V roce 2019 se Čína pravděpodobně stane první mocností, které se podaří poslat sondu na odvrácenou stranu Měsíce. 8. prosince 2018 ostartovala z kosmodromu Xichang svou lunární sondu Chang’e 4 prostřednictvím rakety Long March 3B. Chang’e 4 dosáhla orbitu Měsíce 12. prosince 2018, i když podle neověřených zpráv možná ne se správnými parametry. Lander má přistát v 186 kilometrovém kráteru Von Kármán uvnitř obří impaktní pánve South Pole – Aitkin Basin začátkem ledna 2019. Experti údajně odhadují čínské šance na úspěšné přistání jen 50:50, jedno je však již nyní jisté: Číňané včas naplňují harmonogram postupných kroků své kosmické expanze.
Cíl přistát na odvrácené straně Měsíce číňané oznámili několik let předem, s určením roku 2018, kdy se to má provést. Splnit cíle se podařilo u i předchozích cílů – nepilotovaný let kosmické lodi (1999), pilotovaný let (2003), kosmické stanice Tiangong 1 (2011) a Tiangong 2 (2016), stejně jako nákladní loď Tianzhou 1 (2016), která se připojila ke stanici Tiangong 2.
Mezi další kroky, které jsou před čínskými státními agenturami – China Aerospace Science and Technology Corp (CASTC) a China National Space Administration (CNSA), které jsou přísně sledovány příslušnými stranickými orgány, patří:
- sonda k Marsu a debut středního nosiče Long March (Dlouhý pochod) 8 v roce 2020,
- sonda k asteroidům v roce 2022,
- suborbitální pasažérské lety (mezi 20 – 100 km) do roku 2025,
- mise k Jupiteru do roku 2029,
- debut těžného nosiče schopného vynést 100 t na LEO do roku 2030,
- znovupoužitelný raketový nosič do roku 2035,
- shuttle s nukleárním pohonem a vesmírné solární elektrárny do roku 2040.
Do roku 2045 chce být Čína vedoucím státem v pronikání do vesmíru a následně chce rozšířit svůj program širokého výzkumu a využívání planet, asteroidů a komet Sluneční soustavy. V návaznosti na získané výsledky a zdroje má být později zahajena i vesmírná kolonizace.
Máme se tedy na co těšit. Doufejme jen, že ostatní státy (i soukromníci) nebudou jen sedět a budou statně Číně sekundovat – a třeba oni budou těmi vedoucími entitami.
Zdroj informací: https://thediplomat.com/
http://www.chinadaily.com.cn/
https://www.forbes.com/
https://ct24.ceskatelevize.cz/
Kráter Von Kármán leží uvnitř obří impaktní pánve South Pole-Aitken (takto celé je to oficiální název), což je jeden z největších známých impaktních kráterů ve Sluneční soustavě, s průměrem 2500 km. South Pole-Aitken sám o sobě je jedním z nejzajímavějším míst na povrchu Měsíce, kde se dá přistát, a to nejen proto, že je na odvrácené straně. Vznikl podobně jako moře na přivrácené straně, ale na rozdíl od těchto moří nebyl vyplněn bazaltovou lávou při následném vulkanismu. Předpokládá se proto, že jeho dno zasahuje až do svrchního pláště Měsíce. Pokud se Číňanům podaří na místě určit složení povrchu (v plánu to mají), bude to bomba.
Díky za komentář, text jsem upravil.
Také jsem zvědav kam, jak a zda se jim podaří přistát.
Tak té kolonizace se už asi nedožiju a přitom to začne být zajímavé.
No, já asi taky ne…
No, já určitě ne … Ale i tak jsem zažil dost.
Já taky ne a jsem za to rád.
Propagátoři “ pokory v kosmonautice“ by se měli do Číny opřít. Zatím je asi 30 let za Amerikou. Ostatně už jeden, též totalitní stát se kdysi stejně chvástal a skončilo to obrovskou ostudou.
Jen mezi tehdejším Sovětským svazem a nynější Čínskou lidovou republikou ne nebetyčný rozdíl.
Zdánlivě nebetyčný. Geopoliticky je v mezi nimi naopak velká podobnost.
Plány na desítky let dopředu jsou dobé jako určitý výhled, neměly by se ale brát moc vážně. Nikdo neví co bude. Faktorů, které se budou měnit je příliš a nedá se odhadnout, který převáží.
Například Čína má podobné věkové složení populace jako Japonsko. Jen možná o 20 let posunuté. S miliardou stárnoucích důchodců roste ekonomika jinak, než když nastupuje ta miliarda mladých lidí do práce. Což se možná už začíná projevovat.
Možná to ale díky robotům a automatizaci nebute takový problém. A různých faktorů bude víc. Na to jak to bude si musíme počkat.
Jen se mě zdá, že se opakuje situace z 60. let. Kdysi jsem si četl z té doby časopisy. Bylo to v 80. letech a běžně se tam psalo, že v 80. letech už budou lidi dávno na Marsu:). Naivita prvních „velkých“ úspěchů. Z ničeho nic první družiče, lety lidí do vesmíru a dokonce přistání na Měsíci. Prakticky během 10 let od začátku kosmické éry. Nikdo nevnímal, že další kroky budou mnohem obtížnější. Už jen kvůli větší bezpečnosi musel přijít velký rozvoj technologií. Dosažení o něco náročnějších cílů není dražší 2x ale třeba 100x, nebo to prostě nešlo vůbec. A pak jsou tady další „komplikace“. Co když v Číně bude revoluce a ta miliarda lidí na vesnicích se začne ptát, proč si nežijí jako my na západě?
Měli by jsme se soustředit na to co je a nespekulovat co bude za 30 let.
Klidne starsi, s technologiemi 60-70 let muzete mit jak stanice ve vesmiru, tak i zakladny na Mesici.
Mozna kdyby Saturn 5 spichnul planetolet na obezne draze, tak i Mars. Je to tez o financich a pristupu, spolecnost snehovych vlocek a predpisu na vse mozne i nemozne vyzaduje vse nejmene 50x zazalohovat, vyzkouset a zabezpecit, to sice bajecne svedci stagnaci, ale jiz tolik ne prukopnickym a riskantnim projektum nepreje.
No, jak znám Čínu, dokonce i z osobní zkušenosti staré víc jak 60 let, její vývoj připomíná vše jiné ale stagnaci rozhodně ne. Jedou jako ta raketa už 40 let. Stačilo jen, aby schopnostem jejich lidí se povolila uzda a nikdo jim do jejich věcí nekecal. Konec konců, jsou daleko nejstarší existující civilizací a sami vědí, co je pro ně dobré.
„Stačilo jen, aby schopnostem jejich lidí se povolila uzda a nikdo jim do jejich věcí nekecal.“
Což se v Číně určitě neděje, jelikož tam strana kecá úplně do všeho a čím dál tím víc pod vedení Xi Jinpinga.
„vyzaduje vse nejmene 50x zazalohovat, vyzkouset a zabezpecit“
Je to většinové přání voličů a NASA jen toto politické přání jen plní.
tycka: Sice jsem o podobnem prani volicu neslysel, ale v principu mi je jedno jestli je to prani volicu nebo alibismus managementu, aby se v pripade nestesti schoval za stit z razitek.
Mimochodem spise bych veril ,ze vetsi cast volicu resi nizke dane, dostupnou zdravotni peci a odchod do duchodu treba ve 40ti, nez aby nespala kvuli bezpecnostnim protokolum pilotovanych letu NASA.
Prostě jen nemají rádi havárie, které jsou navíc pak omílány stále dokola některými diskutéry a novináři.
Buď bez havárií a nebo vůbec – jde o pověst USA.
Jiné státy taky moc neriskují a i proto smrtelné havárie nemají.
Proč si myslíte, že v totalitním státě, specielně v oblastech blízkých vojenským technologiím, musí jít technologický pokrok nějak pomaleji? Takové totalitní hitlerovské Německo před druhou světovou válkou naopak ukazuje, že technologie můžou jít hodně rychle dopředu. Stačí přimíchat trochu nacionalismu, aby totalitní vláda získala i občany a jejich nadšení pro věc na svou stranu. Dnes se v Číně děje totéž.
„shuttle s nukleárním pohonem“ tak na to jsem zvědavej.
doufam ze to nakopne vyvoj jadernych pohonu v USA 🙂
Možná i někde jinde. 20 let je dlouhá doba.
Někde jsem četl, že přistání by se na rozdíl od trojky mělo odehrávat vertikálně, tedy asi kolmým sestupem. Řekl bych, že pokud bude Queqiao předávat signál ihned, nemělo by zpoždění být o moc delší než u trojky, takže z pohledu řídícího střediska by mělo jít o podobnou operaci.
Jen je ta nejistota ohledně toho, zda je sonda na správné oběžné dráze.
Ona je to neofiko informace, i když od zkušených pozorovatelů, takže na tom asi něco bude. Hádám, že by bylo reálné změnit místo přistání v případě nedosažitelnosti kráteru Von Kármán. Koneckonců čas na oběžné dráze netlačí. Vikingy taky nad Marsem řešily, kam se posadí.
Sonda je na správnej dráhe, len rádioamatéri pri všetkých svojich skúsenostiach nezohladnili to, že hoci rovina dráhy sondy v priestore ostáva rovnaká, mesačný povrch pod ňou sa otáča. 😀 Kvoli tomu si spočiatku mysleli, že sonda je na takej dráhe, z ktorej nemôže pristáť na odvrátenej strane. O tom všetkom bol tento zbytočný povyk. Na svoj trápny omyl ale už prišli (resp. boli naň upozornený) a následne im vyšlo, že k pristátiu v kráteri Von Karmán dôjde s veľkou pravdepodovnosťou 1. -2. januára.
Máte pravdu.
Pristávacia trajektória bude rozdielna. Sonda Chang´e 3 pristávala po parabolickej krivke, kdežto sonda Chang´e 4 má pristávať vertikálnym spôsobom.
Myslím si, že „západní“ agentury by měly přestat být „zaprděné“ a přizvat Čínu ke spolupráci. Teď je ještě doba, kdy by to byl loajální spojenec (taikonaut na ISS, spolupráce na projektech jako je tento). Počítám, že za 50-60 let bude Čína kosmický gigant, jenž už ohledy nebude potřebovat brát. A může se stát v kosmu potencionálně „uraženým“ bezpečnostním rizikem. Peníze, kvalitní lidské zdroje a čas na to mají.
Myslím, že je na to už pozdě – mj. viz interview pro ČT (https://ct24.ceskatelevize.cz/2317264-leroy-chiao – cca od 2:38) s prvním číňanem v kosmu, američanem Leroyem Chiao, kde mj. řekl: „Ano, čínský program se připravuje a není tak drahý jako ten americký.“ Řekl také, že číňané několikrát vyjádřili přání připojit se k mezinárodním programům (mj. ISS), ale byli američany odmítnuti.
Nedivte se tomu. Amerika musí chránit své špičkové a tudíž vojensky zneužitelné technologie. Čínský zájem o “ spolupráci “ je jasně motivován špionáží, obdobně jako to svého času zneužili Sověti a zneužívají Rusové.
Naprostý souhlas, stačí se podívat vlevo nahoru do Krátkých zpráv – Čínskou vládou nastrčený „Start-up“ jako snada dostat se ke špičkovým technologiím…
Čína opravdu není optimální partner pro spolupráci…
Jedině dobře, že je Američani odmítli. Čína o skutečnou spolupráci nejeví zájem, ta má jediný zájem a to získat jakýmkoli způsobem know-how a technologie a stát se světovým hegemonem, který se nebude muset na nikoho ohlížet. Naivní obdivovači Číny zde na stránkách si to stále nechtějí připustit.
Vážený pane, jste na našem webu evidentně nový. My tady politiku neřešíme. My se věnujeme kosmonautice. V ní fandíme bez rozdílu všem, kteří do vesmíru pronikají a činí tam vědu. Neděláme rozdíl, zda jde o USA, Evropu, Čínu, Rusko nebo Indii. My jsme web o kosmonautice. Politika se řeší na tuně jiných míst na internetu. My se věnujeme kosmonautice a od politiky se držíme dál.
A nebylo by lepší vyčkat až v Číně přestanou vládnout komunisté za pomoci marxismu-leninismu a stane se z ní takový velký Taiwan, který nebude, například, systematicky krást IP?
Nejde o formu, ale podstatu. Doporučuju přečíst si pár kvalitních knížek o čínské historii.
S Čínou se spolupracovat samozřejmě dá a spolupracuje. Ale daný partner musí být pořád ve střehu a nepodlehnout iluzi přátelství či dokonce altruismu. Pro Čínu neplatí „China first“, ale „China only“.
Hmm, než se tohle stane, tak se na Zemi možná vystřídá ještě 6 generací… Zatím spíš režim v Číně utahuje kontrolu nad vším. Moderní technologie mu k tomu výborně posloužily.
Čína je prostě království a taková království s rozumně nastavenými hospodářskými parametry můžou mít velmi dlouhé trvání. Kdo ví jak dlouho bysme my tady ještě budovali totalitní Rakousko Uhersko, kdyby nebylo těch dvou světových válek.
„Máme se tedy na co těšit.“
Ne, já se opravdu netěším. S ohledem na čím dál větší politické ambice Číny a s ohledem na jejich čím dál tužší režim spíš vidím v jejím posilování ve vesmíru hrozbu pro západní svět, jelikož vesmírné technologie zcela jistě nebude Čína využívat jen pro civilní oblast.
Koľko odborníkov na medzinárodnú politiku.. zdravý rozum však hovorí, že čínska expanzia do vesmíru nemôže byť pre planétu Zem ničím iným ako PRÍNOSOM.
V podstate jakakoliv expanse do vesmiru je prinosem pokud chce civilizace dlouhodobe prezit.
Spoluprace kosmonautiku slusne zazdila na desetileti, jediny velky projekt ISS za celych 30 let je ostuda, tak snad cinska konkurence ji opet nakopne.
sam: je to tak, skonceni programu Apollo zazdilo kosmonautiku na spoustu let,po odpadnuti Ruska slo vse do kytek. Chybela konkurence a motivace.
Energeticka sobestacnost, to uz funguje defacto na ISS. Na Mesici se muze zacit postupne testovat potravinova sobestacnost, zkouset stavba obydli z mistnich zdroju, prumyslova vyroba.
Prakticke zkusenosti jsou nejcennejsi, pokud ne, muze se mudrovat a dlouze teoretizovat na Zemi, davat na odiv knizeci vize co je mozne a nemozne,dlouze snit o superrobotech, kteri udelaji vse za lidi, ano tak to muze trvat desitky i stovky let. Otazka je zda zde listvo za desitky ci stovky let zde na Zemi jeste bude.
Stephen Hawking: Lidstvo vyhyne, pokud do 200 let nedokáže kolonizovat vesmír
https://www.novinky.cz/veda-skoly/208363-stephen-hawking-lidstvo-vyhyne-pokud-do-200-let-nedokaze-kolonizovat-vesmir.html
„Energeticka sobestacnost, to uz funguje defacto na ISS.“
Energetická soběstačnost v reálu znamenala, že je to včetně výroby solárních panelů a akumuátorů.
Takováto energetická soběstačnost není žádnou novinkou. I v ČR jsou soběstačné objekty a to jen proto, že vybudování elektrické přípojky na velkou vzdálenost by stálo mnohem víc.
tycka: Mylite se . Doporucuji vyhledat kombinaci pojmu ostrovni FVE system a energeticka sobestacnost.
Pardon, z me strany vse. Diskuse s lidmi snazici se mit za kazdou cenu na vsechno odpoved je ztratou casu. Navic uz je to zcela mimo tema clanku. Hezky vecer
“ jakakoliv expanse do vesmiru je prinosem pokud chce civilizace dlouhodobe prezit.“
V současné době nikoliv – neboť vybudování zcela soběstačné kolonie je zcela nemožné z důvodu náročnosti výroby potřebného technického vybavení pro přežití. To lze vyrábět pouze na Zemi a bude to platit ještě nejméně desítky let. I na Marsu všechny potřebné suroviny zcela určitě neleží na jednom místě například.