Společnost Rocket Lab dokončila vnitřní vyšetřování premiérového letu rakety Electron z 25. května letošního roku. Ukázalo se, že mise It’s a test! (Je to zkouška!) byla přerušena zhruba ve 4. minutě letu ve výšce 224 kilometrů v době, kdy nosič pracoval podle všeho bez problémů a raketa podle telemetrie letěla po optimální dráze. Viníkem je tedy zřejmě část pozemního vybavení od externího dodavatele, které mělo zajišťovat přenos dat. Ztráta dat byla pro řídící systém pokynem k přerušení letu a zahájení autodestrukce. Inženýři věnovali analýze nehody téměř dva měsíce práce, během kterých procházeli 25 000 datových kanálů.
Oprava této závady naštěstí nebude složitá, přičemž raketa se nemusí upravovat prakticky vůbec. Firma už schválila vývoj dalších čtyř kusů těchto raket, které zahájí komerční letový provoz. Druhý exemplář rakety Electron určený pro zkušební misi „Still Testing“ (Pořád zkoušíme) momentálně prochází závěrečnými zkouškami a již brzy by mohl být odeslán na novozélandskou rampu Launch Complex 1.
Zdroje informací:
https://www.rocketlabusa.com/
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightinsider.com/…/rocket-lab-electron-2-655×436.jpg
Pozemní středisko nedostalo od rakety data a tak dalo povel raketě k autodestrukci.
Společnost SpaceX zřejmě udělala krok správným směrem, když tuto záležitost svěřila autonomnímu systému v raketě. Ten by to ustál.
Souhlas, ale taky ho dlouho testovali při letech, a učili ho. Taky to nebylo jen tak od začátku. Vždyť co si pamatuju (nesouvisí to úplně s autodestrukcí), tak třebas Dragon při CRS-7 bylo možno zachránit, ale software to neuměl tenkrát, nepočítal s tím a nevyhodil padák.
Smutne je, ze radiovy signal prisiel, data v nom boli obsiahnute, ale pozemne stredisko nespravne zdigitalizovalo stream, takze data zo streamu neziskali. Nejednalo sa o chybu hardware, ale iba o nespravne nastavenie zariadenia. Ked sa analogovy stream zreprodukoval na spravne nakonfigurovanom HW uz data ziskane boli.
Celkom vtipne k tomu RocketLab poznamenal, ze aj tak ziskali dost velke mnozstvo testovacich dat + si vyskusali abort system. Sumarne sa teda jedna o neuspech, ale v ramci domeny testovacich letov tento priniesol vela telemetrickych dat + poznatok, ze nosic pracoval tak, ako sa cakalo.
Tak zrovna u startu rakety by vždycky měl mít i pozemní personál možnost provést destrukci. I ten autonomní systém na raketě může obsahovat chybu, nebo mu může chybět dost informací, nebo je prostě mnemusí zvládnout zpracoat. A to může mít hodně špatné důsledky.
Tak to nepotěšilo. Ale holt zase porodní bolesti. Náklad nenesl, nosič je tedy v pořádku a příště se to povede. Telemetrii získali a i to je úspěch.
Je to smůla, ale naštěstí je to jen taková prkotina a ne nic zásadního v konstrukci, to by bylo horší.
podla stranky skyrocket by mala štartovať v oktobri. No ja to beriem s rezervou až začiatkom roku 2018, ale Rocket lab môže prekvapiť.
Tak mají nést rover týmu Moon Express, tak doufám, že jim to vyjde. 😉
Je pravda, že mají stále ambici posadit na Měsíc Lunar Scout ještě letos, ale při misi Electronu s názvem „Pořád zkoušíme“ to ještě zřejmě nebude 🙂
Dá sa to ešte vôbec stihnúť? Odladiť nosnú raketu k missi na mesiac?
Těžko. I druhý let bude stále jen zkouška. Navíc Moon Express hlásí poněkud vyšší ambice než jen stihnout cenu GLXP a tenhle první lander má být následován dalšíma dvěma. Takže si myslím, že pojedou více na jistotu a raději si počkají. To už bych spíše sázel na společný let Indus + Hakuto na PSLV.
Podle mě je to vyloženě dobrá zpráva.
Takovéhle chyby jsou na počátku vývoje pochopitelné a svým způsobem asi i nevyhnutelné.
Pokud ale samotná raketa skutečně pracovala ve všech ohledech správně, je to skvělé.
Firmě Rocket Lab fandím a těším se na další testy.
Ano, záměrně píšu „testy“, v této fázi není třeba očekávat dokonalé úspěchy. Vždyť, kolik měla SpX na začátku havárií?
Ale ekonomika je neúprosná a proto doufám, že Rocket Lab napříště opravdu uspěje.
SpaceX měla u Falconu 1 celkem tři havárii a uspěl až čtvrtý let.
Autodestrukce? Děkuji nepoužívám. 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=vqW0LEcTAYg
Tohle byla přesně situace, kdy by tu autodestrukci zapínal jen osel. Dokud je raketa v oblasti, kde účinek exploze nevadí, nechá se samozřejmě letět, aby se co nejvíc vzdálila od rampy a pozemních podpůrných objektů, jejichž zničení by bylo hodně drahé. Navíc každá spálená tuna paliva se počítá, protože se pak už nezúčastní závěrečné exploze. Navíc tady je vidět, jak už raketa hoří při pádu a tedy se spaluje další palivo. To je daleko lepší, než když se ta v chemikáliích uložená energie uvolní v jediném výbuchu. Takže pokud máte dost místa na takové rozlehlé neobydlené stepi, tak jí nejvíc pomůžete, když toho necháte co nejvíc shořet při samotném letu.
Jako já bych nesrovnával Bajkonur s ostrovem Merritt nebo Cape Canaveral (tam je to přeci jen víc našlapáno na sobě). Prostě na Bajkonuru je to celé děláno jinak, ale zároveň dodávám, že zrovna tohle není nej příklad, foukat jinak vítr, tak maj návštěvníci obrovský problém, přeci jen, je to palivo obrovsky toxické, takže nejde jen o teplo a energii výbuchu, ale i o nespálené palivo, které je svinstvo samo o sobě a záleží dost na tom, kam by ho rozfoukal vítr.
Těch 25 000 datových je jen pro ohromení novinářů. Pokud vím, co hledám, nemusím procházet všechna data – vyberu si jen ta relevantní.
Jak se technicky řeší autodestrukční systém? Při spalování řekněme vodíku s kyslíkem by stačilo snad prorazit nádrže kusem trhaviny. Ale při destrukci nosiče poháněného např. hydrazinem v nízké výšce bych očekával nějaká sofistikovanější řešení či protokoly.
Kdyby dokázali ještě využít i ty vybité baterie, že by to lithium řízeně shořelo jako malý raketový motor na TPH, tak by to byla úplná paráda.