Italské letecko-kosmické výzkumné středisko CIRA dokončilo testovací kampaň strukturální dynamické kvalifikace špičky „nosu“ Space Rideru, což je důležitý milník ve vývoji tepelného ochranného systému této lodi. Space Rider je tvořen dvěma hlavními částmi – servisním modulem na jedno použití a znovupoužitelným návratovým modulem. Druhý zmíněný by měl být schopen odlétat až šest misí jen s minimální údržbou mezi lety. Návratový modul bude vybaven víceprvkovým systémem tepelné ochrany, což je klíč k jeho znovupoužitelnosti. Tato konstrukce ochrání modul před extrémním žárem a mechanickým namáháním během návratu do atmosféry.
Špička nosu je jednolitá keramická struktura o průměru 1,3 metru vyztužená uhlíkovými vlákny a jedná se o největší samostatný kus systému tepelné ochrany. Tento monolitický dóm je vyroben z patentovaného materiálu ISiComp, který vyvinula CIRA a její partnerská společnost Petroceramics. Celý díl váží pouze 40 kilogramů a přesto odolá teplotám až 1650 °C, aniž by ze svého aerodynamického tvaru ztratil vlivem deformace více než jeden milimetr. 9. července CIRA oznámila dokončení testovací kampaně strukturální dynamické kvalifikace špičky nosu Space Rideru. Testy proběhly v kvalifikační kosmické laboratoři střediska CIRA v italské Campanii a byly navrženy tak, aby zhodnotily chování špičky při vibračních zátěžích, jaké zažije při návratu do atmosféry.
„Úspěch těchto testů je vyvrcholením čtyř let intenzivní práce a vyšlapává cestu k dokončení systému tepelné ochrany Space Rideru,“ vysvětlil Giuseppe Rufolo, programový manažer CIRA. Nyní, když je strukturální design prověřen, může CIRA pokročit do fáze výroby prvního letového exempláře špičky nosu. Kromě toho CIRA nedávno dokončila kvalifikaci vztlakových klapek Space Rideru, což je další důležitý prvek systému tepelné ochrany, který je též vyroben z materiálu ISiComp. Úspěšnou kvalifikaci tohoto dílu oznámilo středisko v únoru.
Přeloženo z:
https://europeanspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://europeanspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/07/Space-Rider-Nose-Cone-Passes-Key-Milestone.webp
Všimli jste si, že v minulém článku o Space Rideru velmi pečlivě NEukázali modul jako takový? Jednou schovaný ve škatuli pod vrtulníkem, jednou v křoví. Mám pocit, že ještě nechtějí, aby byl veřejně prezentovaný, protože se sám sobě ještě příliš nepodobá – inženýři pracují na každé součásti zvlášť, např. na této špičce. A při tom shozovém testu bylo v originále napsáno „maketa s nízkou úrovní podobnosti k letovému modelu“.
to je všechno v pořádku, je to normální etapa vývoje, ale zajímalo by mě, jaký je nový kvalifikovaný odhad. Pokud se nepletu, tak teď je skluz 2 roky, ale nikde jsem nenašel původně plánované datum dokončení – netušíte někdo?