Každý to známe. Pokud nějaké oblečení nosíme delší dobu, třeba několik dní, začne se to podepisovat na jeho odéru i celkovém stavu. A zatímco třeba turisté nějaké to nepohodlí přetrpí, a když se zrovna plahočí do hor, dokáží se smířit i s nějakým zápachem, problém začíná nastávat, když jste v uzavřené místnosti. Třeba v místnosti, kde se nedá vyvětrat. Takovou pomyslnou místností jsou kosmické stanice a lodě. A ačkoli jsme už v rámci kosmických letů vymysleli leccos, praní prádla je stále oříšek. Nyní se testuje zajímavý koncept, který by praní prádla v kosmu mohl řešit.

Problémem třeba je, že při kosmických misích je vody nedostatek, takže si astronauti nemohou jednoduše prádlo vyprat. Nejde přitom jen o problém s tělesným zápachem – špinavé oblečení a ložní prádlo představují ideální živnou půdu pro různé nebezpečné bakterie. Astronauti mohou stejné oblečení nosit celé dny nebo dokonce týdny, použité prádlo pak uzavřít do vzduchotěsných vaků a následně je buď dopravit zpět na Zemi k vyprání, nebo je vyhodit, aby shořelo v zemské atmosféře na palubách nákladních kosmických lodí.

Pro krátké cesty do kosmu, či v blízkosti Země je takové řešení dostačující. Co ale týdenní výprava k Měsíci, pobyt na lunární základně či výprava k Marsu? Inženýři přišli s novým způsobem, jak by si astronauti mohli své špinavé prádlo „čistit nasucho“, tedy bez použití vody. Konkrétně šlo o výzkumníky z University of Alabama v Huntsville (UAH), která je součástí University of Alabama System. Ti vyvíjejí technologii založenou na plazmatu, jež má astronautům během misí k Měsíci a Marsu pomoci zůstat zdravější. Vytvořili tak prototyp „prací pistole“ (v originálu skutečně bylo použito označení laundry gun), která sterilizuje látku proudem fialově zbarveného plazmatu. „Sníží se tím množství mikroorganismů a oblečení i další měkké povrchy zůstanou alespoň z mikrobiálního hlediska čisté, což pomůže chránit zdraví astronautů,“ uvedl Gabe Xu, profesor na Alabamské univerzitě v Huntsville a jeden z tvůrců prací pistole. „Zařízení by se také mohlo používat ke sterilizaci skafandrů a nástrojů předtím, než opustí modul kosmické lodě a dostanou se na povrch Marsu.“ Projekt totiž původně vznikl jako součást snahy o zlepšení planetární ochrany prostřednictvím sterilizace skafandrů a nástrojů před jejich použitím na jiných kosmických tělesech. Výzkumníci si však brzy uvědomili, že jejich vynález může řešit i praní prádla při kosmických letech.

Plazma je ionizovaný plyn složený z iontů a elektronů. Zatímco mnoho druhů plazmatu, například sluneční plazma, dosahuje velmi vysokých teplot, plazma vytvářené prací pistolí je „studené“ a jeho teplota se blíží pokojové teplotě.

A právě elektrony tohoto plazmatu jsou klíčem k ničení bakterií. Když prací pistole vystřeluje plazma do látky, elektrony se srážejí s molekulami plynů v okolním vzduchu, například s kyslíkem (O₂) a vodní párou (H₂O). Při těchto srážkách vznikají další molekuly, například ozon (O₃), které chemici označují jako „oxidační činidla“. Tyto látky mohou chemicky reagovat s membránou obklopující bakterii, poškodit ji a nakonec bakterii zničit.

Ve spolupráci s Marshallovým střediskem kosmických letů NASA vytvořili Xu a jeho kolegové prototyp plazmové pistole přibližně o velikosti pera, která dokáže najednou dezinfikovat plochu asi jednoho centimetru čtverečního. Při testech prototyp snížil počet kolonií spor na kousku látky o více než 75 %.

Pozemské dezinfekční prostředky, jako jsou peroxid vodíku nebo bělidla, napadají bakterie podobným způsobem – prostřednictvím oxidace. Prací pistole by mohla astronautům umožnit cestovat bez podobných čisticích chemikálií. Zařízení totiž vytváří čisticí plazma přímo ze vzduchu a vodní páry uvnitř kosmické lodi. Při kosmických letech, kde záleží na každém gramu hmotnosti, jde o významnou výhodu. „Použití plazmového čištění by mohlo výrazně snížit množství zásob potřebných pro pilotovanou misi, zejména při letu na Mars, kde je doplňování zásob obtížné,“ uvedl Xu.

Mnozí z vás již jistě v duchu namítají, že zničení bakterií na prádle není náhradou plnohodnotného praní prádla! A máte pravdu. „Prací pistole“ zatím není dokonalou náhradou běžné pračky. „Skvrny od kávy nebo trávy neodstraní (i když jsme to zatím nezkoušeli),“ poznamenal Xu.

Navíc je prací pistole o velikosti pera příliš malá na to, aby byla prakticky použitelná. Kdo by chtěl trička čistit ručně po centimetrech čtverečních. Xu a jeho kolegové proto plánují postavit větší zařízení, která však stále půjde držet v ruce. Budou se také muset vypořádat s ozonem vznikajícím při činnosti plazmové pistole, protože ve větším množství může být pro posádku škodlivý. Pracují proto na filtračním systému, který jej bude odstraňovat. Tím samozřejmě poněkud rostou prostorové i energetické nároky tohoto způsobu praní.

Praní prádla v kosmu je v současnosti poměrně aktivní oblastí výzkumu. Astronauti na Mezinárodní kosmické stanici nedávno testovali speciální prací prostředek určený pro kosmické prostředí a čínský kosmický program vyvinul pračku uzpůsobenou k používání velmi malého množství vody. K vyčištění až 800 gramů oblečení během jednoho pracího cyklu spotřebuje čínská pračka pouze 400 mililitrů vody, která je pomocí ultrazvukové technologie rozprašována v podobě velmi jemné mlhy. Namísto pracího prostředku se ke sterilizaci oblečení používá ozon vytvářený působením ultrafialového záření. Díky tomu mohou astronauti stejné oblečení použít až pětkrát. „Pro patnáctiletou misi s tříčlennou posádkou by bylo zapotřebí přibližně 3 383 kilogramů oblečení. S výhledem do budoucnosti – na dlouhodobé pobyty na Měsíci nebo lety k Marsu – je vývoj technologie umožňující praní přímo na palubě zásadní pro snížení obrovského množství oblečení, které by jinak muselo být dopraveno ze Země,“ psal tehdy čínský tým v tiskové zprávě.

Pračka je navržena tak, aby se vypořádala s problémy mikrogravitace – především aby zabránila volnému poletování kapek vody. Zároveň dokáže textilie vyhlazovat a sterilizovat bez použití chemických prostředků. Počítá se s jejím využitím při dlouhodobých misích trvajících déle než pět měsíců na oběžné dráze nebo více než dva a půl měsíce při letech mimo oběžnou dráhu Země.

Zajímavé je, že tato technologie nemusí být přínosná pouze pro kosmické lety. Mohla by inspirovat také vývoj úsporných způsobů praní na Zemi, zejména v oblastech potýkajících se s nedostatkem vody.

Zdroje informací:
https://www.uah.edu/
https://www.space.com/
https://www.skyatnightmagazine.com/
https://www.newscientist.com/
https://www.azernews.az/

Zdroje obrázků:
https://www.newscientist.com/wp-content/uploads/2026/05/22191957/SEI_298492705.jpg?w=840
https://www.uah.edu/images/xu-lab-plasma-3.jpg
https://www.uah.edu/images/xu-lab-plasma.jpg