Články o amerických družicích označovaných souhrnnou zkratkou NROL jsou mezi čtenáři oblíbené. Není se co divit – pojednávají o satelitech, které obestírá pochopitelný závoj tajemství. Jedná se o vojenské družice spadající pod americký národní průzkumný ústav, který se samozřejmě s parametry svých satelitů veřejně nechlubí. Veškeré údaje jsou tedy postavené pouze na odhadech a spekulacích. Ale právě to možná čtenáře láká, protože pátrání po účelu družice jen s pomocí nepřímých důkazů v mnoha směrech připomíná detektivku. Dnešní článek nebude jiný. I tentokrát zkusíme poodhalit roušku tajemství u dalšího průzkumného satelitu.

Na floridském mysu Canaveral se v těchto dnech připravuje ke startu satelit označený zkratkou NROL-67. Pojďme zkusit o něm zjistit co nejvíce informací. Začneme drobným pohledem do historie. V roce 2011 se objevil dokument, který oznamoval, že družice NROL-67 odstartuje na raketě Atlas V s konfigurací 541 z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Podle publikace se navíc zdálo, že bude družice umístěna na nízké oběžné dráze. Ale to by bylo docela nelogické, protože použitá raketa by dokázala na LEO dopravit více než 17 tun nákladu. Podobně velké družice ale NRO nevyužívá.

Nyní se ale bude startovat z Floridy. Existují dvě možnosti – buďto původní dokument nevycházel z pravdivých údajů a nebo (a to je pravděpodobnější), míří družice na dráhu, která je dosažitelná z obou zainteresovaných kosmodromů. Velmi nadějně v tomto směru vypadá vysoce protáhlá dráha označovaná jako Molnija, podle sovětských komunikačních družic, které ji využívaly. Tato oběžná dráha má apogeum ve výšce cca. 40 000 kilometrů a je vůči rovníku skloněná o 63,5°. Navíc by se vysvětlovalo, proč byla v původním materiálu družice na LEO – perigeum dráhy Molnija totiž leží jen pár set kilometrů nad zemí. Z tajných satelitů na tuto dráhu zamířilo už několik zástupců. Startovaly přitom jak z mysu Canaveral, tak z Vandenbergovy základny.

Ještě se na chvíli zastavme u použité nosné rakety Atlas V 541. Zajímavé je, že tato konfigurace zatím nikdy nesloužila k vynášení tajného nákladu. Ostatně má za sebou jediný start, když v roce 2011 vynesla marsovské vozítko Curiosity. Kvůli tomu se nemáme moc čeho chytit. Mohlo by to znamenat, že se jedná o prvního zástupce nové technologické řady družic, nebo minimálně o novou generaci dříve používaného systému. Tuto myšlenku podporuje i fakt, že na rok 2017 je plánovaný start družice NROL-42, který by měl také využívat raketu Atlas v s konfigurací 541.

Teoreticky můžeme uvažovat nad dvěma možnostmi. První z nich je, že půjde o pokračování série satelitů Trumpet,o kterých padla zmínka již ve výše vložené tabulce. USA-184 a USA-200 jsou jedinými zástupci druhé generace satelitů řady Trumpet a jejich operačním prostorem je dráha Molnija. Na své palubě nesly i systémy SBIRS, které v infračerveném spektru hlídají, zda někde ve světě nestartuje nepřátelská raketa. Mohla by družice NROL-67 být pokračovatelem těchto dvou satelitů? Výše vypsaná fakta o tom svědčí. Jediné, co trochu kazí plány je, že družice řady Trumpet vynesly lehkotonážní rakety – Delta IV M+(4,2) a Atlas V 401. To je proti aktuálnímu mackovi s pětimetrovým aerodynamickým krytem a čtveřicí urychlovacích bloků docela velký rozdíl.

Druhou možností je, že satelit nepoletí na dráhu Molnija, ale na dráhu geostacionární. V historii bychom našli čtyři tajné družice (NROL-6, 19, 26 a 32), které spadaly do projektu Orion. Ty kroužily kolem Země po geosynchronní dráze a do kosmu je vynášely těžkotonážní rakety (Titan 4 a Delta IV Heavy). Známý hledač družic, Ted Molczan vyslovil teorii, že ke startu připravovaný NROL-67 je vylepšený satelit řady Trumpet, který ovšem nepoletí na dráhu Molnija, ale na dráhu geosynchronní, možná i geostacionární.

Ještě se na chvíli vraťme k samotné nosné raketě, respektive k jejímu aerodynamickému krytu. Je totiž možné, že tento kryt nebyl vybraný kvůli rozměrům nákladu, ale kvůli dráze, na kterou se letí. Pod pětimetrový kryt je totiž možné umístit zařízení EMK (Extended Mission Kit), které umožní prodloužit pracovní dobu horního stupně Centaur na více než tradiční tři hodiny. Jeho součástí jsou větší nádrže na helium, dodatečné baterie, nebo přepážky v nádržích.

Pokud by satelit letěl pouze na dráhu Molnija,potřeboval by dva zážehy, mezi kterými by byla jen krátká přestávka. První zážeh by zakulatil oběžnou dráhu a druhý by vytáhnul apogeum do požadované výšky. Naopak při letu na dráhu geostacionární by na Centaur čekala trojice zážehů – zakulacení oběžné dráhy, vytáhnutí apoapsidy a následné zakulacení finální oběžné dráhy. Mezi těmito zážehy by byly mnohem delší prodlevy než by tomu bylo v případě letu na dráhu Molnija.

Mnoho nám nenapoví ani logo mise. Jelikož symbol nedávno vyneseného satelitu NROL-39, tedy chobotnice, která se roztahuje nad planetou, nebyl veřejností přijat zrovna kladně, přehodnotila NRO svou strategii a loga dělá „politicky korektní“, ovšem na druhou stranu se z nich nedá vyčíst nic o účelu družice.

Raketa Atlas V je již připravena ke startu. Minulý pátek, tedy 14.3., byla na její špičku umístěna sestava složená z aerodynamického krytu a uložené tajné družice. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by ke startu dojít 25. března v 19:05 SEČ. Start bude také poslední oficiální událostí, která je s družicí NROL-67 spojená. Po startu tento satelit oficiálně přestane existovat. Nastane tak období pro pozorovatele noční oblohy, kteří se specializují na hledání nově vypuštěných družic.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://www.satobs.org/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/8927263_orig.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bf/Molniya.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/4852599_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6523076_orig.jpg