Pondělní ráno 9. října patřilo také startu čínské rakety Dlouhý pochod 2D. Podle plánu byla vypuštěna venezuelská družice VRSS 2 určená na dálkový průzkum Země. Start proběhl v 6:13 našeho času z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi. Družice by měla pomáhat bezpečnostním jednotkám, záchranářům i farmářům, a to díky multispektrálním i infračerveným kamerám s rozlišením až jeden metr.
Čínské rakety Dlouhý pochod nabízí ke komerčním účelům státem vlastněná firma China Great Wall Industry Corp. Raketa CZ-2D je vysoká 41 metrů a průměr je 3,3 metru. Nosnost rakety na LEO je kolem 7 tun. Raketa je spolehlivá, z dosavadních 33 startů jen jeden zaznamenal částečný neúspěch (shodou okolností to byl nedávný start, v prosinci 2016, kdy družice Gaojing 1 a 2 určené na detailní snímkování povrchu Země nebyly umístěny na správnou dráhu pro nedostatečný výkon prvního stupně).
Družice skrývající se pod zkratkou VRSS je celým názvem Venezuelan Remote Sensing Satellite 2 a dostala i jméno „Antonio José de Sucre“. Tento vojevůdce pocházel právě z Venezuely a byl jedním z hlavních vůdců jihoamerického boje za nezávislost. Přízvisko de Sucre ne náhodou připomíná hlavní město Bolívie, protože byl přítelem Simona Bolívara a také druhým prezidentem Bolívie a čtvrtým prezidentem Peru.
Vzhledem k posledním problémům čínských raket, včetně selhání CZ-5, došlo k mírnému zpomalení startů. Nyní se ovšem vše povedlo a družice VRSS 2 byla od rakety oddělena zhruba po 14 minutách letu a podle zpráv byla umístěna na správnou oběžnou dráhu. Start byl živě přenášen Venezuelskou televizí a aktuality prezentoval sám prezident Nicolas Maduro. Je to poněkud paradox, kdy vláda ukazuje na svou nezávislost a důstojnost venezuelského lidu, a to pod přímou palbou kritiky režimu (z hlediska politického, finančního i humanitárního).
Družice VRSS 1 byla vypuštěna v září 2012 a nyní končí její životnost. VRSS 2 jí tedy dokáže nejen plnohodnotně nahradit, ale ještě má další vylepšení. Obě družice jsou založeny na platformě CAST-2000 (kvádr 1,5×1,7×1,9 m), vážící od 200 do 400 kg a schopné nést až 600 kg přístrojů. K ní jsou připojeny sluneční panely s výkonem 900 W. Komunikaci zajišťují transpondéry v pásmu S a X s přenosovou rychlostí až 450 Mbit/s.
VRSS 2 operuje ve výšce 645 km na heliosynchronní dráze. Každé místo na Zemi bude schopna fotografovat během čtyř dnů. Nese vylepšenou kameru PMC (Panchromatic and Multispectral Camera), která je schopna snímat povrch s rozlišením 1 m černobíle a 4 m multispektrálně. Navíc zde najdeme krátkovlnný infračervený snímač s rozlišením 30 m a dlouhovlnný infrasnímač s rozlišením 60 m.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflight101.com
https://en.wikipedia.org/wiki/Antonio_Jos%C3%A9_de_Sucre
Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/10/04173554/1506955035_DSC_3630.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/10/09173307/lm2d_launch1.png
https://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/10/vrss2cgwic1-512×226.jpg
Tento rok by mal byť historickí rekordny v počte vypustených nosičov na obežnú dráhu a v počte vynesených satelitov na obežnú dráhu?
Na budúci rok by mali osviežiť vynášanie satelitov do vesmíru aj súkromníci z Rocket Lab s raketou Electron. Rocket Lab sú ale ďalší súkromníci zo sídlom v USA aj keď vypúšťajú s kosmodronu s Nového Zelandu.
A čo súkromníci v EU zaspali vo vynášaní satelitov do vesmíru? ESA je až príliš dominantná vo vynášaní satelitov a tovaru do vesmíru? Nepomáha ESA tak súkromníkom ako americká NASA a DARPA?
Už som dlho nepočul ani o projektov s Ukrajinskými raketami Zenit.
Viem, že v Europe sa príliš štartovať nedá. Ale aj SpaceX ako aj Rocket Lab si dokázali prenajať niekde vo svete kozmodrony.
A čo s projektmi vyniesť raketu balónom, lietadlom do veľkej výšky a tam odštartovať, je tam nejaký posun?
Soukromí stavitelé velkých raket to mají těžké všude. Jednak už samotný vývoj a stavba je v obydlené krajině dost nebezpečná záležitost, ale hlavně to co staví jsou v podstatě mezikontinentální balistické střely. A státy a armády mají rády takové věci pod důkladnou kontrolou, nebo raději vůbec.
Ono při představě některých českých miliardářů jak zakládají „raketovou divizi“ bych měl po pravdě i já hodně smíšené pocity. 🙂
Jo, to ještě Evropě chybí, dotovaná výroba raketových motorů na řepkový olej.
No, už známe z Ameriky ekologický bombardér (poháněný alkoholem z kukuřice) či už 40 let stary ruský Tupolev poháněný zemním plynem.
Aneb serial Kosmo, kupříkladu díl Sumec nemá knír aj. Jak měli jako kosmickou loď upravenou tramvaj 😀
Jen bych podotknul, že Rocket Lab jsou původně z Nového Zélandu a do Ameriky přesídlili až časem, proto mají kosmodrom tam, kde ho mají.
štartovanie z balónu veľmi nedáva zmysel. Ak sa chceme dostať na obežnú dráhu nie je až tak podstatná výška, ale rýchlosť – viď napr https://www.wired.com/2015/09/whats-special-low-earth-orbit/ Pri LEO prekonanie 200-400 km výšky nad zemou predstavuje len 11% všetkej potrebnej energie a balón vyletí tak to do 30 km, takže úspora energie by bola pod 2%. Takže raketa by stále musela byť veľmi veľká aby dosiahla požadovanú rýchlosť a vynášať 10 tonovú raketu v prípade rocket labu, alebo nebodaj 500 tonovú v prípade falconu 9, balónom asi nie je celkom reálne.
Podobne je to aj s lietadlami. Lietadlo urýchli raketu na cca 1000 km/h a výšku 15-20km. Stále ale zostáva minimálne 10 násobok výšky a 10 násobok rýchlosti, takže raketa síce môže byť trochu menšia, ale vývoj lietadlového nosiča, ktorý by vynášal 8-10 tonové rakety do 15-20 km výšky by bol neúmerne drahý a vyhovoval by len pre malé rakety, s použiteľným nákladom na LEO možno tak 500kg, takže jeho návratnosť zvlášť v dnešnej dobe, kde už dve firmy sú schopné znovu použiteľnosti normálnych rakiet asi nedáva zmysel. Raketa by musela byť znovu použiteľná aby mohla konkurovať spaceX, blue origin prípadne rocket labu.
Myslím, že u těchto snah jde hlavně o to omezit trochu vliv atmosféry.
vplyv atmosféry pri štarte? Maximálny dynamický tlak je okolo 11 km (raketoplán) 15 km (falcon 9). Pri štarte z lietadla by výška bola približne rovnaká, samozrejme rýchlosť rakety by to bola nižšia, takže by konštrukcia rakety naozaj mohla byť menej odolná a teda ľahšia, ale neviem, či by to bol až taký prínos.
Jen pro představu, Falcon na prvních deseti kilometrech spálí cca třetinu veškerého paliva.
Ve výšce 30km při rychlosti 3M, (což je tak maximum pro letadlo) mu zbývá sotva třetina paliva. Jinými slovy, SR-71 Blackbird s nosností 150 tun by byl tak akorát náhrada za první stupeň Falconu. 🙂
První stupeň Falconu by se také dal považovat za jakési letadlo. Rozdíl je jen v tom, že letadlo využívá v proudových motorech atmosférický kyslík – raketa si veze kyslík či jiné okysličovadlo s sebou.
Pokusy s využitím proudových motorů u raket už tu byly, zvítězila však relativní jednoduchost raketových motorů. S tím souvisí i svislý start, který je výhodnější.
Marně se snažím vymyslet, k čemu potřebuje Maduro jiný než „televizní“ satelit. No, jsou to jeho (doslova) peníze, pouštím to z hlavy.
Maduro to jen využil k propagandě. Saterlit tohoto typu obecně potřebujue každý stát. Je užitečné vidět změny v krajině pro zemědělce a mít k dispozici aktuální snímky méně dostupných míst pro záchranné složky.
V zásadě souhlasím, každému státu jsou užitečná data z takového satelitu. Myslím ale, že potřeba mít takový satelit venezuelský vyplynula právě z těch propagandistických důvodů, které také zmiňujete. Prostě, že existuje levnější cesta k získání potřebných znalostí. Nakonec projevy „spokojenosti“ občanů Venezuely s ekonomickými výsledky Madurovy vlády jsou známy dostatečně. Doufám, že nevzniká dojem, že jsem byl nerad o vypuštění (a vybavení) družice informován. Díky za informace o každé události v oboru. A v tomto konkrétním případě i za informace o některých zajímavých historických skutečnostech.
Spíš to vypadá, že souhlasíte s vypouštěním satelitů, jen když má země tu „správnou“ politickou reprezentaci.
No, Venezuela má takovou spoustu jiných problémů, že vypouštění satelitu prostě nutně vypadá jako vyhazování peněz, které si nemůžou dovolit. Zvlášť, když, pokud se nepletu, se podobná data dají koupit od jiných, kdyby teda byla tak nepostradatelná.
To je podobné jako třeba s Indií. I když značná část obyvatelstva žije v bídě, stát tím udržuje aktivní alespoň nějakou vědeckou komunitu. Navíc v rozpočtu velkých států se ty položky celkem ztratí.
Jedná se o skutečnou funkční družici, na rozdíl třeba od těch několika soudružských Kwangmyŏngsŏng od Kimů, které bychom klidně mohli označit za pouhý balast pro maskované raketové zkoušky.
No, snad víš (nebo ne) čím ty UNHA jsou. Pro vojenské účely opravdu nepoužitelné. K vojenskému účelu má jiné rakety, podstatně modernější..