Dnes opět vychází článek, který nás na chvilku odnese z reality všedních dnů do budoucnosti, jejíž součástí jsou vyspělé technologie, které se nám dnes jeví jako sci-fi. Aby se však tyto technologie mohly jednou rozšířit, musí se jim od začátku věnovat příslušná pozornost. Oddělit zrno od plev, odlišit, která technologie má skutečný potenciál měnit svět a která je jen uměle nafouklou bublinou, jejíž realizaci brání různé překážky, není snadný ani rychlý proces. Aby mohl probíhat, připravila agentura NASA program NIAC, který podporuje nadějné projekty, jejichž praktické využití je možné minimálně až ve střednědobém horizontu. Dnes se podíváme na projekt TOBIAS alias Tethered Observatory for Balloon-based Imaging and Atmospheric Sampling.
Představte si objekt o velikosti basketbalového míče vybavený kamerou, nástroji pro odběry atmosférických vzorků a podpůrným hardwarem, který je je zavěšen na několik kilometrů dlouhém lanu připojeném k výškovému balónu, který se nachází v atmosféře Venuše. Taková sonda by byla schopna prohlédnout skrz hustou vrstvu mraků a snímkovat povrch ve vysokém rozlišení. Vlečený objekt by sbíral energii z různých střihů větru pomocí palubní větrné turbíny, aby mohl napájet palubní přístroje i aktivní chladící systém. Aerodynamické povrchy interagující s relativními střihy větru (~10 m/s) by umožnily vlečenému objektu zachovat stabilní zaměřená pro snímkování.
Aktuální Fáze 1 se zaměří na čtyři klíčové aspekty realizovatelnosti takového vlečeného systému.
- Systém lana včetně jeho designu, vypouštěcího systému a atmosférického odporu kvůli střihům větru.
- Orientační stabilita vlečeného objektu včetně jeho aerodynamického designu a systémů tlumení vibrací.
- Energetický a chladící systém pro přečkání drsných podmínek atmosféry Venuše.
- Architektura mise a aspekty systémových návrhů, především pak komunikace, vypuštění vlečeného objektu, rozhraní gondoly a koncept činností.
Autoři dodávají, že systém TOBIAS by proměnil naše chápání podmínek na Venuši a jejího vývoje Venuše tím, že by umožnil vysoké rozlišení a prostorové pokrytí nočního infračerveného snímkování geologie povrchu, včetně aktivní a dřívější sopečné činnosti.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/01/niac-2025ph1-hockman.jpg
![Zpracováno s využitím infračervených a ultrafialových (IR1, IR2, UV1 [283 nm, 365 nm]) filtrovaných snímků Venuše, které pořídila Akatsuki 24. srpna a 4. září 2016.](https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2025/08/Venus_-_August_24_2016-1024x775.png)
