Den: 10. 9. 2024

  • Česká stopa na misi Polaris Dawn

    Česká stopa na misi Polaris Dawn

    Dnes v 11:23 SELČ odstartovala z floridské rampy LC-39A raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. V rámci mise Polaris Dawn má proběhnout především první amatérský výstup do volného kosmického prostoru, nebo testovací datové spojení Crew Dragonu s družicemi Starlink pomocí laseru. Z vědeckého hlediska je ale nejzajímavější dráha, na které bude kolem Země kosmická loď kroužit krátce po startu. Apogeum (nejvyšší bod) dráhy se má nacházet ve výšce až 1400 kilometrů, což je největší vzdálenost od Země od návratu lunární mise Apollo 17 v roce 1972 a také překonání rekordu Gemini XI ze září 1966 v nejvyšší výšce oběžné dráhy pilotované kosmické lodě okolo Země. To skýtá značný vědecký potenciál a nás může těšit, že zde má naše republika své zastoupení.

  • Družice Cluster

    Evropská kosmická agentura 8. září úspěšně deorbitovala první ze čtyř vědeckých družic Cluster. Družice vstoupila do atmosféry v jižním Pacifiku západně od Chile. 10. září 13:00

  • Europa Clipper

    NASA 9. září oznámila, že mise Europa Clipper prošla revizí nazvanou Key Decision Point E. To umožňuje misi postoupit do finálních příprav na start v třítýdenním okně, které se otevře 10. října na vrcholu rakety Falcon Heavy. 10. září 8:00

  • Voschod – prvenství za každou cenu (1. díl)

    Voschod – prvenství za každou cenu (1. díl)

    Ve druhé polovině padesátých let minulého století se na mezinárodní technologické scéně zdánlivě jako blesk z čistého nebe objevil nový dominantní hráč, Svaz sovětských socialistických republik. Pro mnohé bylo jen stěží uvěřitelným faktem, že se země, která byla pouhou dekádu předtím zčásti naprosto zdevastována šílenstvím 2. světové války, dokáže natolik materiálně a technologicky pozvednout, aby se stala důstojným sokem tehdejšímu technologickému hegemonovi, kterým byly Spojené Státy. Překvapení, které rezonovalo nejen americkou společností poté, co Sovětský svaz 4. října 1957 vypustil historicky první umělou družici Země, nemělo mít krátké trvání. Následovala další prvenství, která v očích veřejnosti pasovala Sověty na neomylné a nechybující supermany. Na přelomu padesátých a šedesátých let se pozice SSSR v kosmonautice zdála být neotřesitelná. Jen velmi málo zasvěcených však tušilo, že všechno není tak, jak to na první pohled může vypadat…

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗