Jako každou neděli, i dnes je připraven pravidelný souhrn toho nejdůležitějšího, co se událo v minulém týdnu v kosmonautice. Tento týden byl nabitý zajímavými a velkými událostmi, kterým dozajista vévodí čínský fenomenální úspěch s přistáním landeru a vysazením vozítka na Měsíc. Další téma, kterému se budeme věnovat, je pak zajímavý objev HST na Europě. Nevyhneme se ani plánům v rámci projektu Mars One. Zmíníme se o problému, kterému v současnosti čelí ISS a kosmotýdeník uzavřeme letem nad Titanovými jezery. Přeji příjemné čtení.

Velký čínský úspěch

Je to už dlouhých třicet sedm let, co na povrchu našeho nejbližšího souputníka dosedl lidský výtvor (Luna 24). Pak o něj zájem poněkud opadl. Zvýšený zájem, který se o Měsíc rozhořel před několika lety, poté, co několik agentur vyhlásilo návrat člověk na Měsíc, má současný vrchol těchto snah právě v čínské misi, v rámci níž došlo k přistání čínského landeru Chang’e 3. Čína se tak stala teprve třetí zemí, která dokázala přistát na Měsíci. To však nebylo vše, čím Číňané ohromili.

Samotný lander byl vybaven velmi pokročilými navigačními přístroji a softwarem, který autonomně v poslední fázi přistání vybíral ideální místo pro přistání. Asi 300 metrů nad povrchem tak kamery a senzory landeru zkontrolovaly místo přistání, zda se zde nenacházejí nečekané nerovnosti, nebo velké kameny a až poté začala poslední fáze přistání. Chang’e 3 dokázala zbrzdit z rychlosti 1,5 km/s až téměř na nulu.

Motor landeru byl vypnut asi tři a půl metru nad povrchem a zbytek dráhy sonda absolvovala volným pádem. Konečné dosednutí pak zbrzdily tlumiče. Přistání proběhlo v 21:11 pekingského času. Celý sestup a závěrečné přistání bylo online přenášeno a volně přístupné ke zhlédnutí, což byl krok od Číny nevídaný a rozhodně si zaslouží obdiv. Několik minut po přistání se také úspěšně rozevřely solární panely, které byly nutné pro další pokračování v plánu, kterým byl sjezd lunárního vozítka Yutu z landeru.

Jméno vozítka Yutu pochází z čínské mytologie, kde králík tohoto jména doprovázel bohyni Chang’e na Měsíc. Vozítko je vybaveno šesti koly, váží 140 kilogramů a bude po následující minimálně tři měsíce prozkoumávat okolí místa přistání. O jeho úspěšné vyložení na povrch jsme se dozvěděli jen několik hodin po startu. Nejdříve byla vysunuta plošina i s vozítkem mimo sondu a pak byla sklopena rampa pro sjezd. Vozítko bez problémů sjelo na povrch a v 22:10 SEČ jsme mohli vidět, jak se vozítko dotklo měsíčního povrchu a ujelo první centimetry po jeho povrchu.

Vozítko má zajímavé zásobování energií. Kvůli dlouhým měsíčním nocím mu totiž k zásobování energií nestačí jen solární panely, ale pro udržení teploty a dodávky energie během noci je vybaveno radio-termickými generátory, které se o dodávky energie postarají v těch nehostinných chvílích měsíční tmy.

Yutu má zajímavé přístrojové vybavení, včetně radaru pro průzkum podpovrchových hornin. Chemická laboratoř se pak postará o analýzu vyzvednutých vzorků. Součástí jsou samozřejmě i kamery a další vybavení.

V souvislosti s přistáním Chang’e 3 se vyrojily zprávy o tom, že Čína chystá let na Měsíc s lidskou posádkou. I když tyto plány existovaly, v poslední době je Čína odsunula na neurčito a není jisté, zda se o ně v nejbližší době pokusí. Zatím platí to, že tyto mise a výsledky z nich mohou samozřejmě prověřit technologie nutné k takovému letu, ale rozhodně nezaručují čínskou expedici s lidmi na Měsíc. Tu Číňané pro zatím odsunuli na neurčito.

Vodní pára na Europě

Jupiterův měsíc Europa je stále velice zajímavým místem, kam se často obracejí zraky vědců ve snaze najít zajímavé pro život možné místo v naší sluneční soustavě. Teorie o tom, že pod silným ledovým příkrovem, který kryje celý měsíc je velký oceán tekuté vody jsou na světě už dlouho, ale doposud chyběl nějaký přímý důkaz o tom, že tomu tak skutečně je. Teď se právě takový důkaz poprvé objevil.

Po mnoha nepřímých úkazech, kdy byly sledovány místa dopadů na povrch měsíce, nebo praskliny na ledovém příkrovu a jejich pohyb, se nedávno Hubblův vesmírný dalekohled zaměřil na oblast jižního pólu měsíce a v ultrafialovém pozorování zaznamenal vodní páru nad povrchem, která mohla vzniknout výtryskem podpovrchového oceánu. Nadměrné emise vodní páry stoupají až 200 kilometrů nad povrch jižního pólu měsíce.

Europa dosahuje asi čtvrtinové velikosti Země a odhady mluví o tom, že led, který jí pokrývá má mocnost 10 až 100 kilometrů a právě pod ním se nachází oceán, jehož dno může být kvůli gravitačním silám blízkého Jupiteru zbrázděno činnými vývěvy horkých pramenů a lávy. Právě blízkost Jupiteru umožňuje, aby jádro tak malého měsíce, vzdáleného tolik od Slunce bylo žhavé.

Vědci samozřejmě čekají na další pozorování, které by mohly současný objev potvrdit, či vyvrátit, ale je to rozhodně první přímý důkaz o existenci podpovrchového oceánu na Europě.

Mars One a jejich první robot na Marsu

Společnost Mars One vznikla jako snaha uspořádat reality show, během níž poletí přihlášení dobrovolníci osídlit Mars. Zajímavostí je, že budou mít zaručený let pouze k Marsu a nikoli návrat, měli se tak stát prvními osadníky této planety. Základ stojí na tom, že let by se uskutečnil díky už vyzkoušeným technologiím, které teoreticky umožňují let člověka k Marsu, ale ne už jeho návrat. Odhadovaný start této mise, rok 2023 se sice zdá jako čirá fantazie a zřejmě se nestihne, protože už příští rok měly startovat retranslační satelity, ale i tak nás pořadatelé projektu tento týden navnadili na možnou zajímavou misi, kterou by rádi uskutečnili.

Firmy Lockheed Martin a Surrey Satellite Technology by měly vytvořit koncepty pro dvě potencionální nepilotované mise k Marsu s datem startu 2018. Lockheed by měl postavit lander odvozený od Phoenixu a SSTL komunikační satelit. V případě, že by se mise uskutečnily, jednalo by se o první soukromé meziplanetární sondy! Tyto mise budou demonstrační a mají testovat technologie a celkovou proveditelnost následného lidského osídlení v rámci projektu Mars One.

Lander by měl obsahovat robotické rameno pro odběr hornin a pokusí se extrahovat vodu z půdy, což je jeden z nejpalčivějších problémů pro lidské kolonizátory. Dále bude na sondě umístěn experimentální extra tenký solární panel, u něhož bude testováno roztažení a funkčnost. Nezbytnou součástí bude také kamera.

Komunikační satelit na oběžné dráze bude testovat přenosy dat na mnohých frekvencích a také bude přeposílat video přímo z povrchu Marsu k Zemi a to naživo. Otázkou zůstává, zda jsou tyto projekty uskutečnitelné v požadovaných datech startů a zda tyto firmy mají na to, aby dokázaly takové mise zafinancovat.

Zajímavostí dále je, že do akce Mars One se přihlásilo už více jak dvě stě tisíc lidí.

ISS zaznamenala problém s chlazením

Poměrně velký problém zaznamenala Mezinárodní vesmírná stanice. Jeden z chladících okruhů musel být odstaven kvůli vadnému ventilu, který měl kontrolovat průtok chladící látky, čímž se začala stanice mírně podchlazovat. Tomuto problému se podrobně věnuje článek Tomáše Přibyla a Dušana Majera na našem blogu a proto vás odkáži rovnou tam.

Jezera na Titanu změřena

Díky dlouhodobému radarovému průzkumu sondy Cassini lze odhadnout celkový objem metanových jezer na Saturnově měsíci Titan, který činí 9000 kubických kilometrů kapalných uhlovodíků, tedy asi 40 krát více než ve všech prokázaných ropných rezervoárech na Zemi.

Největší z nich Kraken Mare má na délku 1100 km. Nejhlubší je Ligeia Mare – až 170 metrů.
Celá oblast jezer zabírá plochu 900×1800 km. Soustředí se v nich 97% kapalných uhlovodíků nacházejících se na Titanu. V rámci tohoto  výzkumu byla vytvořena i zajímavá animace, díky které se můžete prolétnout nad Titanovými jezery, naleznete jí zde.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.planetary.org/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.spacetelescope.org/

Zdroje obrázků:
http://www.vp.fo/media/Onnur%20tidindi/DESEMBER/Man%281%29.jpg
http://www.astronomy.com/-/media/Images/News%20and%20Observing/News/2013/12/Europavaporplumes.jpg
http://24.media.tumblr.com/d4fdda7e5287b8178f74f22997330629/tumblr_mxsvxhoYfT1qzqwdqo3_1280.jpg
http://news.xinhuanet.com/english/photo/2013-12/15/132968376_161n.jpg
http://www.spacetelescope.org/static/archives/images/screen/heic1322a.jpg
http://cdn3.gbtimes.com/cdn/farfuture/4ygT8u00XeXpOJ6Jut5Eq9un1mD5HTN_3TgHMGf9rlk/mtime:1386614673/sites/default/files/styles/frontpage_1920x1113px/public/2013/04/29/mars_one.jpg?itok=TLh8J87k
http://24.media.tumblr.com/a515ac16b19fb3e932724151caee2bb5/tumblr_mxr9wjevmZ1qdm6myo1_1280.jpg