Elon Musk je příznivcem přímé komunikace s technicky zaměřenými fanoušky svých firem. Kromě sociálních sítí Twitter, Facebook, Instagram a dalších zůstává ve spojení s nadšenci pro kosmonautiku i prostřednictvím několika diskusních portálů. Jedním z nich je Reddit, kde se čas od času nechá vyzpovídat prostřednictvím otevřeného rozhovoru AMA (Ask Me Anything) – Zeptej se mě na cokoli. Zatím nejnovější AMA s Elonem Muskem proběhl včera v noci našeho času a to na téma doplňující otázky ke zveřejněnému konceptu meziplanetárního dopravního systému ITS (MCT). Otázky různých přispěvatelů a Muskovy odpovědi Vám přinášíme v tomto článku.
Zdroj: prezentace
Otázka (u/FoxhoundBat)
– Bude celková architektura přistání BFR zpět na místo startu stejná jako u prvního stupně F9? Tzn, zážeh pro návrat, brzdicí zážeh a přistávací zážeh?
– Mohl byste nám prozradit jaké změny budou u „finální“ verze Falconu 9 (v1.3) o které jste se dříve zmínil? Určitě půjde o zvýšený tah motorů ze 170k na 190k lbf, ale co dalšího ještě chystáte? Budou změny směřovat spíše k zajištění znovupoužitelnosti, nebo k vyššímu výkonu?
– Gwynne Shotwell zmínila před 2 týdny, že F9 v1.2 budou znovupoužity pouze jednou nebo dvakrát, přičemž „v1.3“ by měla být použita až 10 krát. Mohl byste říct, jaké jsou limitující faktory pro znovupoužití Falconu 9?
Odpověď (Elon Musk)
Větší nosič bude mít snadnější práci s návratem než Falcon, jelikož hmotnostní poměr stupně je nižší – bude mít nižší hustotu. Ve výsledku to bude znamenat, že se nebude vracet takovou rychlostí a tolik zahřátý jako Falcon,. To znamená, že první stupeň Falconu by měl být v podstatě hraniční případ zatížení většího boosteru.
Finální Falcon 9 má mnoho drobných vylepšení, která jsou v součtu všechna důležitá, nicméně nejvýznamnějšími změnami jsou zvýšený tah a vylepšené přistávací nohy. Mám za to, že první stupeň F9 by mohl být použitý nekonečně mnohokrát, pokud bude prováděna pravidelná údržba a pečlivá poletová kontrola. Falcon 9 Blok 5, tj. finální sériová verze, bude mít nejvyšší výkon a nejsnadnější znovupoužití, takže dává smysl se dlouhodobě soustředit právě na tuto verzi a dřívější verze nosiče stáhnout z provozu. Výroba Bloku 5 započne zhruba za 3 měsíce a úvodní let se plánuje za 6 až 8 měsíců. Tudíž nedává moc smysl provádět pozemní testování na stupních z Bloku 3 a 4 pro více než několik málo opakovaných letů.
Otázka (u/El-Psy-Kangaroo)
Jaké vybavení a procesy budou potřeba pro výrobu a tankování paliva na Marsu? Budou všechna zařízení zkonstruována pro automatický provoz při úvodním testovacím letu bez posádky? Dále, existuje plán na zavedení třetí varianty ITS, pecializované pouze pro přepravu rozměrných nákladů, s velkým nákladním otvorem, podobě jako měl Space Shuttle?
Odpověď (Elon Musk)
Jsme ještě stále poměrně daleko od detailního návrhu celého transportního řešení, ale současný plán vypadá následovně:
1. Vyslat loď Dragon na průzkumné mise, pro začátek potvrzující, že víme jak na Mars přistát aniž bychom přitom vytvořili nový kráter a potom přijít na to, jaká bude nejlepší cesta získávání vody pro Sabatierovu reakci – výrobu CH4/O2.
2. Kosmická loď „Heart of Gold“ (Srdce ze zlata) poletí na Mars, naložená pouze vybavením pro výstavbu „továrny“ na výrobu paliva z místních zdrojů.
3. První pilotovaná mise bude mít k dispozici vybavení pro stavbu počáteční obyvatelné základny a dokončí stavbu zařízení na výrobu paliva.
4. Budeme usilovat o zdvojnásobení počtu letů v každém příznivém startovacím okně jednou za 26 měsíců, dokud město nebude zcela samostatné a nezačne se samo
rozvíjet bez vnější pomoci.
Otázka (u/Ulysius)
Jako doplňková otázka, když uvážíme znovupoužití lodi ITS v každém synodu, jakou formu permanentního obydlí na Marsu předpokládáte? Doručíte na povrch hotové moduly, nebo předpokládáte využít materiály z místních zdrojů, jako například betonové konstrukce, vytvořené ze zpevněného marsovského regolitu a dalších materiálů?
Odpověď (Elon Musk)
Pro začátek budou použity skleněné panely s rámy z uhlíkových vláken pro stavbu geodetických dómů na povrchu, plus větší množství těžebních a tunelovacích droidů. S těmito roboty můžeme zbudovat velké množství přetlakovaných prostor v podzemí pro průmyslové využití a prosklené kopule na povrchu ponechat jako obyvatelné zóny se zelení.
Zdroj: prezentace
Otázka (u/MINDMOLESTER)
Které SpaceX technologie nebo materiály stále vyžadují nejvíce vývoje, aby umožnily úspěšnou realizaci ITS?
Odpověď (Elon Musk)
Byl to vývoj nové slitiny, velmi odolné proti oxidaci, pro konstrukci horké části turbočerpadla kapalného kyslíku, které pracuje za extrémního tlaku, dodávající pohonnou směs do hlavní spalovací komory pod tlakem 300 barů. Cokoli, co může v těchto podmínkách shořet, to také shoří. Zdá se, že toto již máme pod kontrolou, jak prokázalo několik testovacích zážehů Raptoru – v turbokompresoru se neprojevila žádná větší eroze, ale stále tam vidíme prostor pro další optimalizaci.
Naší největší výzvou v těchto dnech je problém utěsnění velkých kryogenních nádrží z uhlíkatých vláken proti únikům zkapalněných pohonných hmot, tlakovaných vlastními výpary. Nádrž kapalného kyslíku také čelí vysokému riziku oxidace, jelikož je tlakována čistým odpařeným kyslíkem o vysoké teplotě. Téměř určitě budeme muset na vnitřní stranu nádrží aplikovat vrstvu nějaké inertní izolační hmoty. Doufáme, že to bude materiál, který lze nanášet nástřikem. Pokud to bude nutné, budeme muset na vnitřní stěnu nádrží připevnit tenké pláty Invar slitiny (Fe-Ni36), svařené k sobě hermeticky až uvnitř.
Otázka (u/rohishimoto)
Na druhou stranu, jaké technologie (pokud jsou takové) máte už vyřešené, nebo osvojené do té míry, že jste si v nich zcela jistí?
Odpověď (Elon Musk)
Nevím určitě, jestli máme něco, v čem jsme si zcela jistí. Možná startování motorů…
Zdroj: prezentace
Otázka (u/__Rocket__)
Těsný svazek 42 motorů na prvním stupni ITS (velmi dobré číslo!! ??) ve zdejší komunitě podnítilo mnoho spekulací, že jsou možná umístěny tak těsně u sebe proto, aby vytvořili efekt „virtuální trysky“, nebo chcete-li „virtuální aerospike“, který by umožnil použití kratších výtokových trysek, přičemž většina hybnosti spalin vnitřních motorů by byla stále v osovém směru. Je na této spekulaci něco pravdy, nebo je husté rozmístění velkého počtu motorů čistě jen výsledkem snahy o co největší poměr vzletového tahu k hmotnosti?
Odpověď (Elon Musk)
Musí to být právě počet 42 z důležitých vědeckých a beletristických důvodů! Těsné uspořádání motorů je pouze z důvodu maximalizace poměru tahu k hmotnosti, ale bylo by moc dobré, pokud by se projevil i vedlejší efekt virtuální trysky.
Otázka (u/__Rocket__)
Kosmická loď ITS obsahuje dvě tajemné kulové nádrže uvnitř nádrží pro palivo a okysličovadlo. Celá konstrukce nádrží vypadá úchvatně a existují bujné spekulace
ohledně účelu těchto vnitřních kulovitých nádrží:
– Jsou určeny pro pohonné látky pro přistání?
– …nebo jsou určeny pro skladování „horkých“ pohonných látek jako součást systému tlakování nádrží odpařenými pohonnými hmotami?
– …nebo jsou použity pro opětovné zkapalňování odpařeného paliva na oběžné dráze?
Odpověď (Elon Musk)
Jsou to sběrné nádrže, obsahující palivo pro přistání. Oddělují toto množství paliva, aby byla umožněna lepší tepelná izolace, minimalizace odpařování, zamezení „šplouchání“ paliva při vstupu do atmosféry a nebylo třeba tlakovat celý objem hlavní nádrže.
Otázka (u/_rocketboy)
Potom ale proč je v prvním stupni pouze jedna taková vnitřní kulová nádrž?
Odpověď (Elon Musk)
Široká roura pro přívod kapalného kyslíku z horní nádrže dolů k motorům slouží jako sběrná nádrž okysličovadla pro přistání.
Zdroj: prezentace
Otázka (u/nalyd8991)
Myslím, že pro mnoho lidí byla ve vaší prezentaci ITS nejvíce šokující novinkou obrovská palivová nádrž z uhlíkových vláken v plné velikosti. Mohl byste nám říct trochu více detailů o jejím návrhu, konstrukci a roli tohoto testovacího kusu?
Odpověď (Elon Musk)
Jo jo, pro ty co znají tuto problematiku to byla opravdu velká novinka. 🙂 Letová nádrž bude vlastně ještě delší než ta testovací na obrázcích. Průměr bude stejný.
Byla postavena z nejnovějších a nejlepších prepregů z uhlíkových vláken. Teoreticky by měla udržovat kryogenická paliva bez úniků a bez potřeby těsnící vložky. Počáteční testy vypadají slibně. Máme v plánu ji v následujících týdnech otestovat na plovoucí plošině, kde ji natlakujeme až na 2/3 maximálního zatížení před destrukcí.
Otázka (u/termderdE)
Máme poměrně dobrou představu jak bude probíhat EDL (entry, descent, landing) na Marsu, ale mohl byste nám přiblížit jak ITS a tanker budou provádět EDL na Zemi? Když jsme se s vámi bavili na IAC o přistání na Marsu, dozvěděli jsme se o velmi silných motorcích, které budou zajišťovat orientaci lodi v prostoru. Ty by měly velmi dobře fungovat v atmosféře Marsu, ale jak to bude v atmosféře Země? Nezdá se, že by na lodi byla roštová kormidla a tryskové motorky mají na Zemi nižší účinnost, takže jak to bude fungovat?
Odpověď (Elon Musk)
Dobrá otázka – toto na IAC opravdu představeno nebylo. Loď i tanker budou vybaveny dělenými aerodynamickými klapkami pro ovládání klopení a klonění. Pravděpodobně pouze zatáčení bude ovládáno pomocí malých tryskových motorků.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Otázka (u/TheVehicleDestroyer)
– Mohl byste prozradit jaký tah a Isp ve vakuu bude mít Raptor SL (sea level)?
– První stupeň ITS bude schopen letu ve visu. Použije se někdy tato schopnost pro jistější a spolehlivější dosažení přesného přistání zpět na startovací rampu při obětování části nosné kapacity, nebo bude jako vždy použito bržděné přistání s přetížením?
– Jaké je maximální přetížení, které bude první stupeň schopen snést během brždění v atmosféře a přistání?
Odpověď (Elon Musk)
– Přibližně 360 sec Isp ve vakuu a tah 290 tun
– Přistání s vysokým přetížením je mnohem více efektivní, takže neplánujeme žádné visení, jedině pokud by nastávaly problémy s nečekaně silným větrem při přistání. Raketa, která přistává pomalu, hodně plýtvá palivem.
– Směřujeme k 20 g.
Otázka (u/Tesla_X_City)
Pokud si pamatuji správně, v ITS prezentaci bylo zmíněno přetížení 4-6 g při EDL. Není ale upřesněno, zda maximum nastane během brždění v atmosféře, nebo při přistávacím zážehu. Můžete to upřesnit?
Odpověď (Elon Musk)
Kosmická loď bude mít nominální provozní limit 5g, bude ale schopna vydržet 2× až 3× větší maximální zatížení bez destrukce. První stupeň bude postaven na maximální provozní zatížení 20 g, ale snese i 30 – 40 g bez destrukce.
Otázka (u/__Rocket__)
Kosmická loď ITS má při návratu z Marsu na Zemi rozpočet Δv = 7,5 km/s při užitečném zatížení 150 tun. S mnohem menším nákladem by byl rozpočet Δv více než 9 km/s – což je skvělé! Mohlo by toto vysoké množství Δv být použito pro přelet mezi Marsem a Zemí také mimo optimální startovací okna, v případech kdy užitečné zatížení nebude tak důležité? Mohlo by toho být využito v nouzových situacích jako například dodávka zdravotních zásob, speciálního vybavení o malé hmotnosti.
Odpověď: (Elon Musk)
Ano
Zdroj: prezentace
Otázka (u/Zucal)
V jaké fázi kompletnosti je návrh interiéru obytné části lodě ITS a kdy bychom mohli očekávat zveřejnění návrhů?
Odpověď (Elon Musk)
Myslím, že potřebujeme nové jméno. ITS prostě není dobré. Já stále používám BFR pro raketu a BFS pro kosmickou loď, což je interně v pořádku, ale… Zveřejníme detaily obytné sekce až budeme mít reálnou maketu tohoto prostoru. Možná za rok nebo dva.
Otázka (u/theZcuber)
Jako doplňkový dotaz, jak se budou odlišovat konfigurace ITS pro malou posádku (jako například ta první) v porovnání s plnou posádkou 100 cestujících?
Odpověď (Elon Musk)
Pravděpodobně jen naložíme přetlakový prostor větším množstvím nákladu. První mise budou převážně zatíženy nákladem. První pilotovaná mise bude mít posádku kolem tuctu lidí, kteří budou mít za úkol hlavně dobudovat a uvést do provozu zařízení na výrobu paliva a energetický systém MBA (Mars Base Alpha).
Zdroje informací:
https://www.reddit.com/
Zdroje obrázků:
https://www.youtube.com/watch?v=A1YxNYiyALg (screengraby)
https://pbs.twimg.com/media/CtQbdtJVIAA7HCC.jpg
Naprosto perfektní článek! Děkuji za něj. Více takových!
Díky. Těší mě, že se vám článek líbí.
moc diky za preklad
…Přistání s vysokým přetížením je mnohem více efektivní, takže neplánujeme žádné visení … Raketa, která přistává pomalu, hodně plýtvá palivem.
Přesně tak. Už to motorové přistáni Dragonu bude maso pro silné nervy.
Rakety se používají celkem dlouho a mě to vypadá jako by začínali od nuly.
Oni v podstatě začínají.
Dlouho létají pouze rakety pro jedno použití. Taková raketa musí být co nejlevnější, na kvalitu zas tak hledět nemusíte. Například motor prvního stupně musí vydržet jeden zážeh tři minuty provozu. Pokud během těch tří minut zkoroduje tak, že ho druhý zážeh roztrhne, tak vám to nevadí – k druhému zážehu nikdy nedojde.
Tím pádem máme nějakých 60 let zkušeností s optimalizací raket na cenu.
SpaceX vyvíjí rakety pro vícenásobné použití. Tam nepotřebujete až tak moc tlačit na cenu (každý dolar navíc se rozloží do několika startů), zato kvalita musí být mnohem vyšší: pokud je motor po prvním letu nepoužitelný, na vícenásobné použití celé rakety to nebude.
Proto mají na rakety zcela jiné požadavky a 60 let zkušeností je jim „skoro k ničemu“.
Skvělé a nadějné čtení. Díky.
Rádo se stalo. Děkuji za pozitivní zpětnou vazbu.
Moc hezký článek. Díky
škoda jen, že jsme se nedozvedeli o návratu F9 do služby…
Děkuji z a pochvalu. Otázky na návrat F9 do služby se v AMA objevily také, Elon se ale soustředil pouze na dotazy k ITS.
Obsah dobry, ale preklad strasny.
„rozpocet ?v“ by som prelozil ako „limitne delta v“, alebo „obalka delta v“. S doslovnym prekladom to vobec ale vobec nedava zmysel. Az som sa musel pozriet do originalu, co sa tam pisalo.
Za někdy kostrbatý překlad se omlouvám – neměl jsem v práci ani doma dostatek času, abych tento delší text „učesal“ do slušnějšího tvaru.
Ono to „?v“ bylo v mém překladu „Δv“, což se změnilo bez mého přičinění během uploadu článku na web.
Ohledně „rozpočtu delta v“ bych to neviděl tak kriticky, i v češtině dává tento pojem smysl a znamená celkové disponibilní „delta v“, se kterým se dá při letu počítat/využít. Proto pojem „rozpočet“ podle mého soudu vyhovuje jak v angličtině tak i v češtině.
Vůbec se neomlouvejte. Každý, koho zajímá obsah, vše pochopil. Kdo chce hledat chyby ve formě, vždy si je někde najde.
Překlad je podle mého názoru velmi dobrý. Chybu s delta-v opravím, až se dostanu k počítači. Systém špatně zpracoval tento znak a já jsem si toho nevšiml. Moje chyba.
Díky za perfektní článek a že se objeví sem tam nějaká chybička v překladu,o nic vůbec nejde.Z článku jsem naprosto nadšen a jen doufám,že nebyl poslední.Díky moc.
Mě se naopak zdá termín „rozpočet“ delta vé velmi smysluplný. S celkovou změnou rychlosti lodi (delta vé) se totiž musí šetřit a během mise se musí velice dbát, aby se člověk do rozpočtu vešel. Stejně jako rozpočet finanční ovlivňuje co si můžeme nakoupit a jak moc máme šetřit, ovlivňuje i rozpočet delta vé průběh mise a tvar rakety. Naopak, nemůžu přijít na to, co myslíte tím „obálka delta vé“.
No, ten rozpočet delta v mě taky hodně zmátl.
Spíš bych to přeložil jako:
„ITS se při návratu z Marsu na Zemi dokáže urychlit o 7,5 km/s při užitečném zatížení 150 tun. S mnohem menším nákladem by se dokázala urychlit o více než 9 km/s – což je skvělé! Mohla by tato vysoká hodnota urychlení lodi umožnit přelet mezi Marsem a Zemí i mimo optimální startovací okna, v případech kdy užitečné zatížení nebude tak důležité ?“
Ale takhle učesat to jde až dodatečně. Ne při „online“ překladu. To je jasné.
Pozor na to, disponibilní delta-vé není používáno pouze na urychlování lodi, ale také na její brzdění a přistání. Proto „rozpočet Δv“ stále vidím jako vhodný překlad, dobře vystihující podstatu daného pojmu.
Plně souhlasím, je to podle mého názoru nejlepší a nejpřesnější možnost překladu.
Aha. Takže „urychlit a ubrzdit o 7,5 km/s“ Ale to už je zase delší. Hmmm.
Jinymi slovy zmenit rychlost 🙂 Protoze presne to pojem delta (zmena) Ve (velocity) znamena 🙂
Malky: Jo změnit rychlost „tam a zase zpátky“ o tu napsanou hodnotu.
Dekuji autorovi za „rozpocet delta v“. Osobne je mi to jasnejsi nez
„obalka delta v“ a myslim si ze to presne vystihuje podstatu veci.
Nevim zda v cestine existuje normovany termin pro toto vyjadreni, ale tohle mi prijde naprosto v pohode.
Kyslíkovou nádrž, případně i ost. nádrže a část propojení je možno navrstvit keramickým povrchem.
Keramika je velmi těžký materiál a navíc jeho výroba na velkých zakřivených plochách není nic snadného. Vnitřní izolační vrstva navíc musí být hermeticky těsná.
Navíc je keramika poměrně křehká. Pokud je křehčí než materiál samotné nádrže, po natlakování by popraskala.
Hmm. Tak něco jako Gorilla glass pro mobilní telefony ve velkém. Je to pružnější a přitom pořád docela tvrdé a odolné.
Oni nepotřebují mít v nádrži něco super tvrdého, ale spíš něco super těsného, co zaručí, že palivo ani okysličovadlo nebude během dlouhého skladování unikat mimo nádrže.
Ať už použijí cokoli, řeší stejný problém, jako třeba ULA s ACESem. Tudíž se dá čekat, že se řešení najde.
Moc pěkný článek avýborný nápad s překladem pro nás,co nevládnem angličtinou!Velmi děkuji!!
Potěšení na mé straně.
„Odpověď (Elon Musk)
Musí to být právě počet 42 z důležitých vědeckých a beletristických důvodů! “
Ten chlapik je dokonaly!!! Jsem rad ze ziji v jeho ere.
To má pravdu, že je velmi důležité, aby to bylo zrovna 42, je mé číslo popisné 😀
Sorry, vypadlo mi „to“
Dulezite je, zda zna otazku na zakladni odpoved 🙂
Vynikajúci článok. Dnes som išiel do práce s úmyslom dať výpoveď a ísť pracovať pre Elona hoci aj zadarmo. To musí byť fascinujúce, pracovať na týchto veciach.
Pri predstave ako by asi reagovala manželka, sedím zase v kancli a makám.
Evidentne na tom tvrdo pracujú a majú výsledky.
Elon v odpovediach spomenul aj ťažobné a tunelovacie droidy. Zaujímalo by ma, kto na tomto pracuje. Vie niekto, ako je to so skafandrami?
Skafandr pro Crew Dragon bude představen až ve chvíli, kdy bude certifikován v rámci kontraktu CCtCap, což je momentálně v plánu na listopad 2016.
Ďakujem.
Velmi dobra praca. Super clanok neslo ho neprecitat si to. Skoda, ze momentalne nie su ziadne spravy o novom lete Falconu 9. Podla mna z Floridy by uz mohli startovat. Minimalne 2 lety na rok 2016 boli este naplanovane.
Díky za každý článek o Muskovi!
Vše to vypadá úžasně a moc tomu fandím, ale stále jsem nikde nezaznamenal jak se hodlají vypořádat s ultrafialovými, rentgenovými paprsky a hlavně s kosmickým zářením během letu meziplanetárním prostorem a následně i na samotném Marsu?
Když dám dohromady info z pár článků, které jsem si přečel, tak mi vychází, že je to zatím neřešitelný problém.
OT: Myslím, že 42 motorů, tomu dává větší šanci na úspěch než by si někdo mohl myslet 😀
Kosmické záření není moc silné, největším problémem je Slunce. Během cesty se to dá zařídit tak, že loď k němu bude po většinu doby natočená motorovou sekcí, která je spolu s nádržemi a skladovacími prostory dostatečným stíněním. Na Marsu to bude horší. V zásadě jediná možnost je se zahrabat pod povrch. Ten Elonův prosklenný dóm bych viděl spíš na ranní, večerní a noční procházky než na trvalý pobyt.
Radiace na povrchu Marsu neni kdovijaky problem: polovina kosmu (doslova) je odstinena samotnou planetou, na druhe polovine je atmosfera, sice tenka, ale lepsi nez nic, osm hodin spanku se da bezpro travit pod zemi, navic se protiradiacni obrana da zabudovat do staveb i obleceni a to vyrobena z mistnich materialu. Takze bych se nakonec vubec nedivil kdyby byli Martane vystaveni nizsi radiaci nez vetsina pozemstanu – podobne jako tomu je u jadernych elektraren.
Radiace v JE je v podstate mensi, nez prirozena radiace na pozadi.
Porovnavam Temelin a pobyt v Orlickych horach.
v OH je vice prirozene radiace z podlozi, nez v budovach JE (tedy pokud pri vymene paliva nekoukate rovnou do otevreneho reaktoru…)
Tak to je další dazinformace o Marsu. Podívejte se na měření Curiosity:
http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/radiace-na-povrchu-marsu-a-pilotovane-lety.html
Super clanok.dakujeme.
Ale zaujimalo by ma,kedy bude startovat tolko odkladany falcon heavy.dakujem
jestli ne do konce roku 2016 (pořád reálný termín), tak určitě na začátku 2017..
…krát Muskův koeficient. Startu F9H v roce 2016 jsem věřil ještě pvního září dopoledne, dnes už ne. Ovšem rád bych se nechal překvapit.
Návrat Falconů k letům by mohl nastat někdy v polovině prosince 2016.
Je ovšem téměř jisté, že to nebude hned napoprvé Falcon Heavy, ale znovu Falcon 9.
Nechajme SpaceX aj trochu v kľude pracovať. Ale evidentne je Elon málo informovaný človek. Teda v tom zmysle, že nevie o žiadnej veci, ktorá sa nedá urobiť. Preto ju/ich nakoniec urobí.
Fantastické na celém snažení Elona Muska je i to, že NASA plánuje cestu na Mars nejdříve za 15 – 20 let, skutečnost bude asi ještě pozdější, když vidíme, jakým tempem se staví docela malý Orion. A SpaceX jde po promyšlení hned do stavby lodí i samotné nosné rakety a nejedná se přitom o jednorázový výsadek pouze několika astronautů na Marsu,ale o stovky lidí a osídlování Marsu. U NASA cítím v posledních letech velkou bezradnost v plánování cest lidí dál od Země. NASA nemá po několika letech od ukončení misí raketoplánů navíc k dispozici ani kosmickou loď pro dopravu na ISS, termíny prvních startů soukromých lodí se stále oddalují. Nejisté je i využití superrakety SLS, kdy plánované využití je zatím pro 2 mise. Je jasné, že v tom hraje velkou roli nejistota v dostatku financí. Jeden prezident cestu na Mars nastíní, další vše zruší. Držme proto palce Elonu Muskovi, který může poslat astronauty na Mars dříve. Kosmonautixu.cz moc fandím a děkuji za množství kvalitních informací, které nás všechny zajímají.
Osobně se těším, jak dopadne mise ExoMars plánovaná zatím na rok 2020. Ještě pár odkladů a zatímco Evropa s Ruskem tam budou pracně přistávat s RC autíčkem, tak Muskovi astronauti si už možná budou stavět stany.
Ačkoliv Muskovi hodně fandím, myslím si, že jeho termíny jsou ohledně letů na Mars hodně nadsazené a považuju je za nejslabší bod celé prezentace.
Samozřejmě jsem to myslel jako nadsázku 🙂
SpaceX velmi fandím. V dosažení oběžné dráhy i pronikání dál do vesmíru.
Ale uniká mi smysl kolonizace Marsu. Jak bude motivovat takové množství lidí, aby tomuto projektu zasvětili roky mimo Zemi? Vždyť i astronauti, kteří mají za sebou kosmický let a smysluplnou a perspektivní kariéru třeba u NASA, kosmický výzkum opouštějí.
Jedna věc je snít a plánovat, ale realita – trávit měsíce, možná roky v nehostinné poušti – pravděpodobně moc vzrušující nebude. Takovou misi bych s nadšením sledoval jako fanda kosmických letů. Ale účastnit se ji, to bych nechtěl.
Tohle je právě důvod, proč Musk trvá na miliónu lidí. Důvod, proč chce rovnou město na Marsu… Bydlení pro stovku nebo tisícovku lidí bude pořád jen tábor uprostřed nehostinné pouště, to ano. Pro milion lidí už se vyplatí udělat dostatečně velké parky a další věci.
Zkopiruji jsem prispevek, ktery jsem napsal pred nejakou dobou v reakci na podobny komentar nekoho, koho cest na Mars nejak nelaka 🙂
„Na zemi je více než sedm miliard lidí. To je 7 000 000 000 lidí. I kdyby pouze jedna promile lidstva letěla, to znamená z každých tisíc lidí pouze a právě jeden, je to sedm milionů lidí na Marsu, o trochu méně, než má naše krásná země. I kdyby letěl pouze jeden z milionu, tak je to sedm tisíc lidí – to sice není na soběstačnou kolonii, ale tolik lidí má třeba Mikulov – to už by bylo docela pěkné městečko. Samozřejmě že lidí, co budou chtít cestovat na pustou skálu, kde nic není a smrt čeká na každém kroku, bude málo – to je naprosto pochopitelné. Ale pár bláznů se najde – pár bláznů se vždycky najde, to je jeden ze zdrojů, jejichž nedostatek nám opravdu nehrozí. A jak bude plynout čas, lidí na Marsu bude přibývat. A budou Mars proměňovat – nemyslím tím hned terraformaci, tedy proměnu na planetárním měřítku. Myslím tím, že bude přibývat obydlených jeskynní a lávových tunelů a měst pod průhlednými kopulemi. Budou přibývat restaurace, divadla, špičkové laboratoře, sportovní stadiony, které umožní v 0.34g dělat věci na Zemi nemyslitelné. Parky, observatoře, knihovny, zábavní parky, safari do rudé pouště, poznávací stezky po stopách Opportunity, Curiosity, ruských, evropských a čínských sond a prvotních osadníků. Čím více lidí na Marsu bude, tím více příležitostí tam bude a tím více bude lákat nové přistěhovalce, čím více přistěhovalců se tam odstěhuje, tím více tam bude lidí… tomu se říká exponenciální růst, nebo také populační exploze. A to nemluvím o přirozeném přírůstku. Takže i když Vy sám se nevydáte, a ani naprostá, drtivá většina lidstva, víc než 99% populace, se nevydá a zůstanou v pohodlí domova – a na tom není nic špatného, naopak – Mars nedostatkem obyvatel trpět nebude.“
Kdo poleti na Mars? Vedci, misionari, idealisti touzici zalozit novou spolecnost, dobrodruzi, umelci… Obzvlaste pokud se vyplni Muskuv cil ze vratit se na Zemi nebude zadny problem, hafec lidi bude ochotnych stravit tam par let aby meli o cem vypravet po zbytek zivota 🙂
Je tu jeden jediny problem – obydlovani uzemi na zemi je umozneno diky ruznym zdrojum. I ten trosecnik na ostrove ma palmy (rozumnej stromy/drevo, listy), vodu (ma li stesti), vzduch, , zvirata (jidlo, kuze) a samozrejme prostor kde se muze volne pohybovat.
Na Mars se bude muset vetsina surovin dovazet. Nez tam vzniknou lesy, ci ocelarny nebo sklarny bude chvili trvat. To trosku omezuje „rozlet“ 🙁
Nicmene samorejme letum na Mars silene fandim, doufam ze se dozuji toho az tam clovek udela prvni stopu. Ale je pravdou ze neverim ze se doziju toho az tam bude milionova (nebo i tisici hlava) kolonie. Ba mam pocit ze se nedoziuju ani te rakety pro 100 lidi, ale nechci byt uplny negativista 🙂 Takze toho treba jednou jo. Prece jen jsem jeste mlady!
Je opravdu smůla že Mars nemá takřka žádnou magnetosféru takže z dlouhodobého hlediska říká Musk samé nesmysly. Naštěstí v tomto případě neplýtvá našimi daněmi… to beru jako jeden z mála jeho kladů.
Nebyl bych tak příkrý. I přesto se dá Mars obydlet. Samozřejmě nebude to lehké a nebude to ze dne na den. Dokud se k tomu nikdo nerozhoupá, tak to bude stále jen vize.
Nastesti tomu Musk rozumi lepe nez vy 😉
Ale o tom naprosto nepochybuji. Bohužel.
Ještě si dovolím doplnit (snad bude tento komentář přijatelný) že pro mnoho lidí Musk mnohem lépe rozumí i automobilům a Tesla je nejlepší z automobilek… takže pane Malky, jestli si koupíte Teslu X, když zaparkujete v kopci, NEOTEVÍREJTE zadní dveře protože se vlastní hmotností zkroutí a nepůjdou zavřít. Střetnou se s dveřmi předními.
Pokud jde o obyvatelnost Marsu, zkuste si vyhledat názory vědců, například pana Jiřího Grygara.
Az se podari na Marsu curviest atnosferu,tak ji samozrejme bude vesmir ocesavat,ale Nez ji ocese na minimalni prijatelne mnozstvi tak uplyne peknych par desitek milionu let
@B.boruvka předpokládáte že Musk a jeho nástupci vytvoří technologii která nejenom vyrovná (v planetárním měřítku) úbytek atmosféry slunečním větrem ale dokáže atmosféru „dofouknout“ natolik aby byl možný nějaký život. Schopný přežít i zvýšenou radiaci a občasné solární bouře. Vytvoří i ozónovou vrstvu. Třeba.
Fajn, věřte tomu.
Nebojte se, názory vědců (skutečných vědců) co se obyvatelnosti a možností terraformování Marsu dobře znám. Proto jsem tak silně přesvědčen o tom, že je to jen otázka jestli chceme, ne jestli to dokážeme. Co se týče pana Grygara, toho bohužel nemohu brát příliš vážně.
Jo, Tesla je skvělá. Netvrdím že je nejlepší, to říkají lidé, kteří automobilům rozumí lépe než já, ale kdybych si mohl jednu dovolit, neváhal bych 🙂
@Smůla (20:22) A vy předpokládáte, že Musk se bude starat o výstavbu města na Marsu, o terraformaci, o shánění lidí ke kolonizaci atd. Nikoliv! Už bylo několikrát jasně řečeno, že SpaceX chce postavit dopravní prostředek. Na ostatní věci tady máme nespočet dalších firem, vědeckých institucí, kosmických agentur, atd. Fascinuje mě, kolik lidí je v této věci plných negativismu. To je mezi námi tolik nepřejících závistivců nebo je to opravdu tak tvrdý pesimismus?
Cokoli si budete přát, čemukoliv budete chtít věřit… je to váš život, vaše volba.
Bohužel v tuto chvíli je pro mne osobně Musk pouze obchodník s deštěm účelově manipulující s lidskými touhami pro získání investorů. Hype.
Až na to, že do dnenšího dne dokázal realizovat mnoho věcí, kterým na začátku nikdo nevěřil. SpaceX už má za sebou výsledky, nad kterými se nedá mávnout rukou.
Smula: „Bohužel v tuto chvíli je pro mne osobně Musk pouze obchodník s deštěm“
Finanční risiko nesou akcionáři, je to jejich deal.
Akciovek na jednotlivé problémy bude mnoho.
Viz zámořské akciovky xxxx končící na indická.
Osobně si myslím, že nám Elon mává před očima maňáskem s nápisem Mars,
aby se kapitál a invence lidí vlnila směr kosmos.
Ale to je hodně vzdálená x-tá etapa.
V prvních etapách se hraje o byznys okolo země, viz Jeff Bazos a další.
Bude to hooodně zajímavé:-)
Super článek.
@Smula-verim ze Musk a jeho nastupci zdokonali technologii dopravy na Mars,teraformace Marsu se nedozije asi ani 20 generace po nas.Ale jsem optimista protoze je to mozne a je to tudiz otazka kdy ne jestli.
Chapu ze pro nektere lidi je jednodussi nebo pohodlnejsi kritizovat a hazet zmackane plany do kose..Ale ja a spousta jinych tady na tom foru uvazujem pozitivne.
Kdo chce najde si zpusob,kdo nechce najde si duvod
Pěkný a zajímavý článek, děkuji za něj.
Pochybuji ale že to dotáhne Musk a SpaceX do konce, každopádně já se toho určitě nedožiji. Tohle je prostě velké sousto.
Je jedno, či to dokončí Musk I, Musk II atď. Dôležité je, že to niekto začal.
V princípe máme na to more času. Dúfajme, že sa nezjaví niečo, čo nám nastaví striktný deadline.
Ale Muskovi verím.
po delší jsem zavítal a tohle je naprosto skvělý a velmi zajímavý článek
Díky, jsem rád že se článek líbil.
RE/ Není keramika jako keramika. Je možno využít nanočástic prokeramických kovů, které umožní vytvořit správnou vrstvu.
Pokud Musk chce srazit náklady na dopravu jednoho člověka na Mars na 200.000 USD, tak toto není zrovna dobrá cesta. Nanést nanopovlak na vnitřek vcelku velké kompozitní nádrže nebude zrovna levné a bude vyžadovat složitější (a časově náročnější) poletovou kontrolu vzhledem k vibracím, kterým se při vší dobré vůli nevyhne.