Společnost Planetary Resources o sobě dala opět vědět velmi smělým prohlášením. Nejdříve v roce 2020 vyšle na jedné raketě do vesmíru několik relativně malých sond Arkyd 301. Ty se po oddělení od adaptéru vydají s pomocí iontových motorů vstříc blízkozemním asteroidům. U nich sondy nejprve provedou dálkový chemický průzkum zaměřený na přítomnost vody. Do oblastí se zvýšenou koncentrací by pak měla sonda vypálit penetrátory, které narazí do asteroidu a zahřejí materiál na jeho povrchu. Nasbíraná data pak odešlou na sondu, která je předá na Zemi.
Touto cestou chce společnost Planetary Resources zmapovat, které asteroidy mají největší obsah vody a které jsou tedy nejvhodnější k budoucí těžbě, které přijde v dalším kole celého rozsáhlého projektu.
Zdroj: https://pri-wpengine.netdna-ssl.com
Překlad: Autor
Zdroje informací:
https://www.planetaryresources.com/
https://www.planetaryresources.com/
Zdroje obrázků:
https://pri-wpengine.netdna-ssl.com/…/Planetary-Resources-Exploration-Spacecraft.png
https://pri-wpengine.netdna-ssl.com/…/PR_P34Infographic_v7-WEB.jpeg
Ja som čakal že sa to uskutoční omnoho skôr, už krátko po sonde Deep Impact ktorá to urobila na kométe Temple 1, podľa Wikipedie to bolo 04.07.2005.
Nemyslel som že budeme čakať tak dlho – 15 rokov – najskôr.
pb 🙁
Čakalo sa na súkromníkov ?
Aj tým to trvá, kým to možno rozhýbu !
Nezlobte se, ale tohle je zavádějící otázka. Těžba surovin se VŽDY předpokládala v režii soukromníků. Na západě je obvyklé, že stát dělá základní výzkum a soukromé firmy pak tento výzkum aplikují v komerční sféře
výsledek není zaručen, do hry vstupuje i podnikatelské riziko (není důležité ty suroviny vytěžit, důležité je ty suroviny PRODAT a pokud možno PRODAT SE ZISKEM)
Skvělou přednášku na téma Asteroidů má Prokop Hapala
https://www.youtube.com/watch?v=PGIz_swIk8s
Díky za odkaz!
V roce 2005 bylo známých necelých 4000 blízkozemních asteroidů. Dnes jich známe víc než 4x tolik (skoro 17000) a v roce 2020 jich může být i 30000. Už jen tyhle čísla ukazují, že čím déle budeme čekat, tím jednodušší podobný úkol bude, protože bude přibývat objevů těles, které jsou pro takové pokusy a případnou těžbu výhodné (složením a především relativní rychlostí vůči Zemi a dobou přeletu, což jsou faktory, které cenu misí významně ovlivňují).
Sonda Deep Impact vyslala na jádro Tempel 1 impactor, který sbíral data během letu k povrchu až do destrukce dopadem. To je něco jiného než penetrátor. Ten by měl zůstat funkční i po dopadu a stále sbírat informace a odesílat je na mateřskou sondu.
Ajaj. Tohle měla být reakce na pana pbpitka 17:59, nikoliv na obsah článku. Špatně umístěno 🙂
Super, intro jak z nějaké hry. V každém případě je trend v dobývání nových vesmírných met již zcela jistě i v rukou soukromníků. Rakety, lodě, satelity, průzkumné sondy, ještě čekáme na soukromé astronauty a soukromé stanice.
Jedinou možnou ziskovou činností je doplňování paliva do komerčních družic.
Je ale otázka kolik provozovatelů družic bude mít o tuto službu skutečně zájem. A pokud skutečně bude létat BFR tak levnější bude nejspíš vodu a palivo vozit ze Země.
Provozování telekomunikačních a i dalších družic je na plně komerční bázi již dnes.
Myslím že se pletete. To je jako když si někdo na přelomu 40/50let předpovídal, že na světě je potřeba asi tak pro 10 počítačů.
Pokud by počítače stáli stejně a byli velké jako tehdy – tak by možná i měl pravdu. Prostě jen zmenšením jejich velikosti (a současně zvýšením jejich spolehlivosti) a především snížením ceny došlo jejich rozmachu.
Třeba rovnice pro matematický model počasí byli částečně známé již v éře prvních počítačů. Jen se nepředpokládalo, že počítače budou tak výkonné při přijatelné ceně, že bude možné v praxi použít – výpočet bude dostatečně rychle k dispozici, aby ho bylo možné pro předpověď počasí použít.
Jinak PC se třeba rozšířili jen díky internetu – předtím většina lidí nechápala, proč by měla mít k něčemu doma počítač. Možná tak pro děti na hry. A nyní již dosti značné části populace stačí jen chytrý telefon – sice je to též počítač, ale jasně ukazuje na to, kvůli čemu mají počítač.
Vše záleží na ceně za 1 kg vyneseného nákladu – jak moc cena klesne.
„A pokud skutečně bude létat BFR tak levnější bude nejspíš vodu a palivo vozit ze Země.“
Možná v krátkodobém výhledu, ale dlouhodobě bych o tom silně pochyboval. Třeba od Ceres můžete dopravit k Zemi jedním vrzem několik tisíc tun ledu najednou. Ostatně při gravitaci kolem 0,1 ms⁻² by ke startu stačil jediný BE-3U nebo podobně velký motor.
Počátek pro soukromé společnosti bude asi v některých případech neefektivní. Proto by se sondáž mohla rozšířit o bioanalýzu, kterou by si zajisté ráda objednala některá výzkumná laboratoř. Znamenalo by to však odběr vzorku ihned po návrtu před tepelným působením v povrchu asteroidu. Toto provést jen u několika vybraných asteroidů, zejména pro potvrzení možnosti přenášení prvotních biomateriálů vesmírnými tělesy.
na jedné raketě znamená na které konkrétně? .)
To zatím nebylo specifikováno.
K čemu je dobré mít na tom asteroidu vodu? Stejně to budou těžit roboti, tak nemá smysl získávat vodu pro podporu života
Má smysl těžit vodu pro podporu *robotického* života, zejména robotického života s tryskami. 😉
Těžit suroviny na asteroidech a za obrovských nákladů je vozit na Zemi, když jsou k dispozici zadarmo v nerecyklovaných odpadech je zcela zbytečné. Úplně mimo mísu je pak dopravovat odtamtud vodu, která zcela jistě bude přesycena nevhodnými přísadami, ostatně Země jako vodní planeta žádnou vodu z Vesmíru už miliardy let nepotřebuje.
S částí vašeho komentáře se dá souhlasit, s částí ne. V mnou publikovaném videu je uvedeno například, co má cenu dopravovat až na Zem. Jsou opravdu prvky, které se tu nachází v tak malém množství, že se jejich doprava může vyplatit. Dále se tam můžou vyskytovat prvky s jiným izotopickým složením, které se zde opět nevyskytují, nebo je jejich výroba drahá. Prokop Hapala to opravdu v tom videu docela dobře rozebírá, nezabíhá do ekonomie, ale spíš, k čemu všemu se to může v budoucnu hodit atd.
Dále potom v celém článku není zmíněno, že by se nutně museli dopravovat vytěžené suroviny až na Zem. Bezpochyby pujde opravdu o to, tyto prvky vytěžit a pokud se rozjede nějaký průmysl na oběžné dráze, může být levnější dopravovat tyto suroviny z asteroidu, než je vozit na oběžnou dráhu z povrchu planet.
Souhlasit se dá rozhodně s tím, že plýtváme řadou surovin, a neumíme odpady správně zpracovat, například co je zlata v chemickém průmyslu a ne vždy se ho daří vyseparovat, to je neuvěřitelné.
A každopádně pro jakoukoliv expanzi lidstva má cenu hledat vodu. Všechno se dá řešit.