tohle očekávání bylo ve shodě s ostatními, se kterými jsem o tom mluvil,“ napsal Molczan na fórum, kde se tito amatéři s profesionálním vybavením schází, aby se dělili o své poznatky.
Agentura NRO provozuje široké spektrum družicových sérií, ale těch které jsou tak těžké, že potřebují vynášet Deltou IV Heavy mnoho není. I načasování startu odpovídá termínu, který se očekával v roce 2012, kdy výše popsaný nový program oficiálně začal. Za zmínku podle Molczana stojí, že v roce 2016 začal úřad NRO vypouštět modernizované retranslační družice, což je krok, který se provádí už zhruba třicet let před každým prvním startem nové generace rodiny KeyHole-11.
Jak si tedy vysvětlit radikální změnu oběžné dráhy? Molczan spekuluje o možnosti, že by tajné služby mohly stát o snímky pořízené v širším spektru osvětlení, než jaké dokáže zajistit heliosynchronní dráha. Družice, které jsou na ní umístěné (například dřívější KH-11), přelétávají nad snímkovanou oblastí vždy ve stejné části dne, tedy za stejné úrovně osvětlení. To se hodí ke sledování změn mezi jednotlivými snímky, protože stíny míří stejným směrem. Když však snímkovací družice nebude na heliosynchronní dráze, může nad požadovanou lokalitou jednou přeletět ráno, jindy večer a potřetí zase v poledne.
Další významný odborník na lov družic, Nizozemec Marco Langbroek se však domnívá, že byl v rámci mise NROL-71 vynesen radarový satelit. Ty se totiž většinou vypouští na dráhy s větším sklonem vůči rovníku, ale ne tak vysokým, jako u heliosynchronních drah. Lovci družic na celém světě mají hledání nových zemských oběžnic jako zajímavý koníček či sport. Tajné družice jsou ještě cennějšími úlovky a proto se dalo očekávat, že se i tentokrát budou snažit. Kromě výše popsaného vizuálního pozorování se mezi lovci družic používá i sledování radiové – v obou případech se nasbírané údaje o dráze srovnávají s jinými dříve pozorovanými družicemi.
Už několik hodin po sobotním startu oznámili pozorovatelé v Evropě, že zachytili radiový signál z nové družice. Tato data potvrdila, že se objekt nachází na nízké oběžné dráze Země, tedy ve výšce několika set kilometrů nad povrchem, která je vůči rovníku skloněna o 74° – přesně, jak se zdálo z předstartovních údajů. „Zdá se, že NROL-71 je prvním exemplářem nějaké dosud neznámé série,“ napsal Langbroek na svůj web. Povaha tajných družic je plná nejistoty spekulací, domněnek a trochu připomíná detektivku. Třeba se časem podaří zjistit další informace – o nich Vás budeme rádi informovat v příštích článcích.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://www.marcolangbroek.nl/
https://twitter.com/
http://www.satobs.org/
https://www.ulalaunch.com/
Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/8/7917/46079859664_c8830cad5b_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/8/7910/46079845264_2eda6afc9f_k.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DxTxV-hUUAARugj.jpg:large
https://c1.staticflickr.com/5/4875/32925501148_9d6d18c8f0_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/8/7845/32928947248_ad4a1c5ea5_k.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/KH-11_Keyhole_constellation%2C_September_2013.png
https://i2.wp.com/www.spacesafetymagazine.com/…Keyhole-Spy-Satellite-USA129.jpg?w=822
https://c1.staticflickr.com/5/4888/46804176061_e519c9189a_k.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/23/KH-11_KENNEN_02.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DxT3g5HU8AEIXmV.jpg:large
Mne sa paci, ako to americania robia. Najprv z penazi na vedu vyvinuli a zaplatili Hubblov teleskop a misie raketoplanmi, ked ho servisovali, a potom ho zrecykluju na spionazne satelity, v ktorych maju potrebne pristroje na sledovanie vsetkeho na Zemi. Mohli by pouzivat Falcon Heavy rakety pre znizenie nakladov a za par rokov sa uz ani po chodniku neprejdem aby ma neodfotil nejaky spionazny satelit 🙂
První kh-11 byl vypuštěn v roce 1976, Hubble až v roce 1990. Pravděpodobně to tedy bylo obráceně.
Takze nam treba nekde nad hlavami krouzi spionazni JW-007 :-), zatimco ten vedecky uz ma peknou sekyru.
JWST by se vzhledem ke svému zaměření na infra spektrum moc nehodil. 😉
Preco mal potom Hubblov teleskop vadne zrkadlo? Ak to zrkadlo vedeli vyrobit uz predtym, tak preco vyrobili vadne pre Hubblov teleskop? Tie predchadzajuce museli byt mensie.
Protože se to vyrábělo v místech, kam nemohli lidi z NASA ale jen on výrobce a jiných tajných zaměstnavatelů a protože byl návrh optiky lehce jiný, tak to prostě udělali omylem jinak.
Slyšel jsem několik verzí, ale všechny mají společné to, že se tam nedostali lidi z NASA z HST zodpovědni a nemohli to zkontrolovat na místě.
z nějakého důvodu neproběhla kontrola
ironií je, že záložní kus byl v pořádku
Já jsem někde četl, že stejnou chybu udělali i vojáci před Hubblem.
Informace z vojenského projektu prý byla tak utajená, že neprosákla k těm, co připravovali Hubble.
Wikipedie píše – Komise zjistila, že zařízení testující přesný tvar zrcadla nebylo správně zaostřené. Společnost Perkin-Elmer během leštění zrcadla sice jeho povrch analyzovala ještě dvěma dalšími zařízeními, která shodně naznačovala, že zrcadlo má sférickou aberacii, ovšem nakonec se rozhodla výsledky testů ignorovat. Věřila totiž, že první test uskutečněný primárním přístrojem byl přesnější než zbylé dva kontrolní testy. NASA zjistila, že Perkin-Elmer nekontrolovala výrobu zrcadla dostatečným způsobem a že tímto úkolem nepověřila své nejlepší odborníky na optiku (ale nikde jsem se nedočetl, jakým způsobem a zda vůbec NASA poté vymáhala škodu).
Spytihněv napsal:
„…ale nikde jsem se nedočetl, jakým způsobem a zda vůbec NASA poté vymáhala škodu“:
https://physicstoday.scitation.org/doi/abs/10.1063/1.2809092?journalCode=pto&
Az na to, ze je to presne naopak. Hubble bol modifikovany zo spionaznej druzice.
In addition, changing from 2 meter to a 2.4-meter mirror would lessen fabrication costs by using manufacturing technologies developed for military spy satellites….
ovšem mělo tam být zjevně z 3 na 2,4 m….
Jak už psali ostatní, bylo to naopak. A pro vědu je tristní, že zatímco HST musel bojovat o financování, je dosud unikátní a nástupce z finančních důvodů jen tak nebude, stejně drahé nebo i dražší vojenské varianty se vypouští jak na běžícím pásu.
NSA venovala pred lety NAS dva kusy hardware typu Hubble. Akorat NASA nevedela co si s tim pocit… 😀
Nikoliv NSA, ale NRO. 😉
No, nevěděla… nápady se samořejmě našly, ale peníze už ne. To je to, o čem píšu.
Nikdo nebránil a nebrání vědě celého světa vypustit podobné(á) zařízení, ale nějak se to neděje, čím to asi bude ? 🙂
Nástupce Hubbla „z finančních důvodů jen tak nebude“? Tím nástupcem tedy asi nemyslíte Webba. Ten si naopak na nedostatek financí stěžovat určitě nemůže a že to tak dlouho trvá, není o dolarech, ale o lidech.
Ne, nemyslím. Nástupcem není JWST, ale jiná observatoř, která bude fungovat ve viditelném oboru spektra. Tedy třeba ATLAST, jestli se ho dožiju…
Armáda má prioritu vždy. A trochu si zaspekuluji. Nemusí být rozdíl v zrcadle, ale v přístrojích může být značný. Hubble chytá každičký foton ze zorného pole klidně i dny (ne souvisle), to třeba u těchto špionážních bratrů vzhledem k jejich dráze a nasměrování k Zemi asi nehrozí. Rozdíly v nárocích třeba na světelnost/šum celé aparatury budou značné.
A čo už len také zaujímavé by na vás odfotil???
Prosím, příště bez podobných osobně orientovaných trnů, děkuji. 😉
Je to „osobní“, když se taková naprostá nezajímavost týká 99+% populace?
To je jedno, u nás se takto nediskutuje, děkuji za pochopení.
Minuly rok bol na Slovensku zavrazdeny novinar Kuciak so snubenicou a vraj americania pomohli nejakou fotkou z lesa v infracervenom pasme, na ktorej vraj bol pachatel. Vraj ju urobil spionazny satelit, ale oficialne to nepotvrdili.
Podle všeho šlo v tomto případě jen o nepodloženou domněnku, která se nezakládala na pravdě.
Ty fotky jsou dechberouci…
Plně souhlasím, tahle raketa je prostě magická. 🙂
Mohl bych vznest laicky dotaz?Proc u delty IV heavy doslo pred startem k tomu obrovskemu “pozaru”?I na fotkach jde videt,ze konstrukce dostala pekny cerny nater. Videl jsem uz u v minulych clancich upozorneni,ze to neni nic spatneho,ale nikde jsem nenalezl vysvetleni. Protoze u Falconu nebo u Ariane jsem nikdy nic takoveho nevidel. Moc dekuji za osvetleni.
Lebo je na vodik a vodik tvori malicku molekulu H2 a moze unikat. Tak pred startom ho zapalia, aby nevybuchol pri starte motora, a az potom spustia motory rakety. Hovorili to vo videu 🙂
Falcon 9 spaluje petrolej a neunika.
Aha, chápu, tzn. vypálí to co uniklo a pak zažehnou motory. Rozumím a děkuji.
Přesně, jak píše pan dfxxfd. Detailněji je to vysvětleno v tomto anglicky namluveném videu – https://www.youtube.com/watch?v=i-zmptK7PDE
Diky za video,uz tomu zcela rozumim.
To mám radost, že jsme mohli pomoct. 😉
U Falconu 9 to je jasné, jde o kerolox, obě složky jsou v porovnání s kapalným vodíkem docela teplé (-186 °C kyslík, u F9 navíc podchlazený) a mají rozumně velké molekuly, aby neprosakovaly nádrží a netěsnostmi ven.
Ale proč se tak neděje u hydroloxové Ariane 5? Napadá mě, že Vulcain má třetinový tah oproti RS-68A (a je sám proti třem na Delta IV Heavy), takže odpařeného zbytkového vodíku tam zřejmě bude akceptovatelné množství.
Neví někdo, jak to je ve skutečnosti?
Dobrý den, reaguji na pravý sloupec. Není to raketa Jilin, ale Ťi-lin. Nemáte zač.
Dobrý den, všechny zdroje o družici píší jako o Jilin. Název Ťi-lin neuvádí žádný zdroj.
Družici a ne raketu. Omlouvám se.
Čínština nepoužívá latinku, takže je potřeba to přepsat do latinky. K tomu se používá transkripce. Každý jazyk má svou. Jilin je anglická, česká je Ťi-lin. Už jsem viděl několikrát, že s čínskou transkripcí dost bojujete.
Jo takhle, Vy jste nám pomohl s transkripcí, to jste moc hodný, z první zprávy jsem nepochopil, jak to myslíte. Děkujeme za upozornění, opravím to.
Problém je v tom, že většinou se k nám z čínštiny dostávají informace přecezené přes angličtinu (resp. pinyin) a (pokud vím) neexistuje úplně jednoduché pravidlo přepisu této transkripce do té české.
Já asi zůstanu u té anglické transkripce, mimo případy, kdy se jedná o obecně v češtině používané přepisy jmen. Jinak bych se zbláznil.
Jak by byla sonda Chang’e – asi Čange, lunární vozítko Yutu – snad Jutu, rakety Chang Zheng – nejspíše Čang Ženg?
Já osobně se snažím používat tenhle konvertor. Ale souhlasím, že u obecně vžitých názvů jako je Tiangong, Chang’e nebo Yutu bych nechal anglickou transkripci. U menších družic by asi česká nevadila.
Urcite se vypousti retranslacni druzice “tricet let pred novou generaci”?
Ta věta má znamenat, že už třicet let funguje princip, že se před novou generací KH-11 vypouští nové retranslační družice. Myslím, že se to z té věty dá bez problémů pochopit.
Oni pro utajení družice a její komunikace využívají pro komunikaci mezi špionážním satelitem a retranslační družicí pásmo 60GHz, pro které je atmosféra neprůchozí a tím se ze země nedá odposlouchávat.
Takže vše ve jménu utajení, jen ty hledači družic jim to kazí.
Na to už mají také metody, kdy se snaží dráhu často měnit a to nad oceánem, aby to nebylo vidět
Wow, zajímavé informace… díky … 🙂
Mohl bys ujasnit, jaký je rozdíl v utajení při změně dráhy nad oceánem a nad pevninou ?
A odkud je informace o změně drah družic KH-11 ?
A vzhledem k hmotnosti družic je jakákoliv změna natolik energeticky náročná, že přicházejí v úvahu jen malé změny ve výšce i rovině dráhy. A to při sledování satelitů není tak , že by mohl uniknout následnému sledování, byť amatérskými prostředky.
Na pevnině je nedočkavých lovců družic přeci jenom víc, než uprostřed Atlantiku. Je dobré si uvědomit, že těch 250-350 km výšky je nic proti třeba 1500 km cesty od pevniny doprostřed oceánu.
Asi si nerozumíme. To, že družice udělá manévr nad mořem nebo pevninou je naprosto jedno. V okamžiku manévru se stejně nedá nic zjistit, je k tomu potřeba, aby ta družice uletěla nějakou dráhu, a je celkem jedno, jestli to bude 1/5 nebo 1/2 oběhu. Takže teoreticky vzato, pro zjištění, že byl manévr proveden, by bylo skoro vhodnější, aby to bylo nad mořem nebo nad pevninou daleko od nás. Ten původní argument nedává moc smysl.