Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na suborbitální let zařízení New Shepard. Dále se můžete těšit na první oživení lodi Orion pro plánovanou misi Artemis III, zmínku o návrhu rozpočtu NASA z pera Bílého domu, připomenutí devátého integrovaného letu Super Heavy Starship či start čínské mise Tianwen-2. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Šest dobrodruhů na kraji kosmického prostoru a navigace při přistání na Měsíci

V sobotu proběhl další let raketového suborbitálního zařízení New Shepard společnosti Blue Origin. Ačkoli je to kosmonautika skutečně jen okrajově, tak i přesto si misi shrneme a na závěr přidáme pohled, který na lety NS má NASA. Protože i suborbitální skok se dá vědecky vytěžit.

Jednalo se o pilotovaný let a tentokrát to byla opět pestrá posádka. Tři světoběžníci, dva absolventi Space Campu a jeden manažer z leteckého průmyslu. Šestičlenná posádka se tak stala součástí další úspěšné mise tohoto turistického zařízení. Konkrétně šlo o Marka Rocketa, který se připojil k Jaime Alemánovi, Jessemu Williamsovi, Paulu Jerisovi, Gretchen Green a Amy Medin Jorge na palubě RSS First Step – první ze dvou kabin vynášených New Shepardem určených pro posádku. Nejvyšší bod dráhy těchto letů je jen něco málo nad 100 kilometry – u mise NS-32 to bylo 104 km. Jejich let vede kolmo vzhůru a následně stejně proběhne i přistání. Let na tomto zařízení má tak ke skutečnému kosmickému letu daleko, ale pořád si posádka vyzkouší start na vrcholku rakety, dostanou se těsně nad mezinárodně uznávanou hranici kosmického prostoru (100 kilometrů).

Po dobu necelých tří minut pak posádka mise NS-32 zažívala stav mikrogravitace a naskytl se jim pohled na planetu z pohledu astronauta – pokud tedy uznáme, že astronauti někde v necelé třetině své cesty na nízkou oběžnou dráhu koukají z okna. „Byla to dokonalost,“ řekla Green krátce po návratu na Zemi. „V životě je jen velmi málo věcí, které by se daly označit za skutečně dokonalé. A když jsem se podívala z okna zpět na Zemi, bylo to absolutně perfektní.“

Start proběhl v sobotu v 15:39 SELČ ze startovací rampy One společnosti Blue Origin poblíž Van Horn v západním Texasu. Asi po dvou a půl minutách letu se motor pohonného stupně vypnul a stupeň se následně oddělil, což umožnilo kabině pokračovat v letu vzhůru na hranici kosmického prostoru a poté se vrátit. Stupeň samotný pak úspěšně motoricky přistál poblíž místa startu. Šest pasažérů NS-32, kteří si sami dali přezdívku „Průkopníci“, mezitím dosáhlo apogea ve výšce 104 km, což Rocketovi, Alemánovi, Williamsovi, Jerisovi, Green a Jorge umožnilo získat statut astronautů Blue Origin a zapsat se do světového registru kosmických cestovatelů Asociace kosmických průzkumníků.

Mark Rocket se stal prvním Novozélanďanem, který se dostal na kraj kosmického prostoru. Jeho spojení s leteckým průmyslem sahá nad rámec jeho příhodného jména a dnešního letu; v současné době je generálním ředitelem společnosti Kea Aerospace a dříve pomáhal vést Rocket Lab, konkurenční společnost Blue Origin, která se zabývá vypouštěním raket Electron, které vzlétají povětšinou z Nového Zélandu.

Alemán, Williams a Jeris před dnešním krátkým odletem z planety procestovali celý svět. Alemán, právník z Panamy, je nyní prvním člověkem, který navštívil všech 193 zemí uznaných Organizací spojených národů, cestoval na severní a jižní pól a nyní se dostal i do kosmického prostoru. „Byl to neuvěřitelný let,“ řekl Alemán. „Velmi dojemné, velmi duchovní, dokonce lepší, než jsem si kdy dokázal představit. Pro mě, jako někoho, kdo cestuje celý život, je to jako třešnička na dortu.“

Pro Williamse, podnikatele z Kanady, sobotní let završil jeho snahy o rekordy v dosahování vysokých nadmořských výšek; zdolal Mount Everest a pět ze šesti dalších nejvyšších hor světa. Jeris strávil dětství sledováním startů raket z Floridy a poté procestoval více než 149 zemí, zatímco čekal na svou vlastní příležitost letět do kosmu.

Občas se někdo právem ptá, zda takové mise mají nějaký vědecký přínos. A odpověď je, že některé rozhodně ano. Mnoho misí systému New Shepard probíhá bez posádky a na palubě je místo ní řada vědeckých experimentů. Tento prostor ráda využívá NASA, ale také různé firmy a univerzity. Ve srovnání s letem na oběžnou dráhu se jedná o levnou a dostupnou variantu, která za násobně nižší náklady umožní otestovat hardware, či provést kosmické experimenty v alespoň chvíli trvajícím stavu mikrogravitace. Experimenty však nemusí být je na palubě samotné kabiny. Při únorovém letu provedlo Ředitelství misí kosmických technologií (STMD) test, při kterém se zkoušelo zařízení určené k určování polohy, výšky a rychlosti klesání při přistání. STMD využívá i vrtulníky, letadla, ale New Shepard je přeci jen nejblíže skutečným letovým podmínkám. Při únorovém letu se testovalo navigační zařízení (DMEN), jehož technologie sází na navigaci a detekci nebezpečí založenou na snímcích během přistání a jejich analýze, která je navržena pro zlepšení bezpečnosti a přesnosti přistání na Měsíci.

New Shepard společnosti Blue Origin tak pomohl získat data pro DMEN z reálného provozu a ověřit jeho algoritmy. Získaná data se budou využívat při dopravě tří nákladů NASA v rámci lunární iniciativy NASA Commercial Lunar Payload Services (CLPS), tedy v rámci komerčních landerů, které budou létat na Měsíc. Nyní už se ví, že data získaná během letu New Shepardu prokázala správné fungování algoritmů detekce a pomůžou ještě zlepšit celý proces tak, aby přistávání bylo ještě bezpečnější.

Kosmický přehled týdne:

Loď Orion pro misi Artemis III poprvé ožila. Loď určená k prvnímu pilotovanému letu na povrch Měsíce v rámci programu Artemis tak zdolala další milník k této důležité misi. K aktivaci došlo v budově O&C v KSC. Toto prvotní zapnutí se týkalo dvou řídicích počítačů a šesti napájecích a datových jednotek, které jsou zodpovědné za řízení subsystémů Orionu. Technici nyní budou postupně instalovat další systémy. Jiří Hošek na našem fóru dodal ještě zajímavé porovnání: zapínání řídicích systémů a komunikačních a datových jednotek modulu pro posádku Orionu pro Artemis II bylo zahájeno před třemi roky, 27. května 2022. U servisního modulu nebylo přesné datum oznámeno, ale podle předchozích a následných prací byl zapnut zřejmě na přelomu podzimu a zimy 2022. Oba moduly Orionu pro Artemis II byly vzájemně spojeny 19.10.2024. Nynější plán spojení obou modulů Orionu pro Artemis III v roce 2026 by tedy znamenal zkrácení současného tříletého odstupu v přípravě Orionu pro Artemis III od Orionu pro Artemis II na dva roky. Výprava Artemis III má v současnosti za úkol vynést čtyřčlennou posádku k Měsíci. Zde se dvojice přesune do lunární Starship a provede přistání na Měsíci. Dle návrhu rozpočtu pro NASA od Bílého domu by to také měl být poslední let rakety SLS a lodi Orion.

Bílý dům představil podrobný rozpočtový návrh pro NASA na fiskální rok 2026 a není to hezké čtení. Navrhuje 47% škrty financování vědy oproti roku 2025 a zrušení celé řady připravovaných i probíhajících misí. Rozpočet agentury by byl snížen zhruba o čtvrtinu. Rozpočtu se budeme podrobně věnovat v samostatném článku, prozatím přikládám pod tento odstavec výstižnou grafiku. S tímto tématem souvisí i sobotní oznámení Bílého domu, který se rozhodl stáhnout nominaci Jareda Isaacmana na nového administrátora NASA s odůvodněním, že potřebují někoho, kdo bude plně sladěn s cíli nové administrativy. Isaacman je kosmonautické komunitě dobře znám jako investor a účastník komerčních pilotovaných misí na lodích Crew Dragon. Administrativa nyní navrhne nového kandidáta.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice na vás čeká přehled všech článků, které vyšly na webu Kosmonautix, což vám pomůže ucelit si přehled toho, co se v kosmonautice v odcházejícím týdnu dělo. Týden jsme načali pozitivní zprávou. 9. května se projekt mise MUSE od agentury NASA dočkal kritického zhodnocení návrhu CDR na úrovni mise. Dále jsme se věnovali snaze NASA najít postupy a metody, jak třeba na Měsíci či Marsu využívat místní zdroje pro potřeby budoucích posádek mířících na tyto světy. Třeba 3D tisk základen. Pozvali jsme vás na květnovou Kosmoschůzku. Výzkumníci z NASA a Virginia Tech poprvé použili družicová data k měření výšky a rychlosti potenciálně nebezpečných záplavových vln, které se pohybovaly po amerických řekách. Živě a česky jsme sledovali devátý integrovaný let systému Super Heavy Starship, který bohužel nebyl zcela úspěšný. Jen pár hodin poté jsme se Živě a česky pokoušeli sledovat start čínské mise Tianwen-2. Očekávaná mise Dragonfly si posvítí na záhady měsíce Titanu. Síť pozemních sledovacích stanic Estrack patřící Evropské kosmické agentuře oslavuje padesát let existence. Až na Měsíci přistanou příští astronauti, budeme jejich kroky sledovat ve vysokém rozlišení. Obraz bude samozřejmě barevný a každou sekundu dostaneme 60 snímků pro plynulejší podání pohybů a změn snímané scény. Příprava toho, aby šlo toto z Měsíce provést, už začala. Inženýři zodpovědní za americkou kosmickou sondu Psyche našli řešení, které má vyřešit nedávno zaznamenaný pokles tlaku v pohonném systému sondy. Sonda přešla na svůj jediný záložní palivový systém. Firma Firefly už několik let pracuje na raketě, kterou jsme zatím znali jen pod generickým názvem Medium Launch Vehicle, ze kterého vycházela zkratka MLV. Nyní nese název Eclipse. Společně s námi jste mohli Živě a česky sledovat start rakety Falcon 9 s družicí navigačního systému GPS. Krátce poté jsme se setkali u pravidelného Pokecu s Kosmonautixem, který probíhá vždy poslední pátek v měsíci. Po desetiletí pátrání se americké sondě MAVEN podařilo přinést přímá pozorování dočasných atmosférických jevů, při kterých dochází k únikům atmosféry. Kosmická agentura NASA už několik let podporuje rozvoj komerčních kosmických stanic, které by provozovaly soukromé firmy. Do této kategorie patří i kosmická stanice Haven-1 od firmy Vast, která nedávno dokončila důležitou zkoušku.

Snímek týdne:

SpaceX provedla devátý integrovaný, tedy zkušební let systému Super Heavy Starship, při kterém dosáhla dílčích úspěchů. Povedlo se poprvé dokončit zážeh Starship druhé generace při letu na cílovou transatmosférickou dráhu – předchozí dva pokusy selhaly. Bohužel loď poté trpěla únikem a přešla do nekontrolované rotace a při vstupu do atmosféry se rozpadla. Super Heavy B14 se stal prvním boosterem, který letěl podruhé a ukázal, že i opakovaně použitý takto velký nosič může fungovat. Bohužel při pokusu o přistání nad mořem došlo k rozpadu tohoto stupně. Tentokrát se však mělo přistávat jen na hladině Mexického zálivu a byl to jen sekundární cíl. Právě práci Super Heavy sledujeme na snímku týdne.

K této zprávě nelze nepřipojit video, které zrychleně ukazuje nekontrolovaný let Starship a vstup do atmosféry.

Video týdne:

Čínská raketa CZ-3B ve středu úspěšně vynesla sondu Tianwen-2, jejímž cílem je průzkum a odběr vzorků z blízkozemní planetky 469219 Kamoʻoalewa, kterou by měla zkoumat v letech 2026 a 2027. V listopadu 2027 by se pak měla vrátit k Zemi a doručit kolem 100 gramů vzorků.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GsRo440XEAEg-rQ?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GsR84n9WYAAxDpD?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/GsICtGTaUAMSqRD?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GsSBZtzaMAMdayh?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GsSp5v3XUAAOAWH?format=jpg&name=large