Ukrajina je jedním z předních světových producentů zemědělských plodin včetně slunečnice, ječmene, řepky, kukuřice a pšenice. Tím mimo jiné současný konflikt na jejím území ovlivňuje kvalitu života v mnoha částech Země. Svět se v minulých letech natolik propojil (globalizoval), že jen těžko se dnes státy obejdou bez pomoci ostatních. Současná světová politika je natolik provázaná, že připomíná tkaničku, kterou pokud vyvlékneme z jednoho očka, tak už jí nikdy správně nezavážeme. Náhlý odklon pozorovatelný v uplynulých měsících a uvědomování si potřeby vlastní suverenity, tomu už jen pramálo pomůže. Na podobné věci je prostě a jednoduše pozdě. Uvědomují si to obě strany. Tedy západní i východní bloky. Transport surovin z Ukrajiny probíhá z velké části po vodě. Přístavy i lodní doprava jsou strategickou záležitostí a součást klíčové infrastruktury každé země. Ve světě ovšem spíše podceňované odvětví, které většina vnímá, že tu je, ale valný význam mu nedávají. Zdravá lodní doprava se vší infrastrukturou je přitom základní složkou prosperujících ekonomik, a to nejen ta námořní, ale i vnitrozemská, jak ukazuje současný nedostatek vody v evropských řekách.
To už ovšem příliš odbíháme od kosmonautiky a tématu tohoto článku. 22. července (právě včas na začátek sklizňové sezony) byla radou OSN zprostředkována důležitá dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která umožnila zahájit vývoz plodin cestami přes Černé moře. Zatímco sklizeň v roce 2022 bude výrazně menší než v předchozích letech. Blokáda Černého moře – odkud se běžně vyváží až 95% produkce by jednoduše znamenala ohrožení pro světové zásoby potravin a samozřejmě velké ztráty pro ukrajinskou ekonomiku. Symbolem dohody se stala první naložená námořní loď Razoni, jejíž cestu ostře sledoval celý svět. Plavba se neobešla bez komplikací, a v jednu chvíli dokonce nebylo jasné, kde se plavidlo vůbec nachází. V dnešní době už je ovšem téměř nemožné nechat ztratit něco tak velkého jako je námořní loď. Hlavně díky pokročilým snímkovacím držícím jsme v současnosti schopni mapovat cestu lodí na všech vodních cestách.
Razoni, nákladní loď plující pod vlajkou Sierry Leone, byla prvním plavidlem, které 1. srpna opustilo přístav Oděsa s nákladem 26 000 tun kukuřice. Původně měla (loď je vždy žena 🙂 ) zamířit do Tripolis v Libanonu pomoci zmírnit potravinovou krizi, kterou země v současnosti zažívá. Jenže nakonec bylo vše jinak. A plavba byla jedno velké dobrodružství.
Pomocí schopností snímkovacích družic konstelace Pléiades Neo s velmi vysokým rozlišením v kombinaci s daty automatického identifikačního systému (AIS) pro lodní dopravu se podařilo sledovat plavbu lodi přes otevřené vody. Razoni lze na snímcích snadno identifikovat podle konstrukce a barvy. Konkrétně modré a červené barvy trupu lodi, její délky a šířky a také podle čtyř velkých bílých jeřábů viditelných na její palubě. Jde o střední typ plavidla ve své třídě označované jako Handy size. Razoni je tzv. bulk carrier, tedy loď na sypký náklad. Ty největší lodě stejného typu uvezou i 365 000 metrických tun (DWT)! Je tedy evidentní, že tonáž Razoni není nějak závratná. Ačkoliv se tedy může zdát, že uváděných 26 000 tun kukuřice je hodně, opak je pravdou.
Družice Pléiades Neo přináší díky vysoce detailním snímkům s rozlišením 30 cm a možnostem vícenásobného zobrazení novou úroveň efektivního námořního dohledu. Jsou tedy ideální pro námořní bezpečnost a environmentální aplikace, jako je identifikace nelegálních aktivit/cest, pašování, monitorování ropných skvrn a nelegálního rybolovu.
Razoni měla být v hlavním městě Libanonu 7. srpna. Jenže k tomu nedošlo. Dne 3. srpna byla loď spatřena kotvící poblíž tureckého Rumelifeneri u Istanbulu poblíž výjezdu z Bosporské úžiny v Černém moři, kde probíhala její inspekce. Loď kontrolovalo turecké ministerstvo obrany, aby se ujistilo, že neveze zbraně nebo jiný náklad než dohodnuté zemědělské produkty. Jak je patrné z obrázku. Zde se loď zastavila, protože konečný kupec v Libanonu mezitím odmítl zásilku přijmout kvůli více než pětiměsíčnímu zpoždění dodacích podmínek. Zboží tak bylo majitelem dáno do prodeje, takže další destinace zůstávala v této fázi nejasná. Nakonec loď pokračovala v cestě přes Středozemní moře podél tureckého pobřeží. Dne 7. srpna Razoni kotví jižně od tureckého Karatasu. Cesta zde nekončí a 9. srpna je ostře sledovanou loď vidět zakotvenou jižně od Mersinu, kde zůstala několik dní, pravděpodobně kvůli hledání nového kupce pro náklad. Situace začínala být nepřehledná a nepomohlo ani vypnutí vysílače AIS na palubě. Náklad byl podle ukrajinských úřadů několikrát přeprodán. Jenže družicím loď „neutekla“.
11. srpna Razoni vplouvá do mersrinského přístavu, z čehož pozorovatelé usuzovali, že se v Turecku našel nový kupec a kukuřice zde měla být vyložena. Což byla pravda pouze částečně. Plavidlo zde vyložilo totiž asi jen 1 500 tun nákladu kukuřice a opět opustilo přístav a pokračovalo v plavbě. Jenže 12. srpna poblíž Kypru vypnula Razoni svůj AIS systém a nebylo možné jí sledovat. V tomto okamžiku existovalo několik možností kam loď asi míří. Typovanými destinacemi byla třeba Sýrie, kde jí nakonec družice Pléiades Neo skutečně našly. Konkrétně v přístavu Tartús na pobřeží Středozemního moře, asi 220 km severozápadně od Damašku. Na snímcích ze 17. srpna byla patrná probíhající vykládka i některé prázdné nákladové prostory. Zde cesta ostře sledovaného nákladu končí. Plavba měla význam spíše symbolický. Daleko důležitější je vývoz pšenice. V současnosti by už s Oděsy a dalších míst měly lodě s plodinami mířit do celého světa. Situace má i tak do normálu daleko, ale je to určitě dobrá zpráva, protože mnohé končiny světa na ukrajinské plodiny čekají. Doufejme, že skutečně putují k lidem ohrožených hladomorem. Rekordních 345 milionů lidí v 82 zemích nyní čelí akutnímu nedostatku potravin a až 50 milionů lidí ve 45 zemích je na pokraji hladomoru a bez humanitární pomoci jim hrozí, že se ocitnou na pokraji. S obnovením obchodní a humanitární námořní dopravy do ukrajinského černomořského přístavu a z něj se zmírní některé výpadky v zásobování na celém světě a uleví se zemím, které čelí světové potravinové krizi. Je také důležité, že Ukrajina bude moci vyprázdnit svá obilná sila kvůli místu pro letní sklizeň.
V této krizové době plní snímkovací družice mnoho důležitých úkolů a mnohdy jsou klíčovými nástroji v samotném boji. Toto je jen malá ukázka současných schopností těchto automatů a jeden z mnoha příkladů k čemu se dají efektivně využít.
Zdroje informací:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lo
https://www.intelligence-airbusds.com/newsroom
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni
Zdroje obrázků:
https://d1e00ek4ebabms.cloudfront.net.jpg
https://www.intelligence-airbusds.com.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Fa_Udx4W
https://pbs.twimg.com/media/Fa_Udxjpg
https://www.intelligence-airbusds.c.jpg
https://external-preview.redd.it/D8iaa6
U satelitů končících na oběžných drahách Země často (ne vždy) „končí“ jejich příběh úspěšným vypuštěním.
Tohle je výborný příklad toho, co se děje dál. Nenechte se odradit prvními dvěmi odstavci. Je to opravdu o kosmonautice a je to výživné :-D!
Za mě díky autorovi.
Také jsem si říkal, zda to je vůbec článek na kosmonautixu….
Částečně je – je to schopnostech družic.
Když tohle zvládnou „civilní“ družice, jaké zobrazovací parametry asi mají utajované vojenské stroje.
Není zač. Občas zavítáme od kosmonautiky i trochu dál. Ale myslím, že není občas na škodu zasadit informace do širšího kontextu.
Výborný nápad a vzorový článek, že kosmonautika není jen o startech raket, ale musí plnit řadu hospodářských, vojenských i politických úkolů.
Děkuji. Jsem rád, že se článek líbí.
Děkuji autorovi za článek z trochu jiného(potřebného)úhlu pohledu na kosmonautiku.Mě jen jako bývalého značkaře(sklomrda),který sledoval na vojně letadla nad republikou,udivilo,že loď může podle svého uvážení vypnout AIS,to ve vzduchu taky může vést k sestřelu v nějaké krajní situaci.Jak je to u lodí netuším.
Podle mě je rozdíl v tom, že letadla lítají nad obydleným územím (jsou k dispozici prostředky pro sledování a „zastavení letu“) a lítají rychle (jsou nebezpečná).
Lodě se plouží po mořích nebo rozlehlých oceánech.
Vzpomínám si na let Malajsie 370. Taky vypnul odpovídač, ale protože zmizel nad oceánem, tak se nic moc nedalo dělat.
Není zač. Rádo se stalo. Na moři je pro velké lodě AIS povinnost, ale může se ti třeba rozbít. Vypnout ho ovšem můžeš kdykoli. Riskuješ „jen“ pokutu. Piráti, či tzv. černé lodě AIS nemají. K jejich odhalování slouží například SAR družice.
Výborný článek, děkuji
Zajímal by mě obdobný článek na téma zemědělství. Např. jak z těch družic jde poznat jaký bude výnos z pole (jen podle barvy?)? U článků se dost často píše že budou sloužit k těmto účelúm, tohle by právě odpovědělo na to… Jak?
Tady si dovolím odpovědět já. Barva samotná (myšleno ve smyslu vlnové délky viditelného světla) toho o úrodě moc neřekne. U podobných družic se často využívá kombinovaného pozorování na specifických vlnových délkách (nemusí být jen ve viditelné části spektra), o kterých víme, že je rostliny pohlcují. Čím větší biomasa tam je, tím více je daných vlnových délek pohlceno. A čím vyšší biomasa, tím větší se dá očekávat úroda. Naopak když je biomasa malá, což poznáme tak, že se moc těch vlnových délek nepohltí, znamená to, že rostliny jsou neduživé a moc velkou úrodu od nich čekat nemůžeme.
Já pak ještě doplním, že družice jsou v zemědělství velmi užitečné. Dokáží udělat topografií, i geologický průzkum. Mimochodem často se v diskusích objevuje například názor, proč má Indie nákladný kosmický program, když lidé v zemi hladoví a podobně. Toto je skvělý příklad, proč ho mít. Uvedu příklad. Malá vesnička v Indii pěstuje obiloviny. Jenže přestává se jí dařit a nikdo neví proč. Naslepo zemědělci zakládají sadbu jinde a nedaří se. ISRO pošle vlastní družici, která provede měření včetně složení půdy a přesně dokáže vytipovat nejlepší místo pro nasazení obiloviny. Naučí zemědělce číst data, která jim dodá a úroda se klidně zdvoj-trojnásobí.
Navíc odhalí proč se nedařilo. V půdě chyběly potřebné minerály.
A družice je dokonce schopna odhalit jaké minerály té půdě chybí a na základě toho určit nevhodnější hnojivo pro danou oblast. 🙂
Také se přidávám s velkými díky. Tohle je zajímavý a velmi důležitý typ článků a jsem moc rád, že čas od času tady na kosmonautixu takové vyjdou. Někdy ukazují fyzikální výzkum, teď zase sledování lodi. To je přeci skvělé! Jak psal už někdo přede mnou: družice se přeci nevypouštějí kvůli efektním záběrům startů raket, mají velmi praktické úkoly a málo se o těch úkolech ví: co už se umí, co ještě ne, co se chystá…
A váš příklad s Indií je skvělý. A vyznívá až pohádkově – ve vašem výčtu činností družice už chybí jenom, aby příští družice s krycím názvem Čmelák dokázala ta hnojiva rovnou i na příslušná místa sypat 😀
…ale aby to nevypadalo jen humorně, myslím to samozřejmě vážně: v zemi o takové rozloze a zároveň stavu pozemní infrastruktury je sběr dat ve velkém z vesmíru – a následné co nejlepší cílení veškerých prací, pomoci apod. určitě naprosto klíčové. Moc dobře vědí, co dělají…
Sázet nebo hnojit družice bohužel zatím neumí. 🙂 Ano, zní to pohádkově, ale prakticky přesně toto se stalo. Takto pomáhá kosmonautika v rozvoji.