Mezinárodní vesmírná stanice provedla v minulých dnech sérii tří zážehů, která zvýšily její oběžnou dráhu. K těmto zážehům se použily motory automatické zásobovací lodi Progress M-29M, která je připojena na zadní části modulu Zvezda, což je pro tento účel ideální umístění. Poslední zážeh přišel na řadu včera, tedy ve středu 17. února v 11:44 našeho času a celkem trval 10 minut a 52 sekund. Jeho hlavním úkolem bylo zvýšit perigeum (nejnižší bod) oběžné dráhy ISS a také ji zakulatit.
Před zážehem: 398,2 × 407,4 km – sklon 51,64° – oběžná doba: 92.62 min.
Po zážehu: 402,1 × 406,9 km – sklon 51,64° – oběžná doba: 92,66 min.
Stanice provádí pravidelně úpravy své oběžné dráhy kvůli nepatrnému tření o zbytky atmosféry, která ji pomalu stahuje dolů. Aktuální série zážehů byla důležitá i kvůli tomu, že ISS v průběhu března čeká opravdu hodně hustý provoz. Už 2. března se se stanicí rozloučí Sojuz TMA-18M, který na Zemi dopraví nejen Sergeje Volkova po půlroční misi, ale také Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka, kteří na orbitální stanici strávili téměř celý rok.
19. března by se měla posádka stanice opět rozrůst na šest členů, protože po čtyřech obězích od startu u orbitálního komplexu zakotví Sojuz TMA-20M, který přiveze Alexeje Ovčinina, Olega Skripočku a Jeffreyho Williamse. Čtyřoběhový letový profil bude mít v samém závěru měsíce i Progress MS-2. Zapomínat nesmíme ani na loď Cygnus, která by měla 22. března startovat na raketě Atlas. Americké lodě ale používají „dlouhý“ letový profil a ke stanici se připojují obvykle dva dny po startu. Cygnus tedy nepotřeboval aktuálně provedené úpravy oběžné dráhy.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CFTSJsVW0AAcwiI.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1280px-Soyuz_TMA-20M_official_crew_portrait.jpg
10 min zážeh a tak malá změna njn ISS je prostě těžká škoda, že se odpískal VASIMR
Škoda? Vždyť s objevem magneticky stíněných Hallových motorů hodně ztratil na atraktivitě. To už bych radši viděl v praxi něco jednoduššího, spolehlivějšího, levnějšího, co se dostane na hromadu sond, co to potřebují jak sůl.
Kde se o tomto pohonu píše?
VASIMR by zrušen být neměl, vývoj běží dál, Zršeno, nebo odloženo je použití na ISS, pro který je moc výkonný.
Dopr! To už je rok? Dyť ti dva startovali nedávno. Boha ten čas letí 🙁
Stanice provádí pravidelně úpravy své oběžné dráhy kvůli nepatrnému tření o zbytky atmosféry, která ji pomalu stahuje dolů. – V souvislosti s touto informací mě napadají dvě otázky:
1. Za jak dlouho by ISS shořela v atmosféře, kdyby se korekce oběžné dráhy neprováděly?
2. Jaká je minimální periapsida orbitu, kde už úpravy dráhy z důvodu tření o atmosféru nejsou nutné?
Na obě otázky s těžko odpovídá, protože vždy závisí na aktuálních podmínkách hlavně na sluneční aktivitě, která má vliv na „nafouknutí“, či „splasknutí“ vnějších částí zemské atmoséfry. Míra poklesu se tedy liší. Na této stránce se ale můžete podívat na vývoj výšky ISS v posledních měsících – http://heavens-above.com/IssHeight.aspx?lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=UCT
Shoření by přišlo za několik měsíců bez zážehů, podle mého názoru by to mohlo být klidně rok.
Bavíme se o výšce cca. 1000 km, ale to je jen hypotetický údaj – viz úvod komentáře.
Zároveň odpovím i na otázku, která po této většinou následuje – proč není ISS výše. Důvod je prostý – čím výše by stanice byla, tím těžší by bylo se k ní dostat a přímým důsledkem by byla menší nosnost zásobovacích lodí. Jen pro zajímavost – dokud létaly raketoplány, byla ISS nějakých 300 – 350 kilometrů vysoko. Raketoplány tehdy vozily těžké moduly a bylo potřeba šetřit jejich nosnost kde se dalo. Nyní, kdy dolétaly, tak stanice mohla vystoupat o nějakých 60 km výše, kde je tření slabší.
Také je velice důležité, že se tyhle nízké orbity samy kvůli atmosféře čistí od kosmického smetí, které by mohlo ISS ohrozit.
A také jsou pod radiačními pásy. O pár set km výš by byl vážný problém s životností posádky i elektroniky.
Díky za aktuální informace o ISS. Lze odhadnout o kolik se změnila rychlost ISS po takovém zážehu?
da sa to vypocitat z parametrov drahy pred zazihom a po zazihu… pripadne by sa malo dat dohladat delta-v udelene progressom priamo
Zajímavé. Ta loď ale musí mít osu trysky procházející přímo těžištěm celého toho kolosu ISS. Jinak by došlo po zážehu i k roztočení ISS. Je to připojení Progresu nějak natočitelné, aby bylo možné namířit osu trysky přesně na těžiště celého kolosu?
Předpokládám ale, že ISS má i nějaké vlastní korekční motorky k vyrovnání případné rotace. Je to tak? Kde jsou prosím umístěny?
Dalo by se říci, že máte ve všech ohledech pravdu – zadní stykovací uzel na modulu Zvezda je ideální právě proto, že vektor působící síly prochází velmi blízko těžiště. Stanice disponuje tryskami, které jsou umístěné na modulu Zarja. Ty poskytují případnou stabilizaci. A taky nesmíme zapomínat na funkci gyroskopů, které se starají o stabilizaci stanice.
Děkuji za odpověď.
Ty gyroskopy zní dost zajímavě. Vlastně jen zrychlováním nebo naopak přibržďováním gyroskopu můžou velmi pomalu otáčet celou stanicí kolem osy gyroskopu. Chytré.
Tak ty gyroskopy jsem vyhrabal, fungují trochu jinak než jsem si myslel.
http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20100021932.pdf