Den: 1. 10. 2024

  • Vesmírné výzvy – Září 2024

    Vesmírné výzvy – Září 2024

    Jak náhledový obrázek napovídá, asi největší událostí měsíce září byl první privátní výstup do kosmického prostoru v rámci mise Polaris Dawn. Bedlivě sledován byl i návrat Starlineru z mise CFT, který nakonec dobře dopadl, i když díky jeho závadám zůstali dva astronauté uvězněni na ISS a domů je odveze konkurenční loď v rámci mise Crew-9, jejíž start můžete v těchto Vesmírných výzvách také sledovat. I na ruské části ISS došlo k obměně posádek, zakotvil zde Sojuz MS-26 a domů na Zemi se vrátil Sojuz MS-25. V září také proběhly starty družic, v reportážích uvidíte konkrétně Sentinel-2C, NROL-113, Galileo a BlueBird. Podíváme se i na dění na základně Starbase. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry […]

  • Voschod – prvenství za každou cenu (4. díl)

    Voschod – prvenství za každou cenu (4. díl)

    Jak nacpat hranatý kolík do kulatého otvoru – zní to jako zaběhlé klišé z ordinací psychologů, ale zhruba v těchto intencích se nesl úkol postavený před konstruktéry, kteří měli na starost přepracování lodi Vostok na loď Voschod. Pod dohledem Konstantina Feoktistova se do práce pustili vedoucí konstruktér Jevgenij Frolov a jeho tým. Frolov byl vedoucím konstruktérem Vostoků, přičemž toto žezlo převzal po Olegu Ivanovském. Vostok tím pádem znal zcela dokonale a věděl, kde jsou skryté rezervy, z nichž je možno při přestavbě čerpat. V tomto případě to bylo opravdu třeba, protože potenciál původní lodi 3KA měl být konverzí na Voschod vyčerpán téměř do krajnosti. Navíc termíny byly extrémně šibeniční, proto muselo všechno ostatní ustoupit stranou. Téměř zcela se tak zastavily práce na nové lodi, která již v té době nesla název Sojuz. Heslem dne bylo – všechno pro Voschod!

  • Ondřej Šamárek – Apollo: Cesta ke splněnému snu (28.9.2024)

    Ondřej Šamárek – Apollo: Cesta ke splněnému snu (28.9.2024)

    Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7. V rámci ní byla poprvé odzkoušena kabina nové kosmické lodi. Následující mise, Apollo 8, se uskutečnila na vánoce roku 1968 a byla při ní poprvé dosažena oběžná dráha Měsíce. V březnu byl poprvé odzkoušen lunární modul při misi Apollo 9 a v květnu se při misi Apollo 10 uskutečnila generální zkouška všech systémů. Tím byla prakticky vydlážděna cesta pro první přistání na povrchu našeho Měsíce. Posádka Apolla 11 odstartovala 16. července 1969 a o čtyři dny později, 20. července 1969 se poprvé procházely lidské bytosti na měsíčním povrchu. O tomto letu a dalších detailech programu Apollo vám povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška byla přednesena 28.9.2024 na půdě Czech…

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗