28. říjen je pro Českou republiku asi největším svátkem, ale fanoušci kosmonautiky mají tohle datum od loňského roku spojené s explozí rakety Antares, která havarovala jen pár desítek metrů nad startovní rampou. Zatímco běžné zpravodajské servery v dalších dnech řešily hlavně kdo dostal prezidentské vyznamenání, fanoušci kosmonautiky řešili, jak se nehoda odrazí na zásobování ISS. Rok utekl jako voda, Česká republika si ve středu připomněla den své státnosti a tak je čas se zaměřit na změny, kterými za posledních 12 měsíců prošla firma OSC.
V současné době všechno ukazuje na brzký návrat do služby. Pravda, na rakety Antares si budeme muset ještě několik měsíců počkat, ale loď Cygnus by mohla na oběžnou dráhu letět už 3. prosince. Firma OSC za to může vděčit i vstřícnému gestu od společnosti ULA, která pro tento případ zlevnila svou raketu Atlas V. Zatímco běžní zákazníci za tento nosič platí 150 milionů dolarů, OSC dostane raketu jen za 100 milionů. Společnosti sice částku oficiálně nepotvrdily, ale ve vyjádřeních firmy OSC se mluví o tom, že ULA byla při jednáních velmi vstřícná a mezi řádky se dá vyčíst, že uváděná cena není od reality výrazně odlišná.
Celkem firma OSC zaplatila za dva Atlasy, které dočasně překlenou období nutné pro úpravy rakety Antares. Její nová verze bude poháněna ruskými motory RD-181, které tak nahradí staré sovětské NK-33, modernizované na AJ-26. Právě tyto staré motory jsou označovány jako viník loňského drahého ohňostroje. Do Spojených států již dorazily první čtyři kusy nových motorů od firmy Eněrgomaš. Už na začátku příštího roku bychom se mohli dočkat testovacího statického zážehu celého prvního stupně.
NASA si před lety u firmy OSC za 1,9 miliardy dolarů objednala dodávku 20 metrických tun zásob na stanici. Aktuální problémy sice trochu zamíchaly s kartami, ovšem dočasné řešení s použitím raket Atlas je i podle administrátora NASA Charlese Boldena vzorným příkladem, jak řešit vzniklé komplikace. NASA totiž spoléhala na dodávky nákladu a firma měla snahu komplikace rychle vyřešit. Díky dobře zvládnutému řízení tak firma Orbital zůstává ve hře i pro druhé kolo zásobování ISS. Už letos na začátku listopadu by NASA mohla oznámit, kdo z přihlášených firem Orbital, SpaceX, Sierra Nevada Corp., Boeing a Lockheed Martin vyhraje a bude dopravovat v příštích letech zásoby na ISS.
„Nejlepší věcí po havárii bylo, že jsem viděl mnoho společností, které nám nabídly pomocnou ruku, abychom mohli zase začít létat,“ popisuje Frank Culbertson, prezident firmy Orbital ATK a dodává: „Každý chápe význam ISS a každý chápe význam toho, aby její posádka byla oblečená, měla co jíst a aby vědecké experimenty mohly probíhat. Všichni chtěli, aby to pokračovalo.“
Krátce po havárii firma OSC zvažovala že dočasně využije služeb raket tří společností – Evropské Arianespace, konkurenční SpaceX a nakonec vybrané ULA. Právě rakety Atlas V pokryjí oba starty – 3. prosince a 10. března – dokud nebude připravena nová verze rakety Antares. Výhodnější cena, o které byla řeč na začátku článku je možná jedním ze střípků nově vznikající širší spolupráce mezi OSC a ULA. V září totiž byla právě firma Orbital vybrána jako dodavatel urychlovacích motorů na tuhá paliva pro nové rakety Vulcan, které budou spadat právě pod ULA. Kontrakt má trvat 15 let.
Ale pojďme zpátky k zásobovacím letům na ISS. Důkladná analýza příčin nehody zveřejněna nebyla a není jisté, zda někdy bude. Ovšem podle vyjádření firmy ATK byl, jak již zmiňujeme na předchozích řádcích vnitřní systém motoru AJ-26. Ten vznikl v sedmdesátých letech minulého století pro modernizovanou verzi rakety N-1 – tehdy se označoval ještě jako NK-33. V devadesátých letech je odkoupila firma Aerojet Rocketdyne, která je modernizovala na AJ-26.
Právě tato firma se poté, co byly její motory označeny za viníky nehody ohradila s tím, že je pravděpodobné, že nehodu způsobilo cizí těleso, které motory nasály z palivového potrubí. To by ukazovalo na původ chyby u firmy OSC. Nic to ale nebylo platné a firma musela společnosti OSC zaplatit 50 milionů dolarů za ukončení smlouvy. Tyto finance byly podle vyjádření Aerodjetu hrazeny z pojistky.
K návratu raket Antares do služby ale bylo potřeba ještě opravit startovní rampu. Jen pár desítek metrů vloni dopadla plně natankovaná raketa a proměnila nejbližší okolí v hořící peklo. Rampa na kosmodromu Wallops byla před pár dny dokončena. Celkové investice se pohybují okolo 15 milionů dolarů. Firma momentálně věří, že by se její rakety mohly vrátit do provozu příští rok na konci jara. Výhodou je, že OSC nyní nasadí do provozu vylepšenou verzi lodi Cygnus, která pojme více nákladu. Může si to dovolit, protože jak Atlas V, tak i modernizovaný Antares budou dost silné na to, aby větší loď dopravily na oběžnou dráhu. V útrobách lodi tak posádky najdou až tři a půl tuny nákladu.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/Antares-HIF.png
http://blogs.nasa.gov/kennedy/wp-content/uploads/sites/246/2015/10/2015-3157.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/22202399470_9c006f9510_z.jpg
Mě tak napadlo největší zásobovací lodě u ISS byli „naše“ ATV. Netrumfne je náhodou nový Cygnus?
Netrumfne. ATV vážilo přes 20 tun a třeba ATV-5 Georges Lemaître dodalo na ISS neuvěřitelných 8,8 tuny nákladu.
Tak teď nevím, nebyla jedna ze zásadních úprav motorů NK-33(oproti starým z N-1) právě ochrana proti vniknutí cizích předmětů z nádrží? Tak to by mě zajímalo, co za tím opravdu bylo…
Cizi teleso je jeden z faktoru, nejvetsi vina se ale priklada spatnemu testovani, ktere neodhalilo nedostatecnou dimenzaci lozisek turbopump LOX. Vice viz zde: http://www.nasa.gov/feature/nasa-team-provides-summary-of-its-review-of-orbital-atk-accident
Díky za odkaz!
Ložiska?
A to byla původní nebo vyměněná při modernizaci?
Původní motory prošly docela rozsáhlým testováním před zrušením projektu, takže mi to přijde poněkud divné…