Agentura NASA podporuje pokračování vědeckého, vzdělávacího a technologického rozvoje na nízké oběžné dráze Země, který je jednak přínosem pro lidstvo, ale také podporuje průzkum hlubokého vesmíru – třeba pro mise na Měsíc a Mars. Jelikož agentura postupně přechází na režim využívání komerčních kosmických destinací blíže k domovu, je zásadní připravit se na bezpečné a zodpovědné řízené stažení Mezinárodní kosmické stanice z oběžné dráhy, až v roce 2030 skončí její provozní životnost. NASA 26. června oznámila, že úkolem vyvinout a dodat deorbitační zařízení označované jako U.S. Deorbit Vehicle pověřila firmu SpaceX. Toto zařízení má zajistit deorbitaci stanice tak, aby bylo možné vyloučit ohrožení obydlených oblastí.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
„Výběr U.S. Deorbit Vehicle pro Mezinárodní vesmírnou stanici pomůže agentuře NASA a jejím mezinárodním partnerům zajistit bezpečný a odpovědný přechod na nízké oběžné dráze Země po ukončení provozu stanice. Toto rozhodnutí rovněž podporuje plány NASA pro budoucí komerční destinace a umožňuje pokračovat ve využívání kosmického prostředí v blízkosti Země,“ vysvětlil Ken Bowersox, přidružený administrátor pro ředitelství kosmických operačních misí v centrále NASA ve Washingtonu a dodal: „Orbitální laboratoř zůstává vzorem pro vědu, průzkum a partnerství v kosmickém prostou, ze kterých všichni benefitujeme.“
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zatímco firma vyvine deorbitační modul, NASA jej po dokončení převezme a po celou dobu mise jej bude řídit. „Kosmická loď/tahač (USDV) by měla být v optimálním případě připojena k ISS rok před plánovaným termínem zániku. Minimální potřebná zásoba jejího Δv je 57 m/s. Samotný proces zániku by měl probíhat následovně. Do výšky 270 až 220 km by měla stanice postupně sestoupit sama vlivem odporu atmosféry. Pod touto hranicí již nepůjde ke stabilizaci stanice použít silové gyroskopy a bude se muset využít reaktivní systém ruského segmentu,“ vysvětluje Michal Václavík z české kosmické kanceláře a pokračuje: „4 dny před zánikem bude USDV upravena (Δv~17 m/s) výška oběžné dráhy ISS na výšku perigea 165 km a apogea 220 km. Perigeum třením o atmosféru dále klesne na cca 150 až 145 km. Na posledním oběhu či dvou se jeho výška předpokládá ve 130 km. Finální půlhodinový zážeh USDC (Δv~30 m/s) sníží výšku perigea na 50 km. Ve výšce 110 až 120 km se předpokládá začátek destrukce fotovoltaických panelů a radiátorů, ve výšce 84 až 100 km praskání modulů a ve výšce 70 až 75 km k celkové fragmentaci. Trosky dopadnou to Tichého oceánu a snahou je vybalancovat trajektorii vstupu ISS do atmosféry tak, aby došlo k jejímu co největšímu zničení a shoření, ale zároveň aby pole trosek bylo co nejkratší.“
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Od roku 1998 se pět kosmických agentur – kanadská CSA. evropská ESA, japonská JAXA, americká NASA a ruský Roskosmos – stará o provoz Mezinárodní kosmické stanice, přičemž každá agentura je zodpovědná za správu a řízení hardwaru, který poskytuje. Stanice byla navržena jako vzájemně provázaná a její fungování závisí na příspěvcích všech partnerů. Spojené státy, Japonsko, Kanada a zúčastněné země ESA se zavázaly provozovat stanici až do roku 2030. Rusko se zavázalo pokračovat v provozu stanice nejméně do roku 2028. Za bezpečné deorbitování Mezinárodní vesmírné stanice z oběžné dráhy odpovídá všech pět vesmírných agentur. Zpět ale k uzavřenému kontraktu. Ten má hodnotu 843 milionů dolarů, přičemž zajištění nosné rakety pro vynesení USDV se bude řešit až v budoucnu.
Mezinárodní kosmická stanice, která je v pilotovaném provozu již 24. rokem, je jedinečnou vědeckou platformou, ve které členové posádky provádějí experimenty z různých vědních oborů – od věd o Zemi a vesmíru, přes biologii, lidskou fyziologii, až po fyziku, nebo demonstraci technologií, které na Zemi nejsou možné. Posádky, které žijí na palubě stanice představují prodloužené ruce tisíců výzkumníků na Zemi. Provedli tak již více než 3 300 experimentů v unikátním prostředí mikrogravitace. Stanice je základním kamenem komerčního přístupu k vesmíru, od strategických partnerství zaměřených na komerční posádky a dopravu nákladu, až po komerční výzkum a experimenty v národních laboratořích. Zkušenosti získané na palubě Mezinárodní vesmírné stanice pomáhají předávat tuto symbolickou pochodeň výzkumu budoucím komerčním stanicím.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GREg4nzWAAAbrJM?format=jpg&name=large
https://c2.staticflickr.com/2/1926/30675602107_39de933454_k.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GREB0BOWEAA2ZpJ?format=jpg&name=large
https://c2.staticflickr.com/2/1924/45566091032_296d7b1fc4_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1979/44702986465_79335a6590_k.jpg
Děkuji za informativní článek, za komerční sdělení a PR NASA a za jádro článku panu Václavíkovi.
Ještě mi chybí zmínka o zániku bakterií údajně mutujících v a na ISS.
Jaké komerční sdělení máš na mysli? Žádné jsem tam nenašel. Pouze informační sdělení o zadavateli, tiskové vyjádření zadavatele kontraktu, vyjádření o technickém provedení od ČKK, cena kontraktu a popis objektu, o kterém to celé je. Za mě je ten článek v pořádku.
Článek v pořádku je, však je to překlad. Jen jsem už starý na taková slova jako „být vzorem“ a „předávat pochodeň“; což je sice pravda a zárověň PR jak z příručky. A že jsem napsal komerční – asi ty tisíce prodloužených rukou výzkumníků.
Přesto, pokud jsem mohl redaktory urazit, omlouvám se.
Já jsem se rozhodně neurazil, v pořádku. 😉
Čekal bych, že lidé, co se zajímají o kosmonautiku a vědu obecně, budou méně tíhnout ke konspiračním teoriím a jiným blábolům. Článek pojednává o způsobu řízeného zániku ISS, jaké PR máte na mysli? O mutujících bakterií samozřejmě nikdo nesmí mluvit, je to tajná informace a znáte ji jenom Vy ♂️
https://www.nasa.gov/centers-and-facilities/ames/ames-science/ames-space-biosciences/multi-drug-resistant-bacteria-found-on-iss-mutating-to-become-functionally-distinct/
Nedivil bych se, kdyby onen tahač byl použitelný i pro Hubble.
Odhad agentury NASA na původní cost-plus kontrakt byl 1.5 miliardy USD.
SpaceX má kontrakt s fixní cenou 843 miliónů USD, takže NASA ušetří velké peníze.
Z ušetřeného rozdílu by se dala zafinancovat celá mise VERITAS k Venuši.
To není tak, že by někde „leželo“ 1,5 mld (na základě odhadu), a že když si z toho SX vezme 850 mil, tak zbytek je k mání. NASA bude na tento projekt Konges žádat o 850 mil, ne 1,5 mld.
Odhad NASA je jen číslo, které nemá nic společného se skutečnými penězi. O žádnou úsporu se tedy nejedná.
Zajímavý článek – popravdě nečekal jsem, že tu obrovskou stanici chtějí deorbitovat vcelku. Ale moje hlavní emoce je smutek z toho, jak se to blíží. 2030 je „za rohem“ a Gateway je úplně jiný projekt s úplně jiným využitím (a já ani nerozumím pořádně jakým). Místo ISS mají být komerční stanice, ale tam se situace mění každým rokem: co vydat článek se shrnutím aktuálních informací, kdo ještě pořád plánuje komerční stanici, příp. kdo se spojil s kým, a co o tom zatím víme?
Ano, blíží se to, ale vezměte si, že v roce 2030 už bude mít nejstarší vynesený modul (Zarja) 32 let na oběžné dráze. To je více než dvojnásobek oproti Miru (15 let).
Využití Gateway bude velmi široké. Jednak se tam bude dělat vědecký výzkum specializovaný na jedinečné prostředí srovnatelné s meziplanetárním prostorem, budou se tu testovat technologie pro cestu lidí k Marsu a zároveň bude stanice sloužit jako zastávka při výpravách na povrch Měsíce. Možná zde bdue kotvit i planetolet pendlující mezi Marsem a oběžnou dráhou Měsíce.
Článek o komerčních stanicích není špatný nápad. Ale v zásadě by se to omezilo asi na dva hlavní hráče, protože u ostatních není mnoho informací.
Stáří některých částí stanice samozřejmě chápu. Ten termín „za rohem“ jsem myslel vzhledem k těm novým stanicím: jestli mají nahradit ISS bez nějakého znatelného časového výpadku (např. 3 roky bez stanice žádné), tak už jim moc času nezbývá – s tím, jak dlouho se plánují a vyrábějí komponenty pro vesmírné lety. Tak právě proto bych čekal, že už budou mít něco hmatatelného a moc bych ocenil ten přehledový článek.
A nad využitím novějších částí ISS jsem také přemýšlel. Je to moc naivní představa?
I když se budeme bavit o novějších částech stanice, pořád to bude v roce 2030 okolo deseti let starý hardware. Michal Václavík v jedné diskusi trefně poznamenal, že třeba recyklace FV panelů z ISS spojená s jejich přesunem by byla násobně dražší než stavba nových.
Než stavba nových, to beze sporu ano. Ale než jejich vynesení na orbitu? Kolik letů raketoplánu stálo vystavění jen neruské části ISS, a přitom samotný počet obytných modulů je „pár kousků“ – to všechno okolo stálo tolik letů: solární panely, radiátory, nosné konstrukce…
Samozřejmě netvrdím, že to vím líp – naopak jsem začal s tím, že je to možná můj naivní názor – ale ta doprava mi pořád ještě přijde šíleně drahá na to se nad tím aspoň nezamyslet. Mne samotného napadají i protiargumenty: stáří/certifikace těch komponent, levnější doprava za šest let apod. Ale sepsané od nikoho jsem to neviděl.
Myslí se tím výroba + vynesení dohromady. A ano, stáří komponent a jejich nižší účinnost oproti novým, jsou také důležité argumenty.
MilanV: Až bude k dispozici SH+Starship, tak bude možné vynést na LEO větší a těžší moduly najednou a mnohem levněji. To byl asi hlavní důvod astronomické ceny ISS, nízká nosnost, obrovské množství malých modulů a komponent, složitost. Další nevýhoda – dlouhá doba stavby. To i celkem velký SpaceLab vynesli tehdy najednou.
Dobrý deň, chápem, že stanicu je potrebné odpratať z obežnej dráhy Zeme, keďže sa to tam začína zahusťovať, ale nebol by dobrý nápad ju poslať na obežnú dráhu Mesiaca? Možno by niekedy poslúžila ako záchranná stanica.
A keď už likvidovať, tak prečo nie je výhodnejšie (okrem spotreby energie) poslať stanicu na Slnko? Eliminovalo by sa tak nebezpečenstvo kolízie s padajúcimi troskami. Aj v tom oceáne môže byť v nesprávny čas na nesprávnom mieste nejaká loď. Beriem to tak, že ak už k stanici poletí ťahač, tak možno by mohol mať dosť paliva aj na niečo iné ako len poslať stanicu dole na Zem.
Michal Václavík na podobnou otázku odpověděl, že by k tomu bylo zapotřebí zhruba o dva řády větší delta-v a tím pádem i MNOHEM více pohonných látek. Pro stažení do atmosféry stačí ISS jen trochu postrčit. Jak se píše v článku, většinu klesání obstará tření o atmosféru, tahač to jen dokoná. Tichý oceán je tak pustý, že tam je riziko ohrožení velmi malé. A ještě k té možnosti poslat ISS k Měsíci. Ta stanice byla od začátku plánovaná na LEO. Pokud byste ji poslal nad van Allenovy pásy, dostala by dávky kosmického záření, na jaké nebyla stavěná. Její používání by tedy nebylo bezpečné. Ostatně v roce 2030 bude mít nejstarší modul ISS, tedy Zarja za sebou 32 let na oběžné dráze. Technika prostě stárne.
Dušan byl rychlejší 🙂
Ďakujem Vám krásne za odpoveď, aj ďalším zúčastneným. Viem, že to bola naivná otázka, len ma to zaujímalo. Tušil som, že bude problém s palivom ale že je to až tak veľký problém som teda netušil. A že bola stanica stavaná na LEO kde sú iné podmienky ako na obežnej dráhe Mesiaca som taktiež nevedel. Len pre svoju obhajobu chcem povedať, že moja predstava bola, že stanica bude na obežnej dráhe Mesiaca nepoužívaná. Bola by len ako útočisko poslednej záchrany v nejakej núdzovej situácii.
Když pomineme vše výše řečené a vezmeme jen ten bod „záchranné stanice“, nezapomínejte, že byste ji musel udržovat v obyvatelném stavu. To by nikdo nezpalatil a nikdy by se to vevyplatilo. Pokud už by měla taková myšlenka smysl (osobně si nemyslím, že by to fungovalo), pak tam bude GateWay.
„moja predstava bola, že stanica bude na obežnej dráhe Mesiaca“
Měsíc nemá stabilní oběžnou dráhu. Bylo by potřeba jí vozit palivo na korekční manévry.
Ač to tak nevypadá, tak poslat něco do slunce je jeden z energeticky nejnáročnějších manévrů, je totiž potřeba ubrzdit oběžnou rychlost zeměkoule okolo slunce, což je okolo 30 km/s.
Taktéž posunout ISS na oběžnou dráhu měsíce je naprosto mimo rozumné možnosti dnešní raketové techniky. ISS váží kolem 450 tun s tím, že dneska jsme schopni nejvýkonnějšími raketami dopravit k měsící maximálně nějakých necelých 20 tun.
Mě třeba překvapuje, že se nevyužijí alespoň některé novější moduly, nově nainstalované solární panely a nepřesunou se na zárodek nové orbitální stanice, která bude po dobu několika let napřed připojena k ISS a před ukončením provozu ISS se od ní odpojí.
tiez mi pride ovela mudrejsie spravit to postupne, vystavat tam postupne novu konstrukciu a deorbitovat len tie uplne najstarsie moduly, nie cele naraz. ale aspon bude podivana, ako pri mire.
Přijde mi poněkud jako mrhání peněz související s opěn nepřátelským vztahem USA vůči Rusku. Jaký jiný má smysl vyvíjet něco, co v klidu a vyzkoušeně zvládnou Progressy.
Rusko v současné době deklarovalo účast na ISS do roku 2028. Deorbitace ISS má přijít o dva roky později. To společně s tím, že civilní kosmonautika nemá v Rusku na růžích ustláno vede k tomu, že jde o poměrně logické rozhodnutí.
A nebude si Rusko chtit nechat svoji cast?
Pro ne to bude vyhodnejsi a navic tam maji relativne novou Nauku.
Kazdopadne je to skoda, bylo by fajn nechat ji alespon doslouzit na draze kolem Mesice. Ano bylo by to narocne na mnozstvi paliva(jak zde bylo nize v diskusi receno), ale v te dobe bude pravdepodobne v rutinnim provozu Superheavy, tak s vykonnym tahacem by to nemusel by problem.
Rychlost prepravy stanice navic nemusi byt zavratna. Zakladni moduly Gateway tam budou pro srovnani putovat skoro rok.
Rusové zatím podpořili provoz ISS do roku 2028. Co bude dál, zatím není jasné.
Ohledně letu k Měsíci: Ta stanice byla od začátku plánovaná na LEO. Pokud byste ji poslal nad van Allenovy pásy, dostala by dávky kosmického záření, na jaké nebyla stavěná. Její používání by tedy nebylo bezpečné. Ostatně v roce 2030 bude mít nejstarší modul ISS, tedy Zarja za sebou 32 let na oběžné dráze. Technika prostě stárne.
rusko by možná chtělo. Ostatně s „osamostatněním se“ své části ISS vyhrožuje pravidelně. Ale realita ukazuje, že jeho možnosti (nejen) v pilotované kosmonautice jsou omezené a dále se zmenšují. Pochybuji, že za šest let bude schopno provozovat jakoukoliv stanici ve Vesmíru.
U Nauky je pak důležité to slovo „relativně“, viz třeba její vypuštění k ISS. Navíc jsem nikde nenarazil na to, jak je Nauka využívaná. Jen na opakující se nabídku jejich volných kapacit. Přijde mi to jako potenciální černá díra pro rozpočet Roskosmu. Po odpojení od ISS by navíc financování rusácké části přešlo ze 100% na Roskosmos.
Ad Měsíc.
Pokud by (hypoteticky) v roce 2030 byla ISS ve stavu (technika + peníze), ve kterém by mohla „dosloužit“ u Měsíce, jaký smysl by mělo ji přesouvat tam (za velké peníze + nárůst nákladů na provoz)? Proč ji nenechat „dosloužit“ na LEO, pro kterou je stavěná. Měsíc přece nedává smysl. I kdyby jsme pominuli ty konstrukční limity, o kterých píše Dušan.
Též jsem se domníval, že destrukce proběhne po větších částech. Ale po zamyšlení je mi jasné, že větší komponenty ISS nemají ani motorky na odpoutání, natož pak větší motory na snížení rychlosti. Prostě s tím při vývoji nebylo plánováno. Rozměrově zdánlivě velké objekty shoří ihned, ale stejně to bude úžasná událost.
Nie je mozne aby SpaceX za vyuzitim Statship dostal povolenie „zniest“ nejake moduly spat na zem. Europsky, Japonsky a podobne (asi nie Ruske). Po detailnom studiu vplyvu vesmiru na konstrukciu by potom mohli byt vystavene v muzeach po svete. Je to Dusane mozne sspon teoreticky? Predpokladam, ze zbytok stanice cca 70% by sa nezachranoval.
Technicky vyloučené to asi není, ale osobně tomu moc nevěřím. Bylo by to totiž poměrně náročné z hlediska logistiky – kam Starship připojit, jak ty moduly přemístit do jejího nákladového prostoru, jak je tam připevnit atd. Je také otázka, zda v roce 2030 bude Starship ve stavu, kdy bude bezpečné ji přiblížit k ISS.
Včera jsem si při POKECu dal tu práci a spočítal nutné monožství paliva pro deorbitaci CELÉ ISS :
Impuls pro deorbitaci ISS ( při její váze 450tun ) je 25.65 MNs ( při požadovaném minimu NASA
-57m/s ) – to je při Isp -3070- 8355 kg paliva – počítám s kombinací oxid dusičitý- monometylhydrazin
Tyto hodnoty vychází z hodnot, které poskytovaly nejlepší motory Raketoplánu . Myslím, že SpaceX může ještě trochu ten specifický impulz vylepšit, ale jen o fous.
Pokud se použije jiné palivo – tak bude množství paliva jiné- ale tohle je jedna z nejvýhodnějších kombinací palivo/okysličovadlo – těch dlouhodobě skladovatelných.
Také umožňuje řízení impulsu- pokud by jste použili třeba motor na tuhé pohonné látky- tak 1. budete muset mít mnohem více paliva – při Isp- 2530 cca 10.5 tuny ( skoro jako 3stupeň Vegy!! )
2. vývoj takového motoru na TPL bude obtížný v tom, že tyto motory jsou většinou navrhované pro silný ale krátký tah- ono by jinak mohlo dojít k ucpání trysky a explozi celého motoru ( jen zmiňovaný motor zefiro9 se nedá použít- z důvodů vysokého tahu) 3. je nevýhodné, že takový motor je schopen pouze 1impulzního zážehu- vyhoří a konec!!
Věc je možné obejít mnohapočetným svazkem menších motorů na TPL ale tím se ztratí výhoda jednoduchosti brzdicího motoru.
Na druhou stranu, umím si představit, že tyto svazky byly výhodné pro závečečnou fázi deorbitace- už v okamžiku , kdy bude stanice “ hořet“- a tak zkrátit pole trosek !!
*****
Z výpočtu vychází deorbitační loď o hmotnosti tak nejméně 16 tun- včetně nádrží motorů a jiného vybavení. ( spíše přes 20-25tun) Možná bude nutné použít Falcon Heavy pro vynesení de-orbiteru . Proto se jeví možnost použít spíše menší lodě a postupně tak lákavá. On vývoj zesíleného palivově-motorového systému je dražší oproti možnosti použít původní systému Dragonu- tak , jak jsou. Další lákavou možností je pak použít tuto loď pak i k deorbitaci jiných stanic/družic/systémů- včetně ( bohužel ) třeba i Hubbla!
****
Jinak Rusové dekladovali podporu ISS do roku 2028! Myslím, že by bylo možné je v tom případě požádat, aby si tedy tu zbylou část vzali! Ostatně jedinou věcí ,kterou zajišťuje Ruský segment – je motorový impuls.
I když je Zarja formálně americkou částí- asi by si ji chtěli vzít- kvůli přechodové komoře Rassvět. Klidně by jim ji Američané mohli formálně věnovat- ostatně pro američany byla její hlavní funkcí fyzické propojení mezi oběma částmi stanice a transformace elektřiny.
A Rusové by byli schopni zajistit deorbitaci svého segmentu zcela sami – jak už předvedli s Mirem. ( Fakt je, že by měli problém s nedostatkem elektřiny- ale to je jejich problém, že! )
Tím by se odkryl PMA- 1 na který by se mohl připojit ten “ hrobař“ ISS !
***
A propos – co mu dát jméno??? Dokud mu někdo nedá jiné říkejme mu třeba Auriga ( Vozka)
***
Auriga je dobré jméno, ale vhodnější by mi přišlo spíš Charón. Přeci jen poveze ISS do zániku.
Myšlenka více motorů (více lodí) mě nenapadla. Dokonce mi dává více smysl než jeden robustní vehikl. Takhle by mohla SpaceX vyslat 2-3 lodě hodně příbuzné Dragonu a s nimi dosáhnout požadované změny orbitální rychlosti v synchronizovaném multi-zážehu.
Jenže kam byste ty tři lodě připojil?
Nemám nastudované připojovací uzly a jejich orientaci vzhledem k požadavku brzdy. Předpokládám, že musí být loď připojena tryskami dopředu ve směru pohybu (jako opačně). V té době tam už nebudou ruské lodě, takže by snad mohly být minimálně dva body k dispozici (jeden na US a druhý na RUS straně).
To je právě to. Nemyslím si, že by Rusové dovolili připojit ke své části nějakou americkou loď. Fakticky tak zůstává jediný port – ten na americké straně.