Všechny kosmické velmoci mají svou výkladní skříň a tou je pilotovaná kosmonautika. Tento obor neodpouští chyby a technologie pro něj použité jsou ty nejkvalitnější. Na druhou stranu vývoj pilotovaných kosmických lodí zabere dlouhou dobu a stojí spoustu peněz. Není totiž důvod cokoliv uspěchat. Za první vážnější vlaštovku v toto oboru v podání Evropy můžeme považovat stroj označený zkratkou IXV.
Za těmito třemi písmeny najdeme anglický výraz Intermediate eXperimental Vehicle. IXV má podobu 4,4 metry dlouhého a 1,5 metru vysokého klínu s šířkou 2,2 metru. Jeho váha má být 1800 kg. ESA vyvíjí tento letoun kvůli zkoušce, která má přijít už v roce 2014. Tehdy jej pod aerodynamickým krytem vynese na oběžnou dráhu lehkotonážní evropská raketa Vega. Tento systém tedy bude velmi podobný tomu, který používají Američané pro svůj vojenský miniraketoplán X-37.
Mise IXV nebude na první pohled vůbec složitá – chviličku pobude ve výšce skoro 450 kilometrů a pak přijde klíčová část experimentu. Právě vstup do atmosféry je tím hlavním, co má IXV otestovat. Zajímavé je, že na první pohled letounu chybí křídla. Přesto však bude schopný manévrovat. Na zádi bychom našli klapky, jejichž pohybem by mělo být možné korigovat dráhu. Díky klapkám by mělo být možné přesně určit lokalitu dosednutí s přesností na 5 kilometrů. I tento systém zažije bez přehánění zkoušku ohněm. Po průchodu atmosféru přistane IXV na padáku do Pacifiku.
První let bude pouze suborbitální. IXV vyletí do výšky 450 kilometrů, ale jeho rychlost bude „jen“ 7,5 km/s, což sice na usazení na oběžné dráze nestačí, ale k otestování systémů, především pak těch, které mají hlavní slovo při průchodu atmosférou, je tato rychlost tak akorát. O ochranu před horkem při vstupu do atmosféry se postará 28 keramických dlaždic (černá část stroje kryjící břicho) a ablativní materiál (bílá část na zádech). Následující video obsahuje na začátku animaci letu a ve druhé polovině můžete nahlédnout do útrob stroje a udělat si tak představu o jeho složitosti.
Ještě než se ale IXV vydá na hranici kosmu, musí projít mnoha zkouškami. Během příštího roku na něj třeba čeká ostré přistání na vodě. Padáky už mají svojí zkoušku za sebou a nyní se zkouší, jak se těleso chová při dopadech na hladinu v různých rychlostech a pod různými úhly. Před startem se také musí vybudovat řídící středisko a komunikační stanice.
Nečeká se, že budoucí evropská pilotovaná loď bude vypadat jako IXV. Možná ano, ale hlavním úkolem pro tento stroj je ověřit technologie. Do budoucna není vyloučeno ani to, že by stroj odvozený z IXV mohl sloužit jako záchranný člun zaparkovaný u ISS.
Před časem dostali naši fanoušci na Facebooku možnost napsat si o článek, který by na našem blogu rádi viděli. Tento článek vznikl na přání pana Jiřího Fialy, kterému tímto děkujeme za jeho tip.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
Zdroj obrázků:
http://congrexprojects.com/images/12m42/artist-view-of-the-ixv-mission-scenario.jpg?sfvrsn=2
http://orbitalhub.com/wp-content/uploads/2008/10/IXV-re-entry-02.jpg
Měl bych k článku otázku. Bude ten zmíněný testovací let s posádkou? Pochopil jsem že IXV je určen pro pilotované lety ale nebude při prvním ostrém testu který sebou nese velké riziko spíš řízen dálkově jako X-37?
Dobrý den, let IXV bude samozřejmě bezpilotní. Loď je příliš malá na to, aby se do ní vešla posádka. Lodě z ní odvozené (za několik let) už budou schopné převážet posádku, ale u IXV jde jen o bezpilotní zkoušku všech systémů.