Hubbleův teleskop rozhodně nepatří do starého železa. Opět to potvrdil snímkem, který zachycuje část otevřené hvězdokupy NGC 6530, na kterém můžeme vidět něco, co připomíná valící se stěnu prachu se spoustou hvězd. NGC 6530 se nachází 4350 světlených let daleko v souhvězdí Střelce a obsahuje několik tisíc hvězd. Samotná hvězdokupa je součástí větší Mlhoviny Laguna, což je gigantický mezihvězdný oblak prachu a plynů. Hubbleův teleskop už tuto mlhovinu nafotil několikrát. Tento snímek třeba vznikl v roce 2010 a tento zase v roce 2011. Právě díky podstatě mlhovině mají snímky těžko popsatelný kouřový dojem, když pozorujeme oblaka mezihvězdného prachu a plynu, kterak se táhnou od jednoho okraje snímku k druhému.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Astronomové se pustili do studia NGC 6530 hned pomocí dvou přístrojů na Hubbleově teleskopu. Advanced Camera for Surveys i Wide Field Planetary Camera 2 sledovaly tuto oblast v naději, že najdou nové zástupce specifické skupiny osvětlených protoplanetárních disků obklopujících nově vzniklé hvězdy, kterým se anglicky říká proplyds. Drtivá většina těchto známých útvarů byla nalezena v jediné oblasti – blízké Mlhovině v Orionu. To vědcům komplikuje snahy o pochopení jejich původu a vývoje. Schopnost Hubbleova teleskopu pozorovat vesmír na blízkých infračervených vlnových délkách (platí především pro přístroj Wide Field Camera 3) z něj činí nenahraditelný nástroj pro výzkum zrodu hvězd a původu exoplanetárních systémů. Teleskop Jamese Webba se svými bezkonkurenčními pozorovacími schopnostmi na infračervených vlnových délkách optimálně doplňuje Hubbleova pozorování tím, že umožní astronomům nahlédnout hlouběji skrz prašné obálky kolem nově vzniklých hvězd. Experti navíc mohou studovat nejméně jasné, nejranější fáze vzniku hvězd.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://scitechdaily.com/images/Hubble-Space-Telescope-in-Orbit-1-scaled.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hubble_ngc6530_potw2250a.jpg
