sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Thomasův fotokoutek 33

mrazák MELFI na ISS a Thomas Pesquet

„Dny někdy začínají VELMI brzy na ISS. Už v 6:00 krevním testem na lačno“, komentuje úvodní snímek francouzský astronaut Thomas Pesquet. „Jsme vyškoleni, abychom zvládli odběr sami na sobě, nebo s ním pomohli kolegům. Já si tedy odběr dělám raději sám, protože když se spletu, mohu to vyčítat jen sám sobě.  Vzorky poté míří do mrazničky. Máme tu hned tři ve Francii vyrobené mrazáky MELFI (jednoduše Minus Eigty-Degrees Laboratory Freezer for ISS – mínus osmdesátistupňový laboratorní mrazák pro ISS). Zbývá se jen pořádně probudit.“ Zdrojem textu k obrázkům je Thomasův Flickr.

Seriál článků obsahující fotografie z paluby kosmické stanice dospěl do „Kristových let“ a může za to právě Thomas, který se vrátil na ISS po pěti letech (jeho předchozí mise Proxima proběhla v roce 2016, kdy jej na stanici dopravil Sojuz, nyní přiletěl v Crew Dragonu). Jeho osobitý přístup k popisu života na stanici a neotřelé fotografie Země nás kdysi vedly k založení seriálu článků a vy tak dnes můžete prožít další týden na ISS.

Ragby na ISS
Bylo mi potěšením sdílet nadšení pro ragby s Akim. Možná jsme dokonce konvertovali Shanea z amerického fotbalu k ragby. Na programu bylo finále evropské ragbyové ligy mistrů z anglického Twickenhamu. Vítězné Toulouse porazilo La Rochelle a stalo se rekordním pátým držitelem této trofeje. Zdroj: flickr.com

Vnitřní stěny stanice jsou relativně hladké a přehledně uspořádané. Je to díky skříňovému uspořádání vybavení a experimentů. Tyto tzv. racky jsou tvořeny skříněmi na jedné straně rovnými a směrem ven jsou zakulacené podle stěny modulu. Najdeme v nich výzkumné vybavení (mikroskopy, mrazničky, odstředivky, trouby atd.), ale také počítače, vodu nebo systémy úpravy vzduchu a veškeré nesčetné vybavení potřebné pro správné fungování ISS… nebo jednoduše skladovací prostory. Součástí našeho výcviku je vědět, co se kde nachází, jaká je údržba jednotlivých zařízení, a nebo je umět i opravit (i když se velmi často spoléháme na odborníky ze Střediska řízení letu, kteří nám pomohou a provedou nás). Jednu takovou velkou bestii vidíte tady na snímku. Mikrogravitace je naším velkým pomocníkem při manipulaci s ní. Shane zde provádí údržbu klimatizační jednotky. Zdroj: flickr.com
Vnitřní stěny stanice jsou relativně hladké a přehledně uspořádané. Je to díky skříňovému uspořádání vybavení a experimentů. Tyto tzv. racky jsou tvořeny skříněmi na jedné straně rovnými a směrem ven jsou zakulacené podle stěny modulu. Najdeme v nich výzkumné vybavení (mikroskopy, mrazničky, odstředivky, trouby atd.), ale také počítače, vodu nebo systémy úpravy vzduchu a veškeré nesčetné vybavení potřebné pro správné fungování ISS… nebo jednoduše skladovací prostory. Součástí našeho výcviku je vědět, co se kde nachází, jaká je údržba jednotlivých zařízení, a nebo je umět i opravit (i když se velmi často spoléháme na odborníky ze Střediska řízení letu, kteří nám pomohou a provedou nás). Jednu takovou velkou bestii vidíte tady na snímku. Mikrogravitace je naším velkým pomocníkem při manipulaci s ní. Shane zde provádí údržbu klimatizační jednotky. Zdroj: flickr.com
Barva pouště Sahara pěkně ladí s barvou fotovoltaických panelů a odraz jejích barev na modulech dává pouštní nádech i samotné ISS. Zdroj: flickr.com
Barva pouště Sahara pěkně ladí s barvou fotovoltaických panelů a odraz jejích barev na modulech dává pouštní nádech i samotné ISS. Zdroj: flickr.com
Opravdovou foto klasikou pro každého astronauta na ISS je kruhová struktura Qalb ar-Rīšāt známá jako „oko Sahary“ v Mauretánii. Fotografoval jsem ji detailně už během mise Proxima (https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2021/05/Richat_reassembled). Je jednoduché ho spatřit. Má šířku asi 50 km. Zkuste to sami. Pomůže vám, že zde je málokdy zataženo. Zdroj: flickr.com
Opravdovou foto klasikou pro každého astronauta na ISS je kruhová struktura Qalb ar-Rīšāt známá jako „oko Sahary“ v Mauretánii. Fotografoval jsem ji detailně už během mise Proxima (https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2021/05/Richat_reassembled). Je jednoduché ho spatřit. Má šířku asi 50 km. Zkuste to sami. Pomůže vám, že zde je málokdy zataženo. Zdroj: flickr.com
Struktura Rišat v Mauretánii, tzv. oko Sahary. Zdroj: flickr.com
Struktura Rišat v Mauretánii, tzv. oko Sahary. Zdroj: flickr.com
Kontrastem k pustině Sahary v Africe jsou pobřeží v této oblasti. Zde se díváme na Konakry, hlavní město Guinejské republiky. Ta leží na západním pobřeží nedaleko známějšího Senegalu s městem Dakar. Země byla francouzkou kolonií, která si v roce 1958 jako první odhlasovala nezávislost i za cenu okamžitého přerušení přísunu francouzské podpory. Nezdá se vám, že město vypadá tak trochu jako nějaký organismus pozorovaný pod mikroskopem? Zdroj: flickr.com
Kontrastem k pustině Sahary v Africe jsou pobřeží v této oblasti. Zde se díváme na Konakry, hlavní město Guinejské republiky. Ta leží na západním pobřeží nedaleko známějšího Senegalu s městem Dakar. Země byla francouzskou kolonií, která si v roce 1958 jako první odhlasovala nezávislost i za cenu okamžitého přerušení přísunu francouzské podpory. Nezdá se vám, že město vypadá tak trochu jako nějaký organismus pozorovaný pod mikroskopem? Zdroj: flickr.com
Detailní pohled na letiště a okolí v guinejském Konakry. Zdroj: flickr.com
Detailní pohled na letiště a okolí v guinejském Konakry. Zdroj: flickr.com
Detail výběžku hlavního města Guineje - Konakry. Zdroj: flickr.com
Detail výběžku hlavního města Guineje – Konakry. Zdroj: flickr.com
Austrálie, velká země a malý kontinent. Svou velikostí soupeří i s Evropou. Na mapách se jeví často větší než jiné oblasti blíže rovníku, protože mapy světa často zkreslují plochy. Vidět je to třeba u Grónska, které bývá na mapách obrovské, i když tomu tak není. Austrálie při pohledu shora hraje barvami, které nikde jinde nenajdete: modř pobřeží se ve vnitrozemí promění ve všechny odstíny červené a dokonce fialové, procházející černými oblastmi protkanými žilkami bílých ploch. A k tomu skoro žádná zelená. Neuvěřitelné a téměř nadpřirozené. Zdroj: flickr.com
Austrálie, velká země a malý kontinent. Svou velikostí soupeří i s Evropou. Na mapách se jeví často větší než jiné oblasti blíže rovníku, protože mapy světa často zkreslují plochy. Vidět je to třeba u Grónska, které bývá na mapách obrovské, i když tomu tak není. Austrálie při pohledu shora hraje barvami, které nikde jinde nenajdete: modř pobřeží se ve vnitrozemí promění ve všechny odstíny červené a dokonce fialové, procházející černými oblastmi protkanými žilkami bílých ploch. A k tomu skoro žádná zelená. Neuvěřitelné a téměř nadpřirozené. Zdroj: flickr.com
Tady máte kousek atmosféry Středomoří. Mys Cap de Horta náhle ukončí dlouhou pláž a přechází do nádherné zátoky Alicante. Pohled z pobřeží Costa Blanca západně od Baleárských ostrovů. Zdroj: flickr.com
Tady máte kousek atmosféry Středomoří. Mys Cap de Horta náhle ukončí dlouhou pláž a přechází do nádherné zátoky Alicante. Pohled z pobřeží Costa Blanca západně od Baleárských ostrovů. Zdroj: flickr.com
Během své první mise se mi v noci nikdy nepodařilo pořídit snímek bouřky, a to z prostého důvodu, že doba záblesku nedává čas zaměřit, zaostřit a vyfotit… Tentokrát jsem změnil taktiku: zamířil jsem do oblasti silných bouří se zaostřením, které by mělo být správné, a pořizoval náhodně snímky v naději, že po stisknutí tlačítka spouště udeří blesk (a moje expozice a zaostření jsou správné). A povedlo se. Po 5 minutách jsem se z lovu blesků nevrátil s prázdnými rukama. Můj kolega a přítel Andy Mogensen dokázal v rámci experimentu THOR v roce 2015 vyfotografovat i modré záblesky směřující z oblaků vhůru. Poté nechala ESA na vnější straně stanice instalovat zařízení ASIM, schopné sledovat bouře v různých vlnových délkách (rychlostí 720 fotografií za minutu!). Zdroj: flickr.com
Během své první mise se mi v noci nikdy nepodařilo pořídit snímek bouřky, a to z prostého důvodu, že doba záblesku nedává čas zaměřit, zaostřit a vyfotit… Tentokrát jsem změnil taktiku: zamířil jsem do oblasti silných bouří se zaostřením, které by mělo být správné, a pořizoval náhodně snímky v naději, že po stisknutí tlačítka spouště udeří blesk (a moje expozice a zaostření jsou správné). A povedlo se. Po 5 minutách jsem se z lovu blesků nevrátil s prázdnými rukama. Můj kolega a přítel Andy Mogensen dokázal v rámci experimentu THOR v roce 2015 vyfotografovat i modré záblesky směřující z oblaků vhůru. Poté nechala ESA na vnější straně stanice instalovat zařízení ASIM, schopné sledovat bouře v různých vlnových délkách (rychlostí 720 fotografií za minutu!). Zdroj: flickr.com
Tento snímek bouře s blesky je úmyslně nevycentrovaný. Vlevo dole probleskují světla obydlí, abyste měli lepší představu, jak obří ty bouře jsou. Zdroj: flickr.com
Tento snímek bouře s blesky je úmyslně nevycentrovaný. Vlevo dole probleskují světla obydlí, abyste měli lepší představu, jak obří ty bouře jsou. Zdroj: flickr.com

Zde je anketa o váš nejoblíbenější, nebo pro vás jinak nejzajímavější snímek:

[poll id=“52″]

Zdroj informací:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/

Zdroje obrázků:

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51200930187/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51200985053/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51199854546/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51194196305/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51197452776/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51197452696/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51196976930/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51195200387/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51195592879/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51200563895/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51200442726/

https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51201735241/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Batistutta
Batistutta
3 let před

Mne by zajímalo, jak takový krevní test probíhá. Ve stavu beztíže – tam prý nejde jednoduše zastavit krvácení. Takže asi nějaký drobný mikroskopický vpich a speciální náplast?
Jak by probíhal větší odběr? Sám by to asi astronaut nedal. Podobně, jako si to neumí sama píchnout ani profesionální zdravotní sestra. Najít správný skon a směr žíly podle citu (v ukazováčku obvykle) to lze jen druhé osobě.
Ve vyspělých západních zemích s tím samozřejmě problém nemají. Tam na to mají přístroje, které jim změří a ihned promítnou na ruku vykreslení zobrazovacím laserem žíly dle sklonu (spádu), hloubky a směru. I tak musí mít zdravotní sestra cit v ruce. Ty starší ho nemají, jejich vpich bolí jako kráva a jsou po nich modřiny. Ty mladé ho mají, na škole je to naučili a jejich vpich není cítit a nikdy není žádný problém. Přesto si myslím, že cit v rukou „zázračných“ sestřiček žádný přístroj nenahradí a české zdravotnictví nemá milión na zakoupení takového přístroje pro byť jednu zdravotní sestru.
https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRXTt0eAbf4CsOziKQLRB4cVBgDH_7Q5kCfKZrmT6FuQHvdpOFqxGO9rNgeiMpS_ADIfMI&usqp=CAU

Batistutta
Batistutta
3 let před

Díky moc za odkaz. Jak vidno, astronauti to mají nacvičené a perfektně znají směr, hloubku, úhel a postup, jak mají jehlu vpichnout.
Můj obdiv.
Každý má žíly jiné, každému vyhovuje jiný úhel, sklon a postup vpichu, proto není divu, že si to musí dělat sami. Kdyby to si to dělali navzájem, museli by mít ty schopnosti, které má „mladá“ zdravotní sestra.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.