První exemplář modernizované ruské pilotované lodi Sojuz MS se dnes v 6:06 našeho času úspěšně připojila k dokovacímu portu na staničním modulu Rassvět. Celý připojovací manévr proběhl bez sebemenších problémů a posádka do něj vůbec nemusela zasahovat. Po spojení se stanicí a nezbytných kontrolách těsnosti byl v 8:26 středoevropského letního času otevřen hermetický kryt průlezu a obě trojice se potkaly. Dlouhodobá posádka na ISS tak byla opět šestičlenná. V dnešním článku Vám přinášíme dvě videa s povedenými záběry na přibližující se loď. První je trochu delší a najdete v něm pouze záběry z připojování lodi. Druhé je sice kratší, ale obsahuje i setkání obou posádek.
Zdroje informací:
http://blogs.nasa.gov/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/…/sites/240/2016/07/exp48_crew_greeting.jpg
Dvacet let pořád to samé, už by to v pilotované kosmonautice chtělo něco jiného, alespoň ten Měsíc.
Kosmonauti, kteří letí makat na ISS by vám za tyhle kecy nakopali někam. Na to, aby tam mohli provádět výzkumné úkoly se připravují na zemi rok a půl. A dopravovat se tam a zpátky chtějí tím nejprověřenějším a nejbezpečnějším co lidi znají. Jako když vrtaři letí z pobřeží na ropnou plošinu. Ten vrtulník musí být nějak ověřený, aby mu jen tak svěřili svoje životy. Na jakési konferenci kdysi přednášel Ulrich Walter, německý kosmonaut, který letěl na ISS v Schuttlu v roce 1993. Bylo hodně překvapivé, když v ten Schuttle vůbec neměl důvěru, když popisoval, že když něco kiksne na startu tak prostě není záchrany. A že ten malý ověřený Sojuz je bezpečnější prostředek jak se dostat nahoru. Kosmonauti rádi obětují kus pohodlí, jen když díky tomu získají větší pravděbodobnost přežití.
Sojuz je rozhodně nejbezpečnější ze všech (jednoho) dopravního prostředku, co může lidi vynést na oběžnou dráhu. Pocity kosmonautů jsou určitě důležité, ale jsou tam v práci a kvůli nim bychom rozhodně neměli pokračovat ve stagnaci. Navíc si myslím, že ani oni se nebrání novinkám. Osobně se těším na oživení v podobě nových amerických lodí, ať už SpaceX, Boeing nebo přímo Orion. Bude to konečně krok kupředu, bez kterých se neobejdeme.
A vy si snad myslíte, že ta jejich práce na oběžné dráze stagnuje? Mají tam kvanta práce a experimentů. Asi to vidíte tak jako když přijdete do laboratoře na výzkum buněčného dělení a šíření rakoviny dnes a za půl roku. Pro vás jako absolutního laika se tam vůbec nic nezměnilo. Ta laboratoř vypadá pořád stejně. Pořád stejné stoly, přístroje a lidi v bílých pláštích. Jenže za toho půl roku tam klidně mohli udělat obrovský průlom ve výzkumu, jehož výsledky ale ve ve svém životě zaregistrujete až za 15 let.
O práci na ISS jsem nenapsal ani slovo. Tou stagnací jsem měl na mysli spoléhání na Sojuzy a nevývoj dalších alternativ a díky tomu zamrzání člověka na nízké oběžné dráze kolem Země. Což se naštěstí pomalu mění s příchodem výše zmíněných několika amerických vehiklů.
Jenže právě to „zamrzání“ na oběžné dráze má přínos a je díky tomu výzkumu dobře obhajitelný před širokou veřejností. Kdykoliv se má letět někam dál, převáží názor, že roboti to zvládnou taky a mnohem levnějc.
To si nemyslím. Nejsem toho názoru, že široká veřejnost nějak příliš dramaticky sleduje dění na ISS. Ale spolehlivě zbystří pozornost kdykoliv se letí na Mars nebo třeba jen k Měsíci, nemluvě o pilotované expedici. Ale znovu opakuji, že nemám nic proti ISS, její přínos beru, jen chci, abychom se pohnuli o něco dál, než je nízká oběžná dráha Země.
Když támhle řekněme Falcon letí, je pod článkem vzápětí početná diskuze plná obdivného vzdychání. Když vyletí Sojuz, je tu ticho, nanejvýš uštěpačná poznámka jakože 20 let to samé. Zamyslete se trošku, pánové diskutéři, nad svou zaujatostí. A osogbní díky redakci, která se snaží o vyvážené zpravodajství.
Redakce sází články nezaujatě a seznamuje nás se vším, co se v kosmonautice děje. A my, obyčejní uživatelé, prostě trousíme svá moudra tam, kde nás to zajímá. Nemusíme být vyvážení a objektivní. Některá témata trhají rekordy a některá se tolik neřeší, no. To je normální.
Falcon (a pár dalších technologií) je nadějí na něco nového. Sojuz je připomínkou minulosti. Ostatně u startu starého Atlasu se žádné vzdychání taky nekoná a na SLS se tu průběžně většinou nadává. Pokud si vzpomínám, tak třeba ohledně Angary tu byly poměrně pozitivní ohlasy, takže evidentně nejde o to „kdo“, ale „co“.
Rádo se stalo, snažíme se informovat o všech zajímavých událostech bez rozdílu. Ale jak už napsal pna Vojta – plně chápu, že Falcony mají hodně široké publikum. Po mnoha letech se v kosmonautice děje něco nového.
Má-li lidstvo expandovat do Vesmíru, pak nemá ISS logiku. Znamená to krok zpět, což je návrat z Měsíce na LEO. Logickým krokem by bylo budovat stálou stanici na Měsíci. Potom oblety nejbližších planet a následně přistání na nich. Tomu, že by nějaká obdoba ISS, nebo ISS sama fungovala jako nějaké “ kosmické nádraží“, odkud by létaly lodi na Měsíc, či planety a také tam se i vracely, snad již nikdo nevěří.
Doufejme, že nový americký prezident opět nasměruje kosmonautiku z ISS a nějakého šutru opět na Měsíc.
ISS je unikátní vědecká laboratoř, která nemá nikde obdoby. Její přínosy pro lidský pokrok jsou mnohem větší, než se někomu může zdát. Ostatně o vybudování stanice u Měsíce už NASA uvažuje společně s dalšími agenturami po konci existence ISS. Je to logický vývoj vpřed, ale nemohli jsme hned programu Apollo chtít trvalou základnu na Měsíci.
ISS je podle mě mnohem užitečnější než případná základna na Měsíci budovaná se srovnatelným rozpočtem. Pro lety někam dál je bezpodmínečně nutné mít dokonale prostudované chování lidského těla a všech technických systémů při mikrogravitaci. Ta na Měsíci není. Výhodou měsíční základny by byl průzkum Měsíce a obecný geologický výzkum aplikovatelný na planetách jako Mars. Medicínský a biologický výzkum v nízké gravitaci Měsíce by byl také zajímavý, ale k cestě dál to moc nepomůže.
Pokud píšete, že Rusové poznali nevýhodnost raketoplánů dřív, tak klidně můžete napsat, že poznali dřív i nevýhodnost letů k Měsíci. Vyšlo by to celkem nastejno.
ISS není stavěná jako „kosmické nádraží“, ale pokud chceme nějaké pravidelné linky někam dál než na Měsíc, tak se nějaké bude muset vybudovat. Bez stálé základny na orbitě (celkem jedno jestli Země nebo Měsíce) je vesmírná budoucnost lidstva jen těžko představitelná.
Mimo to má ISS i nezanedbatelný pozitivní vliv na diplomacii (což by tedy mezinárodní měsíční základna měla taky).
„Doufejme, že nový americký prezident opět nasměruje kosmonautiku z ISS a nějakého šutru opět na Měsíc.“
Jestli se o to nějak hlouběji zajímáte, tak tady je zpracováno sedm klíčových doporučení amerických průmyslových společností pro novou administrativu k zajištění amerického vedení v dalekém vesmíru:
http://exploredeepspace.com/wp-content/uploads/2016/06/A-Space-Exploration-Roadmap_The-Coalition-for-Deep-Space-Exploration_FINAL_LowRes.pdf
Do vesmíru nebude expandovat lidstvo, ale robotické systémy. Lidé využívají oběžnou dráhu Země, protože právě tam získávají nějaké výsledky užitečné pro svůj život na Zemi. Pokud nějaký kus civilizace poletí k nějaké cizí planetě u cizí hvězdy, budou to už spíš skoro nesmrtelné robotické bytosti s umělým, ale přitom současně lidským vědomím. Na kompletní simulaci lidského mozku a procesů v něm se pracuje takovým tempem, že za těch dvacet let už to nebude žádné scifi. A snaha zůstat „skoro nesmrtelným“ je tak extrémně lákavá, že lidé rádi přijmou výkonná, elastická, opravitelná těla kyborgů, která mohou cestovat tisíce let. Z našeho pohledu to sice zní příšerně, ale to je jen pohled naší generace. Našim prapředkům by taky připadal dnešní svět příšerný, ale nám to ani nepřijde. Vyrostli jsme v něm.
Za peníze co stály raketoplány, které se ukázaly jako slepá ulička /Rusové na to přišli o 20 let dříve než zbytek světa/a za peníze co stála ISS, mohla základna na Měsíci již dávno stát. Všechno bylo k dispozici.
Takhle se to brat neda. Stejne tak muzeme rict, ze pokud zacnou cirkve v USA platit dane, tak muze NASA posilat sondu k Marsu kazdej tejden.
Raketoplán nebol určite slepá ulička, aspoň technologicky nie. Ekonomicky to bolo fiasko ale dôvody sú známe.
A co umí vylepšený sojuz oproti starému sojuzu? Četl jsem nějaké věci, ale praktické výhody těchto vylepšení mi unikají. Pochopil bych např. odlechčení, díky kterému unese sojuz více nákladu.
Detailně to popisujeme ve druhé části tohoto článku: https://kosmonautix.cz/2015/11/dubnova-ztrata-progressu-porad-dela-vrasky-na-cele/
Hezké shrnutí mají i na Technetu na iDnes.
http://technet.idnes.cz/sojuz-modernizace-gps-062-/tec_vesmir.aspx?c=A160710_113244_tec_vesmir_mla
…moc hezky napsáno (i s trochou pohledu do zákulisí), ale hlavně jsou tam popisy modernizovaných částí.
Odkaz na modernizovaný přibližovací
http://www.russianspaceweb.com/soyuz-ms-kurs-na.html
a manévrovací systém
http://www.russianspaceweb.com/soyuz-ms-kdu.html