sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Elon Musk oznámil, že kryt minul loď o pár set metrů a přistál do vody nepoškozený. Možná prý bude potřeba větší padák. Zdroj
22. února 16:19
Rubrika:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Mohli by ho zachytávat letecky. To už je historicky vyzkoušeno 🙂
To bylo v plánu pokud vím, ale nakonec se od toho ustoupilo. Měly to chytat vrtulníky.
U SpaceX ne, ale plánuje to firma ULA u motorové sekce rakety Vulcan.
Je kolem toho nějaký vývoj? Viděl jsem video, nějaký rozhovor, i jakési slajdy, ale jsou nějaké zprávy o skutečném vývoji?
U té ULA mi to už dlouho vrtá hlavou, jak to vymyslí…
Pokud budou chytat celou sekci, tak to bude pěkných pár tun pro zachycení (a to nemluvím o systému odpojení sekce).
Podle mě to nakonec odpískají, když víme, že funguje elegantnější řešení.
Bylo historicky vyzkoušeno i chytání vrtulníkem? Připadne mi to jako hodně složitý manévr: pokud proletím moc nízko nad krytem, tak ho zfouknu rotory. Takže musím letět vysoko, což znamená, že se musím trefit dlouhým lanem, a to asi taky nebude úplně pohoda…
Letadlem to chytat nemůžu, protože s krytem nemám jak přistát. Musel bych kryt vtáhnout do letadla, a na to zase nemáme dost velká letadla.
Konvertoplán? Osprey by to mohl zařídit.
Jinak pravda, historicky to bylo vyzkoušeno u trochu jiných nákladů, ale neviděl bych to nereálně.
Zkoušeli to s Gemini, ale nakonec se to nepoužilo
Ano, zachycovala se tak pouzdra s tajnými snímky, které pořídily tajné družice než se zavedl datový přenos.
Letadla zachytávaly třeba pouzdra s filmem ze špionážních satelitů Corona. Ty byly samozřejmě velikostí někde jinde.
To je pravda, i když malý cíl se zas hůře chytá.
Záchyty větších cílů z letícího letadla (podobně jak v jednom z dílů Batmana) armáda reálně zkoušela. Používat se to mělo při operacích v týlu – rychlé vyzvedávání osob a nákladu. Třeba někde ještě najdu odkaz.
Škoda, že pořád nejsou žádné dostupné informace (fotky) o tom, jak probíhá finální část zachycení. Ta síť na lodi vypadá celkem malá a přesně zacílit lehký a velký kryt nízko nad vodou při nevyzpytatelném větru je výzva. Obávám se, že úspěšnost i při zvládnutí nebude taková, jako u přistávání prvních stupňů.
Něco na bázi Fultonova záchranného systému (Skyhook). Jen ne ze země, ale ve vzduchu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Fulton_surface-to-air_recovery_system
Chápu to dobře že větší padák, pomalejší sestup a tím víc času na sladění lodě s aerodynamickým krytem.
Větší padák zase znamená větší hmotnost krytu a při pomalém sestupu předpokládám větší citlivost na vítr.
Myslím si, že kryt padá spíše zešikma jako při paraglidingu, než shora. Loď asi na manévry nebude mít čas, bude jen stát proti větru.
Ale dokud neuvidíme fotky nebo video, tak to nebudeme vědět jistě.
Snad se SpaceX s něčím pochlapí 🙂
Možná budou potřebovat větší dopadovou plochu. Třeba bude nakonec nejjednodušší udělat obří nafukovací plochu ve stylu nafukovacího lehátka. 🙂