sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

JAXA a ESA

Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.

SEOPS

Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.

Latitude

Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.

Exolaunch

Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pokrok v pochopení problému Voyageru 1

Dne 12. prosince roku 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1.  Sonda přijímala a prováděla příkazy za Země, ale neodesílala zpět vědecká data. Inženýři NASA od té doby pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.

Dne 3. března 2024 zaznamenal tým mise Voyager 1 aktivitu jedné části FDS. Tato aktivita se lišila od zbytku nečitelného datového toku počítače FDS. Nový signál ještě nebyl ve standartním formátu, který používá Voyager 1, při správné funkci FDS. Kvůli tomu si tým mise zpočátku nebyl jistý, co si o tom má myslet. S pomocí pracovníků sítě Deep Space Network, která provozuje rádiové antény komunikující s Voyagerem, dokázali inženýři nový signál dekódovat a zjistili, že obsahuje přečtení celé paměti FDS.

FDS počítač sondy Voyager-1
FDS počítač sondy Voyager-1
Zdroj: allaboutcircuits.com

Paměť FDS obsahuje vlastní kód počítače, tedy instrukce, co má dělat, a také proměnné, tedy hodnoty používané v kódu, které se mohou měnit na základě příkazů nebo stavu sondy. Obsahuje také vědecká nebo technická data určená k odeslání. Tým porovná tyto údaje s údaji, které byly odesílány před vznikem problému, a bude hledat nesrovnalosti v kódu a proměnných, aby případně našel zdroj probíhajícího problému. Tento nový signál byl výsledkem příkazu vyslaného 1. března roku 2024 k sondě Voyager 1. Tento příkaz, který se nazývá „poke“, má „jemně“ přimět FDS, aby vyzkoušel různé sekvence ve svém softwarovém balíčku pro případ, že by se problém dal vyřešit obejitím poškozeného úseku.

Protože Voyager 1 je od Země vzdálen více než 15 miliard mil (24 miliard kilometrů), trvá 22,5 hodiny, než rádiový signál dorazí k sondě, a dalších 22,5 hodiny, než odpověď sondy dosáhne antén na Zemi. Výsledky příkazu tedy tým obdržel 3. března. Dne 7. března začali inženýři pracovat na dekódování dat a 10. března zjistili, že obsahují údaje z paměti.

 

Ukázka vzdáleností od Slunce k Oortoovu oblaku
Ukázka vzdáleností od Slunce k Oortoovu oblaku
Zdroj: reddit.com

 

Přeloženo z:
blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
allaboutcircuits.com/
blogs.nasa.gov/
reddit.com/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.