„Tohle je fotka z loňského června, kdy jsme s Antonem a s Terrym procházeli výcvikem v přežití ve vodě na jezeře nedaleko Hvězdného městečka. Nejhorší věcí na celém přežití ve vodě je horko – v těsném návratovém modulu Sojuzu si všichni tři musíme vysvléci své skafandry Sokol (které také vidíte na fotografii) a obléci si několik vrstev termo-oblečení a nakonec suchý oblek Forel. Teprve poté můžeme skočit do vody a evakuovat tak návratový modul, který se v našem simulovaném nouzovém přistání pomalu potápěl.
Sobota 5. října 2013
Ve stísněném prostoru nám všechno to převlékání zabere více než hodinu a půl, během které se koupeme ve vlastním potu. Střídáme se v odpočinku a ve využívání ventilační hadice k ochlazení. Základem bylo najít rovnováhu mezi rychlým převlékáním, abychom byli rychle venku, a pomalou prací, abychom zamezili našemu vlastnímu přehřátí. Pro všechny případy jsme před začátkem cvičení spolkli bezdrátový senzor, díky kterému mohou doktoři po celou dobu monitorovat teplotu našeho jádra.
Je poměrně nepravděpodobné, že někdy budeme muset využít tyto schopnosti. Dozajista to ale bylo skvělé cvičení ve spolupráci a parádní team building!
Pokud byste chtěli vidět více fotografií z tohoto výcviku, naleznete je zde.“
Zdroj informací:
https://plus.google.com/
Zdroj obrázků:
http://www.flickr.com/
Peknej clanek. Jen by me zajimalo jestli tohle cviceni je opravdu priprava, nebo jen na oko „aby se nereklo“. Prece jenom, kdyz tohle testuji pred odletem pri plne sile, tak je to neco jineho, nez po pulrocnim pobytu ve stavu beztize, kdy po pristani sjou radi, ze sedi. Verim ze kosmonaut tam nahoru jde smiren s tim, ze jsou veci, ktere ho mohou pripravit o zivot a on nema sanci, je jakkoli ovlivnit (cokoli co se pokazi pri sestupu, poruseni plaste stanice a dekomprese, atd.).
Něco podobného mě napadlo, když se tu objevil článek o přežití v zimě, v lese. Nevím, jak by to zvládli po půl roce pobytu na ISS. Každopádně je určitě dobré počítat s jakoukoli možnou situací, např. při havárii nosné rakety a následném nouzovém přistání uprostřed tajgy. Takže jakýkoli výcvik je z tohoto hlediska vhodný.
Zrovna přistání v mrazu a v nepřístupném lesním porostu se povedlo Leonovovi s Běljajevem ve Voschodu 2. Je fakt, že to nebylo po půlročním pobytu, zato byl Leonov slušně propocený z prvního výstupu do volného kosmu, takže mu moc teplo nebylo.
Přistání Sojuzu do vody už taky nastalo. Podrobnosti v odkazu: http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=17&t=316#p8740
Mně tak nějak přišlo, že všechna tahle cvičení pocházejí z doby před půlročními lety. Umím si ještě představit Sarah Brightmanovou, jak prchá před medvědem a střílí přes rameno, ale již ne Samanthu, a už vůbec ne Scotta Kellyho. 😀
Co by se vůbec stalo, kdyby skočili do vody v Sokolu? Je tak těžký, že by je stáhl pod hladinu nebo je to převlékání důležité především kvůli tepelné izolaci?
Při tom pózování v hnědém tričku je jasné, že Samantha musela být velmi oblíbena u zbytku osazenstva ISS 🙂
Až na Jelenu? 😉
Třeba taky 🙂
JJ. Mela tam z vedeckych duvodu udelat par fotek, aby jsme videli jak vypadaji a jak se chovaji bez gravitace. Ano vim ze to bude podobne jako ve vode, ale proste bych rad empiricky dukaz 😀
Zkuste googlit obrázky s heslem „Kate Upton zero g“ – sice „jen“ v letadle s parabolickou dráhou letu, ale pro základní představu to stačí 🙂
To belo v letadle a ve vode zaroven??
Voda tam nebyla, stačil „jen“ stav beztíže 🙂
Priste at zkusijoo aji vodo! 🙂
Uvidíme, s čím přijdou příště 🙂