sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve svém projevu na sympoziu Beyond Earth zde 13. listopadu Zhou Guolin, ministerský poradce pro vědu a technologii na čínské ambasádě pronesl, že Čína je otevřená určité úrovni spolupráce se Spojenými státy v oblasti kosmických letů.
AI/Umělá inteligence bude pomáhat se sledováním státních zakázek v oblasti kosmonautiky. Sledování státních zakázek vyžaduje, aby specialisté na nákup trávili týdny metodickým prohledáváním databází a dokumentů, a to vše s časovém tlaku.
Šestý start rakety SuperHeavy s lodí Starship se posouvá na úterý 19. listopadu. Půlhodinové startovní okno se otevře ve 23:00 SEČ.
Southwest Research Institute získal kontrakt v hodnotě 60 milionů dolarů na stavbu tří koronografů pro National Oceanic and Atmospheric Administration. Koronografy jsou pro projekt Lagrange 1 Series, který je součástí programu NOAA Space Weather Next.
Raketa Dlouhý pochod 4B vynesla oceánografickou družici Haiyang-4. Jednalo se o 55. start čínské rakety v tomto roce.
NASA 13. listopadu oznámila, že Christina Egelundová, dánská ministryně vysokého školství a vědy, podepsala Artemis Accords. Dánsko je 48. zemí, která podepsala dohody.
Během Zhuhai Airshow byl představen další nový koncept plně znovu použitelné rakety Dlouhý pochod 9. Nový koncept připomíná sestavu SH/SS společnosti SpaceX.
Články
Další týden je za námi a tak je skvělý čas na to, připomenout si, co v uplynulých sedmi dnech přinesl kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na dokončovací práce na očekávaném dalekohledu Nancy Grace Roman, který bude mít stejně velké primární zrcadlo, které má například Hubbleův kosmický dalekohled. K novému přístroji konečně přibyla optická soustava, což znamená velmi důležitý milník celé stavby. V dalších tématech nás čekají informace o aktuálním stavu příprav nové komerční stanice Vast, interiér lunární Starship či přípravy na šestý integrovaný let Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
7. října nastal z vědeckého hlediska nejvýznamnější start evropské mise roku 2024. Sonda Hera se totiž vydala na cestu k dvojplanetce Didymos. Tato mise ovšem není zajímavá jen svými úkoly, ale i tím, že na ní má Česká republika nemalý podíl. A hádáte správně – Brno nezůstalo pozadu. Firma OHB Czechspace zajistila modelování struktury sondy. Společnost G. L. Electronic zase dodala okolo 80 % všech kabelových svazků. Na Fakultě informačních technologií na Vysokém učení technickém (společně s Geologickým ústavem Akademie věd ČR a firmou Huld) vznikl program pro vyhodnocení kvality pořízených vědeckých dat přímo na palubě CubeSatu Milani, který s sebou Hera veze. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Psal se 9. červenec roku 2024. Evropané se konečně dočkali inauguračního startu své nejsilnější rakety, který byl leta odkládán. Pohled na majestátní kosmický nosič stojící na nově postavené odpalovací rampě ve Francouzské Guyaně, byl emotivní. Po dlouhých letech to bylo konečně tu. Očekávání byla opravdu veliká. Let označený jako VA262 měl ukázat schopnosti Ariane-6, protože laťka byla předchůdcem, tedy Ariane-5 nastavena vysoko. Navíc trh s kosmickými nosiči se v posledních letech výrazně proměnil, a tak byla i široká veřejnost zvědavá, jak si v tomto novém prostředí Ariane-6 povede a jaké místo v něm nakonec zaujme. První zkouškou byl právě premiérový start, jenže radost netrvala dlouho. Vzletová fáze rakety ve verzi 62 proběhla podle očekávání. Dva pomocné motory na tuhé pohonné látky, centrální stupeň a následně i horní stupeň pracovaly hladce a náklad dosáhl oběžné dráhy. Tím bylo zakončeno první důležité stadium letu. 56 minut po startu se pak raketový motor Vinci aktivoval podruhé a upravil oběžnou dráhu. Následovalo vypuštění družic, které mělo tři fáze přicházející v několikasekundových rozestupech. Ariane 6 demonstrovala, že je
Tým expertů z Evropské kosmické agentury momentálně pracuje v Indii na přípravě startu mise Proba-3. Obě družice, jak koronograf (zkráceně CSC), tak i stínítko (OSC) byly na základnu dopraveny v ochranných kontejnerech pomocí nákladních vozidel. Odborníci nejprve dokončili samostatné zkoušky, které byly vyžadovány v hale SP-1B vyžadovány, aby mohlo dojít k přesunu obou družic do nedaleké SP-2B. Tady družici koronograf (zkráceně CSC) čekaly zkoušky usazení na adaptér nákladu PLA. Tato činnost proběhla ještě před tankováním. Samotný start na raketě PLSV-XL je naplánován na 4. prosince.
V kalendáři bylo datum 12. listopadu roku 2014, když se po desetileté cestě Sluneční soustavou ve vzdálenosti přes 500 milionů kilometrů od Země přistávacímu modulu Philae ze sondy Rosetta podařilo zapsat se do historie kosmického průzkumu tím, že poprvé v historii dosedl na jádro komety. U příležitosti desátého výročí tohoto mimořádného úspěchu, který dodnes patří mezi největší vrcholy v historii celé agentury ESA, se nabízí připomenout si působivé úspěchy, kterých Philae dosáhlo na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Mezi akce, které mají každý rok v kalendářích fanoušků kosmonautiky své čestné místo, patří seminář Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie, který se koná na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Akce se uskuteční i tento rok – od pátečního odpoledne 22. listopadu do nedělního poledne 24. listopadu čekají na zájemce spousty přednášek, které spojuje téma kosmonautiky. Pro náš web je ctí, že mezi přednášejícími se každý rok najde i několik redaktorů, kteří u nás publikují. Moc rádi se s Vámi na místě potkáme. Tento seminář je totiž kromě zajímavých přednášek vyhlášený také velmi příjemnou atmosférou, ze které pramení spousta přátelských rozhovorů.
V minulém dílu jsme informovali o dokončení statických zátěžových testů obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Na náhledové fotografii z konce října je HALO zpátky v integračním stanovišti, v pozadí jsou válcové segmenty pro evropsko-japonský modul Lunar I-Hab. K modulu HALO budou nyní zřejmě připojeny obě jeho protilehlé koncové stěny. Přeprava modulu z výrobního závodu Thales Alenia Space do závodu hlavního dodavatele, společnosti Northrop Grumman v texaském Gilbertu, sklouzla na začátek roku 2025. V Gilbertu bude zahájena instalace kapalinového potrubí a dalších subsystémů. Modul bude podroben testům v tepelně vakuové komoře a poté se bude pokračovat v montáži vybavení. Připravenost ke společnému vynesení s modulem PPE raketou Falcon Heavy je odhadována na konec roku 2027.
Teleskop Jamese Webba, společné dílo americké, evropské a kanadské kosmické agentury, je největším a také nejschopnějším teleskopem, jaký byl kdy vypuštěn do kosmického prostoru. Jeho primární zrcadlo tvoří 18 šestiúhelníkových segmentů, které byly vůči sobě zarovnány tak přesně, že fungují jako jeden obrovský odražeč o průměru 6,5 metru. Proces nastavení každého z těchto samostatně fungujících šestiúhelníkových zrcadlových segmentů vyžaduje i dnes neustálý dohled specializovaného týmu inženýrů a optiků. Marcio B. Meléndez, hlavní optik Webbova teleskopu ze Space Telescope Science Institute se před pár dny na webu NASA podělil o to, jaké výzvy obnášelo zarovnání segmentů po startu teleskopu a co je zapotřebí k tomu, aby bylo vše optimální i pro vědecký provoz. Tento článek je překladem zmíněného originálu ze webu NASA.
Týmy expertů z Kennedyho střediska na Floridě vyjmuly letový exemplář kosmické lodi Orion pro pilotovanou testovací misi Artemis II z buňky Final Assembly and System Testing a 6. listopadu ji umísily do speciální komory, aby mohly testy v budově Neil A. Armstrong Operations and Checkout na Kennedyho středisku pokračovat. Jedná se o tzv. výškovou komoru, která simuluje podmínky kosmického vakua. Loď Orion se do této komory vrátila, aby zde mohla dokončit zbývající úkoly. Inženýři tak získají dodatečné údaje, které rozšíří poznatky nasbírané při zkouškách provedených v průběhu letošního léta.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a tak je skvělý čas na to, připomenout si, co v uplynulých sedmi dnech přinesl kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil
V minulém dílu jsme informovali o dokončení statických zátěžových testů obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Na náhledové fotografii z konce října je
Nesmrtelný výrok jedné z klíčových postav světové kosmonautiky zní: „Země je kolébkou lidstva. Nelze ale věčně žít v kolébce!“ Konstantin Ciolkovskij byl bezesporu vizionář a zcela bez debaty
Druhý týden výcviku v EAC byl úplně jiný než ten první. Byl zaměřen především na komunikační dovednosti a mediální trénink. Téměř každý den tak obsahoval dvě
Další týden je za námi a kosmonautické události se tentokrát děly hojně i v České republice díky konání Czech Space Weeku. My jsme však připravili pravidelný přehled toho
Zatímco nad hlavami pozemšťanů létala trojčlenná posádka a svět byl překvapen a omámen dalším krokem v dobývání vesmíru (jakkoli byl tento krok jen pustým oportunismem), v útrobách mocenské mašinérie
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
