NASA po dohodě se SpaceX plánuje vypuštění teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) nejdříve 16. dubna. Sonda samotná je v cílové rovince předstartovních příprav. TESS nepatří mezi rozměrově velké sondy, ale vyniká naopak svým očekávaným výkonem. Za úkol má hledat a prozkoumávat exoplanety včetně těch, které by mohly teoreticky hostit život. Kdybychom hledali historii celého projektu, dostali bychom se až k návrhové studii vytvořené na MIT v prvních letech nového milénia. Návrh byl přihlášen do výzvy NASA Astrophysics Explorer a v roce 2012 byl vybrán do finále jakožto nástupce teleskopu Kepler, který v té době fungoval v primární misi.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
V dubnu následujícího roku byl TESS vybrán v rámci programu Explorers, pojmenovaném po první americké družici Explorer-1, která objevila van Allenovy pásy. V rámci tohoto programu už byla realizovány třeba mise IMAGE, WMAP, nebo WISE. Za misí stojí již zmíněný MIT, konkrétně její Kavli Institute a celý projekt vede Dr. George Ricker. TESS si nedává malé cíle – půjde o prvního kosmického hledače exoplanet, který bude skenovat téměř celou oblohu. Vynechá pouze drobné kousky u ekliptiky, které však bude možné pokrýt v rámci nadstavbové mise. Největší výzvou jsou ale samotná očekávání – TESS by totiž měl objevit více exoplanet, než kolik jich až doposud objevily všechny jiné observatoře – ať už pozemské nebo kosmické.
Zdroj: https://www.nasa.gov
„TESS má být jakýmsi mostem mezi misí projektem Kepler a nějakou nástupnickou misí. Ať už je to Webbův teleskop, nebo mise, které očekáváme za dalších několik desítek let,“ uvedl Ricker. Při výše uvedených očekáváních by člověka skoro až svádělo očekávat, že takto schopná družice bude vážit několik tun. Skutečnost je však jiná – TESS, jehož vývoj stál 243 milionů dolarů totiž váží pouhých 362 kilogramů. Teleskop je postaven na platformě LEOStar-2 od firmy Orbital ATK a je vybaven čtveřicí hydrazinových trysek, příslušnými nádržemi, dvěma solárními panely, které dodávají 433 W, čtyřmi gyroskopy, vysokoziskovou anténou v pásmu Ka, dvěma anténami v pásmu S, vědeckými a řídícími počítači, nebo sluneční clonou, která má udržet sondu i její citlivé přístroje v komfortní teplotě. Právě díky této cloně bude TESS moci detailně pozorovat hvězdy, kolem kterých obíhají planety.
Zdroj:https://www.nasa.gov
Srdcem celého teleskopu je však čtveřice CCD kamer, které vznikly na MIT v Lincoln Labs a tvoří vědecký náklad sondy. Jedná se o extrémně sofistikované a jedny z nejcitlivějších astronomických přístrojů, které kdy vznikly. Samotné CCD čipy jsou silné pouze 0,1 milimetru a jsou velmi citlivé na světlo z červených trpaslíků spektrální třídy M, které se ve vesmíru nachází v hojné míře.
Všechny kamery mají bezteplotní (atermální) design (neprodukují teplo) se zorným polem 24 × 24 stupňů. Jejich optické soustavy se skládají ze sedmi prvků s průměrem vstupní pupily 10 cm. Každá kamera disponuje rozlišením 16,8 megapixelu, což dohromady dělá celkové rozlišení 64 megapixelů (zorná pole se překrývají) s citlivostí na vlnové délky mezi 600 a 1000 nanometrů (červená a blízká infračervená oblast elektromagnetického spektra).
Zdroj: http://spiff.rit.edu
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Kamery jsou nainstalovány na optické desce, kterou Robert Lockwood, ředitel družicového programu Orbital ATK popisuje jako „velmi pevnou strukturu s nízkou teplotní roztažností, takže kamery zůstanou dobře fixovány po celou dobu i ve vztahu mezi sebou.“ Během sestavování se objevil problém se zaostřením kamer, ale další analýza ukázala, že jde jen o kosmetický problém, který nijak neohrozí vědecké cíle projektu. Ve vesmíru začne připravený proces ochlazování kamer na provozní teplotu, což potrvá zhruba týden. Během tohoto procesu se posune i ostření a po dosažení provozní teploty se vše správně srovná.
Zdroj: http://spiff.rit.edu/
Jak jsme již psali, ke startu by mělo dojít 16. dubna letošního roku ze startovní rampy 40 na floridském mysu Canaveral na špičce rakety Falcon 9. Letový profil i cílová dráha však budou u této mise výjimečné. Horní stupeň rakety a následně i motory na teleskopu samotném dosáhnou vysoké oběžné dráhy kolem Země, která bude v rezonanci 2:1 s oběhy Měsíce. Lunární gravitace se přitom také použije k dosažení finální dráhy – 108 307 × 375 889. Pro lepší představuje bude nejnižší bod od Země vzdálený 17 zemských poloměrů a nejvzdálenější bude 59 zemských poloměrů daleko.
Zdroj: http://spiff.rit.edu
Během přesunu na tuto dráhu bude probíhat šedesát dní dlouhá fáze aktivování a oživování jednotlivých systémů. Na finální dráze začne teleskopu dvouletá základní mise, při které bude hledat exoplanety, které obíhají kolem cizích hvězd. Jeho kamery pokryjí 85% oblohy, což je mnohem více, než na co byl navržen teleskop Kepler. Ten sice odvedl fantastickou práci, ale hleděl jen do omezeného prostoru – během primární mise zkoumal oblasti souhvězdí Lyry a Labutě.
TESS bude po dobu prvního roku zkoumat nejprve jednu polokouli a ve druhém roce se pak zaměří na polokouli druhou. S využitím čtveřice gyroskopů bude teleskop skenovat oblast s rozměry 24 × 96°, čímž během 27 dnů pokryje oblast od ekliptiky po nebeský pól, aby se následně přesunul k dalšímu sektoru a tak pořád dál. Na každou polokouli připadá 13 takových sektorů, které se u nebeského pólu překrývají. V této oblasti může TESS objevit i planety s dlouhou oběžnou dobou (jakou má třeba Země kolem Slunce). Blíže ekliptice zase bude objevovat spíše planety s kratší oběžnou dobou.
Zdroj: http://spiff.rit.edu
TESS oběhne kolem Země jednou za 13,7 dne a svá data bude přenášet rychlostí 100 Mb/s s využitím sítě Deep Space Network, které bude asistovat i řídící středisko Orbital ATK (to bude mít na starost řízení systémů) a vědecké středisko na MIT (které se postará o vědecká data). Data bude zpracovávat středisko SPOC (Science Processing & Operations Center), které bude vytvářet grafy světelných křivek jednotlivých hvězd, ve kterých následně vyhledá pravidelné náznaky poklesů, které by mohly způsobovat exoplanety přecházející přes hvězdu, čímž ji drobně zastíní.
Zpracovaná data získá oddělení TSO (TESS Science Office), které vytipuje zájmové objekty pro budoucí pozorování. Údaje se budou samozřejmě archivovat, o což se postará MAST (Mikulski Archive for Space Telescopes), přičemž data budou volně přístupná i pro veřejnost! Již avizovaná přenosová kapacita 100 Mb/s je mnohem vyšší než v případě teleskopu Kepler a převyšuje i jiné sondy operující mimo nízkou oběžnou dráhu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Jak popisuje Robert Lockwood, při komunikaci se sítí DSN se použije spektrum označované Ka2: „26 GHz, to je pásmo, které je vyhrazeno pro tyto mise, které nejsou v hlubokém vesmíru. Pásmo bylo volné a ve skutečnosti TESS bude teprve druhou misí, která jej využije.“ Každý 13,7 dní se TESS dostane do nejnižšího bodu dráhy a v této chvíli dojde k odeslání nasbíraných dat. Po vyčištění paměti bude možné pokračovat ve snímkování vybraného sektoru.
TESS by měl pozorovat dění kolem zhruba 200 000 hvězd ve vzdálenosti do 100 parseků (cca. 300 světelných let) od Slunce. Jasnost těchto hvězd kolísá od těch, které spatříme pouhým okem až po slaboučké objekty s magnitudou 13. Tyto hvězdy jsou mnohem jasnější než ty, které sledoval Kepler a vytipované cíle pro příští pozorování budou mnohem vhodnější než ty z Keplerova zorného pole. Jak jsme již psali, tento teleskop dokázal velké věci, ale povětšinou objevil jen vzdálené a slabé objekty, které se pro pozorování příštími misemi příliš nehodí.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Dr. Ricker tuto myšlenku rozvádí: „TESS se zaměří na objekty, které jsou v našem sousedství. Důvodem, proč chceme pátrat v naší blízkosti je ten, že chceme sledovat jasné hvězdy. Získáme mnoho snímků, které položí základy další práce – spektroskopie, nebo polarimetrie. Z těchto základních údajů budou moci těžit jak pozemní tak i vesmírné observatoře.“
Odhady počítají s tím, že by TESS měl objevit až 20 000 exoplanet včetně 300 „superzemí“ a menších planet. Do dneška přitom díky teleskopu Kepler a dalším observatořím známe více než tři tisíce exoplanet – to znamená, že díky TESS nám výrazně nakynou všechny databáze exoplanet. Nově objevené světy bude zkoumat třeba chystaný Dalekohled Jamese Webba, ale i jiné observatoře ve vesmíru i na Zemi. Ostatní observatoře budou mít za úkol určit hmotnost exoplanet měřením radiálních rychlostí. TESS dokáže změřit velikost objektu, ale jeho hmotnost nezjistí.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Jakmile budou k dispozici údaje o hmotnosti a velikosti planet, budeme znát jejich hustotu, takže bude možné je roztřídit na kamenné světy, ledové obry ve stylu Neptunu nebo plynné giganty jako je Jupiter. Kosmické teleskopy jako JWST nebo v nedávném návrhu rozpočtu přiškrcený WFIRST budou moci, stejně jako pozemní teleskopy typu E-ELT, změřit i spektra těchto světů, čímž se zjistí, zda disponují atmosférou a jaké je její případné složení.
TESS v celé šířce svého zorného pole (které odpovídá ploše 10 000 měsíců na obloze) nasnímá až dvacet milionů hvězd a vědci očekávají, že objevy z tohoto teleskopu se neomezí jen na exoplanety. Mohli bychom se dočkat i bonusů v podobě kolizí neutronových hvězd (což je jev způsobující gravitační vlny), nebo explozí supernov.
Jak jsme již říkali, mise TESS je navržena jako dvouletá – to je ale délka pouze základní mise. Samotný teleskop byl navržen na delší službu a díky extrémně vysoké oběžné dráze nespotřebuje ke korekcím dráhy mnoho hydrazinu. Na radiaci je sonda připravena a konstrukce nebude trpět střídáním teplot, které jsou na této dráze stabilní. Pokud by šlo všechno dobře a nevyskytla by se závada, mohl by TESS fungovat klidně i dvacet let! A nebojme se toho, že by po primární misi nebylo co objevovat. Díky dlouhodobým měřením by bylo možné najít i planety, které se při primární misi nedostaly před kotouček hvězdy.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tess-mit_image.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-04-192945.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tess_alone_high_res.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tess_starfield_still.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tess_starfield_still.jpg
http://spiff.rit.edu/classes/resceu/lectures/searches_future/tess_camera_small.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-04-212831.jpg
http://spiff.rit.edu/classes/resceu/lectures/searches_future/tess_orbit_a.png
http://spiff.rit.edu/classes/resceu/lectures/searches_future/tess_survey_a.png
http://spiff.rit.edu/classes/resceu/lectures/searches_future/tess_survey_b.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-04-212716-528×350.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-04-213238.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-04-213102.jpg
Díky moc za super článek.
Opět NASA pánové.
Víte, poslední dobvou zde ač celkem nerad sleduji odpor vůči NASA a to hlavně kvůli raketě SLS, ale i jiným věcěm.
Nechci se zde dostat do sporu o raketách, o tom tento článek nění. Jen bych všechny rád vyzval, aby se podívali na věci i v jiném kontextu, než jsou peníze.
Poslední dobou, spusta lidí psala, že je NASA moloch, kde se urácí peníze za zbytečnosti a soukromý sektor by to zvládl lépe.
A to je podle mého názoru dost zejnodušený pohled. Kosmonautika = politika = zaměstnanost = peníze = prestiž = NÁRODNÍ HRDOST.
Národní hrdost je totiž pojem, který v ČR moc neznáme, ale ten kdo byl v Americe jistě viděl jejich vlajky visící u domů atd…
Některé projekty jsou předražené, nebo z našeho pohledu mohou vypadat zastarale. Musímě ale brát do úvahy širší souvisloti…
1 – kosmonautika je drahá.. pro daňového poplatníka není rozdíl mezi 10 a 15 miliardami dolarů – Ten kdo to bude odmítat řekně – co by se za ty peníze postavilo škol, silnic, nemocnic atd.. a řekne to o 2 , 5 nebo 10 ti miliardách…
2 – daňový poplatník platí NASA. Je mu jedno zda raketový motor využívá uzavřený, nebo otevřený cyklus. On neví, jak si představit základní výzkum na ISS. Buď musí vidět hmatatelné výsledky – nový lék, fotky něčeho co ještě neviděl a nebo stačí, když je to největší, nejtěžší, nejrychlejší atd :)Tím zalepíte pusu 95% obyvatel, protože si řeknou naše země to dokázala jsme nejlepší … A zaplatí další sondu, raketu atd… = popularita.
3 – soukromý sektor je velice důležitý, bez něj je to komunismus a sami jsme všichni viděli co provedli za 40 let z Československem.
Soukromý sektor ale není spása, pokud se nestimuluje – investuje jen do věcí, které mu budou vydělát, což rozhodně není průzkum vesmíru (myslím primárně věděcký výzkum) a i u té kolonizace Marsu nebýt SpaceX by to nebylo zrovna žhavé.
4 – zastaralý projekt – zde se hodně mluví o SLS. Sposuta lidí to ale neřeší pohledem doby. V začátku tohoto projektu po SpaceX neštěkl pomalu ani pes. Kdyby Falcon 1 při 4tém startu selhal, všichni SLS fandí a těší se na první start.
Podívejme se spolu do historie.. Když vznikla samonosná karoserie u aut.. Také ji hned neměl každý, travalo přes 10 let, než na to všichni přešly, bubnové brzdy versus kotoučové. Dnes vidíme to samé v PC magnetické HDD jsou vytlačovány SSD. Pokrok nejde zastavit, ale je postupný. A v kosmonautice to platí také.
Kdyby nebylo NASA. která má tak 70 % podíl (prosím neberte mě za slovo, může to být víc nebo míň, je to jen odhad) všech vypuštěných průzkumnýcvh sond po rozpadu SSSR.. Zbytek dodá Esa a Japonci. Čína v budoucnosti bude velmoc, ale z mého pohledu je v 80 tých letech – Respektive buduje to, co už dokázal SSSR před 40 lety.
NASA vyslala člověka na měsíc, vytvořila raketoplány ( za mě nejúžasnější prostředek, co se kdy podíval do vesmíru. Škoda že nevyšel Buran). Desítky sond… Pioneery, Voyagery, Hubble, telescop Jamese Webba atd, atd, atd… Většinu úspěchů (ne všechny) má NASA . A kdyby nebylo NASA tak není ani ISS.
Možná že to je drahé, ale co natom. Hlavní jsou ohromné znalosti, které z těchto sond dostáváme. Někdy i po několika desítkách let najdeme z těchto průzkumníků něco nového.
Možná že je to drahé, neekonomické, zastaralé. Nadruhou sranu je to funkční, ověřené a rozšuřuje nám to znalosti.
Neberte tento komentář jako něčí kritiku, nechci nikomu nutit svůj názor, jen prosím o zamyšlení, protože kde bychom byly se znalostmi nebýt NASA?
Nemyslím si, že by lidé (ti, co se o tu problematiku zajímají) kritizovali NASA jako takovou, ta kritika obvykle je, a měla by být, směřována vůči americké vládě, která rozhoduje na čem bude NASA pracovat a jaké budou její priority. Těžko NASA může mít nějaké hmatatelné výsledky, když každé čtyři roky musejí zrušit co mají rozpracováno a začít dělat na něčem jiném. To je obrovská výhoda soukromých společností, které si mohou dovolit mít vizi.Ale těžko to klást za vinu NASA.
Vďaka, Štěpán Krňanský . Konečne po dlhočiznej dobe obbjektívny článok o NASA. dlhú dobu takmer výlučne len polienka na hranicu pre NASA, prípadne vládu USA.
SPACE X musí ukázať čo skutočne dokáže. Doteraz celý súkromný sektor dokázal výborne vynášať len LEO prípadne ešte GeoStac.
Tess je prvý skuočne vážny vedecký počin zo strany súkr. sektoru na vedeckom poli. Preto silne držme palce aby to vyšlo. Ale bojím sa, že Tess sa nedočká zaslúženého hodnotenia bežnýchod priaznicov kozmonautuky, hoci je to niečo čo si podľa mňa zaslúži oveľa väčšiu pozornosť ako FH !
pb 🙂
Už snad někdy na začátku 80.let se řešilo, že (tuším) Barnardova hvězda má podivný vlastní pohyb a co když ji něco kolem gravitačně ovlivňuje? Do toho se stále ještě diskutovovalo o výjimečnosti planetárních systémů. Pak přišel první senzační objev exoplanety (1995?) a poté se začaly sypat jedna za druhou a jde to čím dál rychleji. Planety jsou všude, v různých počtech a i u zcela nečekaných typů hvězd. Pokud TESS uspěje, bude to další obrovský impuls a ve spoluprácí s dalšími stroji se relativně brzy dočkáme určování složení atmosfér terestrických planet a dvojčata Země i v tomto směru se začnou množit. No a poté už je to na každém, jaký závěr si udělá 🙂
Přidávám se k poděkování Dušanovi za prima článek.
Chválím i Tvou filipiku proti kritikům „plýtvající“ NASA.
Asi je zřejmé, že v USA nejsou kosmonautika a její vědecké projekty levné.
A tam, kde to umějí podstatně levněji, zase nemají dost zdrojů na početnější vědecké mise (např. Indie).
Díky NASA – a jen doufejme, že periodické snahy vlády a zákonodárců o její finanční efektivitu nebude mít moc vedeckých obětí.
Děkuji za výborný článek i za následný úhel pohledu pana Krňanského. Ten moment, kdy vás někdo přivede k zajímavé alternativní úvaze je velice důležitý. Díky za tyto momenty!
Objav niekoľko desať tisíc planét sa dá očakávať aj od Európskej misie Gaia.
http://sci.esa.int/gaia/58784-exoplanets/
Po vydaní prvého katalógu v roku 2016 z Gaia misie ESA, zverejní svoje dlho očakávané mapy viac ako 1 miliardu hviezd v našej Galaxii 25. apríla 2018.
Vedci predpovedajú, že bude možné odhaliť niekoľko desiatok tisíc exoplanét približne do 1600 svetelných rokov.
K Štěpánovi…soukromý sektor je velice důležitý, bez něj je to komunismus a sami jsme všichni viděli co provedli za 40 let z Československem…
Komunizmus je len jeden z historických pokusov, o usporiadanie ľudí a kapitálu a zákonov. Určite sme za komunizmu nevideli toľko bezdomovcov a socialných trosiek ako dnes.Tak isto môžeme nadávať na feudalizmus, despotické kráľovstva, cisárstva, inkvizíciu. Fascinujú nás artefakty napríklad Mayskej, Inkskej ríše.To boli aj veľmi kruté a krvavé spoločnosti.
Ani demokracia nie je najlepší model usporiadania ľudí, ich práv a kapitálu.
Nikto zatiaľ lepší model nevymyslel.
Možno to zlepšia superpočítače, ktoré nás čoraz viacej kontrolujú a špehujú.
V blízkej budúcnosti možno aj budú súdiť. A roboty nás budú zatýkať.
Možno z výsledkov misii TESS a hľadania exoplanét objavíme vyspelú mimozemskú civilizáciu.
Optimisti vyslovujú predpoklad do 10 rokov. Potom možno pozmeníme názory naše usporiadania na Zemi.
A možno sa z druhého konca rýchlo blížime k stvoreniu umelej inteligencie. Ale aj naší elitní ľudia ako Musk a Hawking varovali pred umelou inteligenciou, ktorá nás vôbec nemusí dobre pochopiť. Varujú aj mnohí autori Sci-fi. Ľudia budú mať strach s umelej inteligencia, napríklad pred prevratom, delenia sa o priestor, energie. Umelá Inteligencia bude mať tiež strach z ľudí. Napríklad, že ju vypnú, bude musieť vykonávať pre ľudí otrocké práce, nebude mať dostatok právomoci a podobne.
Vyslovil som predpoklad, že najlepšie pre ľudstvo bude sa pred umelou inteligenciou skryť. Stvoriť im ich digitálny vesmír. Záleží len aké vstupy im dáme o našom vesmíre. Možno im vložíme desatoro prikázaní a jedno bude znieť.
…Nespomenieš meno Božie-Ľudstvo nadarmo…
Aby sme spomalili možnosť našej detekcie, prevratu, špehovania a podobne.
Tých lepších u ktorých dospejeme k názoru, že nepredstavujú pre ľudstvo riziko možno reštartujeme do nového neba, nášho sveta.
Možno s veľmi podobných dôvodov sa nám neozýva Boh, alebo vyspelé mimozemské civilizácie a preto Fermiho paradox.
„Ani demokracia nie je najlepší model usporiadania ľudí, ich práv a kapitálu.
Nikto zatiaľ lepší model nevymyslel“
Tak pokiaľ nikto lepší model ako demokracia nevymyslel, tak demokracia je najlepší model. Alebo sa mýlim? Zvykne sa hovoriť že nie je ideálna ale je tým najlepším čo poznáme.
K tomu komunizmu sa radšej nevyjadrujem.
Váš komentář výrazně vybočuje od tématu článku. Důrazně vás proto vyzývám, abyste se příště nepouštěl do podobných široce filosofických vod a držel se striktně tématu našeho webu. Děkuji za pochopení.
No, ony ty výsledky Keplera i této TEES k té filosofii vedou, neb tady začíná aplikace … Ale souhlasím s Vámi, tohle bychom si měli nechat pro sebe. Jak známe z jiných diskusí, každý odklon od tématu vede ke zničení diskuse. Bohužel, máte zcela pravdu.
Díky za zajímavý článek, ostatně jako všechny ostatní.
Jen mě tak napadá, ten objem přijatých a následně zpracováváných dat musí být obrovský. A to není jen tato mise. Takže kosmonautika a výzkum vesmíru patrně i zde přispívá k rozvoji nových technologií zpracování a hlavně ukládání a archivaci dat.
To je pravda, přenesená data se navíc musí nějak (strojově) analyzovat. U mnoha sond dokonce probíhá předselekce ještě na palubě a na Zemi se pošle jen část z toho, co sonda nasbírá.
No zrovna tady to s objemem dat nebude tak strašné. A to nemluvím o mizivém množství užitečné informace, kterou tady ta data obsahují.
Jestli teď někde probíhá opravdu intenzivní vývoj (civilní) ve zpracování obrazových dat, je to v automobilovém průmyslu.
diky moc za vyborny clanek
NASA vedecka, takove fandim,
drzim ji palce, aby ji na vedu zbyvalo vice zdroju
Je super, že NASA sa pestáva zapodievať špeditérskými činnosťami a začína sa čoraz intenzívnejši zaoberať vedeckounčinnosťou. Súkromný sektor to nikdy robiť nebude ak z toho nebudú pozerať rýchle peniaze.
Riešenie NASA & Súkr. sektor je ideálne. Nie som Obamov veľký priaznivec ale jeho stimuláciu súkromného sektoru smerom sa vesmír som vítal od samého začiatku.
pb 🙂
ďakujem za perfektný článok o hľadaní nových svetov. Už len priať aby sa tomu vesmírnemu krpcovi nič neprihodilo a všetko fungovalo ako má.
K ten averzii k NASA: Myslím si, že to už nepriamo odznelo. NASA je pre nás symbolom, myslím si, že neexistuje človek, ktorý by snáď o NASA nepočul. Ale NASA je, bola a bude riadená vládnucou garnitúrou. A to mrzí, že jej výkony sú zavislé na orientácii vlády počas ( pre vesmírne projekty) krátkeho vládnuceho obdobia. Nová vláda, nové priority. Paradoxne najväčší prínos pre kozmický priemysel mala súťaživosť dvoch blokov, východného a západného. Proposím nezabúdať na to, že aj v súčasnej dobe nie veľmi proklamovaný východný blok sa podieľal na objavovaní vesmíru. Dokonca aj naši ľudia vo vedeckom či technickom svete boli jeho súčasťou.
Čo je smutné v dnešnej dobe viac poznáme vesmírne projekty Číny, NASA, Roskosmosu ako ESA, ktorej súčasťou priamo alebo nepriamo sme. Je chválihodné, že ESA možno neprechádza takými turbulenciami ako NASA (pri zmene vlády) ale na druhej strane jej spolupráca a prínosy sú nezanedbateľné. Aké by to bolo keby sa Európa dostala na Mesiac? Zvýšilo by to povedomie a hrdosť jej obyvateľov? Áno možme poznamenať, že to nie je jeden národ, ale ak sa to takto vezme, USA je rovnako len federácia…
Takže nie, možno to chce len väčšiu osvetu. Príklad štartu FH je peknou ukážkou záujmu. Nik neriešil financie, odklady, všetci tŕpli či sa to vydarí. Prečo to tak nie je pri, z dlhodobého hľadiska, oveľa významnejších štartoch?
Vesmír a výskum celkovo je a bude požieračom financií, ktorých nikdy v konečnom dôsledku nebude dostatok (určite nie v demokracii). Prínos sa ukazuje až v ďalekom horizonte čo pre dnešných ľudí, ktorý chcú zbohatnúť zo dňa na den je prijateľné…
Takže len viac hrdosti a záujmu, možno súťaživosti a hrdosti na výsledky našich ľudí a možno sa rozbehne súťaživosť, ktorá nás už raz do vesmíru postrčila…
Viděl jsem někde takový roztomilý kreslený vtípek.
K Zemi se blíží velký asteroid a s úsměvem na tváři volá na Zemi … „haló, lidstvo, co jste dělali posledních 65 mil. let“ ?
🙂
Jo jo, sice ten asteroid bude pravděpodobně klasifikován jako neperiodická kometa, ale jinak souhlas.
Vyborny clanek, diky! V souvislosti s nim me napadlo, jaka by byla pravdepodobnost objeveni nasi Zeme tranzitni metodou pri prechodu pres Slunce z jinych hvezd! A podle NASA je to presne 0.47% ciste geometricke pravdepodobnosti (sledovani v planetarni rovine) a neprerusenem pozorovani.;-)
Takze to co TESS objevi je opravdu jen spicka ledovce a muzem se tesit snad v dalsi generaci na prime pozorovani se starshade (nevim cesky preklad).
https://www.nasa.gov/kepler/overview/abouttransits
Díky za pochvalu. Máme se opravdu na co těšit!
Děkuji za super článek o sondě k hledání exoplanet, když už se na toto téma jisté české specializované servery vykašlaly 🙂
To by mě zajímalo, kdy objevíme miliontou exoplanetu. A protože jsem optimista, tak si myslím, že to bude fofr a mnohem dřív, než se nedějeme, takže můj tip je rok 2030
Maličký dotaz … tou optickou deskou při popisi kamer máme myslet cosi jako zrcadlo? Nebo celá optická mohutnost bude záviset na těch několika 10 cm optických prvků v každé kameře? Já vím, tyhle věci se z originálních podkladů dost obtížně dávají dohromady, ta jejich vědecká teminologie je někdy dost zmatená pro nás laiky. Na tom obrázku jsou vidět ty 4 kamery před nějakou zlatou parabolou. Možná ale je výsledný obraz opravdu jen složen z těch 4 kamer. Pak by tedy těch 4 x 10 cm dávalo ekvivalent jedné 20 cm čočce, což mi připadá opravdu málo.
Děkuji, a omlouvám se, nemusíme taky vědět vše, že ano. Ony ty metody pozorování jsou pro nás laiky opravdu někdy příliš sofistikované.
Přiznám se, že nevím, ale pokusím se to někde dohledat. Věřím, že před startem se objeví nějaké podrobnější rozbory.
Zrcadlo to nemá, jsou to čtyři „normální“ kamery s rozsahem do blízké infračervené… Ta parabola je asi sluneční clona.
No, opravdu tak nevypadá.Stejně, pozorovat změny a křivky poklesu světelnosti ať již v kterékoliv oblasti spektra při takových celkem nízkých předpokladech … stejně nechápu. Možná jde opravdu spíš jen o to vytipování. Jinak moc díky, nechme to tak.
Presne tak !
pb 🙁
Pardón, mal tu byť 🙂
Tedy ještě jednou. Je to malý širokoúhlý infračervený dalekohled (složený ze čtyř), který je schopen dlouhodobě sledovat velkou část oblohy. Tedy něco, co nejsme na Zemi schopni zvládnout. Žádný pozemský mnohametrový superteleskop nemůže průběžně sledovat půl oblohy. A už vůbec ne v infračervené oblasti spektra.
Je možné, že čtyři 2U cubesaty s IR kamerou by odvedly stejnou službu, ale zatím je tak, jak je, a bude tak, jak bude.
Ta „parabola“ není paraboloid, ale komolý kužel, obalený odrazivou fólií, a je to samozřejmě sluneční clona. Vzhledem k tomu, že kamery pracují v blízké infračervené oblasti, tak je třeba, aby se k nim dostávalo co nejméně slunečního světla a co nejméně je zahřívalo.
Ta optická deska je skutečně pouze deska, jejíž vlastnosti jsou popsány v článku. Je vidět třeba na těchto obrázcích:
Ano, obrázky jsou velmi názorné.
Pro statistiku je důležité prozkoumat celé okolí Slunce v naší galaxii, proto je důležité ho pokrýt celé. To, do jaké vzdálenosti, není až tak podstatné – statistika okolí v počtu 200.000 hvězd už dá dost věrohodný pohled na možné počty exoplanet. Proto tam jsou právě širokoúhlé kamery.To, že mají průměr 10 cm právě při nějak dané délce expozice ( v závislosti na nutném časovém rozlišení) dává onen dosah na hvězdy do 13.magnitudy a tomu odpovídající počet hvězd v našem okolí. Každá z těch kamer zabírá jinou část oblohy, takže se jejich zisk nezčítá- sčítá se zobrazená plocha
Dobrý večer,
nevíte prosím vás, jakpak mají zařízeno to chlazení těch samotných CCD čipů? Děkuji mnohokrát.
Tuto informaci jsem bohužel nikde nedohledal.
Sonda? Označit tohle za sondu, to bych očekával někde na novinky.cz, ale rozhodně ne zde.
Inu výrazem sonda se dají označit různé kosmické aparáty – průletové mise, družice pro dálkový průzkum, landery, rovery a někdy i teleskopy. Daný výraz jsem v tomto článku použil jednoduše proto, abych nemusel neustále opakovat slovo teleskop, které je v článku celkem 21×, zatímco slovo sonda 6×. Je pravda, že jsem mohl častěji použít slovo dalekohled, ale sonda by v tomto případě přišlo vhodnější.
V tomto případě bych se výrazu „sonda“ nebál. Vždyť bráno podle dráhy nejde jen tak o ledajakou obyčejnou družici na geocentrické dráze. Přechodně dosáhne apogea asi 470 000 km, k čemuž jí dopomůže gravitační manévr u Měsíce. To se neděje každý den ani rok a tak Tess budiž klidně sondou.
Nevíte, jaký typ a velikost paměti je použito k uchovávání snímků? Docela by mne to zajímalo. Aby to vydrželo 20 let neustálého přepisování, to už chce robustní řešení.
Ohledně paměti Vám bohužel neodpovím, ale TESS určitě nebude pracovat 20 let. Plánovaná operační doba jsou 2 roky s případnou možností jejího prodloužení.