sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pokrok v pochopení problému Voyageru 1

Dne 12. prosince roku 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1.  Sonda přijímala a prováděla příkazy za Země, ale neodesílala zpět vědecká data. Inženýři NASA od té doby pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.

Dne 3. března 2024 zaznamenal tým mise Voyager 1 aktivitu jedné části FDS. Tato aktivita se lišila od zbytku nečitelného datového toku počítače FDS. Nový signál ještě nebyl ve standartním formátu, který používá Voyager 1, při správné funkci FDS. Kvůli tomu si tým mise zpočátku nebyl jistý, co si o tom má myslet. S pomocí pracovníků sítě Deep Space Network, která provozuje rádiové antény komunikující s Voyagerem, dokázali inženýři nový signál dekódovat a zjistili, že obsahuje přečtení celé paměti FDS.

FDS počítač sondy Voyager-1
FDS počítač sondy Voyager-1
Zdroj: allaboutcircuits.com

Paměť FDS obsahuje vlastní kód počítače, tedy instrukce, co má dělat, a také proměnné, tedy hodnoty používané v kódu, které se mohou měnit na základě příkazů nebo stavu sondy. Obsahuje také vědecká nebo technická data určená k odeslání. Tým porovná tyto údaje s údaji, které byly odesílány před vznikem problému, a bude hledat nesrovnalosti v kódu a proměnných, aby případně našel zdroj probíhajícího problému. Tento nový signál byl výsledkem příkazu vyslaného 1. března roku 2024 k sondě Voyager 1. Tento příkaz, který se nazývá „poke“, má „jemně“ přimět FDS, aby vyzkoušel různé sekvence ve svém softwarovém balíčku pro případ, že by se problém dal vyřešit obejitím poškozeného úseku.

Protože Voyager 1 je od Země vzdálen více než 15 miliard mil (24 miliard kilometrů), trvá 22,5 hodiny, než rádiový signál dorazí k sondě, a dalších 22,5 hodiny, než odpověď sondy dosáhne antén na Zemi. Výsledky příkazu tedy tým obdržel 3. března. Dne 7. března začali inženýři pracovat na dekódování dat a 10. března zjistili, že obsahují údaje z paměti.

 

Ukázka vzdáleností od Slunce k Oortoovu oblaku
Ukázka vzdáleností od Slunce k Oortoovu oblaku
Zdroj: reddit.com

 

Přeloženo z:
blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
allaboutcircuits.com/
blogs.nasa.gov/
reddit.com/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.