14. května podepsala Evropská kosmická agentura smlouvu s architektonickou kanceláří H2S Architekten sídlící v Darmstadtu. Smlouva se týká výstavby nového futuristického střediska pro řízení kosmických misí, které vyroste v areálu střediska ESOC. Přípravy na stavbu nové budovy započnou v příštím roce. „Nové provozní středisko ESA bude efektivní, udržitelné, přizpůsobitelné a přístupné,“ vyjmenovává výhody ředitel oddělení provozu ESA a šéf střediska ESOC, Rolf Densing a dodává: „Nová budova zajistí Evropě nepřerušenou schopnost realizovat své nejambicióznější vesmírné mise, a bude sloužit jako inspirativní okno do světa provozu kosmických misí pro odborníky, veřejnost a rozhodovací orgány.“
Zdroj: https://www.esa.int/
„Flexibilita bude jedním z nejdůležitějších prvků nové budovy,“ říká Simon Plum, šéf provozu misí v ESOC a dodává: „Máme provozovat mnohem více nadcházejících misí a toto středisko zajistí, že se budeme schopni adaptovat na nové požadavky a technologie, protože budeme i nadále sloužit jako nejlepší evropské centrum pro kosmický provoz.“ Středisko ESOC je domovem nejkomplexnějších evropských misí. Zdejší experti mají na starosti mise určené ke studiu Jupiteru, Marsu, Merkuru i Slunce, sledují fungování špičkových kosmických observatoří jako je Euclid nebo Gaia a aby toho nebylo málo, řídí také fungování letky družic z programu Earth Explorer a Sentinel, které sledují dění na naší planetě.
Mezi budoucí vrcholy patří třeba mise Hera, která se má setkat s dvojplanetkou Didymos, nebo LISA, která bude vyžadovat nejpřesnější a nejkomplikovanější řízení kosmické mise, jaké tu kdy bylo. Středisko ESOC také zodpovídá za špičkovou globální síť stanic pro sledování družic, ale také za další strategické služby pro autonomní přístup Evropy do kosmického prostoru. S tím, jak se zvyšuje počet a komplexnost misí řízených ze střediska ESOC, čelí zaměstnanci novým výzvám. Kupříkladu nová provozní budova umožní podpořit nejméně dva starty nebo jiné kritické činnosti souběžně. Bude ukrývat také modernizované, energeticky účinné a vysoce dostupné datové centrum pro klíčové informační technologie celého střediska.
Zdroj: https://www.esa.int/
Nové řídící centrum poskytne atraktivní a moderní pracovní prostředí, které usnadní týmovou spolupráci a přitom zůstane extrémně přizpůsobitelné a schopné udržet krok s rychle se vyvíjejícím prostředím řízení provozu kosmických misí. Ze stávajících budov v ESOCu se řídily největší evropské kosmické úspěchy jako bylo přistání pouzdra Huygens na saturnově měsíci Titanu, nebo dosednutí pouzdra Philae na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, což byla součást veleúspěšné mise Rosetta. Tyto budovy se již pomalu blíží ke konci své provozní životnosti, ale modernizace střediska ESOC nabízí příležitost demonstrovat nové úrovně efektivity a environmentální zodpovědnosti tím, že bude několik starších budov nahrazeno jedním novým centrem. Nová budova spojí dlouhodobou provozní dokonalost ESOC s novou ekologicky udržitelnou architekturou poháněnou udržitelnými zdroji energie a bude se řídit flexibilní koncepcí návrhu, která zajistí co nejvyšší využití dostupných prostor.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Zálohované přívody energie zajistí provozní provozuschopnost přes 99,9 % času bez nutnosti odstavit budovu z provozu kvůli údržbě. Zabezpečené prostory a systémová infrastruktura zaručí nejvyšší možný stupeň provozní a IT bezpečnosti a poskytnou základ pro rychlé přijetí budoucích standardů. Nové řídící středisko bude sloužit také jako centrála pro zapojení veřejnosti do kosmického tématu. Má to být okno do vesmíru pro okolní svět s otevřeným, přístupným designem, který nabízí transparentnost a zároveň zachovává provozní bezpečnost. Budova umožní přístup návštěvníkům s vyhrazenými prostory pro inspiraci a zapojení průmyslu, rozhodovacích orgánů, zúčastněných stran, médií a v neposlední řadě veřejnosti, a to ve spojení s plánovaným návštěvnickým centrem ESOC. Bude také obsahovat nové prostory, které umožní ESA poskytovat školení pro její partnery v řadě činností souvisejících s provozem kosmických misí.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/ESA_s_new_spacecraft_control_facility_in_Germany.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_s_new_spacecraft_control_facility_in_Germany_alternate_view.jpg
https://www.esa.int/…/24679985-1-eng-GB/Hera_approaching_Didymos_asteroids.gif
https://upload.wikimedia.org/…/Views_in_the_Main_Control_Room_%2812052189474%29.jpg
Jo, Evropské instituce, ty si bezpochyby umí postavit honosná a drahá sídla od světových architektů. Hezké, akorát z toho extrémní přizpůsobitelnost a efektivita úplně nevyzařuje, když to porovnám třeba se stavbami spacex. Ti vědí, jak a hlavně proč stavět efektivně (a přitom vkusně). A proto jsou tam, kde jsou. Současná Evropa mi trochu připomíná finální období Římské říše.
no jo, to to je ako EU funguje.. co niekde robia na par tabletoch pripojenych na Amazon cloud tu sa buduje cela budova aj s infrastrukturou a propaguje sa to takymto blabolom na urovni agitacneho clanku z 50. rokov.. a vyzdvihovat Heru ako flagship misiu, ktora je uz teraz failom, kdeze tam mala byt a sledovat dynamiku a deje pocas a po naraze a nie robit archeologiu davno po funuse..a Huygens ktory stratil polku dat vdaka nevynutenej chybe.. no, co uz, budme radi aspon za to, pracovat tam, podielat sa na hociakom kozmickom projekte je vrcholom kariery..
Je potřeba uvést několik nepřesností na pravou míru.
1) Článek se týká agentury ESA, nikoliv Evropské unie.
2) Hera nikdy neměla sledovat náraz americké sondy do planetky. V původním plánu nazvaném AIDA měla náraz americké sondy DART sledovat evropská sonda AIM, která však byla zrušena. Vědci následně připravili aktualizovaný plán, který počítal s návštěvou již zasažené planetky a to je sonda Hera. Její vědecký přínos bude mimořádný i přesto, že přiletí k již zasažené planetce.
3) Ano, Huygens měl chybu, ale stále drží rekord v nejvzdálenějším přistání lidského výtvoru od Země a data, která jsme z něj získali, jsou mimořádně cenná.
P.S. Mohl bych se zeptat, která kosmická agentura dokáže řídit desítky kosmických misí ve všech koutech Sluneční soustavy z pár tabletů připojených na Amazon cloud?
K bodu 2. Aj keby tam druhá výkonná sonda bola pri náraze, nečakane veľké množstvá vyvrhnutého prachového materiálu by silne limitovali pozorovania počas prvých pár týždňov. Možno by sa dalo niečo vidieť v IČ obore.
Hlavne nech už Hera letí.
Postavíme si sídlo, zaplatíme si lidi, ale už pak nezbyde na výzkum, smůla.
Já bych přestal s tak důrazným označováním ESA jako evropské kosmické agentury. Nejlepší by bylo jí přejmenovat. Pro spoustu lidí je to evidentně matoucí, protože jí spojují s EU. Jenže ESA není zdaleka jen evropskou agenturou a už vůbec není agenturou EU.
Myslím si, že řešením není předělávat něco, čemu lidé nerozumí. Naopak je potřeba lidi vzdělávat a naučit je, jak se věci mají.
P.S. Až se začne více do povědomí dostávat EUSPA, možná bude ten rozdíl jasnější.