Den: 1. 10. 2024

  • Vesmírné výzvy – Září 2024

    Vesmírné výzvy – Září 2024

    Jak náhledový obrázek napovídá, asi největší událostí měsíce září byl první privátní výstup do kosmického prostoru v rámci mise Polaris Dawn. Bedlivě sledován byl i návrat Starlineru z mise CFT, který nakonec dobře dopadl, i když díky jeho závadám zůstali dva astronauté uvězněni na ISS a domů je odveze konkurenční loď v rámci mise Crew-9, jejíž start můžete v těchto Vesmírných výzvách také sledovat. I na ruské části ISS došlo k obměně posádek, zakotvil zde Sojuz MS-26 a domů na Zemi se vrátil Sojuz MS-25. V září také proběhly starty družic, v reportážích uvidíte konkrétně Sentinel-2C, NROL-113, Galileo a BlueBird. Podíváme se i na dění na základně Starbase. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry […]

  • Voschod – prvenství za každou cenu (4. díl)

    Voschod – prvenství za každou cenu (4. díl)

    Jak nacpat hranatý kolík do kulatého otvoru – zní to jako zaběhlé klišé z ordinací psychologů, ale zhruba v těchto intencích se nesl úkol postavený před konstruktéry, kteří měli na starost přepracování lodi Vostok na loď Voschod. Pod dohledem Konstantina Feoktistova se do práce pustili vedoucí konstruktér Jevgenij Frolov a jeho tým. Frolov byl vedoucím konstruktérem Vostoků, přičemž toto žezlo převzal po Olegu Ivanovském. Vostok tím pádem znal zcela dokonale a věděl, kde jsou skryté rezervy, z nichž je možno při přestavbě čerpat. V tomto případě to bylo opravdu třeba, protože potenciál původní lodi 3KA měl být konverzí na Voschod vyčerpán téměř do krajnosti. Navíc termíny byly extrémně šibeniční, proto muselo všechno ostatní ustoupit stranou. Téměř zcela se tak zastavily práce na nové lodi, která již v té době nesla název Sojuz. Heslem dne bylo – všechno pro Voschod!

  • Ondřej Šamárek – Apollo: Cesta ke splněnému snu (28.9.2024)

    Ondřej Šamárek – Apollo: Cesta ke splněnému snu (28.9.2024)

    Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7. V rámci ní byla poprvé odzkoušena kabina nové kosmické lodi. Následující mise, Apollo 8, se uskutečnila na vánoce roku 1968 a byla při ní poprvé dosažena oběžná dráha Měsíce. V březnu byl poprvé odzkoušen lunární modul při misi Apollo 9 a v květnu se při misi Apollo 10 uskutečnila generální zkouška všech systémů. Tím byla prakticky vydlážděna cesta pro první přistání na povrchu našeho Měsíce. Posádka Apolla 11 odstartovala 16. července 1969 a o čtyři dny později, 20. července 1969 se poprvé procházely lidské bytosti na měsíčním povrchu. O tomto letu a dalších detailech programu Apollo vám povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška byla přednesena 28.9.2024 na půdě Czech…

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗