Kolem firmy SpaceX se začínají věci dávat konečně do pohybu. Včera totiž Matt Desch, šéf společnosti Iridium poslal na sociální síť Twitter fotku, kterou jsme použili jako náhledový snímek tohoto článku. Vidíme na ní horní stupeň rakety Falcon 9 zabalený do černé fólie, jak míří k montážní hale firmy SpaceX na Vandenbergově základně. Už jen to by samo o sobě bylo pozitivní, protože by se jednalo o důležitý krok v rámci připrav na start – první stupeň pro tuto misi by měl dorazit již brzy – zatím se nachází na základně McGregor. Matt Desch ale v dalším tweetu (viz níže) neoficiálně naznačil, že právě start s družicemi Iridium by mohl být pro Falcony návratem do služby po záříjové nehodě. To by bylo docela překvapující, protože až doposud se čekalo, že první start po nehodě přijde v rámci vynesení telekomunikační družice Echostar-23 z Floridy. Ať už to bude jakkoliv, události posledních hodin naznačují, že bychom se startu Falconu mohli dočkat ještě letos – a možná nebude jediný.
I expect it, but it hasn't been confirmed. Want to go as soon as they're ready and able.
— Matt Desch (@IridiumBoss) November 8, 2016
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CwxBHRWUQAAuU6_.jpg:large
Nemáte nějaké zákulisní informace od Davida Pavlíka?
Zaměstnanci určitě nesmí mluvit o neoficiálně zveřejněných informacích. Navíc David Pavlík pracuje myslím na programovém vybavení lodi Dragon a nevím, zda by se nějaké informace o vyšetřování této nehody vůbec dozvěděl a pokud ano, tak by je nikomu stejně nejspíše neřekl, a už vůbec by je nenechal zveřejnit na internetu, riskoval by vyhazov.
Jinak Elon Musk 4. 11. řekl nějaké další informace – konkrétně to, že za výbuch prý mohl kontakt vodíku v pevném skupenství a helia: Do nádrží se tankuje velmi chladný vodík, jen o něco teplejší než jeho teplota tání, ale mnohem chladnější zkapalněné helium, které mohlo (asi kvůli nedostatečné izolaci COPV nádrží) zchladit vodík tak, že „ztuhl“ a to potom způsobilo explozi.
Četl jsem článek v Angličtině, snad jsem to správně pochopil. (např.: http://www.nytimes.com/2016/11/05/science/elon-musk-spacex-rocket-launches.html)
Nemyslel jsem ohledně nehody-to už je jasné, jak to přibližně bylo. Ale jestli není informace (interní) o datu chystaneho letu (nebo nějaké upřesnění)
PS. Pochybuju že si Musk čte kosmonautix.cz
Kyslík. Šlo o kyslík
Ano, máte pravdu, omlouvám se. 🙂
Přečetl jsem si ten článek a není mi jasné jak tuhý kyslík mohl způsobit explozi a tato nejasnost je zmíněna také v tom článku a že Musk se k tomu nevyjádřil.
Tipoval bych to na rozpad podchlazené pryskyřice, do které kapalný kyslík zatekl a možná se ochladil od hélia v nádobě.
Pevný kyslík se narozdíl od vodního ledu chová standardně. Tedy jeho hustota je vyšší než kapalného kyslíku a se snižující se teplotou dále roste. Takže jedině snad to smrštění kyslíkové námrazy na povrchu nádrže s héliem mohlo nějak víc namáhat skladbu uhlíkového kompozitu.
Helium v COPV není kapalné, ale plynné, tlak může být až 40 MPa / cca 400 bar/ . Právě rychlé tlakování hélia s následným ohřevem a rozepnutím nádoby může způsobit problém.
V tuto chvíli by to asi nebylo rozumné.
Nikoliv a i kdybych měl, nemohl bych je zveřejnit.
Díky za optimistickou zprávu. Dnes se opravdu hodí. 🙂
Pořád mi nejde do hlavy, pokud 4. 11. oznámili, že ví, kde je problém – přičemž koncem října ještě přesně nevěděli (viz SpaceX.com Anomaly Updates z 28. 10.), že už vezou horní stupeň na základnu. To už ho stihli upravit, nebo úpravy proběhnou až na základně? Mají tam na to vybavení? Nebo jen zvolí jiný postup při plnění horního stupně (resp. obou stupňů), aby nemohlo ke ztuhnutí kyslíku dojít?
Myslel jsem, že ta sekvence plnění je jasně daná a vzhledem k extrémně nízkým teplotám se s tím už moc v rámci stávající HW architektury Falconu nedá moc dělat…
Samozřejmě SpaceX už ukázala, že dovede hodně, ale vzhledem k tomu o jak závažný zásah by se prakticky jednalo (nejspíše odizolovaní héliových nádrží od LOXu), tak to aby měli v záloze nějaký tým rychlého nasazení… anebo v rukávu šikovný workaround, který nebude mít zapotřebí měnit HW. Koneckonců, chytrých hlav tam mají hodně, takže vzhledem k šibeničnímu termínu (polovina prosince) spíš bych věřil této druhé variantě.
Dnes tady asi nikdo odpověď nezná, ale těch nezodpovězených otázek se mi v hlavě (a věřím, že nejen mne) teď nějak nahromadilo, tak kde jinde se ptát, než na serveru, kde lze čekat nejrozumnější odpovědi…
Podle všeho se zdá, že se na nádržích nebudou dělat vůbec žádné technologické změny, nebo jen minimální. Vypadá to, že SpaceX opravdu zkusí jen upravit režim tankování, aby k podobným situacím nedocházelo. Zdá se, že je v režimu tankování nějaká rezerva, se kterou se dá operovat. Ale jsou to jen spekulace, protože pod ruce jim nikdo nevidí.
Tipl bych, že od teď nejdříve natlakují helium a pak teprve napustí kyslík. Tím zabrání stlačení případných krystalků. Tlakování do podchlazené nádrže by mělo být technologicky jednodušší, ale když to bouchá, nedá se nic dělat.
Krystalky kyslíku ale vznikají až když je načerpáno ještě chladnější kapalné hélium do nádrže. Právě na povrchu té nádrže s héliem, když ten kyslík ještě víc ochadí. O nějakém trhání vláken „rozpínajícím kyslíkovým ledem“ ale přitom nemůže být řeč, protože kyslík se při tuhnutí nerozpíná (narozdíl od vody). A jak se námraza ještě víc podchlazuje, tak se jen trochu smršťuje.
Pokud jsem to správně pochopil, tak hélium má být v nádrži v plynném stavu, protože má sloužit k tlakování a ne k chlazení a kapalné by se pro tyto účely muselo nejdřív odpařit, což by snižovalo jeho akceschopnost. Možná ho tam ale napouštějí kapalné, protože je to jednodušší, nevím. Hlavní potíž je nejspíš v tom, že héliová nádrž se při tlakování trochu nafukuje, přičemž její vnitřní části (primární kovový obal) víc a vnější (uhlíkový kompozit) tomu mají bránit. Pokud do struktury kompozitu zateče kyslík, může ho tam část zůstat při rozpínání nádrže uvězněná, dále se stlačovat, možná i změnit svou fázi na pevnou (u vodního ledu by naopak stlačené krystalky roztály), ale hlavně může při velkém tlaku začít s uhlíkem v kompozitu reagovat. Pevná fáze kyslíku v tom může hrát roli kamínku v zapalovači.
Podle článků zde na Kosmonautixu jsem minimálně nabyl dojmu, že SpaceX optimalizovala proces přípravy rakety tak, aby k jejímu vypuštění mohlo dojít do nejdříve, což se pravděpodobně týkalo i tankování. Je klidně možné, že nehoda byla následkem této optimalizace, takže ji stačí škrtnout.
To je pravda, ale myslím si, že celá procedura má jisté rezervy, které se dají upravit, aniž by bylo potřeba rezignovat na celý proces.
…nechci být za škarohlída, ale já hlavně doufám, že odhalili skutečnou příčinu té poslední řachy…
Podle všeho ano. Viz komentář uživatele Raul na našem fóru: „Podle zaměstnance SpaceX se připravuje určitá konstrukční změna, která bude eliminovat jakoukoliv známou možnost opakování podobných problémů při tankování. Každopádně se ale nejedná o konstrukční změnu na úrovni samotné COPV nádrže.“
Zajímavé:
Podle inženýrů SpaceX snížilo chladné hélium teplotu keroloxu natolik, že kyslík dosáhl svého bodu tání -219 °C. Následná interakce zmrzlého keroloxu s uhlíkovými kompozity nádrže pak mohla zažehnout explozi. Další podrobnosti o příčinách havárie SpaceX ani sám Musk nezveřejnili.
http://vesmir.stoplusjednicka.cz/spacex-uz-vi-co-zpusobilo-zarijovou-explozi-falconu-9?utm_content=buffer4e010&utm_medium=social&utm_source=facebook.com&utm_campaign=buffer
V tom článku je chyba kerolox nieje okysličovadlo ale skratka pre zmes KeroLOX kero=(kerosene) a LOX=(liquid oxygen) správne tam má byť teda LOX
K Iridiu NEXT – M.D. opravdu počítá s tím, že prvních 10 satelitů IRIDIUM NEXT poletí ještě letos. Je ironií osudu, že první starty Iridia v devadesátých letech byly také poznamenány nepříjemnostmi, připomeňme nehodu Delta II v 1997…
Není to vyloučeno. Zatím je vše na úrovni neoficiálních spekulací.
Samozřejmě stát se může cokoliv (zejména to „visí“ na SpaceX), ale M.D. mi tuto informaci sám napsal.
Snad se to podaří. 🙂