Trio kosmonautů Anatolij Ivanišin, Takuja Oniši a Kathleen Rubins si budou muset na svůj let do vesmíru počkat o 14 dní déle, než čekali. Jejich loď Sojuz, mimochodem prvního zástupce modernizované řady MS, potkaly během zkoušek softwarové problémy. Právě kvůli nim se start odkládá z dosud uváděného 24. června na 7. července. To zároveň znamená i odklad startu nepilotované lodi Progress, na druhou stranu se ale tato změna neodrazí na termínu přistání jedné poloviny současné posádky, se kterým se stále počítá na 18. června.
Problém nastal během simulací plánovaného automatického připojování ke stanici. Během tohoto manévru se loď začala v simulaci neplánovaně otáčet okolo svislé osy. Specialisté začali pátrat po původu této anomálie a zjistili, že jde o programovou chybu. To by ještě odklad nezpůsobilo. Během poměrně krátké doby programátoři vyrobili potřebnou náhradu inkriminovaného kódu a spustili simulaci ještě jednou. Ovšem k jejich překvapení se nečekaná rotace opět objevila.
To znamená, že závada je vážnějšího rázu a na kosmodromu vyřešit nepůjde. Technici se sice snažili závadu ještě přes víkend odstranit aby se stihl původní termín startu, ale v pondělí 6. června padlo definitivní rozhodnutí. Podivně reagující řídící systém byl proto odeslán do Moskvy, kde by měla proběhnout jeho zevrubná prohlídka následovaná kompletní „reinstalací“ systému. Tím pádem se musí odsunout i termín startu. To má dopad i na tříčlennou posádku, která má nyní naplánovaný přílet na kosmodrom za účelem finálních předstartovních příprav až 24. června.
Jde již o druhý odklad nové verze lodi Sojuz – podle původních plánů měla tato loď startovat už v březnu, ale nakonec se pro daný let použila loď Sojuz TMA-20M. Pozemní týmy totiž chtěly, aby před premiérou modernizované pilotované lodí letěly dva Progressy MS, které testují stejné nové technologie. Jde především o navigační, řídící a komunikační systémy.
Verze MS nahrazuje starý radiový systém Kvant novým unifikovaným řídícím a telemetrickým systémem, její komunikační jednotka zase umožňuje posílat data přes ruské družice Luč na geostacionární dráze, díky čemuž budou moci řídící týmy komunikovat s lodí téměř po celou dobu jejího oběhu. Řada MS navíc využívá navigačních systémů GPS a Glonass pro přesné určení polohy a provádění korekčních zážehů, které navádí loď vstříc stanici.
Další komunikační jednotka bude mít na starosti přímou výměnu informací s ISS během přibližovacího manévru, změny se dočkal i systém Kurs, který zajišťuje finální fázi přibližování – nyní potřebuje méně antén. Další vylepšení se týkají účinnějších solárních panelů, upraveného rozložení korekčních trysek, nebo digitální videosystémy. Stejně tak je důležité že všechny nově instalované systémy jsou oproti svým předchůdcům menší a vyžadují méně elektrické energie.
Aktuální odklad nebude mít vliv na termín přistání Sojuzu TMA-19M (Jurij Malenčenko, Tim Kopra, Tim Peake), ke kterému dojde 18. června. Na druhou stranu se odsune start zásobovací lodi Progress MS-03 původně plánovaný na 7. července – nyní se počítá se 17. červencem. Tříčlenná posádka, která zůstane na ISS, tedy Alexej Ovčinin, Oleg Skripočka a Jeffrey Williams budou mít do příletu nové posádky poměrně nabitý program aby stíhali všechny naplánované úkoly včetně údržby systémů a vědeckých úkolů.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/soyuz-ms-01/wp-content/uploads/sites/92/2016/06/5604375510-1.jpg
http://spaceflight101.com/soyuz-ms-01/wp-content/uploads/sites/92/2016/06/2343474127.jpg
http://spaceflight101.com/soyuz-ms-01/wp-content/uploads/sites/92/2016/06/6350998531.jpg
Novší, ľahší, úspornejší, obratnejší a nespoľahlivý – modernizácia podľa Ruska. Z toho vyplýva, že v Moskve neodviedli 100% prácu pri testovaní.
Na druhej strane, je to nový systém a „detaily“ treba doladiť a nepotrebujú k pripojeniu rameno, takže to majú omnoho ťažšie.
Celkovo mám pocit, že im ide lepšie mechanika ako elektronika.
Vsetko treba doladovat, nic nie je dokonale. Treba verit,ze sa technici aj chllapci za stolmi poucili z ignoranstva predvedeneho pri Challengeri. Koniec koncov, odklady su na dennom poriadku – a ked ide o ludi, plati dvojnasobne dvakrat meraj, raz rez.
„Novší, ľahší, úspornejší, obratnejší a nespoľahlivý – modernizácia podľa Ruska“ – tak toto som nepochopil, čo je nespoľahlivé? To že sa vychytávajú drobnosti pred štartom novej lode je normálne a ked sa dejú podobné odklady napr. v USA (a že ich je), nikto ani nepípne, ale v Rusku je hned všetko zle. Niektorý páni by mali zaujať trošku objektívnejší prístup k veci a neselektovať podľa subjektívnej oblúbenosti jednotlivých krajín.
„… páni by mali zaujať trošku objektívnejší prístup k veci a neselektovať …..
Tak prečo to robíš ? 🙂
Prečítaj si môj príspevok poriadne a s chladnou hlavou.
Tak prečo si tam vôbec napísal tú prvú vetu? Ak si chcel napísať objektívny príspevok, tá prvá veta ho hned zabila, takže… 😉
Jak se pozná objektivní příspěvek? Určí ho nějaký objektivní dozor? 🙂
Povezou lidi, tady bych jim opatrnost nevyčítal. A to je nemám rád. Jako společnost, rozlišuji mezi jednotlivci, tak zabržděnej zase nejsem. 🙂
Koukám, že se z avizovaného raketového týdnu stává týden odkladů 😉
Mám velmi podobný pocit 😀
Nemá někdo informaci o ceně Sojuzu? Loďi, ne nosiče.
Bohužel taková čísla k dispozici nejsou, ale částečně se k nim můžeme dostat tím, kolik si Rusové účtují Američanům za jedno sedadlo. Touhle kupeckou matematickou bychom se dostali někam na 200 mil USD. Ale není jisté, zda je tento výpočet správný, tedy zda cena sedadla odpovídá jedné třetině ceny lodě.
Díky za snahu. Je mi jasné, že informaci o ceně lodě lze získat těžko, možná je i tajná. V ceně sedadla je i start nosiče, a o „rogozinovské přirážce“ bych taky nechtěl spekulovat. Z ceny sedadla to půjde zjistit těžko, soukromí výletníci platili podstatně méně než NASA. Každopádně díky.
Do částky za kosmonauta je snad započítaná cena za výcvik, skafandr a další věci okolo, nejde jen o cenu lodě Sojuz MS. Zajímavá je výše pojištěni Sojuz-FG a Sojuz MS na částku 2,476 miliardy rublů, z toho 1,6 miliardy rublů za Sojuz MS.
Jo, to je opravdu zajímavý údaj. Díky. Kdyby to alespoň zhruba odpovídalo ceně „železa“, tak mi z toho jasně vychází, že Roskosmos vydělá dolar podstatně levněji než za kolik by ho koupil ve směnárně.
Je nějaký důvod aby TMA-19M nezůstal u stanice déle? Proč mít cca 20 dní o tři kosmonauty/astronauty méně na ISS? Napadá mě jen otázka zásob nebo nějaký urgentní experiment který se musí dopravit na zemi.
Údajně to souvisí s orbitální mechanikou. Podmínky návratu v případě odkladu by prý byly složitější – bez bližšího upřesnění. Možná to souvisí s denní částí, kdy by loď v Kazachstánu přistávala.
Tu pomôže už iba technika opravovania na „ruskej vesmirnej jastancii“ Leva Antropova z Armageddonu 😀
Americké súčiastky, Ruské súčiastky, všetky vyrobil Thaiwan! Bum Bum poďme domov. Tuším to nebolo na stanici ale až na raketopláne.
Jop, ja iba narážam na to čo kričal aspoň v slovenskom preklade keď to robil 😀